KristýnaMy komentáře u knih
Je to snad nejkrásnější kniha, kterou jsem kdy četla. Její obal je nenápadný a když jsem ji poprvé viděla v knihkupectví, hned mě zajímalo jaký se v knize skrývá příběh. Kniha je rozdělena na tři části, ani jedna mě nezklamala. Vřele doporučuji
Reálný svět, tedy přesně to, o čem je nutno psát (neodsuzuji fantazii). Když jsem jako devítiletá holka s jiskřičkami v očích pozorovala bílé dokonalé labutě, toužila jsem nahlédnout za oponu, díky této knize se mi to splnilo.
Z počátku mě překvapil styl psaní, nicméně po chvilce jsem nemohla přestat číst. Děkuji za tuto knihu.
O knize „Nebe nad Jemenem“ jsem se dozvěděla v rozhovoru s Tomášem Šebkem na Českém rozhlase. Zpočátku mě překvapil jeho osobitý styl psaní, později se ale člověk začte a dojde tak k zajímavým lékařským i životním zkušenostem. Autor má skvělý smysl pro humor! Odvrácenou stránkou je bohužel horší uspořádání fotografií.
V počátcích této knihy jsem nedávala dramatu naději. Některé rozmluvy mezi postavami mi, upřímně, přišly zbytečné. Ovšem, co mě nadchlo, a důvodem nač jsem v četbě pokračovala, bylo právě Goethovo čerpání z lidové slovesnosti, jehož v uskupení Sturm und Drang využívali.
Díky dokonalému popisování prostředí v příjemně poskládaných verších se divadelní hra děla přímo přede mnou. Mě neustále udivuje autorův um napsat charakter postav v rytmu verše tak výstižně a živě, že jejich zášť či smích cítíte, s čímž jsem se zatím setkala právě u Goetha či Shakespeara.
Příběh mi ukázal, že zkrátka byla, je a bude daná hranice lidského vědění – ustanovená Bohem či ďáblem třeba dohromady – kterou ovšem nelze přesáhnout. A právě to byl asi Goethův záměr, přesvědčit nenasytné i zvědavé o tomto faktu. A drze si troufnu říci, že i on sám měl problém, tuto neviditelnou, přesto existující, hranici přijmout, a proto o ni napsal.
Kéž by takových knih bylo více. Každý řadek jsem si užila, o to více mám radost z nových, dokonale uspořádaných, znalostí.
Román Obraz Doriana Graye mě mile překvapil svou něžností. U autorů jsem se sice již setkala s náznaky jemnosti a měkké ženskosti, ovšem Oscar Wilde svou mužskou něžnost vykresluje bez ostychu, upřímně, plně, čímž si mě získal. Také bych ráda vyzdvihla promyšlenost postav, kde se znatelně ukazuje rozdílné cítění morálky. Samotný příběh pro mě byl příjemným zamyšlením, přestože se zde lze setkat s občasnými zbytečně dlouhými pasážemi.
Knížka vonící láskou i realitou dnešních dní. Děkuji za kapitoly o Severu i Lásce. Ideální kniha pro tiché letní čtení v síti.
Co se týče rozložení knihy. V prvních chvílích mě trochu překvapily nenavazující kapitoly a velké bílé prostory, nicméně bez těchto charakteristických prvků, by to nebylo pravé voříškové/rambové.
Nečekaný zvrat naznačen posledním vstupem o vránách. Příběh je velice silný, hned jsem si oblíbila Froda, učitele angličtiny i výtvarné výchovy, kterého měla tak ráda hlavní hrdinka. Čtivé i smysluplné uspořádání, doporučuji.
Naprosto skvělá. Doporučuji číst v ne moc veselých chvílích, protože Kovy je opravdu jedno velké slunce, moudré slunce :))
Dokonalá, další Hana. Jediné, co mě na stylu psaní paní Mornštajnové plete jsou kapitoly (střídání podle postav), však to je jediné. Rozhodně doporučuji přečíst ;)
Krásně napsaný příběh. Jediné, co bych knize vytkla, je, že v některých částech byla trochu zdlouhavá, ale znovu jsem se začetla.
I přes občasný přehršel informací jsem ráda, že jsem tuto knihu četla. Název knihy v podstatě vystihuje jedno z pravidel dobrého prezidenta. Pravda, v posledních letech - zdá se mi - čím dál více neužívaná, dokonce zneužívaná. Domnívám se (dle popisu pana Schenka), že TGM byl dobrým prezidentem, nicméně bychom neměli zapomínat na obyčejné lidské chyby, jež dělají všichni, ostatně chybami rosteme.
Vstupy Jindřišky Smetanové mi byly mnohdy takovým opěrným bodem v jaké problematice se zrovna pan Schenk ve svých vzpomínkách zabýval. Jistě je to vhodná literatura pro seznámení se s okolím Hradu i prezidentem samotným v době mladičkého Československa, alespoň přes několik stránek této knihy.
Přečetla jsem první kapitolu a část o řešení židovské otázky. Tato kniha se zkrátka nedá číst. Jediné, co dnešnímu světu může přinést je ukázka šílence a ponaučení pro budoucnost společnosti.
Výborný průvodce, i když ta vazba asi dlouho nebude držet pohromadě, ale to už se nějak udělá. Nezklamalo a nezklame, zkrátka top. Konečně ta Praha bude o něčem jiném :)
Příběh je sice velmi silný, ale stojí za to si knihu přečíst. Odehrává se tam lidská laskavost, přátelství, ale i surovost a nenávist.
Mám stejné pocity jako po dočtení prvního díla paní Morris, Tatér z Osvětimi. Knížka je opět napsána velice čtivě, člověka, zdá se, drží a nepustí ho. Nejvíce se mi líbilo, jak se prolínaly a navazovaly na sebe části z koncentračního tábora a gulagu. Kéž se toto už nikdy neděje.
Na to, že jsem čtenář převážně historických románů a knihy s fantasy podtextem se neřadí mezi mé oblíbené, mě tento příběh opravdu překvapil. Neviděla jsem žádné nijaké části (natahování), napětí zde bylo pořád. Když jsem si knihu pořídila musela jsem ji odložit, poněvadž mě začátek hodně zaskočil, ale na druhou stranu Lois Lowryová nádherně rozvedla příběh.
Knížka proložena fotografiemi, rozhovory o člověku/lidech, který/é tu zanechal/i spoustu pěkných věcí.
Kniha je kvalitní, ale pro mě tento žánr není. Určitě se bude líbit milovníkům románů z bitevního pole.