Limonadovyjoe komentáře u knih

"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější".
Výborný satirický román a zcela jistě povinná četba do škol ukazující totalitní režim v kostce. Je až mrazivé jak opravdové dílo je, kolik národů si takovou "farmou" prošlo a kolik v ní ještě žije. Přibližně na straně 28 jsem, přísahám, při čtení projevu prasete viděla před očima našeho premiéra ..od půle knihy i Kim Čong-ila a další svině.
"Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka, a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti"

"Práce je naprosto a zcela dobrovolná! Jenže při neúčasti bude omezen přísun žrádla!”

27 17.07.2021

“Některé věci vydrží člověk jen jednou …třeba krizi.. nebo válku.”

Kostel sv. Petra z Alkantary je i ve druhém díle tichým svědkem historického vývoje na Karvinsku. Osudy rodin z prvního dílu se dále tříští vlivem násilného počešťování a národnostní nenávistí po první světové válce. Dovídáme se ale také o snaze zlepšit podmínky horníků, odborů či založení revírní bratrské pokladny. To vše do doby než Hitler v Čechách v roce 1938 zabere Sudety a na karvinsku si Polsko vezme zpět pohraničí, což má za následek násilný odsun českých občanů a další rozbití vztahů.
Tam, kde všichni mluví česko/polsky si musejí vybírat zda se označit za Poláka a skončit tak v Polenlageru, nebo snad za Němce? A nechat odvézt své děti a muže do Wermachtu? Být Čechem nepřipadá pro mnohé z historického hlediska přípustné.. a být občanem Slezska není řešení. Ve výsledku není žádná volba správná a rodiny se po dobu druhé světové války musí zase rozdělit a bát se o životy své a svých blízkých ať už doma v Karviné či v lágrech.

Opět brilantně zpracovaný kus dějin. I proto, že na Těšínsko se v učebnicích dějepisu zapomíná. Včetně zmínky životické tragédie, která si zasloužila samostatnou publikaci..
A i když hornické reálie musely ustoupit politickému dění a smýšlení, kterého je tady mnohem víc než v prvním díle, nabírá kniha zběsilé tempo a já se nemůžu dočkat co donesou další režimové změny všem hrdinům ve třetím díle.

Čteno jako audiokniha a musím říct, že přednes Jana Szymika je velice podařilý a jsem ráda, že přibylo zase trochu více nářečí, které mě doneslo zpět k babičce do kuchyně.

23 01.09.2022

Tohle je přesně to, co píše sám život. Jedenáctiletý Štěpa by mohl mít rodinné zázemí hned třikrát. Místo toho má hipsterskýho tátu, který má už rodinu jinde, mámu, která má problémy sama se sebou a hlavně se zdravím, a dědečka, který už životní sílu ztrácí. Uplyne několik Vánoc a Štěpa je s každým dalším klackem, který mu život vrazí pod nohy, čím dál soběstačnější a naopak dědeček je soběstačný méně a méně. Aby byli všichni zdraví a neumřeli, shýbl by se Štěpa pro každý drobek...jak já mu rozumím... Knížka je dost syrová a derpesivní a zasáhne přesně na to nejcitlivější místo.

23 05.07.2020

27. května 1942 byl spáchán atentát na Heydricha. Po dlouhých měsících plánování se Kubišovi s Gabčíkem a za pomocí dalších lidí z odboje povedlo zničit třetí nejdůležitější postavu nacistického Německa. I přes ne úplně povedený útok Heydrich zemřel na sepsi 4.6. 1942.
"Češi mohou za smrt říšského protektora a Češi za ni také zaplatí."
Smrt Heydricha vyvolala mašinérii poprav a smrt až 5000 nevinných lidí - vojáků, odbojářů, jejich rodin a srovnání se zemí Lidic a Ležáků. Velká cena za jednu hlavu.
Kniha sleduje osud Josefa Gabčíka a Jana Kubiše a dalších vojáků. Od cesty z Anglie, seskoků v Čechách, práci s odbojovými skupinami, samotný atentát a sedmihodinové držení v kostele. Pokud se zdá kniha v první polovině zdlouhavá nebo náročná, mašinérie výslechů, poprav, boje a hlavně odvahy vás na konci vnitřně rozerve.
Odvaha českých rodin v odboji byla neuvěřitelná. Tváří smrti a nervům na pochodu zatvrzele mlčet..škoda jen, že Karel Čurda neměl tak pevné nervy, možná by to dopadlo vše jinak, možná by těch mrtvých bylo mnohem méně.
Velká čest autorovi za velmi pečlivé a čtivé zpracování jedné z nejdůležitějších operací českých vojáků. Operace Anthropoid.

