luciella10 komentáře u knih
Hutná jak uhelný prach a bolestivá jako krajina, o které se píše. Jsem ráda, že konečně se napsala kniha, která popisuje, jak se žilo u nás ve Slezsku. Ačkoliv jsem z Těšínského Slezka, otec byl horník a při četbě této knihy, se mi vracely bolestivé vzpomínky. Hodně věcí, hlavně těch, které se týkají každodenního strachu o blízké, kteří se pohybují pod zemí, ten se nezměnil. Kniha, která dobře popisuje a konečně i přibližuje historii, o které nemá většina lidí, která žije v této zemi ani potuchy. Historii, která je těžká a pro hodně lidí naprosto nepochopitelná. Je to opravdu 13. komnata naší země. O Sudetech, o plno místech naší se země se píše a víme o ní skoro vše, tento kus byl vždy opomíjen. Jsem ráda, že je kniha, která bez příkras popisuje, jak těžký a přesto vděčný život v této oblasti byl a proč dodnes jsou některé vztahy takové, jaké jsou.
Nečekala jsem nic a dostala toho hodně. Kniha, která rozhodně nezapadá do YA. Myšlenky a přesah, který tato kniha má překvapil, hodně příjemně. Dva učedníci smrtky, starý a nový přístup ke kosení lidí a morálka, co je a není v souladu s etikou. Těším se na další díl.
Kdyby šlo dát hvězdiček šest, dala bych je. Je to kniha, na kterou nezapomenu. Dobu, o které se píše si pamatuji jako malá holka a pamatuji si i popravu Nicolase Ceauşesca a jeho ženy. Dost mě to tenkrát zasáhlo. Kniha Musím tě zradit by měla být povinná četba o zlu a politice jedné strany a diktátorství. O tom, jak rychle se může ze svobody stát nesvoboda a jak rychle na to lidé přistoupí a stanou se z nich žijící mrtvoly. Zvláště za okolností posledních dní a let toto mějme jako výstrahu.
Příběh je silný, kniha rozhodně zaujme, ale ten konec byl pro mě hodně "zvláštní".
Kniha, která mě pohladila po duši. Pokud máte rádi severský "humor" i jejich dávky deprese, strohost a zároveň přímost, bude tato kniha pro vás. Od pohřbů k početí dítěte. Strasti mladých i těch, kteří stárnou a umírají jim blízcí. Boj s každodenností a nároky, které na nás klade svět i my sami a že není vše zlato, co se třpytí. A že ono i ti blogeři, nežijí ten vysněný život, který ukazují. Za mě kniha, která rozhodně za to stojí a pokud ji někdo zfilmuje, hodně ráda se na ni podívám.
Knihy Aleny Mornštajnové mám hodně ráda, z této mám smíšené pocity. Je to něco jiného, než klasicky píše. Kniha je zajímavá, ale nezanechala ve mě silné pocity, jako zbývající díla autorky.
Kniha, se kterou budete žít, usínat i vstávat. Vryje se vám pod kůži. Není to hezké a milé čtení pro chvíle pohody. Ale silný příběh a jisté memento dob nedávno minulých. Určitě stojí za přečtení.
Z počátku mi trvalo se začíst, ale pak jsem nemohla přestat. Myslím, že bez nadsázky mohu říct, že milovníci Stephana Kinga si přijdou na své. Dětské přátelství, mytologie, tvrdost pohraničí a do toho ztrácející se děti. Autorka si s tím poradila skvěle.
Na pár stránkách tak silné a nezapomenutelné sdělení. Svědectví, které by se mělo stále připomínat.
Příběh, na který nezapomenete a bude ve vás žít dlouho. Příběh, díky němu i vy získáte přátele z Whistle Stop a budte se s nimi smát i plakat.
Chvíli se vracíte do dětství, chvíli se vám chce smát a za minutu plakat. Dětská naivita střídána krutostí světa v nádherně vyobrazeném americkém maloměstě v 6o. letech minulého století. Rozhodně doporučuji.
Kniha, která ve vás zanechá stopu. Často si vzpomenu na myšlenky, které mi dala v okamžicích, kdy není člověku do zpěvu. Jedna z nejsilnějších knih, které jsem četla.
Krásně vykreslené charaktery lidí, žijící na vesnici. Překvapuje mě, jak dobře dokázala popsat nejen ženské, ale i mužské postavy. Pro mě chvílemi bylo čtení až lehce mrazivé, pocházím z vesnice a ta objektivnost toho, jak to tam probíhá a jaké je tam myšlení, byla pro mě zacílená do živého.
Kniha byla čtivá, ale upřímně, s žádnou z postav jsem nedokázala nijak soucítit, snad jen s rodiči hlavní postavy. Jinak byly postavy vlastně všechny extra sobecké a bezohledné. Zatím je pro mě nejlepší knihou Petry Dvořákové Dědina.
(SPOILER) Těšila jsem se na příběh plný emocí a dostala jsem plytký popis života ženy, která prožila část života ve vězení. Kniha je celá "k neuvěření". To jak hrdinka přijímá osud a konec knihy ještě víc. Měla jsem pocit, jako bych se dívala na osud ženy za normalizace, ale psán z pohledu ženy, která žije ve 21. století a prošla kvalitní psychologickou terapií. Jinak si ten nadhled a zpracování životních ran nedokáži představit. Za mě to bylo zklamání.
Čtivá kniha, člověk přemýšlí, co vše je mystifikace a kolik z toho je faktů, každopádně se čte rychle a dobře. Ale určitě do lesa se bát chodit nebudu :).
Asi jsem měla velká očekávání. Nuda a nešlo se pořádně začíst, jen jsem to nechtěla vzdát, stále jsem doufala, že se to nějak rozjede. Hrdinka mě hrozně iritovala a přemýšlela jsem, zda by někdo mohl být až tak moc "hloupý". A závěr zklamal.
Kniha má 600 stran, ale když končí, přejete si, aby měla aspoň 1000. Osudy jedné šlechtické rodiny na jihu Anglie, silný vztah tří sourozenců a válka. Silná a krásná kniha, kde chvíli sníte a chvíli se vám tečou slzy. Kniha, na kterou se nezapomíná.
(SPOILER) To, že se jedná o sérii a hlavně částečně červenou knihovnu, jsem nějakým záhadným způsobem přehlédla. Kniha dává nádherné popisy ostrova, života ostrovanů a odkrývá méně známou historii. Bod dolů rozhodně za popisy zabíjení psů při vysídlování, rozvedené na několik stran a několik následných zmínek během nikdy. Asi jsem na to hodně citlivá, ale mám pocit, že nikde jsem tak bolestný popis podobné události se psy nečetla.
Po slibném začátku se kniha přehoupne do divně nudného příběhu s nesmyslným rozuzlením.