Leona333
komentáře u knih
Sněhulák
Jo Nesbø
Po tolika letních, horkých dnech - vedrech, mě v rámci osvěžení a zchlazení se napadlo..., sáhnout v knihovně po něčem opravdu hodně ledovém - mrazivém. Thriller Sněhulák, byl víc jak skvělou volbou.
Oslo, z oblohy padají sněhové vločky, které v tomto případě, nevěstí nic dobrého... O tom se záhy přesvědčí, i můj oblíbenec Harry Hole. I tentokrát musí Harry bojovat ze všech sil a to nejen se svým démonem - pokušitelem alkoholem, ale i se svou minulostí, svými resty z dřívějších let, aby uchránil od všeho zlého..., nejenom další vrahovu oběť, ale především i své blízké...
Vskutku znamenitě napsaný, je tento díl. Motiv pachatele a rozuzlení, je vážně v tomto případu šokující.
Vlastně jsem se četbou paradoxně vůbec nezchladila. Naopak! Napínavým dějem a hrůzou, se spíš párkrát pořádně zapotila. ; )
Sněhuláka k přečtení doporučuji.
Tři mušketýři. (2. díl)
Alexandre Dumas, st.
,,Un pour tous, tous pour un."
,,Jeden za všechny, všichni za jednoho."
Kdo by neznal tuhle, víc jak notoricky profláknutou větu, která provází mušketýry celým příběhem. Příběhem o chrabrosti, cti, oddanosti, loajálnosti vůči králi, ale hlavně vůči opravdovým přátelům...
Myslím, že k této knize - hrdinům, není víc co dodat. Tuhle partičku tří, vlastně čtyř přátel, má mnohý čtenář jistě doma, ve své knihovně, nebo si jí od někoho půjčil.
I já jsem majitelkou několika vydání Tří mušketýrů. Jedné zděděné publikace z roku 1967 a druhé z roku 1978, s krásným přebalem a výtvarným doprovodem od Dagmar Bromové a Pavla Broma.
Takže po vzoru Atanone, čtu a prohlížím si jí od dětství znovu a znovu a znovu... ; )
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
O Ladislavovi Ziburovi jsem hodně slyšela, viděla s ním i nějaké pořady v televizi..., ale nic od něj nečetla. Až doteď. Po dočtení této cestopisné knihy, 40 dní pěšky do Jeruzaléma jsem zjistila, že to byla velká chyba, se čtením tak dlouho otálet.
Tento mladý dobrodruh, píše opravdu velice poutavě, zábavně, ale i poučně...
Jistě se stal inspirací pro mnohé čtenáře - cestovatele, kteří si dodali kuráže a třeba se aspoň na kousek cesty, kterou Ladislav Zibura tak barvitě popisuje, rozhodli vydat. A kdo ví?! Možná jim bylo za odměnu cestou nabídnuto, i trochu toho chutného, osvěžujícího tureckého čaje. ; )
No, už teď mi je jasné, že u jedné knížky od tohoto mladého autora nezůstanu. Co nevidět se porozhlédnu po dalších knihách, pro pobavení a inspiraci...
40 dní pěšky do Jeruzaléma doporučuji. Tedy alespoň v písemné formě. ; )
Alpami na kole - 35 tras – Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Slovinsko
Alena Zárybnická
Před paní Alenou Zárybnickou smekám. Nejen proto, že dokázala napsat a vytvořit tak pěknou knížku o cyklistice - cyklistech, tím hlavně myslím všechny skalní cyklisty, kteří se snaží ještě vše udolat, ujet na vlastní pohon a ne s pomocí elektro..., ale smekám i proto, že některé trasy jsem si sama před časem projela a vskutku to není fyzicky nic lehkého. Takže každý, kdo to zvládne, včetně paní Zárybnické, má můj obdiv.
Také chválím paní Janovskou za krásný přebal knihy a nakladatelství Universum, za vytvoření pevné vazby, díky které se mi v knize lépe četlo a listovalo.
Vařit medvěda
Mikael Niemi
Vařit medvěda. Vskutku zajímavý název knihy. Vlastně i trochu zavádějící, kdybych si nepřečetla anotaci o čem vlastně je. Klidně by to dle názvu, mohla být i kuchařka na ,,exotičtější jídla." V dnešní době, je možné vše...
Každopádně příběh není z dnešní doby. Právě naopak. Jedná se o temnou, místy až hutnou historickou detektivku, kterou jsem díky své zvědavosti nemohla pustit z ruky dřív, dokud jsem se nedozvěděla, kdo je tím údajným zabijákem, který svému okolí nahání takový strach.
