Lenka4
komentáře u knih
Jedna loď (Laura Blair)
Ivan Diviš
Kýčovitě romantický děj rozervaný vypjatou naléhavostí existenciálních sdělení. Dílo ozvláštňuje samoúčelná ozdoba v podobě anglických pasáží. Není to hezká balada. Ale ani snadno zapomenutelná.
Adam a Eva
Karel Šiktanc
Forma s častým užíváním přímé řeči a záplavou vykřičníků dává básním živost a naléhavost. Inspirační rámec tvořený antickou mytologií a starozákonním stvořením světa nenarušuje jejich vyznění vztahované k dnešku. Modlitba k bohyni paměti: „Mnémosyné!“ „Mnémosyné!“ „Lůzy smí slepnout. Múzy ne! Kdo by se ujal bezhlavého stáda?“… „Mnémosyné!“ „Mnémosyné!“ „Lůzy smí umřít. Múzy ne! Svět je tak stár! A naděje tak mladá!“
Moji přátelé
Jakub Deml
Poetické promluvy ke květinám a houbám jsou netradiční formou vyjádření lásky k přírodě a výsledkem bedlivého pozorování okolního světa. Mají i hluboký filosoficko-náboženský přesah. Někdy hluboký až k nepochopitelnosti. „BEDLO, máš arciť klidnější život než tvoje teta Medusa, protože mezi příbojem mořským a slunečním, jak tě poučila borová šiška, jest opravdu rozdíl, neboť živel vodní rozptyluje a slunce shromažďuje. – Pokud se týče dětí, které ti někdy rozbíjejí klobouk, upozornil jsem rodiče a vychovatele, aby jim opět a opět kladli na srdce, že i Číňan jest naším bližním.“
Haiku haiečku
Jiří Dědeček
Není nad Haiku
haiečku od Dědečka
bez debat tečka.
„V rozpadlém domě
záclony ještě vlají
bydlí tam vítr“
Číhání na med
Petr Olmer
Sbírka je rozsahem velice malá, možná proto působí jako bez jednotící ideje trochu roztěkané hledání stylu i další cesty vývoje. Za horizontem: "Za horizontem let, co kreslí obrazce po tváři, za mořem, po jehož přeplavání už dávno nejsi dítětem, po šesti láskách, které se smály a pak náhle zmizely, po pohlavku, který dodnes tě pálí a tvoji mámu bude mrzet do smrti, za knihou, kterou nedopsanou našli v šuplíku vězněného básníka, za tím vším už není nic, jen život a smrt, pak můžeš lehnout si a zavřít oči, čekat na další vrásky, další překážky, další lásky a další pohlavky, další vězení."
Kosočtverce na ohradách
T. R. Field
Zábavná, hravá poezie. Etymologický zádrhel: "U potoka, kde je bláto, na ucho pad pado-uch. Do uší si bláto nabral, vyrost z něho blato-uch. Nepaměti do propasti klesl bídný samo-uk. Na dně začal učit pávy, skončil jako pavo-uk!"
Nevadí, že občas některá báseň není zcela dotažena a vybroušena, i pijácké rýmy mají své osobité kouzlo. Sympatické je, že autor svůj satirický pohled neupřel jen na kolegy od pera, ale pozornost věnoval i dobovým událostem politickým. Národní správce 1945: "Soudruzi, to zde je traktor! To je důležitý faktor. Až to všechno zvoráme, tak ten traktor prodáme."
Smuténka
Jan Skácel
Smuténka přináší do duše malilinko smutku a nezměrné potěšení z krásy poezie. Zlatá brána: „Hledal jsem hezké slovo pro tebe a měl jsem na jazyku temnou višni. I chřástal se mi líbil, také tráva. Dokonce autogén. A náhodou jsem našel nejhezčí, dívej se, venku p o p r c h á v á. Není to zlatý červencový liják, co je jak mečem podepřená brána. Můžeme vejít. Hlava nesejde. Venku jen trochu, drobně poprchává.“ Z Přísloví: „A nepřijde-li trest hned vzápětí, musíš si vinu odžít životem:“
Přízraky
Milan Děžinský
Přízraky bez tajemna, zaujetí, nevzbuzující emoce. Chybějící duši v nich básník ani nenahradil líbivostí veršů. Světlou výjimkou je Smutná neděle: „Je tak smutno a šero, i pes loudí o mou přízeň, Jana a Matyáš odjeli do Slezska; hledám, čím bych se zabavil; jako dalších deset tisíc v tomhle městě, čtu si v telefonních číslech. Někteří jdou z návštěv, těch je málo, nesou si buchty v míse. Do listopadu schoulení holubi sedí tak opuštěně na protější střeše, stmívá se, modrá světla v oknech, ale nesvítí se.“
Za oknem Erben
Jaroslav Kovanda
Za oknem je vesnice. Sice jiná než ta moje prázdninová, ale má podobnou atmosféru, zemitost, přímočarost i idyličnost. Okreska: „… když do Ždánic jdeš jen tak po svých štaflích kropenatých ných natých ečných ičných ových istých ičelých.“
Úzkost
Josef Hanzlík
Zdánlivě nahodilé obrazy snů, někdy i poněkud drsnějších, skrývají nápaditou hru s jazykem.