22 27.06.2021

Druhý díl se vzhledem k druhé světové válce dějem trochu oddálil od hornictví a života ve staré Karviné. A to co mi ve dvojce chybělo mi trochu depresivně nadělil třetí díl. Postavy se, jestli je jen trochu možno, vrací ke svým starým životům a domovům a každý se snaží vyrovnat s osobními ztrátami.
Není ale možno dlouho tesknit, je třeba budovat vlast a socialismus. Šachty produkují černé zlato, je třeba plnit plány a jít dál než dovoluje bezpečnost práce.
Je mi smutno z toho, co soudruzi dopustili na dolech, v Karviné i na lidech.
Autorka svou kroniku dotáhla do konce a i třetí díl je stoprocentní. Díky relativně nedávné historii mohla do příběhu zařadit množství reálných postav, kterým věnovala i medailonek na konci knihy. A celý příběh je tak zase o něco živější. Uzavřela životní kapitoly postav, které známe od prvního dílu a dalším postavám dala šanci na nový život.

“Naděje neznamená, že se ti splní, co si přeješ. Uchovat naději znamená věřit, že všemu zlému navzdory bude jednou zase dobře.

21 17.09.2024

Život tady u nás na Karvinsku, Těšínsku, Ostravsku je a byl vždycky těžší. To nám říká už pětidenní pouť s rozedranými zády se solí na hřbetě. Hornický kraj, na jednu stranu velmi bohatý, pro obyčejné lidi velmi velmi chudý. Kronika popisuje život Barbory až po dospělost jejich dětí a vnoučat a ukazuje, že je třeba radovat se z každého dne, kdy se chlapi vrátí domů, protože neštěstí nechodí po horách ale po dolech..
Závěr knihy je pak věnován česko polskému konfliktu, o kterém jsem věděla jen pramálo, a nikdy mi nepřišlo nijak zajímavé, že na jedné straně Olzy je český a na druhé polský Cieszyn. Osamělý šikmý kostel u Karviné, byl vždy jen atrakcí pro cestě do Karviné, nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že tam byly desítky domovů. A právě proto kniha je, aby oprášila staré zapomenuté pravdy. Výlet ke kostelu si zase udělám, tentokrát s pokorou.
Díky za tu písničku "sedí mucha na stěně", vzpomněla jsem si na svou babičku. Vzhledem k tomu, že půlka postav v knize mluvila polsky, přidala bych více nářečí, ale vím, že zbytku republiky by se kniha četla hůře. I tak se těším na další knihu autorky.

21 07.06.2020

Nenápadná útlá malá knížka, která v sobě skrývá až neuvěřitelné množství bolesti, krutosti, ponížení a nespravedlnosti. A neměla by být přehlížená. Už ani nepamatuji, kdy jsem četla něco tak silného.

To si tak s partou v 69tém jeden večer před trampem zpíváte na vesnické tancovačce Beatles, večer si v povznešené náladě zvoláte "ať žije USA"...je vám šestnáct a svět je i přes komunistický režim krásný. Ráno, místo trampu na Šumavě skončíte na lampasárně a když se někdo trošku snaží skončíte jako politický vězeň, nejdříve v převýchovném táboře pro mladistvé vězně v Libkovicích, následně další tři roky ve Vykmanově a jáchymovských dolech a když už to snad nemůže být horší přijdou Minkovice na Liberecku. Deset let strávených v komunistických lágrech. V dobách kdy se celá země směje u Marečku podejte mi pero, Pane vy jste vdova, Arabely, v době kdy Karel Gott získává jednoho slavíka za druhým, v Americe se točí hvězdné války, Freddie Mercury zakládá Queen, vzniká Apple i Microsoft..bylo u nás v letech 1948 - 1989 z politických důvodu odsouzeno 205 486 nevinných lidí.
V lágrech jich minimálně 4495 zemřelo a 248 bylo popraveno. To jsou jen přiznaná čísla.

