Litocha
komentáře u knih
Sázka na outsidera
Laura Hillenbrand
Zajímavý a místy dojemný příběh nejen o výjimečném koni, ale především o lidech kolem něj (a kolem dostihů obecně) - o štěstí a až fanatické vášni, které stojí za případným (a v žádném případě zaručeným) úspěchem. Některé části byly ale přece jen trošku rozvláčné a některých podrobností bylo na mě příliš. Bylo ale rozhodně zajímavé nahlédnout do doby, kdy obliba koňských dostihů v USA válcovala vše ostatní.
Nerozluční přátelé
Emilia Dziubak
Ilustrace jsou úchvatné, na příběhu jsem bohužel neskousla ten "nadpřirozený" motiv - většinou nemám (u vážně podávaných příběhů) nelogické nebo fakticky nesprávné události a informace ráda, sama na sobě jsem si ověřila, že z toho může v hlavě vzniknout pěkný zmatek. A jako podobenství mi to pro malinké děti připadá moc složité.
Pavlík sám na světě
Jens Sigsgaard
Nejedno dítě jistě zaujme představa, jaké by bylo ocitnout se na světě sám - bez dohledu dospělých, ale i bez dalších dětí. Na poměrně malém prostoru (takže knížku zvládnou přečíst i začínající čtenáři a uposlouchat nečtenáři) jsou dětem předkládány problémy, nad kterými asi v první chvíli nepřemýšlejí - jak se zabavit, jak to bude s penězi, jak s jídlem, jak se budu cítit sám... V příběhu občas cosi zaskřípe a závěr je očekávaný (a logický), ale knížka měla u nás úspěch (synovi se líbily hlavně pasáže o jízdě tramvají a autem, jak jinak).
Myš a Krtek, kouzelníci
Wong Herbert Yee
Tuhle sérii prostě miluju a baví i mého syna. Vlídný příběh o pravých kamarádech se tentokrát zabývá i kouzly, která se dají najít na nečekaných místech. Škoda, že vyšly jen čtyři příběhy.
Tak hodně štěstí
Kristan Higgins
Knihu by asi mnohem více ocenila žena, která váhu řeší více než já. Pro mě bylo nepochopitelné, jak se minimálně polovina myšlenek hrdinek točí kolem jídla a postavy (a místy už to bylo trochu úmorné), a zvláště Emersonin náhled na svět a sebe samu byl pro mě jako z jiného světa.
Docela se mi líbí, že po dolehčených romancích se tentokrát autorka zabývala vážnějšími tématy (nejen nadváhou) a zapracovala do knížky rozdílné přístupy k nadváze i rozdílné přístupy okolí, takže i po přečtení je nad čím přemýšlet. I mně ale trochu překáželo, že se nikde nezmiňuje, jak jsou na tom s postavami/kily Georgie a Marley - pomohlo by mi to lépe si je představit, takhle jsem podle různých náznaků získala dojem, že jsou vlastně váhově "normální" a hlavní problém je v jejich hlavách (tedy hlavně v hlavě Georgie). Rozhodně nebylo na škodu, že romantická linka byla spíše v pozadí a těžiště knihy bylo ve vztahu žen k sobě samé. A moc se mi líbily scény ze školky. Jen ten konec nemusel být tak sluníčkový.
Modrý tučňák
Petr Horáček
Jsem Horáčkovou fanynkou, jeho obrázky se hned tak neomrzí a příběh i na malém prostoru většinou nabízí přesah, aniž by okatě poučoval. Téma Modrého tučňáka sice není příliš originální, ale vyústění už tak obvyklé není. V osobním žebříčku u mě sice vedou Líza a koza, ale i tahle knížka rozhodně stojí za přečtení a prohlídnutí.
Medvídek a potopa světa
Katarína Macurová
Pro mě nejpovedenější kniha Kataríny Macurové. Výtvarně krásná, s hravým příběhem, pěknou pointou, a ještě k tomu navíc i odkaz na předchozí příběh (medvídkova "růže" na zahrádce mě pobavila).
Mlsný ježek Toník
Andrea Reitmeyer
Nemám moc ráda dětské knížky, které jsou okatě výchovné, mnohem více se mi líbí, když poučení nenásilně vyplyne z příběhu. Ježek byl na mě příliš prvoplánově didaktický a i přes hezké obrázky nezabodoval ani u mého dítka. (A osobně mi trochu vadilo, že se tady z nehmyzí potravy dělá div ne hlavní složka ježčího jídelníčku, přestože naučný text na předsádce to uvádí na pravou míru.)
