Ladys
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Hana. Jméno, jako každé jiné, chtělo by se říci.
Ale rozhodně to není dívka, či žena, kterou byste si spletli.
Z počátku je jí dán v příběhu malý, až nenápadný prostor, ale postupem příběhu se pročtete k tomu, jak zásadní a tragická postava románu to je.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Žil jsem kdysi s partnerkou, jejíž německá část rodiny pocházela ze Sudet. Její babička nakonec směla zůstat v Čechách a žila na hranicích s Německem. Česky skoro vůbec neuměla. Partnerky otec, vždy když jsme tam jeli, rozhazoval za jízdy rukama a říkal. Tady bydleli ti a ti, tady byl švec, tady řezník, tady sedlák, tady malá fabrička atd atd. A vyprávěl to s takovou láskou a smutkem zároveň. Po revoluci dokonce z nostalgie koupil dům, ve kterém se vyučil. Aby se dochoval. A opravil ho. Jeho syn tam pak měl autodílnu.
Proč to píšu? Pro ten smutek jeho a jeho matky. Pro můj pocit viny za něco, za co nemůžu, ale ať chci, nebo ne, zdědil jsem to. České dědictví, za které se stydím.
Je ale také třeba si uvědomit, že nebýt německých zločinů před válkou a i za války, nebyla by česká reakce v podobě odsunu.
Další věcí je, že x Němců díky odsunu uniklo spravedlnosti.
Vyhnání Gerty Schnirch je poutavý text. O šílenstvích doby. A zrůdnosti mocných.
Zajímalo by mě, nakolik kniha čerpá ze vzpomínek pamětníků a nakolik je autorskou licencí.
Četl jsem i Žítkovské bohyně a jsem zvědav, jaké téma si na nás čtenáře autorka chystá.
Bude zase co ČÍST.
Krev prvorozených
Juraj Červenák
Perfektní.
A mohl bych skončit.
Po seznamovacím prvním dílu je tu parádní příběh, který svištěl od první strany až do samého závěru.
Fungující hlavní trojice, napětí, zvraty, atmosféra středověké Prahy, rudolfínská trochu bláznivá doba, intriky a vraždy...
Co víc chtít?
Těším se na další knihu.
Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
červen 2014
Vynikající. Střet světa měšťačky s drsným světem zapadlé vesničky a postupné pochopení a přijmutí hodnot za své. To vše na pozadí běsu války. Síla textu je i v krátkých větách, jejich jednoduchosti. Působí přímočaře.
7.7. 2019
Přečteno potřetí a opět perfektní zážitek.
Možná i silnější, protože jsem vlastně přišel na návštěvu ke známým.
A stále si odnáším to samé. Osudová rozhodnutí, osudová setkání a přerod Hanule v novou bytost. K tomu osud Želar a Jozy.
Po dočtení knihy jsem po x-té tam, kde jsem byl. Chtěl bych být silnějším a charakternějším člověkem i partnerem.
Kniha je další mojí srdeční záležitostí.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Drsné, strhující, místy temné, osudové.
Prach si a v uhelný prach se obrátíš.
Tak můžu shrnout první část příběhu.
Život se smrtí a smrt v životě.
Občas prosvitne nějaká ta radost.
Práce, prach a lopota od soumraku do úsvitu.
Láska, tichá a pevná přátelství. Boj o každodenní život. Síla a vzdor.
A zlé časy. Z přátel se stávají nepřátelé a z nich cizinci.
Dobrá kniha. Smutná.
Určitě si přečtěte.
Já si přečtu i obě pokračování.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Nedonutili mě nenávidět.
To je věta, která ve mě rezonuje a asi pro mě nejsilnější okamžik této zajímavě vystavěné knihy.
Pavel Straňanský, muž který sestavuje v archivech rodokmeny.
Žije si svůj nenápadný, možná trochu rezignovaný život a vydělává si sestavováním stromů života (rodokmeny rodin).
Díky své práci se ač vlastně zprvu nerad, přibližuje k prachem zavátému příběhu a čím víc zjišťuje po archivech a i po pamětnících, tím víc je vtahován do událostí z padesátých let.
Tolik nástin příběhu.
Kniha je skvěle napsaná. Postavy jsou barvité, zemité a uvěřitelné.
Je to z části příběh zoufalství, kterou způsobila dávná zrada a z části příběh o tom, jak až moc nás dokáže ovlivnit minulost.