Ani jeden z tisíců bývalých dozorců a velitelů páchajících zla na věžních nebyl nikdy souzen. Ba naopak, někteří dozorci týrající vězně, dokonce za "nespravedlivé" stíhání vysoudili statisícové odškodné.

Ředitel sklářské firmy Preciosa , kde v nelidských podmínkách pracovali vězni, podnik po sametové revoluci zprivatizoval a stal se jedním z nejbohatších Čechů. V roce 2015 dostal vyznamenání - medaili Za zásluhy o stát od M. Zemana.

"Věnováno všem, kteří trpěli v komunistických lágrech, zatímco ostatní mlčeli. A mlčet znamená podílet se."

Minkovické peklo bylo v tichosti srovnáno se zemí hned v únoru 1990.

19 14.11.2020

"Jsem v hajzlu. Šestého solu jsem nezahynul. Zbytek posádky si to určitě myslel, což jim nemůžu mít za zlé. Stránka na Wikipedii teď praví: Mark Watney je jediným člověkem, který zemřel na Marsu. A pravděpodobně to tak dopadne. Protože tady umřu. Jenomže ne šestého solu, jak si všichni myslí.."
Výborná One man show Marka Watneyho. Sice přes všechny fyzikální, chemické a biologické zákonitosti jsem si často připadala jako Penny v Big Bang theory, ale i přesto jsem si knihu užila. Díky humoru, deníkové formě a napětí až do samého konce, se kniha čte výborně. Můžu jen doporučit. Taky doporučuji shlédnout film Marťan Ridleyho Scotta, v hlavní roli s Mattem Damonem. Opravdu podívejte se na to. A vy co jste film viděli, přečtěte si to

19 24.06.2020

Nejde jinak, než plný počet. I přesto že jsem knihu četla téměř rok, i když jsem některé pasáže, zejména dopisy do Vatikánu, přeskakovala. I já takový neznaboh oceňuji tu práci, kterou si autorka s knihou dala.
Témata hrůz druhé světové války jsou vyčerpána a je třeba začít vířit kalné bahno komunismu.
Oceňuji neotřelé téma, protože náboženství bylo vždy nepřítelem komunismu. Ustrkování, týrání, věznění a snahy vymýtit řeholní řády u nás, děj i přes fiktivní postavy a řád Anežčiných panen je důvěryhodný a ukazuje další střípek dějin.
Kniha je dlouhá a čtení náročné, přes mé dlouhé pauzy jej ani nedokážu úplně uchytit, co ale zůstane je postava sestry Evaristy, za kterou se skrývá neuvěřitelně silná a emancipovaná žena, díky kterým mohou dnes být i ženy farářky.

Summa libertas, maximum svobody.

18 23.03.2024

Výborná kniha, až je mi líto, že jsem se jí takové roky vyhýbala, protože jsem měla představu o knize o babkách kořenářkách. Naopak jsem dostala skvělý historický román o silných ženách, které toho věděly mnoho o přírodě i věštění. Ale zároveň byly také popisovány jako podvodnice. Také proto musely bojovat mezi sebou i s nacistickým režimem, bohužel ti kdo je zahubili patřili režimu minulému. Kniha patří mezi ty, které buď milujete nebo nenávidíte jako lidé žijící v okolí Hrozenkova. Kniha je skvělá a jde vidět, že si s ní autorka dala hodně práce.

18 16.04.2020

"Víte, jakmile jednou zabijete, je to pak pro vás už známé. Začnete to vnímat jako jedno z možných řešení."

Je to tím, jak píše, tou lehkostí s jakou se čtou. A stejně jako v knize Drak spí i tady mě moc baví vykreslení odlehlého koutu země, tady ještě Beskyd, které mám blízko. Vztahy a život na samotách za vesnicí, pikle a to že každý zná vlastně každého...Na začátku je mrtvá žena, zavražděná realitní agentka a několik upytlačených rysů. Pak se zjeví komisař Bergmann a příběh je ještě propletenější a vrahem může být opravdu každý z tohoto panoptika ... no klidně by se tam žádná vražda nemusela ani vyšetřovat a bylo by to neuvěřitelně čtivé.

