los komentáře u knih

Když jsem ho našel na půdě, nu, to bylo shledání po letech!

4 16.04.2018

Petiška a Zmatlíková (stejně jako třeba Petiška a Miller), ti patří k sobě, kdo by na ty překrásné knihy dětství zapomněl - a na to kouzelné napětí, ať už byl posluchačem, anebo tajně četl pod peřinou sám

a nejradši jsem měl Myšího krále a také pohádku O jablůňce

4 02.04.2018

...a věřte mi, opravdu jsem se při čtení neubránil spontánnímu smíchu

4 28.12.2017

s přihlédnutím k době vzniku je to úžasně zábavné čtení

4 01.08.2017

povídka z pozdního tvůrčího období Svobodové, v níž úplně převrátí naruby všechny své dosavadní názory na tehdejší emancipaci žen a oslavuje mateřství a sebeobětování ženy-hospodyně pro dobro rodiny, žijící v malebné přírodě lesní samoty, daleko od civilizace a lidské společnosti;
původně jsem myslel, že Pokojný dům je dětská povídka, právě pro tu naivnost líčení především ve scénách s Jasánkem a Zvonečkem (ostatně jestli si dobře vzpomínám, tak úryvek, jak jdou chlapci s dědečkem pozorovat srnce, jsme měli v nějaké čítance na prvním stupni ZŠ), ale závěr je na to moc meditativní...
jo ale popisy, popisy Svobodová umí, to se musí nechat, má extra dar vidět - všímat si drobných zajímavostí a upozornit na ně synestetickou metaforou nebo nevšedním, velmi trefným přirovnáním, které není vyčtené, ale skutečně zažité = teda až na tu příhodu v rybníku s kaprem: Růženko, vy jste viděla kapra jenom na talíři!

3 04.09.2024

Fracassi umí navodit atmosféru jakési bezvýchodnosti od prvních stránek, a i když je brzy zřejmé, jak příběh skončí (asi tak v okamžiku, kdy Chris vytáhne z moře "podivnou" rybu), nezdá se, že by mu šlo jen o líčení co nejbrutálnějších variant smrti pokud možno všech postav, ale i rozsahem úspornou novelu dokáže rozšířit o hlubší psychosociální aspekty (osobní a rodinná situace Jacka, Jimma a Henryho) a celý příběh lze vnímat jako podobenství, kde bezedné moře může třeba symbolizovat společnost, vilejši nekontrolovatelné vnější nebezpečí atd. atd.

3 07.03.2024

graficky je knížečka opravdu nápaditě připravena (černobílo-červené nebo modré dřevoryty, promluvy vypravěče ke čtenáři jiným fontem, číslování stránek pozpátku jako odpočítávání času atd.), ale příběh samotný mě neoslovil: začíná to jako E. T. A. Hoffmann, pokračuje jako Goethův Král duchů a končí jako Pinocchio...

...pro menší děti je zápletka kvůli střihu a návaznosti časových rovin příliš složitá a symbolika postav, jakož i motivace jejich jednání neprůhledná, na tolik "a proč?" se vám nebude chtít odpovídat

3 03.03.2024

vynikající middle grade fantasy série, která si v ničem nezadá s prvními díly Harryho Pottera, divím se, že u nás nemá Percy Jackson větší ohlas - domnívám se, že tento promyšleně konstruovaný fikční svět ideálně koresponduje s představami i problémy plus minus dnes desetiletých; motiv labyrintu dodává příběhu napětí (a ponechává prostor pro vlastní fantazii) a prostředí "lidského" světa, do nějž se jakoby samozřejmě prolíná svět magie, zase uvěřitelnost; jednoduchá větná skladba, ich forma personálního vypravěče i rychlé střídání replik udrží dlouho pozornost i malého čtenáře

(mně osobně tedy vadí to prznění antické mytologie, ale to je můj problém, doporučuju za cílového čtenáře)

3 26.02.2024

české vydání z roku 2010 u nás poprvé představuje původní soubor povídek, nikoliv jen výbor; autorčin nezaměnitelný rukopis si zaslouží pozornost, mně hoví ta buransky jižanská atmosféra, důraz na konkrétní detaily a životnost i živelnost obrazů, horší už to je s výkladem - málokdy mi dochází biblická symbolika a anagogický přesah

doporučuju poslední povídku Bezdomovec = pro Evropana opravdu netradičně podané téma polských židů, kteří přežili holokaust a emigrovali do Ameriky

3 25.01.2024

přesně takhle jsme se tak v sedmi deseti letech strašívali v létě v noci u táboráku a pak posílali toho nejmladšího pro něco hodně daleko od ohně

taková milá jednohubka, pěkně napsaná i přeložená

3 18.01.2024

perfektní slovník s podrobným, rozšířeným výkladem

jen jediný problém: ty bichle jsou tak obrovské a objemné, že je člověk (já) líný s nimi manipulovat - a nakonec pak hledá na netu... tenhle slovník bych uvítal v digitální podobě

