Kopretina_aku komentáře u knih

Většina knihy se odehrává v době první světové války, další osudy Oldřišky a její rodiny už jsou hodně stručné a ve velkých skocích. Pardubice neznám, takže mě se kniha nijak nedotkla a myslím, že za čas už si nevzpomenu o čem byla.

1 06.04.2023

Po knize s označením mystery bych asi nikdy nesáhla, kdyby mě svou obálkou nepřitahovala stejně, jako hlavní hrdiny Dveře. I tak bych byla spokojená bez tajemného nadpřirozena, protože námětů na hlubší rozvinutí bylo v knize dost, takže jsem litovala, že se to začalo stáčet jinam. Líbil se mi styl psaní a postupné odhalování, kniha se četla velmi dobře. A proto si zaslouží čtyři*.

9 02.04.2023

Uz dlouho jsem si žádnou knihu tak neužila, jako právě tuto. Hltala jsem stránku za stránkou a s Danielou prožívala její osamocení, smutky, hlad, ale i lásku a napětí při odkrývání rodinného tajemství. Styl psaní je jednoduchý, autorka používá krátké věty, nikde zbytečně a zdlouhavě neodbočuje.

4 28.03.2023

Že začátku se mi moc nelíbil styl psaní autorky, mnohdy až úsměvně vyumělkovaný, doplněný o zbytečně časté popisy intimních scén, které se do knihy moc nehodily. Naštěstí s přibývajícími stránkami jakoby styl autorky dozrál. Vadila mi ale absence jakýchkoliv časových údajů, často jsem počítala, kolik je Emilce asi let a do které doby se děj posunul.

4 14.03.2023

Knihu jsem dostala zdarma k jiné knize, takže jsem neměla žádné velké očekávání a byla jsem příjemně překvapená. Nešlo jen o thriller, ale o i vztah matky s dcerou, kdy musely na povrch vylézt skryté minulosti a obě musely hledat cestu k odpuštění. Krátké kapitoly mi vyhovovaly, jen asi od půlky už byl děj moc předvídatelný.

1 05.03.2023

Rozhovor se těžko hodnotí hvězdičkami a původně jsem nechtěla dát žádné hodnocení. Ale za ten Michalův srdcový vztah k jeho rodnému městu, které je i mým rodištěm a za to, že se pořád vrací a hraje pro místní publikum, za to mu ty dvě dám. Občas a hlavně na začátku mi vadil styl rozhovoru, měla jsem pocit, že to je skákání sem a tam, chybělo uspořádání, něco se pořád chaoticky opakovalo. Kniha se dělí na části, ale ani by to být nemuselo, protože i tak uspořádání působí bez ladu a skladu. Možná je Petr Vydra lepší komik a moderátor než spisovatel. Takže na něj už v mém hodnocení žádná* nezbývá. Už jen pro ty hojně se v knize vyskytující výrazy číslovek stylem "sedum" a "osum".

24.02.2023

Někdo utíká před démony, někdo před systémem, někdo před lidmi a všichni si samotu zvolili sami a dobrovolně. Žijí v naprostém odloučení až z toho mohou zešílet? Mnohým z nás by se to asi stalo. Nepřísluší mi tu nikoho soudit, zda je blázen, alkoholik, lempl atd. Rozhovory se ženami působily tak, že ony to mají v hlavě srovnané. Oproti tomu někteří muži až moc zdlouhavě rozumovali o bytí a víře a jim jsem to tak nějak nevěřila.

7 21.02.2023

Kniha, která člověka donutí přemýšlet a uvědomit si, jak se má dobře. Každý příběh byl jiný, ale všechny byly vlastně stejné, plné bezmoci, trýznění a hledání naděje, ale mnohdy za cenu nejvyšší. Člověk si nevybere, kde se narodí a nemá možnost z této země odejít. Může jen utéct, když to přežije...

13 10.02.2023

Je to jako když skládáte hlavolam. To, co spolu zdánlivě nesouvisí, postupně zapadne do sebe. A pak přijde to pochopení, jak může jedno rozhodnutí ovlivnit a zkazit život dalším generacím. Z mého pohledu byla Ludmila sobecká a její chování mi přišlo hloupé.