Z Variace VI (otázka): „Proměníme vodu v otrávené víno? Zabije nás vzduch napotkání? Padneme tuto noc pod kola vozu? Umí smrt i bez brýlí? Umí zpaměti? Umíš se do sebe schovat, abys ho ještě před zrozením naučila zpívat? Umím každé druhé dítě oběsit na švihadle? Je pravda ve lživých punčochách pravdivou lží? Lze předběhnout minulost a vrátit se do budoucna? Umřu?“
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Jedinec semletý dějinami. Nad příběhem Gerty se můžeme zamyslet, rozhořčit, slzu uronit, najít pochopení. Stejně tak nad příběhy statisíců jiných lidí – Čechů, Židů, Němců, i dalších národností, kteří neudělali nic špatného. Jen se narodili v určité době na určitém místě určitým rodičům. Autorka se do románu snažila zapracovat maximum dobových reálií, což se podařilo trochu na úkor rozpracování psychologie postav.
Kostel v mlze
Josef Straka
"Šedá barva pozdějších let než tvé dětství se v tobě rozmazává..."
"Ale jinak nic, šedivá mlha, sedět pak na židli a mít na dlouhý čas hlavu v dlaních."
"Jen jisté tónování šedi, ostatní barvy už léta chybějí..."
Autorův svět je osobitě šedivý. Což takhle zkusit do této monotónní palety života přidat další barvu? Obraz by získal jas a čtenář by neupadal do melancholických nálad.
Z plamene a jasu
Michail Jurjevič Lermontov
Ve verších mi chyběla "ruská duše", kterou bývají díla ruských autorů prodchnuta. Ale možná se jen ztratila v překladu. Z kavkazských inspirací zaujme především
Valerik. Nejsilnější je ve výboru závěrečná "Tichou nocí sám jdu v pustém kraji, kamenitá cesta blýská z mlh. V dáli spolu hvězdy rozmlouvají, nad poli se vznáší boží duch."
Sovák potřetí
Slávka Kopecká
Vyprávění je už více poznamenáno věkem a zdravotním stavem pana Sováka. Ale historky z jeho života i tak zaujmou a pobaví.
Žítkovské čarování
Jiří Jilík
Trochu smutné čtení o konci svébytného umění. Či spíše jedné jeho podoby. Myslím, že schopnosti a znalosti předávané po staletí zcela nevymizely. Jen bohyně v současnosti už nežijí na Kopanicích v doškových chalupách a nenosí vyšívané kroje.
Muž, který viděl démona
Jiří Jilík
Podstata duchařských zjevení se racionálně vysvětlit nedá, ale hezky se o nich čte. Ještě zajímavější jsou však vyprávění o zvonu z Nivnice a o kopání na Hrobech. Řazení příběhů v knize postrádá jednotící linku. Očekávala bych, že alespoň buchlovské budou následovat po sobě.
Azurové inferno
Milan Ohnisko
„Mám chuť udělat něco ale opravdu šílenýho, něco co by cknockoutovalo všechny: mé přátele odpůrce i ty jimž jsem lhostejný, musela by to být naprosto nevídaná věc, žádnej odrbanej candrbál s rachejtlema, musel bych položit život, a to rovnou na place. Je to má touha je to můj sen musím vymyslet jen – hlavně klid co by to vlastně mělo být.“
Básníkův sen se realizoval vydáním této sbírky. Ale je v ní jedna zdařilá báseň – Hruška.
Stopy paměti
Jiří Doležel
Kniha by měla být povinnou četbou. Představuje vhodnou formou naše dějiny 20. století. Osudy vypravěčů i jejich rodin jsou velmi dramatické. Přitom lze říci, že se jedná o lidi ze sousedství. Kolik obdobných příběhů už odešlo spolu s jejich aktéry?
Dva ořechy / 10 000 piv
Petr Motýl
Sbírka Dva ořechy představuje dnes hojně oblíbený styl psaní poezie – poskládání různorodých povrchních vjemů, v nichž si čtenář může najít cokoliv, nejčastěji však nenajde nic, neboť je-li v nich vůbec nějaká filosofická myšlenka obsažena, autor udělal vše pro to, aby zůstala utajena. (Záhada: „anděl se vysune z bedničky - přeplave moře - a zase se do ní vrátí - rybářská síť – pihy - ostrov s modrou růží - zůstanou viset ve vzduchu - nad vrzajícími parketami - haló! haló! a potmě?“). Druhá sbírka 10 000 piv se možná po 10 pivech může někomu zdát geniální, abstinent ji však těžko ocení. (Hospůdka – Praha Dejvice: „ožralí studenti – ožralí docenti – o kus dál – stejný obrázek – ožralí studenti – zblblí docenti – o kus dál – stejný obrázek – zblblí docenti – ožralí studenti – prostě – dvě vysoké školy“).
Napůl ve vzduchu
Irena Dousková
Svět z pohledu Ireny Douskové je poněkud bezútěšný a šedivý. Ovšem jeho atmosféru autorka umí velmi dobře vystihnout a čtenáři předat.