LordSnape komentáře u knih

Příběh pro mě velmi známý, sepsaný v několika verzích a zpracovaný i ve filmové podobě. Bohužel problém téhle knihy je v tom, že je tak ledabyle napsaná. Nic zvláštního. Některé reálie a situace byly skutečně matoucí, když víte, že to takhle vlastně nebylo.

3 02.04.2016

Každý správný horor by měl strašit a mít aspoň trochu té atmosféry. Tohle nemá nic. Trochu se i bojím to nazývat knihou, což je asi jediný strach, který ve mně Horrorstör vyvolal. Zápletka je směšná a přímočará. Postavy nezáživné a mdlé. To, že to vypadá jako katalog z Ikea mě osobně lezlo na nervy, protože jsem sám pracoval čas v Jysku. Vy všichni, jak se tady smějete nad tím, jak jsou prodavači v knize vázáni vnitřními pravidly, tréninky mysli, pronákupních strategií a manuály o jednotě a rodinném podniku, tak vězte, že je to na 95% reálné. Možná i sám Hendrix si prošel podobnou situací, ale narozdíl od něj, já na tohle téma nepíšu knihy a nedělám si z toho legraci, páč mi to přijde jako vážná a nevkusná věc. Stejně jako vymývání mozků v armádním tréninku kadetů.

3 31.01.2016

První kniha nebyla nic extra, ale četla se fajn, protože já naštěstí jsem ta generace, která nevyrůstala ještě na těch nadaných superhrdinských dětech jako Potter a spol, páč mě odchovávalo fantasy Conanovské a Dračákovské...

Při čtení první třetiny knihy jsem si říkal, že kvalita šla dolů, protože Riggs už nemá nic, čím by čtenáře obohatil a kam své stádečko poslat, ale postupně jsem si začínal říkat, že to nebude vše tak jednoznačné a že se zákonitě něco musí stát, když má být ještě jeden díl. A taky že jo! Poslední třetina byla supr a ten plot twist, kde zanedlouho kniha končila mě docela dostal. Jasně, je to čtení oddechové, protože je to pro děti a mládež a pominu-li, že série pořád vyznívá jako příběh naroubovaný na ty staré fotografie, tak s chladnou hlavou musím říci, že se druhý díl vyrovná prvnímu i když tam nebylo více míst, kde se děj trochu více někam posouval a odhaloval nové skutečnosti.

3 10.12.2015

Hezké fejetony, zvláště ty o Hrabalovi, Čapkovi a Pavlovi mě bavily, nicméně se mi až tak nelíbil výběr, který byl bohužel podmíněn tím, že se jednalo o zfilmované knihy. Otázkou však zůstává, zdali by něco podobného mělo šanci i u nás, když je nám polská kultura tak krásně ukradená. Osobně mi tam chyběly díla staršího data jako třeba od Nerudy anebo Jiráska, ale nedá se nic dělat. Výběr je i tak dosti reprezentativní, protože každá ta kniha víceméně voní jinou náladou, což mi ve výsledku kazí jen současní nýmandi jako Viewegh nebo Svěrák. Dostálovy fotky jako vždy skvělé.

3 10.12.2015

Rozdíl oproti dalším dvěma knihám, které jsem od autora četl je v tom, že tady mu sekunduje jeho rodina a tak se občas můžeme dočkat peripetií s malým Louisem nebo problémy, které v Barmě řeší neziskovky a jeho žena. O Barmě a jejích obyvatelích se toho člověk dozví kolikrát více, než z kdejaké encyklopedie.

3 25.10.2015

Téměř vše, co se týká KLDR mě přitahuje jako magnet a tak jsem nemohl minout i tento komiks od mého oblíbence. Dílo je to geniální. Vůbec nejlepší jsou ty fantasticky nakreslené monumenty města a poklady od rodiny Kimů lidu. Vyprávění je skvělé, a to zvláště ve chvílích návštěvy Kimova muzea, kde jsem jen nevěřícně zíral. Samozřejmě všechny ostatní atributy diktatury zůstávají nepochopitelné, včetně průvodců nebo tlumočníků, které se Delisle snaží třeba sabotovat už jen tím, že si s sebou vezme Orwellovo 1984! :-D

Práce na animovaném filmu zpestřují i další výlety a poznávaní Pchjongjangu. Třeba při jízdě metrem, taxíkem pro cizince, obchody pro cizince nebo blouděním mezi nedostavěnými či zchátralými budovami, které jsou už jen téměř zmizelou připomínkou dnů, kdy tato země byla ještě ekonomicky stabilní a konkurenceschopná.

