los komentáře u knih

poslední díl tetralogie zacyklil archetypální náboj vyprávění návratem děje na "Ingridin" ostrov, který se pár let po válce "pokrevně i adopcemi" znovu zabydluje: jednotlivosti se sice proměňují, ale principy i lidské charaktery zůstávají konstantní - zlepšují se technologie, zavádějí inovace, roste průmysl, vše se po válce obnovuje, ale příbuzenská pouta a sociální vztahy v komunitě v dobrém i zlém přetrvávají

myslím, že Jacobsen chce nejen v tomto románu, ale v celé tetralogii vypíchnout hlavně sílu mateřské lásky, ať už má jakékoli, byť někdy dost ujeté podoby

5 17.09.2023

zajímavý způsob, jak si uspořádat myšlenky

jen malý skeptický dovětek: "efektivní pomůcka" někdy zabere veškerý čas, který má z principu člověku ušetřit pro vlastní práci

5 12.09.2023

geniálně promyšlená zábavná a naučná knížka, která roste s dítětem: první, obrázková část je určená předškolákům, druhá, "puntíkovaná" část malým školákům, kteří už umí trochu operovat s čísly; neznám lepší pomůcku pro rozvoj matematického a logického myšlení, která dítě opravdu zaujme tak, že se ke knize znovu a znovu vrací

Pohádka z cukřenky je jasným důkazem, že "zábavná" věda nemusí být jen komiksové pitvoření s cool hláškami

tip pro rodiče, co čtou s dětmi: tahle matematická "pohádka" se dá taky výborně předvádět s různými předměty (mince, zrnka čočky, šroubky atd., ale u nás doma ovšem jasně vítězí lentilky nebo gumoví medvídci)

5 13.08.2023

Kulkovo pojednání o kýči a o hodnotě umění obecně poskytuje čtenáři mnoho podnětných tezí a názorů k diskusi, to nezpochybňuji, ale sám jsem se během čtení - ač jsem se fakt snažil - nedokázal naladit na Kulkův způsob uvažování, ne že bych neporozuměl jeho argumentaci, ale prostě na něj nedokážu přistoupit: Kulka odmítá relativismus, tzn. považuje estetickou hodnotu (taky krásu, ošklivost apod.) za vlastnost předmětu, jakousi konstantu nezávislou na různosti vnímajících (a tedy hodnotících) subjektů, dobovém paradigmatu (doba, místo, kultura) ad.

k tématu kýč doporučuju spíš eseje a studie Umberta Eca, nicméně s Kulkou pak lze srovnávat

5 11.08.2023

tematické antologie, to jsou ty pověstné bonboniéry - kdybych ochutnal jen první a poslední povídku, hned bych knihu zatepla vrátil zpátky do městské, ať čeká na jiného čtenáře, nicméně vytrval jsem a vyzobal si své oblíbené chuťovky (pro mne Stančík), a oceňuju, že editoři dali šanci nejrůznějším žánrům, městům reálným i snovým, aby si každý čtenář přišel na své, případně si objevil nového autora (u mne Kadlečková)

nežádám rozbor a la Hodrová nebo calvinovský traktát, nicméně od tematické antologie "na klíč" (= oslovuju žijící spisovatele, aby určité téma zpracovali svým charakteristickým stylem) na rozdíl od "výběrové" (= vybírám z už napsaných povídek) očekávám, že autoři se budou skutečně držet zadání a město pro ně nebude jen kulisou (Merglová, Bolavá, Paytok, Štifter, Renčín)

ilustrace jsou líbivé, ale neilustrují jednotlivé povídky

5 03.08.2023

nejvěrohodnější vylíčení počátku šedesátých let minulého století, jaké jsem dosud četl, není to tendenční, není to kňučivě obžalobné, není to štítivé, ne, Jemelka bez moralizování , bez viny i omluv, ukazuje, že takoví jsme byli a takhle jsme žili

12 krátkých příhod z "obyčejného" života žáků III. A ze ZDŠ Masná v Praze ve školním roce 1961-1962, v nichž se zrcadlí všechny praktiky totalitního systému, bezpráví páchané na velkých i malých; drobné, univerzálně žité osobní příběhy a dětskou optikou nazírané a nechápané události velkých dějiny (Gagarin, odstřel Stalinova pomníku...)

