Kolaloka komentáře u knih
Kniha o nešťastných lidských osudech. Nejsmutnější na tom je, že to nejvíc schytají ti, kteří za nic nemohou. Někteří lidé by neměli mít děti.
Nemusím dialogové knihy, takže jsem Mareše dlouho odkládala. Bez přehánění to byla nejzábavnější kniha, kterou jsem v poslední době četla. Ano, i u vražd se člověk může zasmát. Určitě si přečtu i další knihy od Moravce
Těžké čtení, oproti Žítkovským bohyním mi to opravdu trvalo. Různé dopisy a zápisy ze schůzí už jsem pak přeskakovala, byly pro mě nezajímavé a příliš dlouhé. Kniha za přečtení rozhodně stojí.
Když se mluví o komunismu a jeho obětech, na církevní osoby se jaksi zapomíná. O existenci katolických kněžek jsem nevěděla.
Autorka sama říká, že kniha je z části smyšlená a z části podle pravdy, nerozumím rozhořčeným komentářům lidí, kteří v ní našli nějakou nepřesnost.
V životě jsem žádnou tlustou bichli tak rychle nepřečetla. Naprostá pecka.
V kapitolách se střídají různá časová období, nejprve jsem se nemohla začíst, ale když se příběhy začly protínat, četla jsem jedním dechem. Až na pomalý rozjezd super kniha.
Sice mi je dávno přes dvacet, ale Dášeňka byla a bude mou nejoblíbenější Čapkovou knihou...
(SPOILER) Nebylo to utahané, bavilo mě to (až na pár slabších míst) celou dobu. Občas jsem se trochu ztrácela v množství postav. Dost nepochopitelná byla pro mě "spolupráce" rodičů při ztrátě syna. Vážně si nebudete brát telefony, když se Vám ztratí dítě? Vážně se budete hádat o tom, jestli případ svěříte policii nebo vysloužilému tchánovi? A opravdu by policie nevěnovala tolik pozornosti ztrátě dítěte, protože zrovna řeší něco důležitějšího, co s případem nesouvisí (útěk Josefa E.)? Ale jinak super, určitě budu v Keplerovi pokračovat.
Moje první Kingovka. Není to typ hororu, po kterém by se člověk bál jít v noci na wc, ale je to přesně ta knížka, která vás chytne a nepustí, dokud ji nepřečtete. Myslím, že pan King bude můj oblíbený autor!
Super napínavá knížka, od které se člověk nemůže odtrhnout. Psycho zápletka, hlavní postava sympaťák, nečekaný konec. Obětem se dějí fakt zrůdnosti, ale naštěstí to autor vždy ukáže jen v náznacích, žádné extrémní detaily. Bonus pro slabší povahy. Jdu si pro další knihu ze série :-)
Knížka se mi moc líbila, i když příjemné čtení to tedy nebylo. Velmi mě zasáhl příběh Kryštofa, který byl poslán na "léčení" do kláštera. Ne v Polsku před dvaceti lety, ale u nás pár let zpátky. Jeho nepřijetí vlastní matkou mi přišlo obzvlášť bolestné.
Velmi se mi také líbil úplně poslední rozhovor se třemi drag queens, mám teď nutkání zajít na nějaké jejich představení :)
Klobouk dolů autorovi za skvělé rozhovory i za sdílení vlastního příběhu.
Nikdy nesuďme člověka, o němž nic nevíme. Nemůžeme tušit, jaké srdce se ukrývá pod tvrdou skořápkou.
fascinuje mě, jak autor popisuje hrůzy války tak prostě, jako by to byla samozřejmá součást života. ale v zákopu to asi jinak brát nešlo, "děs lze snést, pokud se člověk prostě přikrčí, ale usmrcuje, jestli o něm přemýšlíte."
myslím, že téma první světové je pro nás pořád ještě aktuální - sto let přece není tak dlouhá doba, skoro každý z nás ve svém rodokmenu najde alespoň jednoho, kdo v této hrozné válce padl, já sama vím o dvou. bohužel, první světovou dost zastínila ta druhá a my tak na své předky zapomínáme...
"nesmírně silný, jímavý, brilantně napsaný příběh" - lépe to sama vyjádřit nedokážu. krásná knížka která mě svou atmosférou pohltila hned od prvního řádku, což se ne vždy stává.
jedna z těch knih, kterou mi nestačí jen číst, ale musím ji i vlastnit :-)
(SPOILER) Zábavná a příjemně napínavá knížka, žádný vyloženě horor, jen takové neblahé tušení hned po pár prvních stránkách a myšlenky "co se to tu k sakru děje." Závěr bych uvítala spíš realistický a ne tak "pohádkový" nebo jak to říct. Pro mě i zajímavý vhled do vztahu muž + žena před pár desítkami let (rozdělení rolí a třeba znásilnění manželem ve spánku, wtf). Jo a když na mě bude někdo až moc milý, vím, že si mám dávat bacha.
Mínus jedna hvězda za ten závěr, škoda, že ho aspoň nevyhodila z toho okna :D
opravdu poklad české literatury... na pravdivosti či nepravdivosti až tak nezáleží, vždyť jsou to pověsti... (i když já na ty blanické rytíře stejně věřím). jednou budu číst svým dětem...
no nevím, čekala jsem toho od pana Čapka víc... jinak nevím, proč se kniha jmenuje Krakatit, když je to víc než o krakatitu o honičce za ženskými... s takovými mloky se to vůbec nedá srovnávat...
nejsem sice příznivkyní fantasy knih, ale tohle mě prostě chytilo. obdivuji autorovu fantazii - to, jak promyšleně popisuje i ty nejdrobnější detaily - rozmnožování mloků, novinové články, články v cizích jazycích... až má člověk pocit, že to vše musí být pravda - něco takového se přece nedá vymyslet!
co mě ale dost rušilo byly poznámky pod čarou, často i přes celou stránku. člověk pořád musel přetáčet stránky tam a zpět a to docela rozbilo plynulé čtení...
"musíme sníst psy". proč to vůbec komentovat, prostě dokonalost ze všech nejdokonalejší :-)