Lehrerin
komentáře u knih
Vodník
Tereza Bartošová
Detektivka jako taková není špatná. Příběh z českého prostředí, jak už tady někdo napsal, netečou potoky krve, sympatické postavy... Ale ten jazyk. Autorka píše čtivě, děj odsýpá a potom najednou vloží větu přes 5 řádků se třemi květnatými básnickými obrazy (minimálně). Nemám nic proti krásám češtiny, ale tohle ne.
O bílých slonech
Irena Dousková
Já jsem nadšená. Mám velkou kliku, že jsem jen o pár let mladší než autorka.
Knížka mě vrátila do dětství. A já jsem si ten návrat moc užila.
Jeřabinový dům
Marie Hajdová
Mně se knížka líbila. Oceňuji hlavně jazyk, moc jsem si užila neobvyklé metafory a popisy.
Co se týká děje, je to takový dívčí román pro starší a pokročilé, jak už tady někdo napsal. Ale já mám odjakživa tyhle holčičí příběhy ráda
Hvězdy na cestě
Karin Krajčo Babinská
Knížku mi doporučila kamarádka, sama bych po ní asi nesáhla, protože, i když mám ráda skupinu Kryštof, mediální prezentace páru Krajčo-Babinská mi moc nesedí. A byla by chyba - tuhle knížku nečíst. V mém případě neposlochat. Richard Krajčo ji nádherné přečetl, a i když příběh jako takový není nijak objevný, je napsaný nádhernou češtinou a prostředí popsáno tak, že mě opravdu mrzí, že se moje babička neprovdala do Řecka. Krásná prázdninová knížka, kterou doporučuji.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Zlodějka příběhů byla moje "poslední"Klevisová. Přečetla jsem všech 7 detektivek za sebou a nepřestaly mě bavit. Což je samo o sobě nejvyšší ohodnocení, které můžu dát. Série s Josefem Bergmanem má jen jedno minus - není další pokračování. :-(
Medvědín
Fredrik Backman
Nádherná knížka. Backman říká věci, které nejsou nové, ale ř8ká je tak, že vám nové začnou připadat. Už se těším na pokračování!
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Melancholická atmosféra, jihočeská vesnice, pošramocené rodinné vztahy - Jiří Hájíček jak ho známe a proč ho čteme. Tentokrát nově pocity stárnutí, strach ze "tmy"... Román se mi líbil a souhlasím s předchozími komentáři - škoda, že nebyl delší, škoda rychlého konce. Na jihočeské vesnici bych ráda zůstala déle.
Tentokrát musím ještě moc pochválit obálku knihy - je "hájíčkovská" a je krásná.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
"Nová Soukupová, tak jak ji znáte..."
Líp to asi napsat nejde.
Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, šikana, sebepoškozování, alkohol, alzheimer... Všechno, kam se člověk podívá, je špatně.
Přesto si další Soukupovou zase přečtu.
Baletky
Miřenka Čechová
Poslouchala jsem jako audioknihu a musím přiznat, že jsem byla v pokušení ji nedoposlouchat. Vadily mi příliš "otevřené" scény, které se týkaly sexu. Asi je to věc vkusu, ale já jsem v tomhle směru zastáncem pravidla, že méně je více.
Jenže ono to vypnout nešlo. Nevím, jestli je vhodné v souvislosti s touhle knihou napsat, že se mi líbila. Spíš mě zajímala, fascinovala... Dokonce mi přišlo líto, že už je konec. Věděla jsem, že balet je dřina, ale takové peklo!!!! Musí to být velká láska, vášeň, posedlost, když to nevzdáte. Dávám pět hvězdiček všem baletkám, autorce i interpretce, která audioknihu skvěle načetla
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Poslouchala jsem jako audioknihu a smála se nahlas v autě v 6 hodin ráno cestou do práce. Větší pochvalu vyslovit nemůžu.
Vtipné, zajímavé, chytré, milé - doufám, že pan Zibura vyrazí v létě na cestu po Čechách znovu.
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Hezký to bylo, ano něco bylo předvídatelné, ale nechyběla ani překvapení. A hlavně - autorka stvořila krásné postavy - všechny 3 "hlavní ženy" bych chtěla mít za kamarádky. Já jsem spokojená, že konec dobrý, všechno dobré, jen víc takových knížek.
Hezká oddychovka, já jsem si čtení užila.
Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
(SPOILER) Od první stránky jsem se nemohla odtrhnout. Příběh Marie mě bavil o trochu víc, ale i Tereza si získala moje sympatie a držela jsem jí a jejím rodičům palce. Panda je čtivá, napínavá, je v ní humor i smutek - všechno hezky namixované, přesně tak, jak to má být. A pak přišel konec... Od začátku se v knize střídají dvě časové roviny - 50.léta a rok 2017. Oba příběhy jsou vyprávěny v ich-formě. Příběh z 50.let vypravuje Marie, ten současný Tereza. Zhruba 40 stránek před koncem nastane ve vypravování zlom - konečně se všechno (co se týká Marie) začne obracet k dobrému a vy jí držíte palce a nemůžete přestat číst. Forma se nezmění, hlavní vypravěčkou je stále Marie. Dokonce se posuneme v čase - z roku 1952 do roku 1953. A potom bílá postel - tři postavy - konec.