svérázný Jemelkův vypravěčský styl prostý kudrlinek, metafor a emocí, avšak rovněž i cynismu a deziluze, obdivuhodně přirozeně dokáže navodit atmosféru doby, no, opravdu jako by mne v tu ránu přenesl pod Letnou a já čučel na "frontu na maso"

5 28.07.2023

tak takhle už jsem se dlouho nebavil, přesně jak slibuje název edice, knížka do kapsy s 11 kratičkými povídkami, ale co kus, to perla - true sf&f, anekdota, absurdita, horor, alegorie, sen, ... prostě každý nadšenec do fantastiky si přijde na své (moje srdcovka = Vy, kteří vydáváte knihy), obdivuju Němečkovu imaginaci a svéráznou nápaditost a smekám i před jeho sečtělostí (schválně zkuste - jako já - spočítat, kolik aluzí a intertextuálních narážek se skrývá v povídce Na lovu kvizonů)

5 25.07.2023

prokristapána, co to ta děcka dneska čtou za imbecilní žvásty...

ať se jdou všichni bodnout s internetem, stačí tabulky, pravidla pravopisu a vlastní kebule

5 19.07.2023

vždycky když vstoupím do lesa, dostaví se uklidňující pocit, že jsem skutečně "doma"

Wohllebenův (nomen omen?) výklad působí jak doprovod k televiznímu dokumentu z produkce National Geographic, je to líbivé, je to okouzlující, dobře se to čte/poslouchá, ale mně chybí ucelenost, strukturovanost, odbornost a přebývají emoce

a tohle je dobrý postřeh: wood wide web!

5 13.07.2023

kdo má rád impresi Turgeněva a ztroskotance Gorkého, ať sáhne po Serafimovičovi

v tomto odeonském výboru se nenechte odradit tendenčností předmluvy, s klidem přeskočte Smuteční pochod a nechte se okouzlit, tak jako já, povídkami:

Písčina = taková ruská Maryša a jak to mohlo být dál,

Bomby = neznám jiného spisovatele, který dokáže vylíčit chudou, prací zedřenou pradlenu s hromadou hladových dětí v chalupě v paralele s bachyní právě kojící selátka tak, aby to vyznělo jako úcta k ženě, a přitom bez jakéhokoli patosu!

Galina = téma cizince mezi burany není ničím nové a zápletka předvídatelná, ale to provedení je - nepřeháním - GENIÁLNÍ (jako by Monetovy obrazy někdo konvertoval do textu) mistrná psychologie, impresivní popis i dialog, náznak a nedořečenost, žádný sentiment ani patos, ale ani naturalistické přehánění, detaily věrně odpozorované ze skutečného života - a ten závěr! ten mi vyrazil dech! (nechci spoilerovat, ale už dlouho mě nic tak nedojalo - do poslední věty jsem netušil, jak to dopadne, a s poslední větou si říkám: jo, přesně tohle by se stalo, žádný filmově efektní happyend)

5 08.07.2023

vynikající spisovatelka představená v mimořádně propracovaném uspořádání i typografickém provedení a v univerzálním výběru: Jakub Němeček, nepochybně velký znalec tvorby Le Guinové, který je zároveň i překladatelem vybraných povídek, myslel na každý čtenářský zájem, a tak v osmi "barevných" odděleních servíruje různé žánrové a tematicko-motivické ochutnávky: Fantazie bez hranic, Sen a smrt, Poezie a nostalgie, Parodie a parafráze, Feminismus a sarkasmus, Science fiction a nic víc, Znepokojivé a záhadné, Rozloučení

říkal jsem si, že už jsem tomuhle typu četby odrostl, ale kdepak... hned první oddíl mě zaujal natolik (zejména povídka Směr silnice), že jdu hned zítra prozkoumat okolní pobočky městské knihovny, jestli neulovím další knihy Le Guinové

