lenka2557 komentáře u knih
Kéž bych mohla dát těch hvězdiček mnohem víc. Nemám moc slov na jazyku, kdežto na srdci asi milion... Přesně tohle jsou ty chvíle, kdy nechám, podobně jako hrdinové románů, mluvit ticho. Nádherná, silná kniha, určitě jsem ji nečetla naposledy.
Paní Mornštajnová opravdu umí psát. Před chvílí jsem dočetla, tečou mi slzy jako hrachy a jsem velice ráda, že vznikla takováto kniha, která nám ukazuje, jak málo stačilo, abychom žili jinak než v tom pohodovém komfortu, na který jsme zvyklí. Děkuji, paní spisovatelko.
Dočteno. Geniální, avšak náročnější čtení plné neznámého názvosloví. Určitě se k ní musím časem vrátit, tenhle příběh si o znovupřečtení vyloženě říká.
Skvělá kniha. Člověk se dovede naprosto vcítit do všech postav a toho, co prožívají, i když s nimi nesouhlasí. Mnohé je řečeno v tichu nebo vůbec, postavy si trpí osamoceně. Chci to číst znova a znova.
Poučné čtení formou rozhovoru o spoustě témat - Rusku, populismu, NATO, Evropě, a obecně hlavně tomu, jak Petr Pavel vlastně uvažuje. Velmi sympatická kniha.
Mám dojem, že autor má taky nějakou svoji vlastní schízu, takové věci nemůže normální člověk psát! :D Ufff, skvělé čtení.
Američtí Bohové. Kniha, která se v mém okolí skloňovala ve všech možných pádech po dlouhé roky. Tak jsem si myslela, že to bude skvělé čtení, které mě v mých knihomolských znalostech posune o pěkných pár pídí dál.
Mno, nevím. Na výšce jsme dostávali podobné výplody k analýze textu, hledali jsme v něm odkazy z Bible, dvojsmysly, metafory, oxymórony a další útvary, babrali jsme se ve významech a strašně jsme si na tom ujížděli, byť šlo třeba o dva odstavce jedné kapitoly. To bylo žrádlo kolikrát...
V reálném životě je to ale fakticky dost těžké čtení. Ani sebelepší myšlenková mapa by mi tady nebyla schopná pomoct pochopit, co tou knihou chtěl Gaiman říct.
Dočtu to opravdu jen kvůli výzvě a odnesu si pocit ve stylu "ok, no, tak jsem si zase jednou rozšířila obzory, teď zpátky ke kořenům".
Ať to zní jakkoli dvojsmyslně, takovou hloubku bych od komiksové erotiky rozhodně neočekávala. Sunstone 2 jsem dočetla asi po 14 dnech s tím, že poslední třetinu jsem přesvištěla za jedno dopoledne. Výborně vykreslené postavy, a to myslím jak doslova (scéna s lany, uuuu!), tak i co se týče povah, vzájemného nadšení i těch mindráků, které si každá z nich schovává pro sebe.
Už čtu třetí knihu a tuším, že z tohoto bude knižní kocovina jako MALOVANÁ.
Pár desítek stran do konce knihy mi ještě chybí, ale už teď můžu říct, že opět a zase čtu klenot nevídaný. Posbírat tolik historických faktů a udělat z toho kulervoucí scifi, kdy se totálně zhroutí časoprostor a tak se na jednom místě sejde mladá holka ze současného Českobudějovicka, pár esesáků, nějací ti Moraváci před pádem režimu, staří Římané a několik exotů z daleké budoucnosti, je neskutečně obdivuhodný výkon. A ty vtipné situace, které k tomu Bureš vymyslel... (aneb staří Římané vyděšeně stojící před naší silnicí, považující ji za plát z kamene bílými čarami vedoucí do pekla prostě a jednoduše for the win!! :D)
Naprosto parádní čtení, které si možná v budoucnosti dám znova. Tedy pokud se mezitím nezhroutí časoprostor a neocitnu se třeba ve starověkém Egyptě, žejó...
