Litocha komentáře u knih

Po dlouhé době knížka, která mě úplně pohltila a jejíž příběh jsem autorce sežrala i s chlupama. Velké plus za to, že se nejedná o klišoidní středoškolskou romanci. Téma ztráty a vyrovnávání se s ní, léčení ran se tady krásně potkává s poznáváním sebe sama, hledáním svého místa, dozráváním... Další velké plus za lidské a uvěřitelné hrdiny a působivé zpracování. A do třetice - mám moc ráda umělecky založené postavy, jejich pohled na skutečnost bývá poutavý. A fotografy mám ráda dvojnásob.
Dopisy ztraceným se řadí k tomu nejlepšímu, co jsem z YA přečetla.

26 09.07.2020

Hlavně vizuálně je knížka hotovou hostinou, ale i příběh je zajímavý, i když by si zasloužil ještě propracovat. Vypravěčský styl je bohužel poměrně strohý, nezaujatý, což knížce trošku ubližuje. Palec nahoru za knižní téma i celkové vyústění.

10 09.07.2020

I mně se tahle knížka od Kasie West líbila nejméně, dokonce jsem čtení přerušila a docela dlouho se odhodlávala k němu vrátit.
Hlavní hrdinka mě tu více, tu méně dráždila - hlavně neskutečnou naivitou (často střídanou až paranoiou) a všespasitelským komplexem. Z autorčiných knih jsem zvyklá na spíše láskyplné rodinné vztahy, tady byl každý jednotlivý člen na proplesknutí. Ani kamarádky se moc nevytáhly. Takže z celé knížky mi byl bez výhrad sympatický jen Seth a to je proklatě málo.
Navíc je tam spousta věcí nedotažených, nevysvětlených - přesně jak píše Marthas.
Ocenit lze snahu o vážnější téma, bohužel provedení pokulhává. Ale zase se mi moc líbilo rande v zoo a scéna s centy.
Jiné autorce bych ty tři hvězdičky dala, ale když Štěstí v lásce porovnám s ostatními Kasiinými knihami, nemůžu jinak.

6 09.07.2020

Po pravdě jsem z tohohle kousku trošku rozpačitá. Téma a hlavní myšlenka jsou moc hezké. Na mě je ale asi knížka příliš úsečná a málo poetická. Přijde mi, že formou cílí na opravdu malé děti (věty jsou opravdu kratičké a jednoduché a musím souhlasit s tím, že při předčítání nejdou moc dobře z pusy), ale na ty tam je zase leccos skrytého, nedořečeného, takže samy nemají šanci se k tomu dobrat.
Co naplat, prostě u mě pořád s přehledem vedou Nádherné úterý a Jácíček.

7 09.07.2020

Ano, tahle porce žabích dobrodružství se mi líbila ještě více než Kvak a Žbluňk jsou kamarádi. Platí tady totéž, ale příběhy mi připadají dotaženější. Nádherný případ toho, jak může být knížka nenásilně poučná a zároveň zábavná, hravá a poutavá pro malé i velké (a jazykově jednoduchá, ale přesto ne banální). A navíc další příklad výborně fungující kombinace, kterou mám osobně ráda - spisovatele a ilustrátora v jedné osobě. Tak nějak mám ty žabí brachy čím dál radši...

7 08.07.2020

No, nevím. Oproti prvnímu dílu snaha o košatější příběh, ale z dříve sympatického Jamieho se stala ufňukaná, nesamostatná domácí puťka, Blake byl většinu knížky stejně na pěst jako v jeho vlastním příběhu, k tomu děj přitažený za vlasy a celkově mi přišlo, že se tak trošku dělá z komára velbloud a že je to podivně melodramaticky sirupovité a občas si to dost protiřečí (třeba reakce spoluhráčů poté, co to prasklo). Moc hodnověrně na mě nepůsobily ani myšlenkové pochody a projevy ústřední dvojice (to je tak, když píšou dvě ženy o dvou mužích).

9 08.07.2020

Knížka určená o něco starším dětem než první díl. Opět hravá, opět aktivizační a interaktivní, opět s osvědčenými obrázky Heleny Zmatlíkové, ale už to není úplně ono, ani nevím proč... (Ale docela nás otravovalo neustále opakování reklamního sloganu.)

5 08.07.2020

Na rozdíl od některých čtenářek jsem ocenila, že se nejedná o klasickou romanci. Koláči mi trochu připomněla Kouzelné koláče, ale tenhle motiv je tady lépe zpracován (méně esoteriky a více vlastního úsilí dosáhnout změny). Děj byl příjemně poklidný, i když předvídatelný, hlavní postavy sympatické, ale konec už byl na mě moc velká selanka. Celkově je to příjemné čtení, nic víc, nic míň.

7 08.07.2020

Od srdce se zasmát jsem už dlouho potřebovala. Tady jsem se chvílemi chechtala (vede u mě kolie a slovenský čuvač). Některé nápady jsou skvostné, některé slabší, ale autorka má rozhodně smysl pro nonsens.