5 26.06.2023

jsem přesvědčen, že Frantina Karoliny Světlé je literárním výstupem Náprstkova emancipačního projektu zvaného Americký klub dam = Světlá chtěla pro českou (nóbl) společnost, potažmo literaturu stvořit vzorovou hrdinku - činorodou svobodnou ženu, která má a umí používat vlastní rozum i vůli; takže postava české Amazonky a protofeministky za jedna, no, ale co se týče příběhu, to už myslím Světlá trochu přehnala: pokusila se spojit příliš mnoho (zejména z dnešního pohledu) nesourodých prvků, jmenovitě:
* Chateaubrianda (divošský původ Frantiny, jeskyně dětí-milenců-mrtvých)
* Rousseaua (idylická příroda, volná výchova)
* George Sand (feminismus)
* německou romantiku (loupežníci)
* katolickou morálku (Bartoloměj) a zároveň polemiku vyznání (přírodní pohanství částečně zastupuje evangelické křesťanství)
* sentimentalismus vs. osvícenství (nekonfliktní manželská a pak slepá milenecká láska vs. racionální rozhodování a jednání Frantiny jako dokonalé hospodyně a dokonce mluvčí povstání na trhu, období vlády a kladně hodnocené reformy Josefa II.)
* myšlenky VFBR (volnost, rovnost, bratrství - teda sesterství)
* kritiku společenského zřízení (zvůle a krutost panstva vůči poddaným, zloději na trhu a krádeže lesňáků)
* podještědské folklorní motivy

určitě jsem na něco zapomněl, ty obrazy, témata a ideje se děsně tlučou, ale dokážu si představit, že to jsou různě barevné kamínky, které před 150 lety mohla na poli vzdělání sesbírat ambiciózní žena z vyšší střední třídy a že jí s odstupem zkušenosti skládaly docela zřetelný obraz tehdejšího světa

5 25.06.2023

u povídkových sbírek, které sestavil sám autor, bývám na rozpacích, páč se snažím (většinou marně) najít nějaký společný jmenovatel jednotlivých textů - a ani u Schrödingerova hotelu mi v tom název moc nepomáhá: v anotaci na obálce zmiňovaná "ambivalence jevů a nejistota v předpokladech" je spojitostí dost vágní (a vůbec je Schrödingerova kočka poslední dobou až příliš protežovanou metaforou)

9 povídek zasazených do různých dob a prostředí traktuje nejrůznější témata: snaha vymanit se z domácího násilí, odsun sudetských Němců, střet víry v boha a vědeckého poznání po 12. dubnu 1961, náhlé chvilkové prozření muže postiženého alzheimrem a odhalení kamaráda-konfidenta StB, neoznačené hroby obětí totalitních režimů, rozvaha nad Novákovou monografií o Kunderovi, hledání smyslu práce zaměstnance ÚSTRu, vztah s velkým věkovým rozdílem partnerů, genius loci bývalých holešovických jatek

je to dobře napsané, má to nápad, objevuje pro literaturu i nejnovější reálie, ale zůstává bezpečně na zemi očekávaného, všeobecně schvalovaného názoru (bez provokace, znejistění, zproblematizování) a chybí mi pointy (vyprávění se hezky rozjede, otevře hned několik možných rozvíjení, a pak vše tak nějak vyšumí doztracena...)

5 13.06.2023

Jeník z Bratřic byl fakt borec, kam se na něj hrabe Milota Zdirad Polák!

když uvážíme, kolikrát byl zraněn v bitvách a kolikrát vážně onemocněl (s ohledem na tehdejší úroveň i možnosti lékařského ošetření), je úctyhodné, s jakou tělesnou i duševní svěžestí se dožil devadesátky (a četl bez brýlí!!!)