Popis krajiny, vsi, atmosféry a prostředí vsi, to je něco, co vás opravdu vtáhne. I s dávno zapomenutými pachy a vůněmi. To autor umí.
Nelíbí se mi, jak tu čtenáři kritizují autora, že se moc věnoval postavě P. Straňanského a že prý šel málo do hloubky a málo řešil léta padesátá.
Mě naopak ty náznaky a nedovyřčení bavily. A kdo chce natvrdo číst o zvěrstvech let padesátých, ten má možnost v jiných titulech.
Byla by škoda zahodit dar vyprávění a vyměnit za senzacechtivé body průhledného očerňování už tolikrát propíraných padesátých let pod vládou bolševické lůzy.
Návrat Krále Šumavy
David Jan Žák
Po přečtení této strhující knihy ve mě rezonuje několik otázek a témat, která nejsou pro žádného vnímavého Čechoslováka ničím novým.
Jak je možné, že se vůbec uchytí takový režim, který likviduje vlastní lidi?
Jak je možné, že se z některých jedinců stane zvěř, když jim dají do rukou jakoukoliv moc? Byť i jen střípek moci.
Další, čemu se nevyhnu, je otázka, proč Američané drželi spoustu evropanů v deziluzi, že se chystá další válka. Tentokrát proti bolševismu.
Myslím, že dobře věděli, že poválečné rozdělení Evropy není na týdny, či roky.
A poslední, co bych vypíchl, je dilema českých agentů-chodců, zda jejich úsilí stálo za to, když věděli, že za jejich činnost to odnesli všichni, kdo je znali, nebo jim jen pomohli.
Souhlasím s panem Hasilem, že ano. Že to za to stálo. Že proti zlu se musí bojovat.
Tady se mi chtělo podotknout, že je škoda, že takových Hasilů, nebo jemu podobným nebylo víc. Že neměli větší podporu. Že by se třeba podařilo bolševika porazit.
Jakákoliv pozdější historická událost u které byl bolševik ale bohužel ukazuje, že šance na převrat byly mizivé.
Maďarská vzpoura v padesátých letech a třeba berlínská krize to bohužel jasně dokazují, že bolševik musel uzrát hlavně v Moskvě a pak byla teprve šance na změny ve Východním bloku.
Díky autorovi za jeho až novinářskou píli, díky níž mají lidé této země šanci se dozvědět, jak to bylo s Králem Šumavy doopravdy.
A díky všem lidem, co měli odvahu se vzepřít nelidskému režimu. Vážím si jich.
Ohnivé znamení
Juraj Červenák
No, byla to jízda. Samý únos, samá vražda. Atmosféra houstne. Podezřelí jsou snad všichni, kdo se příběhem mihne.
Do toho popis historie Prešpurku počátku 17. století, politika, intriky a nevraživost mezi hradem a městem.
Ideální čas a prostředí pro vyšetřování vražd a únosů.
Barbarič a Stein mají opět plné ruce práce a Jaroš pro ně odvedl velký kus špinavé, ale potřebné práce.
A rozuzlení zamotaného případu pro mě bylo perfektní, ale přiznám se bez mučení, že překvapivé.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Perfektní začátek knihy, prostředek bych pokrátil o pomalejší kapitoly a závěrečná třetina má spád, až do poslední stránky. Až mi bylo líto, že už jsem dočetl.
Dvojice detektivů super. Jeden sečtělý mazák ve fyzické kondici a druhý v pohodě snaživý nováček.
Vrah tak nelidsky krutý a inteligentní, že lovit ho bych nechtěl.
Střídání dějových linek, momenty překvapení a šokové zvraty vás v pohodě udrží v napětí až do poslední stránky.
Jen jednou přišel zlom tak zkratkovitý, že jsem měl pocit, že x stran v českém překladu zmizelo. Ale těžko říct.
Za mě plnotučné čtyři z pěti.
Tanečník
Jeffery Deaver
Někdo tu psal, že pomalý začátek.
Nesouhlasím.
Kniha má spád od první stránky a ten nabírá na tempu, že knihu prostě nechcete odložit.
Akce střídá napětí, napětí akci.
Hra na kočku a myš se přiostřuje, jen nevíte, kdo je myš a kdo kočka.
Tanečník je inteligentní a neuvěřitelně taktizující soupeř.
Nakoukneme také pod pokličku americké policii a naťukne se tu i něco málo ze "vztahu" mezi Sachsovou a Rhymesem.