7 03.02.2023

Váhám, jak knihu vlastě ohodnotit. Až v poslední třetině jsem začala více chápat postavy a jejich propletence a časové skoky. Nebyl to žádný příběh plný zvratů, někdy jsem měla pocit, že to úplně stojí na místě a nechápala jsem smysl příběhu. Ke konci jsem si to dokázala zpětně poskládat, ale zřejmě je potřeba u této knihy hledat nějakou hloubku a to jsem nenašla. Nebo mi jen nesedl styl psaní. Oceňuji ilustrace, ty jsou velice zdařilé.

8 16.01.2023

Pohodové čtení, občas zajímavý tip na výlet. Čekala jsem asi víc humoru, hezké ilustrace a celkově pěkné zpracování .

3 27.12.2022

Oproti románu Kyselé třešně pozvolnější, i když ani tento román z poválečného Přerova není příliš optimistický díky době a nástupu komunistického režimu. Symbol jablka, který má více významů provází celou knihu až do samotného závěru. Autorka velmi dobře pracuje s historickými událostmi a obyvatele Přerova musí její knihy obzvlášť potěšit.

8 14.11.2022

Příběh sám o sobě velmi silný a díky tomu, že autorka pokračuje ve vyprávění i po válce, tak velice zajímavý. Poslední část knihy popisující terapeutickou praxi mě ale moc neoslovila, měla jsem pocit, že se myšlenky stále opakují.

1 08.11.2022

Oproti knize Vrány nešla autorka až na dřeň, přesto je to velmi silný příběh. Není to úplně černé nebo bílé, čtenář může s hlavním hrdinou sympatizovat a stát na jeho straně, zároveň může mít pochybnosti a ve vzduchu se bude vznášet takové to "Ale přece..." je to především příběh o hledání cesty z velmi těžké až bezvýchodné životní situace.

12 01.11.2022

Příběh začínající i končící na Švédských Šancích postupně rozvine osudy nejen Pera Skály, ale mnoha jiných obyvatel Lověšic. Konec byl oproti jiným místům v knize poněkud zrychlený. Styl psaní mi úplně nesedl, musela jsem si čtení dávkovat. Téma těžké, osudy kruté, ale je potřeba o takových událostech vědět.

5 24.10.2022

Za mne skvělé. I když pár výhrad ne ke stylu psaní, ale k obsahu bych měla. Tolerovat nehodu, způsobenou policistkou, jízdou na červenou jenom přimhouřením oka, to mě až nadzvedlo ze židle. Líbí se mi styl psaní, který odsýpá, udržuje v napětí. Téma zajímavé a hlavní vyšetřovatelé jsou vykresleni lidsky a souvisle s případem čtenář sleduje i jejich osobní příběh.

10 08.10.2022

Kdo čeká román, měl by sáhnout spíše po knize Jizva. Lednická knihu pojala velice dobře jako přepis vyprávění pamětníků, doplněný záznamy z kronik a archivů. Sepsáno přehledně, doplněno obrazovou dokumentací. Skvěle zpracovaná literatura faktu s ohledem na citlivosti dosud žijících lidí, kterých se tragédie přímo týkala.

19 02.10.2022

Oproti Chaloupkám je příběh vyzrálejší. Atmosféra poválečných Sudet vykreslena dokonale. Jsou dobří lidé a špatní lidé, ať už Němci nebo Češi. Nic není černobílé.

7 22.09.2022

Dočetla jsem, ale románem bych to nenazývala. Jde spíše o pár krátkých příběhů s jedním společným jmenovatelem a tím je vila. Některé jsou vyloženě jen hodně okrajové. Pokud si čtenář sám nevyhledá informace o historii vily, asi mu toho kniha moc nedá.

1 16.09.2022

Ani nevím, co napsat. Měla jsem příliš velké očekávání a přišlo zklamání. Těžkopádně psané, nemohla jsem se soustředit na postavy a vztahy dávno minulé. Vadilo mi střídání časových rovin. Postavy nesympatické. Prostředí a vše kolem plné pesimismu a vykresleno jako nevlídný konec světa bez naděje na lepší zítřek. Až posledních 50 stran to mělo šťávu a akci, jakoby to napsal někdo jiný. Zmínit v knize případ Kramný byl asi totální úlet.

7 02.09.2022