Čtivá, relativně příjemná kniha. Což je vzhledem k tématu problém a nemůžu dát víc, nežli dvě hvězdy. Příběh je na můj vkus jaksi nekomplikovaný a i přesto, že si uvědomuji, že je to podle skutečné události, mám potíže uvěřit, že to bylo všechno tak jednoduché.
Nechutně dlouho mi trvalo, než jsem otevřela Temnou hmotu a začala číst. Netrvalo to pak víc než pár hodin a mám dočteno. Jsem lapena, ohromena a musím si to co nejdřív přečíst znovu. Tyhle typy knih, které se člověku vryjí do paměti a po kterých nemůže usnout, mám nejraději. Ufff!
Krásně divné čtení se spoustou nevyřčeného. Jako umělecké dílo. Co nevidíš, to si domysli. Je potěšující natrefit na takhle prazvláštní knihu, onoho jednorožce mezi komiksy.
Isaac Asimov je v očích mnoha čtenářů velikán, což nezpochybňuju, nicméně přečtením Nadace se velikánem nejspíš nestane v očích mých. Nesedl mi styl, nedokázala jsem se často vyznat v postavách a upřímně řečeno, číst tak tenkou knížku měsíc je docela na pováženou. Tak snad jindy, s jinou jeho knihou...
"Solženicyn měl pravdu, komunismus je rakovinou lidstva."
"To, jaký povedete život, do jisté míry závisí na tom, kde se narodíte."
Jedna z knih, kterou čteš a dost často ti bezděky ruka letí před dokořán otevřenou pusu. Silné čtení, plné zážitků, o kterých člověk nemá ani ponětí, poněvadž Čína má tu propagandu směrem ke zbytku světa zmáknutou opravdu bravurně.
(SPOILER) Severka se čte neskutečně snadno... a zároveň neskutečně těžko. Začnete číst, postupně vás to víc a víc zaráží a v půlce knihy nevíte, jestli chcete otočit na další stránku ve strachu, co přijde dál. Myslím si, že některé části knihy (terapeutická sezení podporující pravdomluvnost) bych nejraději vymazala z hlavy, aby mě nestrašily ve snech. Ale o mě jako empatického čtenáře tady zas tolik nejde, co si budem. Ono totiž, bohužel, někde tam, na opačné straně světa, za 38. rovnoběžkou, tohleto někdo reálně zažívá... Severka se s tím nepáře, je výborně napsaná a myslím, že je dobré o takových věcech vědět. Dočteno za dva večery. Doporučuju.
Kniha se četla moc dobře, za pár dní bylo hotovo. Nicméně plnou palbu dát nemůžu, v příběhu se objevil jeden zvrat, který mi do děje moc neseděl a působil dost násilně. Podobně jsem vzhledem ke "kulervoucímu" ději čekala trošku větší grády při závěru. Kniha ale jako celek slušně odsejpá a četla se skoro sama. Oceňuju ústřední téma, které je víc než aktuální.
Velice silné čtení. Na konci knihy i nějaká slza ukápla. Co budu živa, nepřestanu tvrdit, že tyhlety příběhy z historie by člověk měl znát. Už jen kvůli tomu, aby se zabránilo podobnému zlu do budoucna.
Téma fajn, ale zpracování dost ezo, nesedlo mi to.
Nejradši bych těch hvězd dala deset. Celeste Ng opravdu umí psát. V tomhle románu naprosto přesvědčivě popisuje svět, ve kterém, troufám si tvrdit, nikdo nechce žít. (Snažím se vyhnout spoilerům). Ptáček jako symbol optimismu mi během čtení přirostl k srdci a myslím, že stejně jako v případě "Vše, co jsme si nikdy neřekli" bude i tahle kniha ve mně dlouho rezonovat.
Dobrý nápad, bohužel dost povrchní zpracování, připadalo mi, že potenciál myšlenky měl na víc. Krom toho ten překlad, ten překlad... Plný anglismů... Ten taky knize nijak zvlášť nepomohl.