Litocha komentáře u knih

Možná si za to můžu sama, už dávno nejsem cílová kategorie. Ale autorka v tom má prsty taky – Simonem mě navnadila, Podělaným navrch už mnohem víc zapadalo do průměru a tady se dostavilo zklamání.
Becky Albertalli sice umí psát čtivě, ale co je to platné, když se tady nic moc neděje, hlavní postava je nesympatická a mnohdy se chová jako husa. Na mě je ta knížka až moc teenagerovská – možná by zasloužilo ocenit, že poměrně hodnověrně(?) odráží pocity a myšlenky a vyjadřování dospívajících, ale mě zkrátka nebaví číst pořád dokola jedno a to samé. Leahina slovní zásoba je dost omezená – všechno a všichni jsou roztomilí a ona je zbožňuje – a dost omezené jsou i její myšlenkové pochody. Vadily mi její hysterické výlevy, paličatost, sobecké chování, dělání z komára velblouda a úmorné neustálé hnípání se v citečkách. A to ani nemluvím o některých nelogických situacích, které se v knížce objevují.
Taky mi u téhle autorky tak nějak začíná vadit to všudypřítomné LGBT – chápu, že pracuje právě s takovými dospívajícími, ale jaká je pravděpodobnost, že se jich sejde hned několik v jedné partě nebo rodině? Jaká je pravděpodobnost, že všichni rodiče okamžitě bezvýhradně přijmou menšinovou sexuální orientaci svých dětí (ne že bych si to nepřála)? Nemůžu se zbavit pocitu, že spisovatelka se snaží po úspěchu Simona do dalších knížek nacpat víc a víc toho, čím poprvé zabodovala, jenže ono to (na mě) nefunguje...
Ale protože náctiletým by se tahle knížka vážně líbit mohla a protože konec byl přece jen o něco lepší než začátek, kousek v hodnocení přidám, aby se knížka vyšplhala alespoň na ty průměrné tři hvězdičky.

3 28.09.2019

Knížku jsem si přečetla nejdříve sama a byla jsem okouzlená. S napětím jsem čekala, co na ni řekne syn. A výsledek? Dnes jsme ji četli třikrát za sebou a oba jsme si to užívali. Opravdu povedený kousek.

9 22.09.2019

Ne. Kolik že má být postavám v téhle knížce? Mezi pětadvaceti a třiceti? Tak proč se chovají, jako by to byli puberťáci? Anakonda Blake a rádobyvtipné infantilní vyjadřování? Uznávám, že hokejisti asi nebudou žádný mozkový trust, ale kdyby aspoň Blake nepůsobil jako buran s přebujelým egem, ze kterého si všichni sedají na zadek (fajn, nebyla jsem v Kanadě, takže opravdu nevím, jestli jsou tam hokejisti takoví polobohové, jak je tady prezentováno). A Jess kdyby ze sebe nedělala takovou chudinku. (S tou její avizovanou chytrostí bych to taky tak růžově neviděla, kdyby studovala medicínu, tak pochopím, že se z toho hroutí, ale zdravotní sestra?)
Když připočtu, že knížka postrádala nějaký smysluplný děj (vážně tam mělo jít jenom o to, jak a jestli spolu začnou chodit a kolikrát a kde na to vlítnou?) a že už mě unavuje, jak byl tým zobrazen jako supermani, kteří nemůžou být poraženi (ve vrcholové soutěži!), leda by měli nějaké osobní trable, které jim brání ve stoprocentním výkonu, musím konstatovat, že tohle se tedy vážně nepovedlo. Možná kdyby knížka byla zasazena na vysokou školu jako předchozí série (která se mi líbila), byla bych ochotná jí toho více odpustit. (Nevím, jak velkou roli má na výsledné podobě Sarina Bowen, ale za mě to spoluautorství moc dobrý krok není.)

10 22.09.2019

Tak nějak nevím, jak hodnotit. Brilantní, emočně silné pasáže se střídají s matnými, kde Mácha ohýbá a přizpůsobuje si jazyk k (pro mě) hranici akceptovatelnosti. Cítila jsem tady rozpor, který mě dráždil: nějak se mi nechce věřit, že se "strašný lesů pán" už dříve nedopouštěl podobných činů jako toho, za který byl najednou potrestán. Navíc asi pořád nejsem s to se oprostit od nesympatií, které ve mně vzbuzuje osobnost básníkova.
Je to bezesporu velké dílo (zvlášť když ho porovnáme s jinými ze stejné doby) a Máchův mistrovský kousek, minimálně kvůli eufonii nebo gradaci nejvypjatějších pasáží stojí za to si ho přečíst (klidně i opakovaně), ale že by mě uchvátilo, to tvrdit nemůžu. Možná ale, že při jiném naladění (nebo v jiné životní fázi) by mé hodnocení bylo jiné.