Moc mě baví, že knihy autorky nejdou po žádném wow efektu, nejsou divoce překombinované, což je mnohdy i jiných příběhů až směšné.

17 16.08.2021

Nikdo není sám? Nikdo nechce být sám? A nebo by možná i chtěl? Chvilku sami chceme být někdy všichni, ale nikdo nechce být osamělý.
Veronika má milujícího manžela a dvě trochu rozmazlené a protivné děti otrávené pubertou, které mi při čtení lezly na nervy. Vlastně svým přístupem mi na nervy lezla samotná Veronika, která se svými rozhodnutími brodí hlouběji a hlouběji do bahna stresu, frustrace, výčitek a beznaděje doprovázené psychickým deptáním matkou, která sice nedávno zemřela, ale v hlavě společně s pocitem viny zůstane ještě dlouho.

Soukupová umí. Umí skvěle popsat ten pád do deprese, sebelítosti, kdy se vám ranou (nebo několika) ranami osudu změní celý pohodový zaběhnutý život, kdy se snažíte vše vyřešit sama pro dobro všech ostatních, kdy každý večer po sklence vína jdete spát s tím, že už to bude lepší …
Autorčiny knihy jsou průtrží negativních emocí, číst je je jako stát za dveřmi a poslouchat cizí hádku, nebo pokyvovat, protože takovou situaci prožíváte taky a zrovna tohle je téma, které se může stát nám všem.

Dávám čtyři hvězdičky, postava protivné matky mohla být v knize trochu déle, začátek měl pěkné grády, pak už se to jen plácalo v té samé kaši a nebýt odborné pomoci plácá se to patrně ještě teď .

16 12.01.2023

Dětská klasika a první téma výzvy 2022. Nejraději mám povídku o rozpáraných gaťatech a dešťovce. Ty ilustrace jsou kouzelné. Některé povídky jsou naopak slabší - a z dětství si je absolutně vůbec nevybavuji a při čtení knihy mě překvapily - třeba ta o oslavě 28.října nebo o psaní do Nymburka ..

Jen tak mimochodem, všimli jste si jak často Čapek používá výrazy tak a a tak ? Jen v první povídce 22x .. to by se češtinářům na hodině slohu nelíbilo :)

16 21.12.2022

Pustit se do téhle knihy byl pro mě krok mimo komfortní zónu..ale, že se sakra povedl! Kniha je výborná. I přes pomalejší rozjezd a mnoho cizích slov se děj krásně rozjížděl a autorka nám představila velice zajímavý svět. Kniha se čte velice lehce a celý příběh Illan a pětadvacítky mě bavil. Vlastně celá pětadvacítka včetně kapitána mi svým přátelským až rodičovským přístupem byla velice sympatická. Třešničkou na dortu a nejlepší částí knihy bylo zakomponování Djatlovovovy expedice a jejího zmizení. Geniální.
Dávám zatím čtyři hvězdičky protože tuším, že první díl byl pouze představením světa sklenařů a věřím, že další díly budou ještě o kousek lepší.

16 19.01.2021

Výborná, možná nejlepší kniha autorky. Krásně popsána sága tří silných žen, jejich mužů i dětí v období od druhé světové války po pád komunismu, se všemi hrůzami, které se nevinným lidem děly. Opět jako v Haně, se autorka dotýká mnoha citlivých témat politické minulosti a s lehkostí dobu představuje nám mladším, kteří jsme ji nezažili, a připomíná všem, kteří se jí museli probít. Krásný a dojemný závěr. Jsem velmi zvědavá na letošní novinku.