Ač jsem se to ve finále dozvěděla..., nebylo to tak velké a silné finále, které jsem očekávala. ,,Možná, že by polévka z opravdového medvěda byla silnější..."
Tak za ten konec, dávám o jednu hvězdičku méně.
Syn lovce medvědů
Karel May
I když Syn lovce medvědů, nepatří k těm nejvíce profláknutým knihám od Karla Maye, dokonce není ani nikterak obsáhlá... Přesto je tato knížka mou nejoblíbenější a to nejen díky krásným ilustracím od Gustava Kruma.
Šestnáctiletý chlapec Martin Baumann, dokázal v příběhu zaujmout stejně tak dobře jako Vinnetou, nebo Old Shatterhand... Vlastně mě zaujal v pubertě natolik, že jsem se kvůli němu v šesté, nebo sedmé třídě na základce, pohádala se spolužačkou. ; ) Fakt jsem si nemyslela, že by se v reálu Martin víc kámošil s ní?! S nějakou afektovanou a všemu se smějící ,,blbkou," která by je na lovu, díku tomu smíchu prozradila... ; )
No, je to taková krásná knížka - vzpomínka na dětství, plná dobrodružství, přátelství a odvahy.
,,Spojeno jak mocí kouzelnou,
co nerozum kdys rozdělil,
Frank a Jemmy zas bratry jsou,
je konec nepřátelských chvil."
Ruský týden
František Ringo Čech
Jiří Schelinger, Jan Kavale, Mamut, Standa Kubeš a v neposlední řadě i samotný Ringo... To jsou právě ta jména, díky kterým jsem před deseti lety, pospíchala z Rudého náměstí na pokoj v Českém domě, abych si mohla zabořit hlavu do knihy fantastických a víc jak humorných vzpomínek, právě již zmiňovaného Ringa. ; )
Nejvíc jsem pukala, měla záchvaty smíchu, když pánové projížděli autobusem - okružní jízdou Moskvou..., ale i přelet přes tehdejší SSSR s paranoidním myšlením všech členů kapely, zda takový přesun vůbec přežijí..., mi přišel víc jak zábavný.
Z knížky je vidět, že pánové uměli žít naplno... Jejich tehdejší mladistvá ,,zarputilost," škodolibost - légrácky..., kterých je v této knize nespočet, pobavila tehdy nejenom je, ale i dnes mnohého čtenáře.
Pro zlepšení nálady, mohu vzpomínky Františka Ringo Čecha z jeho Ruského týdnu, jen doporučit. ; ) No a když mám to desetileté výročí... ; ) Nemohu jinak, znovu si knížku přečtu. ; )
O čem se nemluví
Jess Lourey
Na přebalu knihy je uvedeno, že se prý jedná o ,,mystery thriller," který autorka napsala, byla jím inspirována na základě skutečných událostí... Dobře, jen mi přišlo, že se autorka tak silného tématu nakonec nějako lekla. Jakoby určité věci, které se v rodině náctileté Cassie odehrávají..., neuměla nazvat pravým jménem - jmény. Spíš jen tak naznačuje, spekuluje a nejde nikterak do hloubky... Vše vlastně nechává na čtenáři, jeho fantazii...
Takže, jak moc byl, či nebyl ,,zdravý vztah" otce k dcerám...? Co vše se ukrývalo ve sklepení jejich domu...? A ten závěr? Do nemocnice za Cassií, přijde její matka a starší sestra. Hm a dál? Za mne, taktéž nedotaženo...
Prostě mnoho otázek, ale málo odpovědí jsem od této knihy dostala. Což je určitě škoda.
P.S. Pro ,,rychločtenáře čefa." Ač jsem se snažila, hledala v knize alespoň jednu stránku z válečného Polska... Nic takového jsem tam fakt nenašla.
Za objektivem
David Suchet
Již několikrát se mi v životě potvrdilo, že ti, kteří opravdu něčeho v životě dosáhli, v něčem vynikli..., zůstali ve svém jádru velice skromní - slušní lidé, s velkou úctou ke svému okolí a respektu k životu...
Tato kniha, respektive sám David Suchet, mě při čtení a prohlížení si nádherných fotografií v knize přesvědčil o tom, že i přes veškerou popularitu a slávu, kterou mu filmy, či seriály daly, patří zrovna k těm málo kultivovaným jedincům, stojících pevně nohama na zemi.
A ač je jistě nejvíce znám a proslaven díky famosnímu Poirotovi, tak mne nejvíce zaujal ve snímku Maxwell. Film, který neskutečným způsobem stojí a padá s hereckým výkonem Davida Sucheta.
Za objektivem - na tuhle knihu, budu dlouho a ráda vzpomínat.
