LibriProhibiti komentáře u knih
Dlouhou dobu jsem měla pocit, že jen knihy, které jsou ve vaší mateřštině dokážou člověka skutečně dostat. Pak jsem přišla na to, že ale taky existují špatné překlady a věci, které se snad ani přeložit nedají...A tak jsem pro začátek aspoň autory pisici anglicky začala číst v originále. A časem mě pohltili a pak začali vyvolávat i nějaké emoce a začala jsem mít pocit, že to je skoro jako číst česky...ale až tahle kniha byla tou, která to u mě dokázala dovést až dokonce a totálně mě rozsekat a rozhodně to nebylo tím, že by se moje jazykové znalosti nějak extrémně zlepšily.
Tahle kniha mi po dočtení dosti zamotala hlavu. Ráda bych o ní řekla, že jsem byla nadšena, ale...má to hned několik ale....Nadšená jsem totiž byla příběhem Capy a Taro...nadšená jsem byla Cartier-Bressonem, Chimem...Hemingwayem...no vlastně skoro každým, kdo se tam mihne. Na téhle knize je silný příběh, ale příběh není autorčin, příběh je pravdivý (pro člověka, kterého fotografie jen trochu zajímá i důvěrně známý). Takže dokonalé by to bylo, jen pokud by to bylo dokonale napsané. Což podle mě bohužel není. Občas jsem měla pocit, že čtu červenou knihovnu, občas trapný pokus o Hemingwaye (asi kvůli tomu, aby to působilo “dobově“), občas umělecko-vědný spisek na téma “co chtěl básník říci“(věřím autorce, že jí fotky inspirovali, ale když je člověk zná, trochu ho ubíjí, číst jejich zevrubný popis). Věcné chyby neřeším...nebyla by asi jen jedna... Prostě mě to nenedchlo, ale oceňuji výběr tématu .
Jedna z mych skutecne oblibenych knih. Jiraskovi se casto vycita, ze psal zdlouhave, ze prekrucoval historii... Myslim, ze stovky lidi se dnes chlubi tim, ze precetli mnohem narocnejsi texty a ani jim to neprijde divne... Jiraska se proste clovek nesmi bat...Troufám si take tvrdit, ze za svuj zivot mozna napsal par pitomosti treba o stredoveku(za par let si mozna bude nekdo myslet, ze pitomosti o stredoveku jsme psali my), ale o dobe, ktera mu byla relativne casove blizka, psal pomerne presne.
Jako vždycky výborné. Kniha, ktera se sice da srovnat a Indiana Jonesem, ale ktera zároveň obsahuje ohromne množství historických faktu. Skvělé!
Lehce kyčovitá groteska, asi by mě tolik nezaujala, ovšem nový rozměr získala, když jsem si uvědomila, že je z roku 1923, kdy byl prezidentem USA onen lidový a žoviální Warren Harding:)
Napsané je to dobře, myšlenky jsou hluboké, situace zajímavá...ale něco tomu chybí... Obávám se, že to ale byl autorův zájem-postavit proti sobě dvě postavy, které o sobě v podstatě nic neodhalí-ale nevím, zda to byl skutečně dobrý nápad.
Nemam problém s tím, že je to vulgární, nebo přinejmenším kontroverzní, ani s tím, že hlavní hrdina je záporák... Mám problém s tím, že to se mnou nic nedělalo...
Konečně se někomu povedlo popularizovat historii:-D Zmiki a “po bitvje u Dagobertů“ mě dokáže nahlas rozesmát kdekoli a kdykoli, i když už jsem to viděla snad stokrát. Za otpornou veřejnozt ďk!
Výborně napsaná kniha hlavně díky tomu, že měl autor slušně nastudované Hitlerovo vyjadřování, myšlení, ale také reálie (opravdu to chvílemi připomíná Hitlerova díla). Kniha je to příjemně absurdní, odpočinková, pokud člověka zajímá život v Německu za posledních 90 let dostává naprosto neuvěřitelný rozměr. Za její největší minus považuju to, že strýček Wolfi působí až sympaticky (což by některým “sečtělým“ chytrakům mohlo poněkud zamotat hlavičku - neznalým bych proto raději doporučila knihu doplnit nějakým dokumentem, nebo historickou studií:), lidem, kteří se s tím dokážou srovant, přeji příjemnou zábavu.
Vezměte Kdo chytá v žitě přidejte devadesátá léta a všechny problémy, které "týnejdžři" v té době mohli mít, a mixujte tak dlouho, než z toho vznikne spousta dopisů dětstvím poznamenaného chudáka kluka někomu, kdo ho nezná a on ho taky v životě neviděl. Možná jsem moc kritická, ale mám pocit, že v té knize nebylo vůbec nic nového, jednoduše řečeno, že už jsem to všechno někde četla, viděla nebo slyšela.... Ale čtivé to rozhodně je...
Na koride jsem nikdy nevidela nic moc fascinujiciho a na Hemingwayovi celkove taktez ne, ale pravda je, ze on umi cloveka vtahnout do deje a pohltit, i kdyz je tema (pro me) treba nicnerikajici. A tohle je pekna reportaz...jen by mohla byt trochu kratsi, preci jen, kdyz se autor po desate dojima nad nejakym obratem, cloveka uz to moc nedojme.
Ten clovek ma tak neuveritelny humor, ze jsem se po dlouhe dobe musela u knihy smat nahlas...v tramvaji ponekud trapne, nicmene v tomto pripade snad odpustitelne.
Od Arbese by se měli učit všichni autoři "tajemné" literatury... A to jak světově proslulí "umělci" jako je Dan Brown, tak české hvězdičky brakové literatury jako je Arnošt Vašíček. Tohle je sice zápletkou na podobné úrovni, ale je to dle mého skromného názoru pořád velice kvalitní kniha.
Kvalitní kniha o velmi zajímavé osobnosti.
Musim rict, ze se mi vzdycky libilo "divadlo na divadle" a prave proto me tato hra velice zaujala...a idea toho,ze obycejnou divadelni zkousku narusi sest lidi, kteri tvrdi, ze jsou zive postavy,hledaji autora a reprezentuji ponekud prehnanou rodinou tragedii, je skutecne velice zabavna.
Kniha me nadchla odkazy na antiku a prostredim, ale ta hlavni dejova linka...kdyby tam nebyl hned na zacatku definovan vek dvou hlavnich postav, bylo by to hezke...Takhle jsem se na zacatku upla na myslenku,ze hlavni hrdina je uchyl a nedostala to celou dobu z hlavy...
Líbí se mi, jak je každý příbeh vystaven úplne jinak nez bežný (evropský) ctenar ocekava. Obzvlašte zajimavý je pak take zretelný vliv nekterych "našich" pribehu a vynalezu na indianské obyvatelstvo:)
Miller je mistr a tenhle komiks to jasně dokazuje. Nádherná kresba, poutavý děj, jednoduše jeden z nejlepších superhrdinských komiksu na světě.