Kopretina_aku komentáře u knih
Beru to od začátku, takže první setkání s Erikou a Patrikem. Čtivý příběh, ať už se jedná o jejich osobní životy, které jsou sice předvídatelné, ale oběma fandím, takže jsem jim po nelehkých osudech tu romantiku přála. Zajímavá kriminální zápletka, i když i tam už v průběhu děje čtenář začíná tak trochu tušit, co se asi stalo za tragédii.
Čtivá kniha ze současnosti o problémech tzv. bohaté paničky, která se v manželství nudí a ráda užívá peníze, milence a o vlastní rodinu se moc nezajímá. Hlavní hrdince jsem se srdce přála, aby se vše zlé, co udělala, obrátilo proti ní a aby jí alespoň její svědomí pořádně vytrestalo. Ukázkový příklad toho, že za peníze lze koupit vše, ale někdy ne na dlouho.
Moje první setkání s Úterními ženami mě donutí si pořídit i předešlé díly. Velmi milé čtení o tom, co dokáže přátelství a jak je důležité. Výborně jsme se bavila.
Emě bych už od prvních stránek vrazila pár facek a jejího manžela jsem obdivovala, že s někým takovým může být. Syna jsem litovala, že má matku, pro kterou je jenom na obtíž. A protože mě hlavní hrdinka tak neskutečně iritovala, tak jsem jí chtěla mít co nejdříve z krku a musím říct, že se mi to povedlo. Knížka jako vždy čtivá, taková jak já říkám, ke kafíčku dobrá.
Tři ženy, tři životy, tři osudy. Jedno město, jeden týden a všem se obrátí život naruby. Každá z hlavních hrdinek prožívá svou osobní tragédii, svůj smutek a beznaděj. Všechny přemýšlí nad otázkou viny a trestu. Řeší dilema, co všechno jsou ochotné obětovat spravedlnosti, zadostiučinění a zda je možné odpustit a za jakou cenu. Ale všechny jsou také matky, které bojují o své rodiny, o šťastný život dětí. Někdy je lepší nechtít vědět, co by bylo, kdyby... Některé skutky se už vrátit zpět nedají. Kniha splete dohromady osudy všech žen a jejich rodin. Ale čekala jsem možná trochu víc, že se všechno bude točit hlavně kolem manžela a jeho dopisu. Nejvíc mi vadilo, že onen všude zmiňovaný dopis si mohu přečíst pomalu až v půlce knihy. Manželovo tajemství za přečtení určitě stojí, ale není to nic, co by se vrylo do paměti, ze čeho bych si, jak se říká, sedla na zadek.
Připomínalo mi to Deník B. Jonesové, ale chybí romantika. I když základ jako přes kopírák - pětatřicátnice pracující v redakci, pokukující po každém chlapovi, obklopena třemi nej přáteli, žijící sama se zásobou lahví vína a pro ruce vždy krabičku cigaret. Začne si vést deník (sexznam) po té, co se nemůže smířit s rozchodem s mužem, kterého pořád miluje i nenávidí. A svůj seznam postupně realizuje. Oceňuji, že je to vtipné, čte se to dobře, i když je to převážně jen o sexu, sexu a zase sexu. Celkové hodnocení - neurazí, nenadchne.
Tahle kniha pro mne byla velké překvapení. Struhující děj, do posledních stránek napínavý. Strčí lehce do kapsy i Šifru mistra Leonarda.
Kniha mě obsahově zaujala mnohem více, než některé předešlé. Ale zpracování tak těžkého životního příběhu mi přišlo velmi povrchní, krátké a zjednodušené. Takže po přečtení mám rozporuplné pocity. Škoda, kdyby to bylo o 200 stran delší a víc do hloubky, hned by to působilo jinak.
Pořádná dávka romantiky, kdy je sice od začátku jasné, jaká je pointa a jak to celé musí dopadnout, ale přesto čtete a čtete a čtete až jste u konce a je vám líto, že tak krásné dopisy nebudete moci číst dál.
První dva díly jsem nečetla, možná je to dobře, třeba bych po přečtení tohoto byla zklamaná. U této knihy jsem se hlavně pobavila, byla čtivá a oblíbila jsem si všechny postavy, hlavně Plyšáka. Sice byl děj lehce předvídatelný od prvních stránek, žádnou hloubku v sobě příběh nemá, ale pokud jde o zábavu a radost ze čtení, tak svůj účel kniha naprosto splnila.
Určitě zajímavý příběh s poznáním minulosti, tradic a chování lidí v Japonsku. Samotný příběh o jedné rodině je spíše okrajový, ale neuškodí se dozvědět spoustu zajímavých informací o zemi, která je pro nás hodně vzdálená a kam se asi málokdo z nás někdy podívá.
Halina napsala už mnohem lepší knížky, ale ten její humor člověku prostě dokáže zvednout náladu kdykoliv.
Velmi vydařená knížka. Styl psaní mi přijde podobný Vieweghovi, ale většinou jsem se u jeho knih tak dobře nebavila. Místy vtipná, ale přitom nejde o nic veselého, zajímavé vztahové propletence, chvílemi člověk neví, jestli Borise litovat nebo se na něj zlobit. Konec pro mne překvapivý, pořád jsem si říkala, jak ten Boris se svým životem naloží, až do posledních stránek.
Tohle byl pro mne na začátku oříšek, abych se do knihy vžila. Ale pak mě tak pohltila, že jsem musela číst dál a dál. Dobro a zlo, život a smrt, spolu budou bojovat neustále, ať je to v reálném životě nebo v pohádce. Velmi zajímavý příběh, kdy se člověk po letech opět setká s Kostějem Nesmrtelným.
Nádherná knížka, pro mě velké překvapení. Dostal mě silný příběh přátelství psa a kluka, ale i ostatních lidí, kteří se nebáli za války pomáhat utlačovaným. Krásné ilustrace.
S knihou jsem se vrátila do studentských let. Lehce předvídatelné, ale svižně psaná a Cameronovi jsem moc fandila, i když hlavní hrdinky jsem měla někdy už plné zuby, přestože neprožila zrovna nejšťastnější dospívání.
Člověk může přečít spoustu knih na téma holocaust a přesto se pokaždé diví, jak je možné, že se taková zvěrstva mohly dít? Jak je možné, že Irena Sendlerová a organizace, pro kterou pracovala, zachránily přes 2500 dětí a dospělých a svět je téměř opomíjel? Škoda, že Irena Sendlerová nedostala Nobelovu cenu, na kterou byla nominována.
Já budu asi vybočovat, ale pro mne to byl nejslabší článek ságy. Kdyby v knize bylo místo 200 asi jen 50 milostných aktnů Taťány a Alexandra, mohla být o dobrých 100 stran tenčí. Prvních 400 stránek se zbytečně táhne, místy je to už nezajímavé a nudné. Zbytek života je oproti tomu zbytečně zrychlený a vtěsnaný do 200 stran, přitom je to nejzajímavější část knihy. Jako trilogie je to skvělé, ovšem Měděný jezdec je naprostá jednička.
Velmi příjemné překvapení. Napínavé, romantické, vtáhlo mne to do děje a musela jsem pořád číst dál. Skvělá knížka na dovolenou.
Napínavá kniha i když od půlky s předvídatelným koncem. Vadilo mi ale, že byla asi 2x zaměněna jména postav, několikrát jsem se setkala v textu s nesmyslným slovem a jednou chyběl název kapitoly, protože byl připojen k textu předešlé kapitoly. Takové množství chyb by se snad objevovat nemělo. Což není vina autorky, takže hvězdičky rozhodně neubírám.