Kokain Blues
Kerry Greenwood
Z pohledu dnešní doby, je Phryne emancipovaná a soběstačná žena... Na počátku 20. století, se takové chování u žen moc netolerovalo a Phryne jistě dostala nálepku ,,buřičky, drzounky a dekadentní prostopášnice..." ; )
Tak či tak, knížka mě pobavila. Autorčin styl psaní mě v duchu přenesl do dob třpytivých flitrů, konfet, dobře padnoucích obleků, distingovaných frází a úsměvů. No a když se k tomu připlete nějaká ta záhada, nebo vražda...? Vím, kdo se nebude bát vše objasnit. ; )
Za sebe hodnotím jako milé, pohodové čtení.
Noční směna (20 povídek)
Stephen King
Název knihy je pro mě víc jak výstižný, protože jsem tak dva večery, držela - měla vážně ,,noční směnu," neb mi tyhle skvělé, mrazivé povídky od Kinga, nedaly jednoduše spát. Četla jsem a četla, se zvýšenou srdeční arytmií..., dlouho do noci.
Není víc co dodat. Ten, kdo už tuhle knihu od Kinga četl, tak svou - své oblíbené povídky jistě má. A ten, kdo se teprve chystá číst, si stoprocentně z těchto povídek svého favorita brzy najde...
Nezbytné věci
Stephen King
Při čtení jedny z nejlepších knih od Kinga..., mi někde vzadu v hlavě, podprahově zněla písnička od skupiny Kabát - Don Pedro von Poltergeist. Kdo zná, tak ví... ; ) I tak nějak bych charakterizovala na první pohled ,,sympatického cizince," který se do ospalého městečka Castle Rock, prohnaně vplížil jako leopard za svou, nic netušící kořistí...
I tentokrát se odehrává dost hutné, krvavé drama, které z počátku působí jako nevinný šprým... A i zde King poukazuje na naší lidskou bezohlednost a krátkozrakost, která nás tak často žene do záhuby...
Co víc dodat. Nic. Opět super čtení.
Ráj smyslnosti
Elizabeth Gage
Na tuhle knihu jsem narazila kdysi úplně náhodou v Madridu, na jednom bleším trhu, u jedné z mnoha bran do parku El Retiro. Respektive mi s ní před nosem, zamávala kamarádka. ,,Prý to je kniha přímo pro mě..." No, tak to nevím. Rozhodně to nebyla láska na první pohled. Přebal, jak je zde již zmiňováno..., nepůsobí dojmem kvalitní literatury a to zcela bez urážky... Každopádně jsem si knížku, za opravdu pár drobných koupila a po nějaké době, jí začala číst. Překvapení se dostavilo už v první třetině knihy.
Příběh je plný emocí, které tryskají jako ,,proudy vody z fontány" ven, na všechny strany, aby jejich voda - vášně, zrady, nevraživosti, ambice, pletichy, zasáhli každého kolemjdoucího, čtenáře a on musel hltat stránku za stránkou, až do samotného, výtečného závěru...
Tato kniha, je dodnes mým oblíbeným ,,suvenýrem" z cest.
Marilyn Monroe
Donald Spoto
,,Ráda bych hrála roli, která něco znamená, co by něco lidem dala, ale můj vzhled tomu odporuje, jsem příliš jednostranný typ... Lidé si zvykli na mou jednostrannost. Cítím, jak se stávají nepřátelští, když se pokouším změnit. Lidé znervozní, když se změníš. Ostatně si myslí, že se změnit nedokážu... Jsou lidé, kteří si přejí, abych propadla. Nemám chuť vidět pak jejich tváře..."
Marilyn Monroe
Marilyn Monroe, vlastním jménem Norma Jeane Morteson, byla americká filmová herečka, modelka, zpěvačka a producentka. Většinu dětství strávila v pěstounské péči a sirotčinci. Smutné. Zároveň fascinující, kolik vůle, odvahy a píle, musela vynaložit, aby se z ní stala mezinárodní hvězda, i když se jí filmaři, většinou snažili natlačit do role hloupé blondýnky...
Kniha se mi, až na některé drobnosti..., líbila. Příběh této herečky, je jasnou ukázkou toho, že vůbec nezáleží na tom, jak dlouho tu jsme... Někteří lidé mohou žít spoustu let a stejně se na ně brzy zapomene... Prostě zmizí. A někteří tu s námi jsou jen na krátký čas, prolétnou kolem nás jak létavice po obloze a vzpomínka na ně zůstane, zůstává živá i mnoho let poté...
