lapagerie
komentáře u knih
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Škoda, že se dá udělit jen 5 hvezdiček. Kdyby to šlo, dala bych deset. Jsem z příběhu absolutně nadšená, zcela mě pohltil. Poslouchala jsem jako audioknihu a do nebes vychvaluji přednes Jany Štvrtecké. Už v polovině jsem usoudila, že knihu musím mít i v tištěné podobě a to je co říct, jen tak něco si nekupuju. Mám asi obdobné pocity jako uživatelka AGATHA2.
Život v arménských horách vypadal možná jinak, byl tvrdší, ale je to prostě tak kouzelně napsané, že se nemůžu odtrhnout. A to tak, že po doposlechnutí jsem si pustila audioknihu znovu od začátku a znovu se nořím do Anatoliina osudu.
Skláři
Karel Klostermann
Skláři se čtou sami, i když oproti jiným Klostermannovým dílům mě tak nezaujali. Možná to bylo tím, že kniha nemá jednu hlavní postavu, věnuje se spíš jednotlivým rodinám. Ale stojí za přečtení, protože podvodníci, manipulátoři i prchlivci se vyskytují pořád. A i dnes si snadno lze zničit život. Stejně jako před sto a více lety. Svět se vlastně moc nemění.
Kam spějí děti
Karel Klostermann
To je tak krásné čtení. O přírodě, která je nádherná, ale i krutá. O tvrdém životě. O lidech, kteří se chovají stejně jako ti, co žijí dnes. O mládí, které si musí jít za svým, i přes odpor ostatních.
Klostermannovy knížky se čtou samy, i přes ten věk, který mají.
Na smrt
Jozef Karika
Bichle těžká jak hrom. Plná násilí, ukrutností, psychopatického jednání i myšlení. Je mi z toho všeho těžko a těšila jsem se, až bude konečně konec. Oba hlavní hrdinové jsou mimo moje chápání, zvedal se mi z nich žaludek. Karl je ukázkový fanatický esesák, Viktor zas nelítostný gangster (ovšem ukáže i cosi jako dobré srdce). Přesto jsem ráda, že jsem knihu dočetla, aniž bych se pozvracela. Slabším povahám nedoporučuju, hlavně ne v temných zimních měsících.
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
Eugenii jsem si chtěla přečíst, protože šlo o skutečnou postavu a ráda čtu románová zpracování osudů. Ale po přečtení vím, že se ke knize vracet nebudu (resp. si ji nepůjčím z knihovny). Eugenie sama o sobě mi přišla studená, neempatická. Žije jen pro sebe a je stále nespokojená. Chladná k dětem i manželovi. Tam bych to ještě pochopila, byla provdána a nikdo se jí neptal, zda chce. Během války se tempo románu zrychlilo a bylo živější, dramatičtější. Konec mě ovšem zklamal. Doufala jsem, že se dozvím, jak se Eugenii dařilo v Americe v druhém manželství, co její dvě starší děti. Jak to, že se provdala tak rychle, když předtím milovala jiného... No, mám z knížky rozporuplné pocity a vracet se k ní nebudu.
Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
Jana Poncarová
Byla jsem zklamaná. Příběh se čte hezky, ale je tak nějak nemastný neslaný. Alžběta má aspoň nějaký náboj, Nina je neproti tomu naprosto fádní a bez šťávy. Nevím nevím, zda se Podbrdským ženám autorka v příštích knihách ještě přiblíží.
Chůva
Gilly Macmillan
Příjemné napínavé čtení, i když si myslím, že za chvíli zapomenu, o čem kniha byla. Postavy mi nebyly sympatické, žádná mi nepřirostla k srdci. Závěr překvapivý.
Poslední noc na Klikaté řece
John Irving
Kniha mi padla do ruky náhodou, a protože mám ráda příběhy, kde sledujete hrdinu celý život, zkusila jsem. Nečetlo se mi ale lehce, přeskoky v čase tam a zpět mě mátly, občas jsem nevěděla, kdo je která postava (hlavně všechna ta asijská jména) a kde se vzala. A kam zmizela. Taky mi neseděly náhlé zvraty, u kterých jsem se hned neozvěděla, proč nastaly (přesně jak píše uživatelka AVEL). Takže ano, dočetla jsem, ale knížka poputuje dál.
Smršť
Jozef Karika
Další hezky mysteriózní knížka, která se dá shltnout za den či dva. Postavila bych ji asi za Tmu, Strach a Trhlina jsou o level výše. Děj je svižný, rychle ubíhá a hezky vás vcucne. Některé situace jsou lehce přitažené za vlasy, ale s tím u Kariky tak nějak počítám. Pár stránek před koncem bych klidně přeskočila, na mě byly až moc "filosofické"? Ale jinak to je opravdu smršť.
Když v ráji pršelo
Jan Otčenášek
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Taťány Dykové a dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na její projev. Mám radši klidný "přednes" než různé přízvuky, změny hlasu podle postav a výrazné projevy citů. Přijde mi to jako přehrávání. Ale to je jen můj osobní pocit.