21 21.09.2019

První díl se mi líbil moc, tenhle podstatně míň. Kniha působí rozvlekle (aby ne, při takovém počtu stran), ale nejdramatičtější situace v závěru byla odbytá, Ambra mě místy dráždila (bylo toho víc, ale hlavně její chování v Tomově kauze, které bylo eticky dost na hraně, a zoufalá nejistota v emoční oblasti), Jill mi byla vyloženě nesympatická (a vůbec mi druhý milostný příběh připadal nadbytečný).
To, jak se autorka pokoušela prezentovat Ambru jako seriózní novinářku píšící o senzačních událostech, mě nepřesvědčilo. A chvílemi z toho byla už docela silná feministická agitka.
Ale Tom byl sympatický (i když se v tom taky pořádně plácal) a ocenila jsem, že mě kniha zavedla na mně neznámá místa. Milé bylo setkání s postavami z předchozích dílů (i když dvojka mě ještě čeká). Celkově jsem čekala trochu víc.

6 21.09.2019

Knížka mě zvlášť nezaujala. Jednoduchoučký příběh, krásné ilustrace. Ale ta 3D obálka mě neoslovila.

1 21.09.2019

Laskavá a zábavná knížka (s lehkým dotekem vážnějších témat) o období, které děti milují. Líbily se mi veselé ilustrace Markéty Vydrové. A hlavně mě moc bavily (nejen) Dušanovy myšlenkové pochody a ztřeštěné nápady. Rozhodně ji během adventu zase otevřu.


"V nebi se perou andělíčci!" volala naše Bára.
"Andělíčkům se roztrhaly peřiny," opravila ji maminka.
"Andělíčkům se roztrhaly peřiny, jak se perou," řekl jsem.
"Andělíčci se neperou! Andělíčci nezlobí!" řekla maminka a podívala se na mě tak, že jsem věděl, co chce říct.
Naše maminka neumí pochopit, že se někdo pere jenom z legrace. Jako třeba my, kluci. Jenom kdo koho položí na lopatky...
No jo, ale to andělíčci nemůžou, protože tam vzadu mají křídla...! Ale stejně bych řekl, že se někdy perou. Co by taky pořád dělali? Možná, že když se nemůžou pokládat na lopatky, tak vyhraje ten, kdo druhému roztrhne peřinu.
Takhle to možná je!
Ale maminka to Barče vysvětlovala jinak, protože nikdy, ani v mládí, nebyla kluk.

5 30.08.2019

Tahle ulítlá věc mě docela pobavila, ale nějaký hlubokomyslný přesah jsem v ní neodhalila. Ilustrace jsou povedené, ale příběh by chtělo ještě trochu dotáhnout. V práci jsme si ji postupně přečetly všechny a knížka nám zpestřila dopoledne.

4 29.08.2019

Nadšená nejsem, spokojená docela ano. Mínus má kniha za mizernou (pokud vůbec nějakou - některé chyby fakt bijí do očí) korekturu a taky mi docela vadila malá písmenka (zase se mi ale líbil motiv na začátku kapitol). Je sice neoriginální v námětu, místy dost nelogická a někdy si přímo odporuje, problémy jsou někdy malicherné, Holland nijaká (a chvílemi přímo na proplesknutí, to její sebepodceňování a nejistota se staly postupem času úmorné), ale má nějaký děj (tady půjdu proti proudu, ale první knížky autorek byly pro mě jen sled sexuálních scén poslepovaných chatrným příběhem, navíc všechny na jedno brdo), místy vtipné momenty, je čtivá, je zasazena do zajímavého prostředí (hodnověrnost nebudu moc řešit). Líbilo se mi, že postavy řešily i jiné věci než kdy, kde a jak na to vlítnou. Jako knížka na dovolenou tenhle titul vyhovuje, i když znovu už si to jistě nepřečtu.

