Kopretina_aku
komentáře u knih
Bílý pramen
Klára Teršová
Kniha mi připadala hodně syrová, povrchní, s minimem děje. Hedvika řešila pouze své pocity, ale bez emocí nebo empatie. Nebyla to zrovna postava, ke které by čtenář vzhlížel.
Mlha
Kristina Ohlsson
Skvělé čtení jako předchozí díly. Všechno šlo jako po másle a čtenář tak je pořád v napětí a nervozitě, protože je o krok napřed před vyšetřovateli a čeká, kdy už jim ty díly skládačky zapadnou do sebe.
Chmýří pampelišky
Monika Fišerová
Přemýšlím, jestli by se mi kniha nelíbila víc, kdyby šlo jen o příběh Heleny a Roberta. První kapitola leccos naznačila. Linka s Terezou byla zajímavá spíš tím, že kapitoly s Helenou navazovaly stejnými slovy. Ale samotná linka s Terezou nebyla ničím výjimečná a vlastně se kolem Terezy nic nedělo, takže jsem chvílemi měla pocit, že pořád čekám na něco, co má přijít a nepřichází. Tereza byla jen jeden díleček skládačky. Kniha je psaná moc hezkým stylem, chvílemi jsem měla pocit, že čtu knihu od Jiřího Hájíčka, přesto mám pořád pocit, že tam něco chybělo.
Dej mi pokoj
Petra Štarková
Trochu mi vadilo, že žádná postava nebyla tak úplně normální a že někteří působili dojmem, že právě vystoupili z Výměny manželek. Postava Adély byla trochu zbytečná, u ní k žádnému vývoji nedošlo. Oproti tomu příběh Dušana a Josefa bych uvítala mnohem více rozvinutý do hloubky.
Nejsem jenom sestra
Hana Šlechtová
Motivační kniha pro zdravotníky, kteří koketují s myšlenkou na práci v zahraničí, především v arabských zemích. Pro ty ostatní spíše zajímavý pohled na život v zemi, která se od té naší snad nemůže více lišit.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Velmi přínosná kniha, ať už jde třeba o téma první pomoci nebo o pohled ze strany zdravotníka nejen na pacienty, ale i na kolegy a fungování urgentní medicíny.
Museli jsme odejít: Strastiplné příběhy deseti německých žen o útěku, odsunu a přesídlení
Viktoria Schwenger
Je zajímavé si přečíst o odsunu německého obyvatelstva z pohledu německých žen, protože ony to jistě mnohdy viděly jinak, než Češi nebo Poláci. Nejzajímavější byl ale příběh Norky, která doplatila na sňatek s Němcem.
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Autorka píše čtivě, ale její knihy jsou pro mne velmi brzy předvídatelné a přicházím tak o momenty překvapení. Začátek a seznamování s postavami velmi rozvláčný, až třetí část knihy nabrala spád.
Dům v Matoušově ulici
Tereza Boučková
Tohle a román? Jeden dům a v něm změť různých osudů a do toho myšlenky a zážitky pisatelky. Popsat něčí osud v pár větách a hned se věnovat dalšímu, vybírat si víceméně osobnosti nějak známé (například Miloš Forman), do toho zakomponovat světově dějiny od koncentračních táborů po Ukrajinu, Izrael, Gazu, nesmí chybět zmínky o Chartě 77, Havlovi a celé to točit kolem jednoho domu, to z díla zajímavý román nedělá. Kniha mě nenadchla.
Tajemství domu v L.
Šárka Andrlová
Dočetla jsem do konce jenom proto, že z úcty k autorům knihy nerada odkládám nedočtené. Čekala jsem nějaké temné tajemství a místo toho mě čekalo 50 odstínů šedi v domě v L. Dvě nymfomanky, jeden proutník, jeden prasák a ve změti všech postav s pokřivenými charaktery mi byl snad nejsympatičtější Václav. Styl psaní velmi jednoduchý.
Svátek hada
Lucie Hlavinková
Autorka mě překvapila, jak dokázala popsat ztráty ideálů, těžké doby a osudy třech hlavních postav a přesto z nich vyzařovala touha po lepším životě a nadějích na lepší zítřky.
Dokud dýchám
Aleš Novotný
V tomto díle ubíhal děj sice pomaleji a nemělo to takový spád a akčnost, ale co mě zarazilo, to bylo velké množství osamělých mladých duší, které trpí pocitem bezcennosti a odstrčenosti. Ještě teď mě z toho svírá a mrazí.
Když andělé dřímají
Tereza Bartošová
Půjdu proti proudu, ale na mne kniha působila, jako kdyby ji splácali pejsek s kočičkou. Vezmeme dobu covidu, přidáme očkování, k tomu něco jako koncentrační tábor, svezeme se na koňském povozu jako před 100 lety, muži prodávají ženy za demižon slivovice jako ve středověku... Některé scény byly zcela mimo logiku. Proč byl nějaký tábor v Josefově? Proč tam byly určité ženy a děti? Co dělalo dalších 10 milionů lidí v tomto státě? Stříleli po sobě všichni za kus žvance? Ne, toto nebyl můj šálek čaje. Příště raději zase nějakou detektivku.
Posílám to dál
Lucie Bílá
Kniha, která by mohla oslovit nejen fanoušky Lucie Bílé. Díky její otevřené zpovědi by se právě takovým lidem mohla více přiblížit.
Pamatuj na smrt
Aleš Novotný
Za mě dobrá detektivka pro mládež, i když už dávno nejsem ve věkové skupině Adama a jeho bratra. Měla bych pár nejasností a pochybností k dořešení, ale toho se, zdá se, dočkám v pokračování.
Třetí terapie
Danuta Chlupová
Podle recenzí nejsem jediná, kdo je z knihy na rozpacích. Jako celek to působí jako povrchní vztahovka, do které autorka zamíchala jakousi vinu z chování předků. To u mne vyvolává otázku, proč Mathildu vůbec nezajímalo, kdo byl její otec a zaměřila se pouze na otce matky. Obálka knihy je z mého pohledu zavádějící a pouze lákadlo, protože knihy o holokaustu stále táhnou. Příběh by se ale mohl odehrávat i kdekoliv jinde. Postava "terapeuta" tomu moc nepřidala. Nějak se mi tomu všemu ani nechtělo věřit.
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Autor používá krásný jazyk, jeho knihy jsou originální, ale už podruhé jsem u jeho knihy nepochytila myšlenku. Nenašla jsem tam žádnou hloubku ani poselství. Jediná povídka, která mě zaujala, byla z období cholery.
Dopisy od babičky
Veronika Doušová
Čtení pro ženy s nádechem romantiky na pozadí válečných let se střídá s dobou covidovou a klasickým často opakovaným tématem - "nevím, co vlastně chci". Kniha je napsaná čtivě, historický ale téměř o ničem nevypovídá a tím se stává obsahově podobná mnoha jiným na téma dopisy z minulosti.
Lidi od kolotoče
Kamila Hladká
Nahlédnutí tam, kam se jen tak někdo nedostane. Určitě zajímavé čtení, i kdyz osobně poutě nevyhledávám.
Byly jsme tam taky
Dagmar Šimková
Zajímavý a reálný pohled do ženské věznice v 50. a 60. letech. Vadilo mi, že až v doslovu jsem se jen okrajově dočetla o důvodu uvěznění Dagmar Šimkove. Stejně tak chyběl popis propuštění, časové údaje, chybělo mi vysvětlení, jak se setra Šimkové dostala do Austrálie, když matka se sestrou byly odsouzené. A nějaký alespoň krátký popis odchodu ze země bych také uvítala.