3 25.10.2015

Vzhledem k tomu, že jsem předlohu zatím nečetl, nekonalo se u mě až takové zklamání. Nicméně mám jisté výtky, které mi čtení komiksu jaksi trochu kazily. Tou první jsou Fabryho zvolené barvy. Nejsem v tomto odvětví moc zběhlý, ale když jsem slyšel, že Fabry patří ke špičce kreslířů, očekával jsem zkrátka něco méně barevného a víc temného prostě, což by se k příběhu hodilo příhodněji. Takhle je z toho spíše knížka pro mládež. A jako druhá věc je, že z celé knihy je strašně cítit, jak se jedná o adaptaci rozsáhlejšího románu. Ty různé přeskoky v ději byly nanejvýše podivné a spěly ke konci, jako kdyby se muselo v redakci šetřit papírem. Chtělo to buď větší rozsah anebo více dílů. Takhle komiksová adaptace Nikdykde zůstala spíš jen u pokusu, který vyšel jen napůl...

3 03.10.2015

Úplně bych to nenazval vycpávkovým dílem, ale je pravda, že hlavní děj se posouvá opět o trochu pomaleji. Stěžejním bodem je Luciferovo rozhodnutí, že v jeho světě nesmí zůstat nikdo nesmrtelný. Příběh s titány, kteří zavětřili příležitost, když to Jahve (Bůh) zabalil byl fajn už jen proto, že i sám Jitřní kníže oblékne bojovou zbroj. Příběh klučiny co utíká před svým světem a narazí na snovače je hodný k zamyšlení. Elaine zde již není tím děckem jaké známe z předchozích dílů, čemuž napomohla i kresba, a Mazikeen po útrapách má na konci další rodinné setkání. Exodus rozhodně není špatný díl a do celé série dobře zapadá.

3 03.10.2015

Při ohlédnutí zpět beru v podstatě Peklo jen za takový mezičlánek, kde se toho až tolik nestalo. Ale svou důležitost v celé sérii jistě má. Mazikeen tu potká svého bývalého manžela a prakticky mi ji bylo po celou dobu čtení líto. Lucifer se zas snaží dostát svým slibům a odškrtnout si ze svého dlouhého seznamu souboj s velitelem andělů Amenadielem, kterého já přezdívám jako "Držka". Susanoo-no-Mikoto kuje pikle a vše ostatní od poloviny knihy tak nějak pomalu plyne k dalšímu restu, jenž Lucifer plánuje splatit.

3 03.10.2015

Po první knize s Luciferem v hlavní roli jsem byl trochu na rozpacích. Hledal jsem si k němu dlouho cestu a snažil se porozumět jeho záměrům. Je to prostě hajzl a tak se k němu musí i přistupovat. Nicméně v pokračování je vše už na svém místě. Jakoby se v té odštěpné sérii po Sandmanovi cosi probudilo. Sám jitřní kníže už mi nebyl tak nesympatický a jeho cesty už mi nejsou tak nesympatické. Výborné na téhle knize je, že vás nenechá ani vydechnout a pořád se zde něco děje. Příběh o tom, jak si Lucifer jde "vyzvednout" svá křídla je výborný. Navíc se zde přetrhne řetěz držící balíček karet Basanos, které určitě nadělaj v universu pěknou paseku. Mazikeen, má nejoblíbenější postava, hlídající bránu proti beztvarým společně s andělskou armádní jízdou je jednoznačný vrchol celé knihy a mně nezbývá než nasázet plnou palbu.

3 03.10.2015

Velmi dobré pokračování. Bažináč se konečně dozví před čím stojí a John Constantine vybalí své karty na stůl. Poněkud ve mně zanechal rozpaky Sněm stromů, ale konec i přes větší množství fantastických postav ze všech možných koutů galaxie je dost epický. Nejvíc se mi líbil Spectre.