V každém případě je příběh uvěřitelný a napsaný hezkou češtinou. Některá slovní spojení a popisy se mi opravdu líbily. Možná s odstupem času zkusím přečíst "papírové" vydání.
Hořkosladký život
Colleen McCullough
Nedá se nic dělat, Ptáci v trní jsou prostě nepřekonatelní. Hořkosladký život čtyř sester se nečte špatně, ale je to takové nemastné neslané. Edda je emancipovaná až hrůza, Trs se tak nějak vznáší na okraji děje a moc se o ní nedozvíme. Ukňouraná Grace v sobě najde sílu v krizi a Kačka neví, co vlastně chce.
Největší švih měla druhá třetina knihy, období hospodářské krize. To ostatní je jen omáčka. Knížka na víkend dobrá, ale místo na poliččce si nezískala.
Trestankyně: Příběh Růženy Vackové
Milena Štráfeldová
Rozhodně doporučuji přečíst. Není to žádná suchá biografie, která by vás nudila spoustou nudných dat. Růžena Vacková vám bude blízká, uvidíte ji jako malou holčičku, ráznou studentku i inteligentní a statečnou dámu.
Další z knih, která by měla být pro vyznavače komunismu povinná a pro ostatní minimálně velmi doporučovaná. A zároveň s ní kniha "Byly jsme tam taky" od Dagmar Šimkové.
Hejnické pastorále
Vlastimil Vondruška
Moc jsem se těšila, až se dostanu k závěrečnému dílu sklářské ságy. Od třetího dílu jsem už měla sice lehce chaos v postavách a jejich rodinných vazbách, ale přehledný rodokmen v knize naštěstí nechybí. Každopádně mi čtvrtý díl přijde nejslabší. Některé z postav se sem tam mihnou dějem jen aby se neřeklo, na jiné se už zcela zapomnělo, aniž bychom se dozvěděli, co se s nimi stalo. To mě celkem zamrzelo.
Pokud budu brát ságu jako celek, dala bych 4 hvězdičky, ale tento díl mě lehce zklamal.
Rosemary má děťátko
Ira Levin
Poslouchala jsem jako rozhlasový seriál a užívala jsem si to. Rosemary je přesvědčená, že se jí plní sen, přehlíží podezřelé okolnosti. A když jí dojde pravda? Co může dělat? Je máma. Může jen milovat své děťátko a doufat.
Listopád
Alena Mornštajnová
Poslouchala jsem jako audioknihu a líbí se mi moc Veronika Kubařová jako Magdalena. Naopak mi hlasově nesedí Vilma Cibulková coby Maja. Ale to jen tak na okraj.
Celkově mě Listopád děsil. Jak jednoduše se to tehdy mohlo zlomit. Na konci poslechu mi bylo skoro nevolno z toho všeho. Všudypřítomný útlak, strach, nesvoboda, převýchova děti v ty správné občany. Mrazí z toho... Tak trochu dystopie.
Královna Viktorie
Lucy Worsley
Stejně jako předchozí biografie o Jane Austen, i tato "královská" je skvělá. Čtivá, přitom plná faktů. V porovnání například s knihou "Její malé veličenstvo" od Carolly Erickson je sušší, ale protože nejde o románové zpracování, tak mi to nevadilo. Ráda ji zařadím do knihovny a za čas přečtu znovu. Jen mě mrzelo, že chybí fotografie.
Hledání Betty MacDonald
Paula Becker
Miluju Betty, její břitký humor. A jsem nadšená i biografie od Pauly Becker. Mohla jsem poznat Betty, jaká dopravdy byla. Co prožívala, kam ji život zavál, jak se popasovala s popularitou i s finančními výkyvy. Jaký byl ve skutečnosti Bob, Don, jak šel životem dál Anka i Janka, kdo byla bábinka nebo Kimi... Postavy z jejích knížek získaly reálné obrysy, ocenila jsem i fotky.
Autorka si s pártráním po Bettyině životě dala velkou práci a já jsem za to ráda.
Kateřina Howardová: Nevěrná královna
Alison Weir
Další skvělý příběh. Autorka podle mého Kateřinu přesně vystihla. Lehkovážná, naivní, smyslná. Vůbec netušila, do čeho se zaplétá, neuměla domyslet důsledky svých činů a krutě na to doplatila.
Holky od spitfirů
Soraya M. Lane
Příjemné počtení, trocha romantiky, trocha smutku, hodně emancipace. Ale celkově spíš nuda. Holky pilotky to tedy rozhodně neměly za války jednoduché a zaslouží si poutavější formu knihy.
To je on!: O té, co si říkala Toyen
Milena Štráfeldová
Ráda jsem se začetla, vždyť o Toyen toho víme vlastně tak málo. Známe její dílo, životopis, přátele. Ale ona samotná je pořád tajemstvím. A i nadále zůstane.