7 17.06.2020

Tappiho příběhy nás bavily moc. Jsou dobrodružné, ale přitom milé (ilustrace dělají minimálně půlku dobrého dojmu) a ukazují, že se vyplatí táhnout za jeden provaz a že i když máme nějaké slabiny, neznamená to, že nemáme na světě své místo. (Mně osobně je obzvlášť sympatický Chichotek.)

6 17.06.2020

Díl je docela akční, ale místy mi trošku drhla logika (nebo se jen nevyznám ve fyzice). Z Chrujdy obecně mám trošku schizofrenní pocity - na jedné straně opravdu jednoduchý příběh s typizovanými černobílými charaktery, který knihu jasně řadí do literatury pro nejmenší, na straně druhé množství narážek, slovních hříček, rčení a úsloví nejmenší nedokáží zachytit, rozšifrovat a ocenit. A zůstává i to, že mi ilustrace Lucie Dvořákové prostě příliš nesedí.

6 17.06.2020

Tenhle díl je z těch povedenějších, křen našeho mladého muže zaujal na první pohled. Ani tady nechybí tradiční slovní hříčky (které ale více ocení předčítající než ten, komu je předčítáno).

7 17.06.2020

Z knížky jsem nadšená. Vypointované zábavné příběhy psané jednoduchým jazykem a vedoucí děti k empatii a toleranci. Palec nahoru a jdu pátrat po dalších dílech.

7 17.06.2020

Myšlenka dobrá, jestli funguje v praxi, ve škole už asi neověřím (i když jsem různé jazykové hříčky nebo pravopisné "špeky" používala na začátku hodin), něco se jistě dá využít i u nás v knihovně. Jen se nemůžu zbavit pocitu, že autorka objevuje Ameriku - spousta aktivit je všeobecně známých. Některé jsem si vybrala a zapsala, některé mě vůbec neoslovily, jak už to bývá, ale jisté oživení do třídy mohou určitě přinést.

4 17.06.2020

Knížka mě zaujala, přestože měla i své mouchy. Ve sledu událostí leccos skřípalo, dvě hlavní ženské postavy by si zasloužily psychologicky více propracovat, ale i když jsem s hlavními aktérkami ne vždy souhlasila, knížka mě donutila k zamyšlení (nad tím, kam až je člověk ochoten zajít, aby unikl z trýznivé situace, nad různými podobami přátelství, nad tajemstvími a klamáním okolí...). Střídání vypravěčských perspektiv i časových pásem zajistilo dynamičnost a posledních asi šedesát stran jsem musela dorazit na jeden zátah, přestože už jsem měla dávno spát. Líbí se mi, když umí být příběh napínavý a působivý i bez brutálních scén a krvavých detailů. V hodnocení kolísám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale za tu čtivost (a za to, že mě po delší době dokázala kniha takhle vtáhnout do svého světa) se přikloním k vyššímu ocenění.

10 03.06.2020

Jistě, je to blbůstka, ale alespoň vypointovaná a syna na nějakou dobu zabavila, přestože už není batole. Jen je škoda, že na to, aby mohl s vlkem sám pohybovat, má přece jen ještě malé prstíky.

4 03.06.2020

Na knížku jsem se těšila, ale příběh na mě působil maličko bezkrevně. Byl to vlastně slepenec více či méně absurdních historek. Ne vždycky jsem se ztotožňovala s naznačenými postoji (hlavně vůči mamince). Hezké bylo využití různých rčení a přísloví s čertovskou tematikou, ale aby mě knížka více zaujala, potřebovala by (zajímavější) děj a/nebo mně bližší styl humoru (místy to na mě totiž působilo trochu křečovitě).

5 03.06.2020

Knížky Mileny Lukešové a její objevování poetičnosti u obyčejných věcí mám ráda (i když raději asi poezii) a na Kamkámkovi se mi kromě právě takovýchhle poetických drobečků (a třeba pozměněné perspektivě, skrz kterou na věci pohlíží) líbil i koncept hledání společných rysů a rozdílů s různými zvířaty. Oko potěšily i ilustrace. A zajímavý byl i motiv svobodné matky, tohle téma se v době vydání knihy zrovna nenosilo. Některé momenty jsou ale zastaralé a dnes jen těžko přijatelné.

3 03.06.2020

Půjčila jsem domů hned několik dílů a s údivem jsem zjistila, že právě tímto všechno začalo. Nápad černobílého světa je stančíkovsky hravý, občas se tady vyskytne i mnou oblíbené hraní si se slovy a významy (jen nevím, jak to malé děti ocení - a pro větší už je knížka přece jen příliš jednoduchá), ale chtělo by to ještě dotáhnout.

6 03.06.2020

Díl s netopejry mě zaujal více (tady jsem nenacházela moc slovních hříček a hraní s významy slov, které se mi tam líbily) a obrázky Lucie Dvořákové mi tak docela nesedí. Jednoduchý příběh s typizovanými postavami je přizpůsoben malým dětem, ale od autora mám přece jen raději knížky pro o něco starší čtenáře, kde může nadsázce, jazykovým vtípkům a záplavě nečekaných nápadů lépe popustit uzdu.

5 03.06.2020