3 13.09.2015

Z celé mediální trojice, co jsem četl - Postman (Ubavit se k smrti), Mander (Čtyři důvody pro zrušení televize) a McLuhan (Jak rozumět médiím) mi právě tato přišla nejkomplexnější, nejvěcnější a nejvíce zajímavá. Některé myšlenky mi byly předvedeny na vysoké škole, ale to jsem ještě netušil, že McLuhan média chápe jak prodloužení možností člověka a že mezi ně řadí třeba i vynálezy jako kolo nebo knihtisk, který změnil svět k nepoznání. Dnes už je téměř zdomácněn pojem jako "digitální vesnice". Ke knize se v budoucnu určitě vrátím, protože na jeden zátah nejde vše smysluplně vstřebat. Témat k zamyšlení je zde opravdu hodně.

3 28.08.2015

Po druhém dílu jsem přistupoval k Bažináčovi již se značnou skepsí, ale Prokletí mě naprosto dostalo! Takhle nějak by měl vypadat komiks. Trocha filosofie a enviromentalistiky, zajímavé postavy... Bažináč objevuje své nové schopnosti a zjevuje se nepřeberné množství protivníků, kteří ovliňují nejen hlavního hrdinu, ale i ostatní a okrajové postavy. To vše zabaleno v parádní kolorované kresbě s krásně tučnou hororovou atmosférou.

3 28.08.2015

K tomuto dodatku jsem po Tryzně přistupoval se značnou skepsí, ale nakonec mě Věčné noci mile překvapily. Líbilo se mi velmi opětovné shledání se Zkázou než odešel, moji oblíbenou Smrtí a nezapomenu na odhalení tváře Osudu z pod kápě. Na druhou stranu třeba příběh Deliria od Sienkiewicze, což byl i Gaimanův důvod tuhle knihu vydat, se mi zdál značně ujetý.

3 28.08.2015

Samotná tryzna za pozůstalého bratra se mi líbila. Kresba je zas trošku jiná, ale to nevadí. Nicméně další příběhy mi do celkového konceptu moc nezapadly a celkově mi tenhle díl přišel jako zbytečnost a tahák peněz z fanoušků série. U mě Sandman skončil při Blahovolných.

3 28.08.2015

Velmi přínosná kniha. Autorka přináší konečně poznatek o tom, že úzkost je zcela normální a že ji prožívá každý z nás. Vysvětluje principy jak s ní pracovat a popisuje i stavy, které už jsou za hranicí a měly by se léčit psychoterapeuticky. Pár příkladů poskytnou i příběhy přímo od lidí. Vůbec nejzajímavějším pro mě byl výčet úzkostí způsobených v rámci mezilidských vztahů a velmi mě překvapilo, že jich je tolik.

3 28.08.2015

Dan Thompson pokračuje ve své krasojízdě a je to opět počtení více než zábavné. Oproti předchozí knize se tentokrát více zaměřuje na principy oceňování uměleckých děl, důležitost jména umělce, ale i sběratele a spolupráce s aukčními domy či galeriemi. Značka a jméno, to je přesně to, oč tu běží. Staří známí jako Damien Hirst nebo Jeff Koons nestačí udivovat, zatímco se k nim připojil tentokrát i Takashi Murakami nebo Aj Wej-wej. Obrazová příloha je sice malá, ale jako důkaz postačí. Líbilo se mi též, jak autor zpracoval vliv ekonomické krize na prodej umění nebo rozdíly mezi asijským a evropským kontinentem.

3 17.07.2015

Od Brookse jsem četl a zároveň mám doma jeho dvě předchozí knihy o zombie, ale tenhle komiks mi prakticky přijde jako zbytečnost a tahák peněz. Jasně, kresba je super, ale vše, co se tady zobrazuje najdeme v jeho první knize, takže vlastně nic nového pod sluncem. Přečtené to máte během pár minut, protože jsou v knize popisky a žádná přímá řeč. Nekoupil bych si to.

3 17.07.2015

Nebyl jsem z toho tak u vytržení a na měkko jako jiní melancholici, ale i tak se mi to líbilo. Upřímný příběh ze života prostě.

3 17.07.2015

Pro mě ne až taková bomba. Líbilo se mi, jak se Moore popral s tím kdo a za jakým účelem vlastně vraždí, a to je vlastně celé. Kresba je zajímavá, muselo to stát hodně sil i práce, ale občas jsem se do toho trochu zamotával, místy nudil a ke konci si přál, aby to nebylo tak strašně mamutí. Alan Moore u mě zůstává hlavně jako člověk, který napsal V jako vendeta, což Z pekla i když hraje na moji oblíbenou hororovou notu, už nezmění.

3 28.06.2015