16 27.04.2019

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla a možná nejlepší od S.Kinga. Před několika lety jsem viděla stejnojmenný seriál, zajímavý námět jinak nic moc. Tehdy jsem ani nepostřehla, že je to podle S.Kinga. Kniha má přes tisíc stránek a měla jsem strach, že bude stejně vláčná jako seriál. Tady ale jak sám King přiznává, není čas na nějaké rozvahy, sálodlouhé popisy postav i míst jako jsme u autora zvyklí. Kupole spadne hned na první stránce a kniha vás ihned pohltí. Atmosféra pod kupolí okamžitě houstne jako v papiňáku a jen těžko uvěřit, že těch tisíc stran popisuje pouhý týden života v Chesters Millu. Tisíc stran a není zde ani kousek, kdy byste se začali nudit! Neuvěřitelné. Knihu hltáte do posledních stran, kdy jen lapáte po dechu jako zbývajících několik hrdinů a na poslední stránce se teda dozvíte jak to dopadne.
Není to horor, nejsou zde démoni, duchové... děsivá je zde lidská touha po moci a radost?z ubližování druhým.
Přečtěte to, stojí to za to.

15 27.10.2019

"já nechci kšeftovat s jejich neštěstím. Slyším jejich stesky a pláč. Chcete znát pravdu? Tak se posaďte a všechno si zapište... jenže takovou knihu přece nikdo nebude číst. Radši nás nechte, protože my tu musíme žít.."

Osobní zpověď těch nejobyčejnějších lidí, starousedlíků, lidí, kteří se podíleli na "úklidu". Všechny spojuje jediné - nevědomost.

Jedna z největších ekologických i společenských tragédií. Nedávno zfilmována HBO, tady v knize podávána mnohem surověji. Soucítím se všemi, kterých se tragédie dotkla,soucítím se zvířaty i s přírodou. Kniha mnohem důležitější než moderní výlety do Pripjati.

15 16.08.2019

Kolik takových lásek,rodin, a optimistických představ o lepších zítřkách opravdu bylo..

"Radili mi zapomenout, protože nechtěli slyšet to, co bych mohla vyprávět."
Nikdo by neměl zapomenout, čeho se naše novodobé dějiny a lidi, kteří je tvořili dopustili. Doufejme že jsme se dostatečně poučili.
Krásná kniha o hrůzách s nicneříkající sladkou obálkou. Kniha, která se četla lehce i těžce zároveň, a u které jsem ke konci odpočítávala stránky do konce, protože jsem věděla, že tady žádný šťastný konec nebude.

15 15.12.2018

Mě teda už moc bavily Chaloupky ale tohle .. Páni!

Být Němec v Německu bude těžké. Být Němec v Čechách nepůjde přežít

Méně postav ale hlouběji, krátký časový úsek ale o to našlapanější část dějin, kdy se český národ rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou a pomstil se za roky útrap zase jen na obyčejných lidech. Doba kdy jedno barbarství jen vystřídalo druhé.

Kolektivní vina je kolektivní v tom ze trpí úplně všichni

Posloucháno jako povedená audiokniha.

14 09.06.2023

(SPOILER) Němci Jakuby Katalpy byly skvělým úvodem do historie německého obyvatelstva po válce.. navázat na Katalpu touhle knihou považuji za majštryk.
Kniha popisuje osudy několika německých žen od konce války, násilné vyhnání z Brna, nástup socialismu, ruské okupace, normalizace až po nové tisíciletí. I přes surovost a hmatatelnou bolest v první části knihy si myslím, že by kniha měla být povinnou četbou k novodobým dějinám.

"...tento pochod smrti nebyl jen spontánním výbuchem nenávisti nahromaděné během německé okupace, ale vědomě plánovanou akcí. Na základě vyhlášky byly shromážděny všechny ženy, děti a staří lidé. Během noci pak byli donuceni vydat se na pochod k rakouským hranicím. Procesí 20-35 tisíc osob spolu s ozbrojenci. Stovky až tisíce žen, dětí a starých lidí zemřeli vyčerpáním, znásilňováním, ubitím či zastřelením.
Mezi vyhnanými bylo mnoho Čechů a antifašistů. Tento akt pomsty přitom postihl jen okrajově ty, kteří se aktivně podíleli na nacistických zločinech.. "

Konec války vzal nevinným Němcům vše. Nevinným Čechům pak nástup komunismu taky.. Velice smutná byla dějová linka rodiny Šenků z Perné.

14 26.03.2021