Lenka4 komentáře u knih

Jedna myšlenka neustále opakovaná. Pokud si chce někdo udělat ucelený obraz fungování novosvěta a Instituce, zjistí, že mnoho zásadních informací chybí. Patrně záměrně, promýšlení systému, aby měl logiku, by stálo dost času. Zdá se, že autorka psala uspěchaně. Předvádí jen víceméně vulgární scény, psychologií postav se nezdržuje, příběh zcela vynechává. Kniha je nudná, používání hovorového jazyka ji zošklivuje.

2 26.05.2019

Bolestný smutek prostupuje vzpomínky na lásky a daleké cesty. Básník „zpívaje, kopá svůj vlastní rov.“
Zrcadlo času:
Každou chvíli díváš se na hodiny
Jako bys přecházel po peróně
A vteřiny míjejí
Je sedm hodin
Začíná pršet
A všechna okna v prvním poschodí
Mění se náhle v orientální vlak
Ale nic se neděje kromě rychlosti
Cítíš jak tvoje tvář stává se zvolna zrcadlem času
Půl osmé! začínají ti šedivět vlasy
Hodiny divadlo hrůzy
Přestává pršet
Je osm hodin
Konečně přichází nějaká stařenka.

2 10.04.2019

Více než o Rudolfu Slánském zpráva vypovídá o jeho manželce. Dramatické události svého života líčí velmi emotivně. Zároveň však některé momenty či souvislosti pomíjí. Možná záměrně, možná je nepokládá za důležité. To je pochopitelné v případě, že by paměti zůstaly její soukromou záležitostí. V případě zveřejnění by byla namístě pomoc s literárním zpracováním, aby děj získal ucelenost a případná bílá místa byla zaplněna.

2 22.03.2019

Jak poeticky se dají vyjádřit různé podoby lásky. I ta hořká, neopětovaná. „Pět let jsem ti věrně sloužil, tu a tam jsi mzdu mi dala, bolestí jsem nastřádal si, ostatní jsi mně zas vzala. Pět let u tebe jsem žebral o almužnu z měkké ruky: upeklas mi těžký pecen z hořké trýzně, slané muky. Navždy odcházel jsem zlomen, ještě jsi mne zavolala, mrtvou něhou, živým vtipem znova jsi mi srdce rvala. A já zase chodil žebrat k prahu nemilosrdnému o lásku a míň než lásku, o almužnu hladovému. Každým pohledem jsem prosil, zřel, jak zrak tvůj sen můj škrtí… Odchází tvůj směšný žebrák do neznámých ulic smrti.“

2 30.01.2019

Autor ukazuje Tomáše na spletité cestě od otloukánka k afektovanému mladému muži jen v emocionálně silných zastaveních, mnohdy těžko uvěřitelných. Nezabývá se tím, co bylo mezi nimi. Výsledkem zkratkovitého podání je slepenec scén bez logické dějové linky, zaplněný panoptikem podivných postav.

2 21.01.2019

Je lépe hrdinně bojovat za své ideály i za použití násilí a poznamenat tím a ohrozit životy svých blízkých, nebo volit cestu kompromisů? Některé postoje Pravomila Raichla se zdají být příliš radikální, ale vzhledem k jeho životním zkušenostem je lze chápat. Oceňuji jeho otevřenost. Velmi zdařilá je forma knihy, využívající velkou měrou autentické vyprávění.

2 03.01.2019

Poučné nejen o inspiracích k tvorbě K. H. Máchy, ale i o vzniku, košatění a šíření nepodložených legend a mýtů. Doufejme, že tato kniha přispěje k zastavení alespoň některých z nich.

2 10.11.2018

Ne všechny básně jsou tak působivé jako Muž, Mirogoj a Balada o očích topičových. Sbírka svědčí o snaze autora ukázat těžkosti života a dá říci, že jeho obraz bídy je vcelku zdařilý a má osobitou atmosféru.

2 01.05.2018

Největším oříškem pro autora nejspíš bylo, jak pojmout strukturu knihy. Životní cesty členů početné rodiny se dělily, rozcházely i scházely, lidsky i geograficky. Navíc se jedná o výrazné osobnosti s osudy poznamenanými politickou situací. Pominout samozřejmě nemohl ani seznámení s jejich literární tvorbou. Začíst se do knihy je sice obtížnější, ale vytrvalost v tomto případě bude odměněna.

2 29.04.2018

Život Vítězslavy Kaprálové je opravdu námět na román. Ale i tento počin v podobě divadelní hry jistě přispěje k zájmu o pozapomenutou či pro mnohé zcela neznámou umělkyni a její tvorbu. Hra Kateřiny Tučkové je, jako ostatně i její další knihy, čtivá a barvitá. Snad jen trochu "tahá za uši" slovník mladé Vitky a šroubovaná mluva Františky Plamínkové a její asistentky.