5 24.08.2019

Zajímavá detektivka, u které oceňuji, že je určena dětem, ale nepůsobí dětinsky. Hazel si mě získala okamžitě, Daisy mi hlavně v prostřední části knihy dost pila krev. Líbilo se mi tajemné prostředí anglické internátní školy, jen se mi dost pletly všechny ty slečny. Knížka měla spád, a i když byla v mnohém naivní, upoutala mě víc než Flavia de Luce (která ale zase byla realističtější a dobově přesvědčivější). Jen ta obálka by podle mého mohla být zajímavější. Další díl si ráda zařadím do seznamu plánované četby.

8 22.08.2019

Zase se budu opakovat, ale ty kouzelné ilustrace mě i tady dostaly. Jedno zvířátko je kouzelnější než druhé. Myščina cesta mi dala vzpomenout na lidové pohádky (možná i díky tomu příběh tak hezky funguje), hlavně mě ale pobavila nečekaná klička u medvěda. Pro děti není pointa tak předvídatelná jako pro dospělého, takže i téhle Horáčkově knize jednoznačně palec nahoru.

9 19.08.2019

Ajaj. Jsem si vědomá toho, že francouzské knížky jsou jiné než americké, ale v tomhle případě
a) nemám dostatečnou mozkovou kapacitu,
b) ztratila jsem se v překladu, nebo
c) prostě je to divně napsané.
Na spoustě míst jsem zkrátka měla pocit, že mi něco uniká, jako by z textu vypadla sem tam nějaká věta. Takže souvislosti, myšlenkové pochody postav a vtipnost jejich replik mi nějak unikaly.
Dalším hřebíčkem do rakve je nesympatická hrdinka - takovou urážlivou a hádavou sebestřednou fúrii aby pohledal. Podle čeho se mělo dát poznat, že je jí třicet, když se chovala jako šestnáctiletá puberťačka?
Škoda, protože prostředí gastronomie je pro mě atraktivní. Bohužel jsem nevěřila ani zrodu hluboké lásky (po pár letmých setkáních). Celá knížka vlastně prošuměla kolem, aniž by mě dokázala zaujmout (a hezká obálka - i když silueta té nohaté dívky asi Zoey příliš neodpovídá - to fakt nezachrání) a dočetla jsem ji asi jen kvůli Matthewovi, který mi v něčem připomínal Marka Darcyho.
(A může mi někdo prozradit, proč si až skoro do konce vykali?)

6 19.08.2019

V dětství milovaná kniha, ze které jsem mimoděk načerpala neskutečné množství poznatků. Ne nadarmo bývá starověké Řecko označováno za kolébku evropské kultury, s nejrůznějšími odkazy na řecké (nejen) báje se setkáváme více než často.
Moc se mi líbí propojenost a propracovanost příběhů, stejně jako vysvětlení vzniku různých míst, jevů nebo rostlin či živočichů.
I mě po letech překvapilo, do jak velké míry je v příbězích zastoupeno násilí, bažení po moci a další lidské slabosti, které okamžitě následuje nemilosrdný trest nebo krutá odveta.
Skládám hold Eduardu Petiškovi, že se mu povedlo tak plasticky a působivě uchopit rozsáhlou oblast. Při čtení mi mnohdy běhal mráz po zádech a měla jsem pocit, že popisované mám na dosah ruky. Za mě by sice knížka klidně mohla být i rozsáhlejší - jak do počtu příběhů, tak do vylíčení některých scén, ale jako seznámení s fantaskním světem, kde je čest nadevše, osud neměnný a kde je člověk proti vůli či rozmarům bohů (téměř) bezmocný, hodnotím tuhle knihu hodně vysoko.

35 16.08.2019

No dobře, není to Juliina nejpovedenější kniha. Postupně jsem začala mít problém s Richardem, protože to byl pořádný podraz. Zato Iris byla sympatická, líbilo se mi to, jak stála nohama pevně na zemi, i její pevná páteř. Obecně mám ráda, když je v knize zachycen postupně se rozvíjející vztah mezi ústřední dvojicí. Líbily se mi i některé vtipné momenty (třeba Irisina rozmluva s matkou před svatbou spolehlivě pobavila).
Netuším, jak to tehdy opravdu chodilo, ale vylíčení společnosti, kde si dívky střeží své kotníky i polibky, je mi sympatičtější, než když hrdinům prochází bezuzdné skotačení. (Tedy ne že by se mi sešněrovaná společenská pravidla nějak zvlášť zamlouvala, ale podsouvání svobodomyslné morálky do první poloviny devatenáctého století mi připadá dost nevěrohodné.)
Protože mám spisovatelku prostě ráda a protože pro mě patří ke špičce mezi autory historických romancí, tentokrát trošku přimhouřím oko a budu se těšit na její další knížku.