A v závěrečném epilogu se najednou dozvíte, že posledních 40 stránek byl jen sen, který běžel hlavou Tereze v kómatu... Pokud jste teď z mé recenze zmatení, tak jste na tom stejně, jako jsem byla já po dočtení knihy. Jako čtenář se umím smířit s tím, že se Tereze všechno zdálo a že Marie skončila špatně. Ale vadí mi ten podvod. To, že autorka nedodržela formu... Že mě dál nechala v iluzi, že mi příběh vypravuje Marie... Já chápu, že právě to mělo být to překvapení... Ale mě to spíš zmátlo a naštvalo. Musela jsem závěrečné kapitoly přečíst dvakrát, než jsem pochopila, co se vlastně stalo. Čekala jsem velké reálné finále a ne dovysvětlování v epilogu.
Vytěženej kraj
Veronika Bendová
Já se připojuji k těm, kterým se knížka líbila. A nejenom proto, že bydlím v severních Čechách. Děj hezky plynul, dozvěděla jsem se i několik nových informací, Hugo i Ira byli sympaťáci a držela jsem jim palce, aby došli k happy endu, což se nakonec stalo, takže super. Hvězdičky odebírám za časté používání jmenného přísudku se sponou. V některých odstavcích mě nadměrné používání slovesa být doslova rušilo při čtení: "O kousek výš byl výhled ještě širší, za zákrutem Labe směrem k Lovosicím se černala zřícenina Střekova... Naproti bylo vidět zámeček na Větruši.... Rozhledna byla do druhého patra zarostlá ....".
Všechno nejlepší, Anno
Petra Jirglová
Kniha "Všechno nejlepší, Anno" mě v knihkupectví zaujala "vlídnou, veselou" obálkou. Vsadila jsem všechno na jednu kartu a spolehla se na to, že stejně veselý a vlídný bude příběh. A přesně takový byl! Pokud si chcete odpočinout u romantické vtipné knížky, určitě se "Všechno nejlepší, Anno" neuděláte chybu. Příběh české Bridget Jones na anglickém venkově si nehraje na vysokou literaturu (autorka na můj vkus používá příliš vulgarismů, za to jí ubírám jednu hvězdu), ale hned několikrát mě rozesmál (a to patřím ke generaci Anniných rodičů, a tudíž nejsem autorčinou "cílovou skupinou"). Skvěle odvyprávěno. Za mě jednoznačné doporučení!
Vítězové
Fredrik Backman
Při čtení 3.dílu jsem prošla snad všemi "čtecími stavy". Na začátku nadšení - hurá, jsem zpátky!!! Kolem prostředka to začala být dřina (už samotný fakt, že jsem knihu odkládala a neměla potřebu číst dál, říká vše). A pak přišel strhující konec, slzami zmáčené stránky a znovu pocit (stejný jako u dvou předchozích dílů), že zítra balím kufry a stěhuju se do Mědvědína. Pět hvězd - prostě nemůžu jinak.
Bílý pramen
Klára Teršová
Poslouchala jsem audioknihu a skvělé! Moc krásně načteno i napsáno. Autorka umí češtinu používat a - jak už tady v jiných recenzích zaznělo - i když se jedná o "moderní" často opakované téma - líbilo se mi, že příběh Hedviky byl "komorní". Za mě 5 hvězd.
Mezi nimi
Veronika González
Přidávám se k nadšeným čtenářům. Měla jsem teď roční "čtecí" krizi a tahle knížka mě vrátila do hry. Všechny čtyři hlavní protagonistky jsou sice na pěst a nelitovala jsem ani na chvilku ani jednu z nich, ale jsou vylíčené tak skvěle, že vás to prostě baví číst.
Za mě plný počet hvězd a těším se na další knihu autorky.
Zítra přijde Olah
Martin Sichinger
Podle anotace jsem čekala trochu "odlehčenější" text. Myslím, že věta "Bylo nás 5 za časů normalizace..." je trochu zavádějící. Knížka je docela "drsná" a vzhledem k tomu, že jsem stejný ročník jako autor, jsem moc ráda, že jsem 70.léta prožila v okolí Prahy a ne na Šumavě v hraničním pásmu.
Nakonec musím ale dát 5 hvězd. Příběh mě pohltil a bavil.
Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
Více méně se shoduji s komentářem lenkyBajzy. Příběh je odvyprávěný jednoduchým jazykem - až mě to chvílemi odrazovalo od čtení.
Zhruba od poloviny knihy už jsem tušila, co se stalo a jak příběh skončí. Až potud se s předchozím hodnocením shoduji.
Ale vzhledem k tomu, že jsem dospívala ve stejné době jako hlavní hrdinka, musím se autorky zastat. 80.léta jsou vylíčená velmi věrně a chování hlavní hrdinky odpovídá náctiletým té doby. Ano, mnoho teenagerů opravdu netušilo, co se stalo v roce 1968. Rodiče chtěli svoje děti chránit a učitelé nesměli mluvit.
Hodnotím knihu třemi hvězdičkami, právě za připomenutí doby, kterou dobře znám.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Petra Soukupová patří k mým oblíbeným českým autorům, přečetla jsem všechny její knihy a pro každou novou běžím do knihkupectví hned, jak vyjde. Věci, na které nastal čas se četly moc dobře, ale...
Nějak mám pocit, jako by paní Soukupová opisovala sama od sebe. Jako bych postavy znala z dřívějších románů, partnerské a sourozenecké vztahy, o kterých už jsem v jejích knihách četla. A beznaděj! Skvěle vykreslená, ale zase beznaděj.