Chrochtík a Kvikalka
Ester Stará
Příběh byl hezký (možná místy lehce zdlouhavý), logopedicky hravý a s krásnou pointou. Obrázky bohužel nejsou podle mého gusta. A asi jsme knížku četli moc brzy, můj zanedlouho pětiletý syn se v záplavě různých rčení a méně obvyklých slov trochu ztrácel (musela jsem hodně vysvětlovat, co které slovní spojení znamená).
Kroniky prachu
Lin Rina
(SPOILER) Většinu knihy jsem byla přesvědčena, že si vyslouží čtyři hvězdičky. Ani mi moc nevadilo, že se tady nejspíš nedá mluvit o nějaké historické věrnosti (třeba Animantino chování muselo být na tehdejší dobu neskutečně skandální, to by prostě u slečny z lepších kruhů neprošlo, střídají se tady moderní a tradiční morálka i názory, jsem skeptická k některým použitým výrazům - třeba bunda ve viktoriánské Anglii a některé moderní obraty). Jedná se koneckonců o romantickou fikci (i když by samozřejmě potěšilo, kdyby byla historicky přesná).
Knížka je čtivá, přestože vlastně den po dni líčí soubor opakujících se pracovních povinností a občas je proloží nějakou dramatičtější událostí. Animant je rozhodně nekonvenční hrdinka (možná trochu rozmazlená a sobecká, ale má i spoustu dobrých vlastností), která si projde i jistým vývojem. Moc se mi líbilo prostředí knihovny a láska ke knihám, která čiší málem z každé stránky. Nesmím zapomenout ani na kouzelnou obálku.
Bohužel se u mě všechno zvrtlo ve chvíli, kdy si Animant připustila své city. Číst na každé čtvrté stránce, jak je zamilovaná, se po chvíli začne zajídat. Pan Reed působil místy trochu schizofrenně a Elisa mě dost dráždila. Navíc i já patřím k těm, pro které nebyl konec úplně uspokojivý – v zásadě stačily Thomasovi k získání jeho vyvolené dvě až tři věty. To je po takové době a po předchozím odmrštění (a poté, co přiznal, že přijel jen díky Henryho nakopnutí) sakra málo.
Nakonec jsem se tedy rozhodla pro solidní tři hvězdičky (a ještě jedna věc - nějak jsem nepochopila český název, udělala jsem si podle něj úplně jinou představu o žánru).
Zdivočelé pohádky
Roald Dahl
Bavila jsem se. Tyhle nekorektní, originálně pojaté pohádky s nečekaným poučením mě v dnešní hyperkorektní době potěšily (vzhledem k použitým výrazům a situacím si jen nejsem jistá věkovým zařazením od šesti let, já bych s nimi určitě počkala).
Líbil se mi i překlad, nic moc nedrhlo a některé rýmy byly neuvěřitelně nápadité. Už když jsem po první pohádce zjišťovala překladatele, bylo jasné, že to nebude neznámé jméno. Tohle se Robinu Královi povedlo.
Ocenila jsem i český název. Zdivočelé pohádky, to je opravdu výstižné.
Hurvínkova nedělní chvilka pandemie
Robin Král
Tak si říkám (a vrtím nad tím hlavou), jestli měl autor tyhle banální rýmovačky o tom, jak je třeba si mýt ruce a být ohleduplný k ostatním, zapotřebí...
Ustrašená veverka Barborka
Andrea Reitmeyer
Ilustrace jsou krásné, ale příběh mě moc neoslovil. (O překonávání strachu existují pro děti hezčí.) Ani dítko z něj nebylo odvázané. Ale líbilo se mi to nepatrně více než ježek Toník. Zajímavý je nápad doplnit knihu zajímavostmi ze života veverek, informací ale bylo až moc a byly psané poměrně složitě, takže jsme je ani nedočetli.
Jen jestli si nevymejšlíš
Shel Silverstein
Jedno pomyslné smeknutí klobouku autorovi za nápady - hravé, vypointované, často provokativní, mnohdy k zamyšlení (právě ty vážnější, někdy posmutnělé, mám nejradši). Druhé smeknutí rovněž autorovi za kresby. Třetí překladatelům. Vážně povedená knížka.
Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů
Petr Stančík
Tenhle díl se mi dostal do rukou jako první - a patří dle mého k nejpovedenějším. Chytře vymyšlená zápletka vede k pointě, k tomu typická stančíkovská nadsázka, spousta rčení a jazykových hříček. Ano, bavila jsem se. Ilustrace Lucie Dvořákové sice nejsou podle mého gusta, ale s tím už nic nenadělám.
Nevěsta jeho bratra
Rachael Anderson
Možná je to můj problém, poslední dobou mě často čtení moc nebaví, ale tohle je za mě nejslabší knížka od Rachael Anderson. Má na romanci dost neobvyklé téma a normálně mám ráda takové to postupné sbližování, ale
a) tady nebylo dostatečně prokreslené, takže ta velká láska se pak hůř věří;
b) vztah k Jasperovi byl popisován dost podivně;
c) byl tu dost řídký děj bez nějakého dramatického oblouku;
d) postava matky/tchyně mi připadala nekonsistentní, každou chvíli se chovala jinak;
e) k jinak tradičně uměřené romanci se moc nehodily sentimentálně dramatické fráze jako "osud horší než smrt", "v hloubi srdce věděla"...;
f) postava Prudence, kterou jsem měla v předchozím díle ráda, tady kvůli zarytému dohazování vycházela strašně nesympaticky;
g) neskutečně mě dráždilo počeštěné Anička;
h) mám pochyby, jak by ve společnosti prošlo řešení problému ústřední dvojice;
ch) chybělo mi odlehčení humorem.
Pořád to byla celkem příjemná romance, ale doufám, že Sophiin příběh bude lepší.
Zajíček Strašpytel
Elizabeth Shaw
Hezká knížka-básnička nejen o strachu a vyrovnávání se s ním, ale i o tom, jak nás ovlivňuje výchova. Škoda, že místy verše trochu drhnou.
Past na korunu
Daniela Krolupperová
Od autorky jsem četla dvě knížky (plus kompletního Bubáčka jako audioknihu) a musím přiznat, že mi tak docela nesedí. Tahle pro starší čtenáře alespoň ale není tak okatě výchovná.
Uznávám, že se jí povedlo krásně zachytit dobu konce války a vzniku Československa, tehdejší způsob života, tehdejší dětské starosti. Hlavní postavy jsou věrohodné a životné (to je velké plus, zvlášť když pro dnešní děti je sto let nazpátky už středověk), zápletka je zajímavá.
Bohužel drhne zpracování. Děj je chvílemi rozvláčný, chybí mu jiskra, která by ho udělala více strhujícím. Samotné detektivní pátrání je pak postaveno vyloženě na náhodě - děti jsou vždy v tu jedinou správnou chvíli na správném místě.
Líbí se mi, že se jedná o historický příběh, bohužel mě ale knížka nedokázala více upoutat, takže jsem těch lehce přes sto stránek četla docela dlouho mezi jinými tituly.
Přes tři oceány
Jiří Havel
Básničky Jiřího Havla mám ráda, ilustrace Karla Franty snad ještě více, spojení obou bylo vyloženě příjemné. Verše mají sice místy až moc kolovrátkový rytmus a vlastně na sebe moc nenavazují, jsou příjemně odlehčené, hravé, s několika vtipnými momenty. Zajímavé je, že ilustrace s nimi úzce souvisí, dotvářejí je, bez nich by zvláště malé děti asi nepochytily, o čem se tam vlastně píše. Celé zpracování opravdu připomíná zápisky z lodního deníku a nápad (a hlavně jeho zdůvodnění na začátku) nechat jednu stránku černobílou k domalování dětem, se mi moc líbí.
Všechno, co máme
Kerry Lonsdale
S knížkou jsem docela bojovala. Vadila mi pasivní, utrápená hrdinka, která čeká, až jí všechno spadne do klína, až ji někdo zachrání, a která se dost snadno nechá tahat za fusekli. Zvláště první polovina se zoufale táhla, James ze vzpomínek mi nebyl dvakrát sympatický, lásku až za hrob jsem prostě nevěřila, nový "vztah" postrádal jakoukoliv jiskru, vyvolený č. 2 jako osel trpělivě čekal, jestli na něj něco zbude. Celé to bylo tak bez chuti a bez zápachu, až to lezlo na nervy. A ty zvraty a nepravděpodobný děj jak z jihoamerické telenovely? Je smutné, když je na knížce nejhezčí obálka. Děkuji, další díl s úlevou vynechám.