Za mě super čtení a musím dát pět.
Jen si myslím, že ve skutečnosti policejní práce a dodržování předpisů a hierarchie v USA vypadá jinak.
Ale kdo přistoupí na autorovu hru, ten si knihu užije.
Skála
Peter May
Vzhledem k tomu, že jsem předem věděl, co mě čeká za knihu, tak u mě se žádné zklamání nekonalo.
Psychologický román s prvky krimi vypráví spíš o drsném ostrově, který z místních vychovává tvrdé lidi s hluboko do minulosti kořenícími tradicemi, ze kterých po staletí víceméně skoro nic nevybočuje. Vztahy a přátelství plují časem stejně jako počasí.
Drobné střípky života, malé a velké lásky, strachy, křivdy, zloba a nenávist.
Tato mozaika cca posledních třiceti let do sebe začne pomalu zapadat a katalyzátorem událostí posledních dní je vražda. Vražda, při jejímž objasňování se detektivovi díky hlubokým sondám do minulosti podaří pochopit současnost a tak i vyřešit případ.
Listopád
Alena Mornštajnová
Znepokojující a zdrcující.
Základní slova, co pro mě vystihují tuto knihu.
Věrohodně vykonstruované drama o osudech ženy ve zrůdném komunistickém systému.
Pro ty, co bolševika nepamatují, je škoda, že kniha i přes silné momenty spíš klouže po povrchu událostí a i postavy by mohly mít více do hloubky rozkreslené charaktery.
Kniha by klidně snesla hlubší sondu do událostí a do charakterů postav a klidně by mohla být delší a mít ještě drtivější dopad, než má.
Rád bych dal pět hvězdiček, ale takhle silné téma by si zasloužilo větší, až mikroskopickou péči autorky. Ale asi jde o jistý její záměr, protože tak napsala i ostatní její knihy.
Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války
Jan Novák
Nekoukejte na to, jak dlouho jsem knihu četl. Není to tím, že bych se jí musel prokousávat. Je to daleko prostší. Neměl jsem čas.
Případ Mašínové a já.
Patřil jsem k táboru těch, kteří nevěděli, jak uchopit příběh bratrů Mašínů. Vrazi, nebo hrdinové?
Vychováván a vzděláván v posránkovském zaprďánkovském socialismu jsem úplně nedokázal pochopit sílu motivace této bratrské dvojky a jejich přátel. Způsobeno nedostatkem informací.
A teď ke knize.
Je strhující. Napínavá. Lidská. Nelidská. Odporná v předvedené brutalitě totalitních režimů. Dojemná v detailech. Tvrdá v prozřeních.
Příběh bří Mašínů je sám o sobě velmi silný, ale pro pochopení stavu jejich pohledu na život je naprosto nezbytné dozvědět se, v jakých poměrech vyrůstali. A zde pro mě nastal zlomový okamžik v pohledu na jejich kauzu.
Jejich otec byl totiž jeden z protifašistických odbojářů, zvaných Tři králové. Že nevíte? Neznáte? Tápete? Možná slyšeli? Jste na tom stejně, jako já před přečtením této skvělé knihy.
když si člověk uvědomí, jaké kořeny bři Mašínové mají, musí uznat, že jejich snaha o rozběhnutí svržení komunismu je naprosto legitimní. Třídní boj je vynález komunistů. A tak v důsledku genového fondu Mašínových a tím v podstatě předurčeného pohledu na odboj proti komunismu bratři nastoupili pro mě naprosto logickou cestu boje. Na život a na smrt. Padni komu padni. A můžu jim jen závidět tu rozhodnost a sílu.
Od přečtení této knihy, která poutavě popisuje život jejich rodiny od dvacátých let, přes jejich válku s komoušem, neuvěřitelnou cestu za svobodou přes socialistickou NDR do Západního Berlína, až po život v USA, jsem nabyl přesvědčení, že bratři měli dostat metál za boj proti komunismu. Howgh!
(Samozřejmě, že nejsem tak jednoduchý, abych měnil názor podle románu. Už dříve jsem byl částečně nakloněn břím Mašínům. Kniha mě jen popostrčila k jasnějšímu postoji.
A nesouhlasím se Samdelas. Vrahy z Mašínů udělal komunistický třídní boj. Oni zažili komunistickou zvůli a teror v padesátých letech. My si o tom můžeme jen psát, nebo povídat.)