3 22.11.2023

ne, ne a ne, takhle se literární historie nepíše, Ivanovovy texty žánrově připomínají dokudramata (hojně produkovaná např. Českou televizí) říznutá bulvárem; tendenční argumentace a interpretace vymyšlená od stolu s předem daným cílem, co má být dokázáno; hlavně aby to bylo škodolibě líbivé a kořeněné tajemstvím

autorská či textová atribuce je vědecká disciplína s exaktně definovanými postupy a metodami... atd., Ivanov vůbec nepřipouští možnost vyvrácení hypotéz či relativizaci svých tvrzení = vědec nikdy nemá ve všem jasno!

malý sešítek s dětsky provedenými kresbami a krátkými popisky bez kontextu a bohužel i vtipu - rozsahem i obsahem stačí na jeden článek na webu, takto škoda papíru

konfesijní zápisky? stylizované úvahy? možná, rozhodně ne román... text, pokud chce být beletrií (a to chce, protože metaliterární prvky nárazově obsahuje), je formálně i obsahově nedotažený (tištěn je obrovským tučným písmem a s velkým okrajem, aby vydal na knížečku i tak útlou jak žiletka), mluvčí se neobrací k adresátovi s nějakým sdělením, naopak se obsedantně zabývá sám sebou a spoléhá na svůj cynicky groteskní životní osud a výlučnost prostředí, v němž se pohybuje: stárnoucí homosexuál a masochista se musí po rakovině konečníku (ten je mu zašit a na břiše upraven vývod) vzdát oblíbených BDSM hrátek v nějakém soukromém klubu pro menšiny, tak se začne hledat v katolické víře a pseudojungiánských příručkách; otec, který ho zavrhl, už zemřel s demencí a matka s ní k brzké smrti spěje, přesto si ji vezme domů z LDN a pokouší se o ni starat... to je jistě smutné i hodné obdivu/soucitu (?), ale nic víc... mluvčí nedospívá k žádnému řešení, poznání, obratu ve smýšlení... nevím, co si z toho vzít

3 31.10.2023

téma vyrovnávání se s minulostí osobní (sebepřijetí) i národně-politickou (východoněmectví): jakou cestu si vybrat, když většina nám není zpřístupněna; jak se zachovat, když každá volba s sebou nese nepříjemný, omezující kompromis nebo riziko neúspěchu?

Sander proti sobě staví hodnoty jako svoboda vs. morálka, vzrušení vs. jistota, volná láska vs. tradiční rodina, byznys vs. umění atd. a pak zpochybňuje argumenty každé strany

trefně vystižená atmosféra, reálie NDR (pro pamětníky), odosobněný vypravěč a hodně otevřený konec, doporučuju

3 13.10.2023

obsedantní snaha argumentovat pomocí intuice, naprostá absence vědeckého přístupu

neohromí, ale nenudí; průměrná sbírka povídek s přiléhavým názvem: kratičké črty psané v širším časovém rozptylu (na autorčině stylu je ta ranost poznat) a zjevně s nejrůznějšími motivacemi (2/3 již byly dřív publikované v literárních časopisech, příležitostně podle předepsaného tématu nebo žánru, na objednávku atp.), rozhodně ale dobrý vstup pro seznámení se s dílem Bianci Bellové

3 23.09.2023

perfektní kompendium, které má čestné místo v mé příruční knihovničce

doporučuju každému, kdo se zajímá o současnou literární teorii

3 08.09.2023

Jemelka užívá méně obvyklý typ vypravěčů, zatímco v krátkých prozaických obrazech volí postavy ze sociální periferie a v povídkových cyklech děti a dospívající, tak hrdinkou románu Partyzán je žena s nízkou inteligencí, navíc neustále svázaná péčí o mentálně postiženou dceru (všichni tito vypravěči tedy stojí nějakým způsobem na okraji, jsou vyděleni z hlavního dění a událostem spíše přihlížejí, než aby do nich sami aktivně zasahovali)

od omezených možností, jak může Anka světu porozumět a jakými slovy jej dokáže popisovat, se také odvíjí zvláštní způsob vyprávění: spletitý životní příběh zneužitého dítěte na konci druhé světové války a jeho letmé, jakoby neuvědomělé střety s totalitním světem v dospělosti; naivníma očima vnímané, a proto často nepochopené další zneužívání dalšími mizery a prospěcháři v mnoha variacích od padesátých do sedmdesátých let v Československu

3 13.08.2023

must read, pokud se chcete orientovat v aktuálních ekonomických trendech a nejnovějších technologiích (jak sám autor na příkladech z postPC éry ukazuje, inovace se dnes vydávají v horizontu měsíců), velkým plusem pro českého čtenáře je domácí kontext a praktické shrnutí na konci každé kapitoly, vytknu absenci rejstříku

přestože nesdílím některá Zandlova přesvědčení a postoje (selektivní decentralizace a ekonomika/politika postavená na kryptoměnách, digitální nevlastnictví a UBI...), rád se o nich poučím, stejně jako o oligopolu GAFA, pokroku UI, VR atd., proto doporučuju každému, kdo chce pochopit např. provázání technologie blockchain s digitální identitou, proč (zatím) nemůže vzniknout metaverzum nebo pozadí globálního obchodování

3 04.08.2023