8 16.08.2019

Za mě asi nejpovedenější díl. Emmaline byla neskutečně sympatická, žádná cukrová panenka. Při scéně v bazénu mi smíchy tekly slzy. Postavy z předchozích dílů a jejich stmelenost potěšily. Manipulativní Hadley mi čím dál více pila krev, takže na jedničku splnila roli zloducha. A že byl Jack moc hodný? Právě tu jeho slušnost jsem ocenila. Z macho typů, děvkařů a podobných výtečníků jsem už dávno vyrostla.
U autorky se mi líbí, že staví na tradičních hodnotách - rodina, láska k půdě, tradice, soudržnost, starost o druhé... A taky to, že její knížky nejsou přecpané explicitními erotickými scénami, zato hýří vtipnými dialogy. Možná, že vývoji vztahu ústřední dvojice mohla věnovat trošku více stránek, ale celkově jsem knihu přečetla s potěšením.

11 16.08.2019

Čtivá jednohubka, které dost škodí nepovedený závěr - zkratkovitý, nepravděpodobný (tohle prostě chlap jen tak neskousne), naivní a sluníčkový na všech frontách. Škoda, že si autorka nedokázala vymyslet věrohodnější rozuzlení. Do cca tří čtvrtin knihy to sice není nijak originální (podobných zápletek už bylo a ještě bude) a dost předvídatelná, ale zato svižně plynoucí kniha s občasnými úsměvnými momenty.
Sečteno a podtrženo - není to nic, k čemu bych cítila potřebu se vracet, ale na odreagování za letních veder docela dobrá volba (a jejím čtením navíc nestrávíte příliš času). A jestli vyzkouším další knihu téhle autorky? Ale proč ne.

3 12.08.2019

Nestárnoucí básničky. Krokodýla si dodnes pamatuji z čítanky (někdy ze čtvrté třídy?), Podzimka kdysi někdo přednášel na recitační soutěži (a já jsem mu ten text záviděla), sama jsem dětem dávala za úkol zjistit, jak se dostat do Hajan, a dnes touhle knížkou s oblibou listuji, když chci vybrat chytrou, hravou básničku, se kterou se dá pracovat. Pane Kainare, jistě byste si rozuměl s Emanuelem Fryntou.
(Nepřestává mě udivovat, jak mnohotvárný Josef Kainar byl - když vedle sebe postavím tuhle sbírku a jeho "dospělé" verše nebo písňové texty, opravdu bych stejného autora netipovala.)

6 03.08.2019

Klasická Sandra Brown. Komu její knížky sedí, bude spokojený. Na mě byl ale vývoj vztahu ústřední dvojice dost nevěrohodný, těžko uvěřitelné bylo občas i chování některých postav a motivace hlavního zloducha byla poněkud jalová. Jinak je ale knížka přiměřeně napínavá, o romantickou linku ochuzeni nejsme, tradičně se dočkáme i nějakých dějových zvratů (i když možná průhlednějších než jindy). Škoda jen, že mi autorčiny knížky začínají dost splývat.

8 03.08.2019

Námět dobrý (cestování v čase je prostě zajímavé téma), zpracování pokulhává. Předně by neškodilo, kdyby si autorka nastudovala, o čem píše. Stylizovaný jazyk je šroubovaný a nedůsledně používaný, chování postav (hlavně těch ze šestnáctého století) nepravděpodobné, psychologie postav povrchní, chování nevěrohodné. I tak se tam ale našly pěkné momenty a celkově byla knížka zvláštním způsobem milá. Myslím, že mladé čtenářky si četbu mohou docela užít.

5 03.08.2019

Další klenot Petra Horáčka. Líza mi přišla drobet vtipnější, tahle zápletka byla možná předvídatelnější, ale to naštěstí malí posluchači a prohlížeči neřeší a prostě prožívají dobrodružnou cestu za kamarádem. A dospělý předčítač se může prostě kochat. A jako bonus si všichni udělají pořádek v černobílých ptácích (určitě stojí za to se po přečtení knížky zastavit v zoo a podívat se na aktéry příběhu naživo).

7 03.08.2019