Bylo nás pět
Karel Poláček
Pár bodů ke knize:
Jako dítě mě kniha nebavila.
Jako náctiletý jsem ji shltnul a byl okouzlen.
Knihu mi ukradli.
Koupím zas.
Ve správný čas podstrčím mým dětem.
Mrtvý na Pekelném vrchu
Juraj Červenák
Pro mě první ze série se Steinem a spol.
Čekal jsem větší pecku po vší té chvále tady. Na druhou stranu musím uznat, že ani žádné zklamání se nekonalo.
Stein je skálopevně vojensky tvrdý, notář Barbarič je mírně zhýčkaný měšťan, co funguje jako Steinův protipól, který je ale nakonec ochotný zabrat ve jménu věci.
No a mlčenlivý kaprál Jaroš to je úkaz. Absolutně věrný. Zbraň. Stroj ve službách Steina.
Tahle nesourodá trojka se dá do vyšetřování a stojí zato sledovat, co se jim podaří dát do pohybu.
Intriky, mordy, nějaká ta vlastizradička, jedy, oddanost, služba vlasti a velký majetek.
A osudové ženy.
To jsou atributy se kterými dost umě autor rozjel první příběh série.
Bavilo a už mám doma koupené další díly.
Tenhle si u mě pro začátek vysloužil čtyři hvězdy.
Planeta idiotů
Roman Bureš
I když člověk netušil, kam, kdy a jak se děj zvrtne, tak hned od první strany perfektní čtení.
Jednoduchá jednohubka. Ale skvělá.
Celou dobu jsem vnímal paralelu s naším světem a korektním chováním.
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Ale konec překvapí.
Přečtěte si to.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Co na to říct?
Před pár dny jsem dočetl Vyhnání Gerty Schnirch.
Na zapůjčení knihy Němci jsem čekal v knihovně několik měsíců a zrovna to vyšlo takhle. Tak se mi po Tučkové do knihy moc nechtělo a četl jsem něco jiného. Ale pořád jsem pošilhával po Němcích a nakonec to tedy risknul. A žádné srovnávání se nedostavilo. A řeknu vám, proč...
Kniha Němci je totiž tak jiná, že srovnávat je úplně mimo. I když jedno srovnání po přečtení obou knih bych měl.
Ve Vyhnání G.S. je jasné, že Němci jsou ti dobří a Češi ti špatní. Jste postaveni před hotovou věc bez možnosti volby.
V Němcích naopak autorka vůbec neklade důraz na národnost. A to je alespoň pro mě zajímavější pohled.
Děj je veliká mozaika roztříštěná na kousíčky a když ty střípky postupně skládáte dohromady, dostanete příběh zaplněný lidmi a lidičkami se všemi jejich krásami, láskami, touhami a samozřejmě i neduhy a vadami na kráse, jejichž životy jsou přímo či nepřímo ovlivněny dvěma světovými válkami a jejich následky.
K tomu přidejte střídání děje a času (což ku podivu naopak zesiluje dojem) a dostanete knihu, kterou si budete pamatovat.
Vážně.
Nejradši bych si ji koupil, ale kdybych si koupil každou knihu, co se mi líbila...........
Cigaretka na dva tahy
Dominik Dán
Opět román, co mě pobavil na maximum, jak už jsem u D.D. zvyklý.
Má to jen jednu nevýhodu. Po těch cca 20ti knihách, co mám od autora za sebou, už je to trochu rutina. Ale na druhou stranu tak dobře se čte, že se stejně budu těšit na další knihu od tohoto plodného autora.
Čáp nejni kondor
Radůza (p)
Mám rád Radůzu zpěvačku. A po přečtení knížečky mám rád i Radůzu spisovatelku. A trošku je v tom moje nostalgie a dětství na chalupě, přiznávám.
Popravčí
Chris Carter
Sice cca 350 stran, ale kniha je taková klasická americká jednohubka.
Děj přitom sviští od první stránky jako o závod a nutí vás číst a číst až dokud můžete.
I přes to, že děj není zas nic tak objevného, autor píše velice čtivě a to je sakra důvod knihu prosvištět až do závěru.
Stojí proti sobě postavy policisty s až encyklopedickými znalostmi a precizního a pečlivého vraha, který opravdu ví, co znamená slovo strach.
Závod o dalšího mrtvého či přeživšího tak stojí za přečtení.
Za mě lepší čtyři z pěti.