Dobrodružství Toma Sawyera
Mark Twain (p)
Jak už to u mladšího sourozence bývá, dost často po starším sourozenci podědí různé věci, včetně oblečení... a i knížek. Za dědictví Marka Twaina jsem bratrovi vděčná. Stejně tak i za úžasné dětství, které jsem mohla se svým bratrem a jeho partou kamarádů, každý víkend a i o prázdninách, prožít u prarodičů na venkově. Díky tomu se spousta věcí z této knížky, dala realizovat v praxi... ; ) Běhat v obnošených kalhotách a roztrhaném tričku po polích a loukách, bosá se brodit v potoce, chytat ryby a i dost často se u toho sklouznout po mokrém kameni a vymáchat se ve vodě... Lézt po stromech, nebo tajně plivat ze střechy nádražní budky po kolemjdoucích... Jo, i v tomhle mě, nás děti tahle úžasná knížka inspirovala. ; ) Takové to krásné dětství, na které v dospělosti můžu jen v dobrém zavzpomínat a v duchu poděkovat, hlavně mému tatínkovi za neskutečnou trpělivost a shovívavost, kterou se mnou měl..., na rozdíl od tety Apoleny - Polly, z knížky Toma Sawyera. ; )
Knížka, která v mé knihovně, nesmí chybět ani dnes.
Zvonokosy
Gabriel Chevallier
Dnes mnohým čtenářům může tato rozkošná - prostopášná beletrie, vyvolat nechápající úsměv, či škleb ve tváři s pomyšlením si, že se v příběhu jedná o ,,mnoho povyku pro nic..."
Asi ano. Jedná... ; ) Každopádně já mám úsměvné, až ztřeštěné příběhy ráda. Navíc, když se o tak dokonalý překlad knihy postaral Jaroslav Zaorálek. To je mistrovský koncert sám o sobě.
Příběh, jakožto takový..., vybízí k tomu, aby si jeden u toho otevřel lahvinku dobrého vína a v klidu se začetl do dob, již tak vzdálených...
Gabriel Chevallier, své ,,hrdiny" v knize nikterak nešetřil a díky tomu vznikla různorodá směsice někdy až absurdních situací, které za připomenutí si, rozhodně stojí.
Stínový muž
John Katzenbach
Jsou detektivní příběhy - knihy, které si přečtete a po chvíli zapomenete o čem vlastně byly... Jednoduše zůstanou zapadlé někde v knihovně, v lepším případě se pošlou dál..., aby mohly svůj příběh, nabídnout někomu jinému. Zde platí přesný opak. Pečlivě si doma tuhle krimi opatruji a opakovaně se k ní, díky její nadčasovosti a strhujícímu stylu psaní - vyprávění, vracím.
I když válka skončí - skončila, neznamená to, že jsou všichni a všechno v bezpečí... Některá tajemství a i křivdy, by neměly ani po létech vůbec vyplout na povrch. O tom se přesvědčí, brilantní detektiv ve výslužbě Simon Winter.
Perfektní detektivka, ve které se mnohým osobám pomyslný ,,kruh" uzavře, až mnoho let po válce.
Knihu k přečtení, mohu jen doporučit.
Jezevec
Fredrik P. Winter
Jak už přebal knihy napovídá, bude - měl by být příběh tajemný - temný, až černý... No, tak trochu chyba lávky. Hned po pár kapitolách jsem měla v knize jasno. Příběh sice byl místy zajímavý, snad i párkrát akční..., ale chyběla mi v něm ze strany hlavních postav, jakási ,,osobitost." Vše na mne působilo tak nějak ploše - šroubovaně. Nápad, námět knihy dobrý, škoda že ne víc propracovaný. Bohužel, ani ty úryvky na začátku každé kapitoly od ,,Jezevce" na 5 hvězdiček nejsou. Tak 3,5 za občasné přeběhnutí mrazu po zádech.
O zahradě
Pavel Čech
,,Děti neznají ani minulost, ani budoucnost a - co nám dospělým se stává zřídka - užívají přítomnost."
Jean de La Bruyere
Číst tuhle knížku, je jako ,,plout na bělostném obláčku." Tak snadno vás dokáže svým obsahem pohltit a i povznést do míst, na které jsme v dospělosti skoro už zapomněli. Do míst fantazií, očekávání, toužení a skrytých přání...
To vše jsem v knize Františkovi záviděla, zároveň i moc přála...
Případy královského soudce
Richard Dostál
Historické knihy, příběhy mám ráda. Zvlášť, když se ta historie týká naší země - kultury. Detektivní zápletka je v nich vždy vítaným bonusem...
Tady se to myslím autorovi povedlo a svým příběhem - příběhy, čtenáře vskutku královsky přehrál do dob Koruny české...
Kniha je čtivá, lehce napínavá i s pozadím romantiky...