škoda že nevěnoval svým osobním zápiskům víc času, rád bych se dozvěděl o jeho době ještě více, např. pro zajímavost:

*30. 6. 1784 byla v Praze zavedena doprava fiakrem a zrušena krytá ruční nosítka
*12. 8. 1787 byla zrušena povinnost klekat před monarchou
*8. 7. 1788 byla ze Staromáku odstraněna železná klec (pranýř), kam zavírali prostitutky; a z Karlova mostu koš na máčení nepoctivých pekařů ve Vltavě

5 08.06.2023

za ústřední myšlenku románu považuji "hledání - a nenalézání - svého místa ve společnosti", sebeironizujícím způsobem autorka/vypravěčka poukazuje na oboustrannou neschopnost přijmout, resp. sžít se s jinakostí - odlišnou a specifickou z hlediska sociální, místní, kulturní aj. vyhraněnosti, tzn. "nenalézá sebe sama" ani v rodných Čechách, ani v Americe; ani ve městě, ani na venkově; a nadto se ztrácí i ve svých společenských rolích, z nichž volí extrémní polohy (studentka cestující za prací a poznáním za moře, alternativní matka a mladá manželka)

možná že snaha zapadnout do autonomní skupiny vyžaduje nejprve změnu já ve smyslu přizpůsobení sebe sama skupině, nikoli primárně prezentovat vlastní jinakost v odlišnosti jako výhodnou vstupní hodnotu

čtení ve formě románu mě nebavilo, hodí se spíše jako krátké fejetony na nějaký blog, potěší zejména osoby, které se v textu poznají, které byly reálným předobrazem jeho postav

5 04.06.2023

klasická ruská romantika a Pečorin s jeho "nemocí století"

čtu předmluvu a co vidím! Lermontov to pozoroval a pojmenoval už v roce 1840:

"Naše obecenstvo je dosud tak mladé a prostomyslné, že neporozumí bajce, když v ní nenajde na konci mravní ponaučení. Nepochopí žert a necítí ironii. Je zkrátka špatně vychováno. Neví ještě, že ve slušné společnosti a ve slušné knize není zjevná nadávka na místě, že současná vzdělanost vynalezla zbraň mnohem ostřejší, téměř neviditelnou, tím ale neméně smrtící, která zasahuje neomylnou a jistou ránu pod pláštěm lichocení."

5 22.05.2023

Kantůrčice je z oněch pěti "ještědských próz" Karoliny Světlé nejslabší, ani to vlastně není román: příběh je velmi jednoduchý, skoro bez zápletky (prostá venkovská dívka morálně napraví pražskými móresy zkaženého mladíka),

připadá mi, jako by Světlá měla u ruky nějaký prastarý kalendář hospodáře a stránku po stránce z něj opisovala, jelikož téměř celá první polovina textu je v podstatě jen výčtem pranostik, pověr, receptů na domácí léčení, zaříkávadel a přísloví atd. (dokonce dojde i na charakteristiku hvězdných znamení) více či méně dovedně zakomponovaných do vyprávění a rozhovorů postav = z tohoto hlediska je knížka zajímavá a určitě by ji nějaký dialektolog nebo folklorista s úspěchem vytěžil pro nějaký výzkum, ale sentimentální příběh asi současného čtenáře moc neosloví; určitě bych spíš doporučil Kříž u potoka nebo Vesnický román

5 19.05.2023

kratičké zápisky třicátníka, v nichž se rychle střídají drobné lyrické reflexe všedního dne s osobními poznámkami o flákání v cizím městě, návštěvě hospod a vináren, přežívání ve vymrzlém pavlačovém bytu bez peněz a občasném povyražení s povolnými jednonočkami

Saarikoski v sobě nezapře "zrak básníka":
*Na ostnatým drátě sedí mezi ostnama ptáci.
*Lustig spí, a kdyby neměl hlavu a na ní brejle, vypadal by jak velikánskej čípek pro velikánskýho obra.

Prahu přelomu zimy 1966-1967 v Saarikoskiho popisu pozná asi málokdo, ale jeho akční radius "Újezd - most Legií - Národní třída" lze identifikovat, politická situace ho moc nezajímá, ale tohle je dobrý postřeh:
*A když má někdo návštěvu přes noc, musí na kurzy marxismu-leninismu. Cestou ke komunismu pohlavní život a stát postupně zaniknou.

5 09.05.2023

oddechové čtení s připomínkou, že po souloži už vždycky následují jen komplikace

vypíchnu jen jeden, ale fakt originální detail, který by neměl v textu zapadnout: motiv kolena = Lenka, její zmizení, citát z Morgensterna

5 27.04.2023