2 15.04.2018

Studené, odtažité vyprávění, které nechá i čtenáře chladným. Nikdo z hlavních hrdinů není vylíčen tak, aby si získal sympatie. Jednání postav je místy neuvěřitelné, naivní, až hloupé. Autorka předkládá pár výjevů, které by možná vypadaly ve filmu efektně, ale jejich propojení zcela odpovídá obecně očekávaným stereotypům charakterů osob a jejich prostředí. Přitom nechává bez povšimnutí zajímavější možnosti zápletky, například úřední řízení o nepovolené sbírce.

2 09.04.2018

Ne příliš zdařilý pokus o karikaturu lidí i doby. Důraz a soustředění jen na některé rysy vede ke zjednodušenému a schematickému vykreslení postav, které postrádají životnost a uvěřitelný vývoj. Text je nevyvážený, místy ztrácí tempo i náboj. Celek působí bizarně jako Jaromilovy výtvarné počiny – psi s lidskými těly a bezhlavé akty.

2 15.01.2018

Detektivku jsem prvně četla, hned když vyšla a moc se mi tehdy líbila. Autorka velmi dobře vystihla prostředí památkového objektu, práci i charaktery lidí, kteří se tam nacházeli. Teď, po více než třiceti letech, jsem knížku otevřela znovu. Děj jsem mezitím zapomněla, takže o napětí při hledání vraha jsem ochuzena nebyla. A požitek z četby jsem měla stejně pěkný, jako kdysi.

2 03.12.2017

Není nad Haiku
haiečku od Dědečka
bez debat tečka.

„V rozpadlém domě
záclony ještě vlají
bydlí tam vítr“

2 13.09.2017

Ve verších mi chyběla "ruská duše", kterou bývají díla ruských autorů prodchnuta. Ale možná se jen ztratila v překladu. Z kavkazských inspirací zaujme především
Valerik. Nejsilnější je ve výboru závěrečná "Tichou nocí sám jdu v pustém kraji, kamenitá cesta blýská z mlh. V dáli spolu hvězdy rozmlouvají, nad poli se vznáší boží duch."

2 29.08.2017

Trochu smutné čtení o konci svébytného umění. Či spíše jedné jeho podoby. Myslím, že schopnosti a znalosti předávané po staletí zcela nevymizely. Jen bohyně v současnosti už nežijí na Kopanicích v doškových chalupách a nenosí vyšívané kroje.

2 20.08.2017

Verše jsou prodchnuty jemným smutkem. Dojmou, ale přenáší i sílu autorovy víry v život věčný. Ediční poznámka uvádí zásadní okolnosti vzniku sbírky. Není na škodu přečíst si ji hned zkraje. Básně pak získají další rozměr. V noci: „Tu a tam třpyt sklenic problesk tmou. Zapraskalo v podlaze nebo v nábytku, jak se dorozumívaly o krocích dávných živých. Nahluchlé zdi, kamení cest i sypkost ornic spojovaly se nehlučně s jinými podlahami a s jiným nábytkem, kde spali jiní živí. Celá země ověšena spícími jak roji včelstev, kde to hučelo sny mužů a žen a dětí, a všichni čekali, až se přežene ta černá vánice tmy. Všichni čekali na kohouty a skřivany, až se vlhké a studené kry temnot dají zas v pohyb a uleví se lístečku, jenž celou noc nesl ledovou kapku rosy, a uleví se židlím s přehozenými šaty starostí přes jejich opěradla že jsou doma, obklopeni teplým šelestem nábytku, zdí a stromů.“

2 04.08.2017

Nevyumělkované, přesně vypointované verše, jimiž autor střídmě, ale s důrazem sděluje své názory v nelehké době. Třebaže byly psány pro situaci před sto lety, přeneseně v nich lze najít i paralely se současným světem. Apostrofa: "... A podlehnuvši zlému sebeklamu budovu velkou proměňuješ v rum. Vše tvé, vše tobě. Noc ctí sebe sama. Já, já, toť evangelium! Vyrostly v zemi tvojí zuby dračí, jsou katastrofou pro dobu. Být volným tobě k štěstí nedostačí. Ty žádáš světa porobu. Tvé ideály strašné jsou a mělké a nenávistné k cizinci. Ty nechceš tolik samo býti velké. Jen druzí ať jsou malincí. Zbloudilá sílo se svým záštím, vzdorem o světů blouzníš zboření. Chceš, lide konvencí a uniforem, zuniformovat stvoření? ...

2 08.07.2017

Jarmila Urbánková vytvořila velmi pěknou knížku. Kromě medailonků autorů a překladů z jejich básnické tvorby zaujmou i výbory z korespondencí. Dopisy mají živost a básníky přibližují z lidské stránky.

2 04.07.2017

Nadšení, s jakým autor uvádí nejkurióznější léčebné postupy, vede k domněnce, že by si se stejným potěšením zakoupil při veřejné pitvě lístek do první řady. Tato chaoticky sestavená sbírka bizarností o dějinách lékařství vypovídá velmi málo. Vůbec nezmiňuje soudobé běžné způsoby léčení, které nezavánějí senzací a nešokují. Vhodné by bylo zhodnocení uvedených metod z hlediska dnešních medicínských znalostí a vysvětlení, proč k jejich používání patrně došlo, či alespoň komentář odborníka. Výsledkem je povrchní, laciné čtení.

2 07.06.2017