LucinkaPevensi komentáře u knih
,, Já myslím, že je jen jeden druh lidí. Lidé.''
Přestože v příběhu vlastně o nic nejde a skutečně napínavé to začíná být až ve druhé polovině u soudu s Tomem Robinsonem, kniha se čte dobře a má jasné a nadčasové poselství. Jen tak mimochodem: tato kniha se v USA vyskytuje na seznamu banned books (zakázané knihy). Mně osobně nad tím zůstává rozum stát.
Příběh byl hluboký, nádherný a hlavně čtivý. Překvapila mě (ale ne nemile) pochmurnost a depresivní ráz knihy, u Tolkiena neobvyklý. Marný boj proti osudu a především silný závěr mě naprosto uchvátily. Tento příběh se stal mojí srdeční záležitostí, četla jsem ho na adaptačním kurzu a poskytoval mi vítané dveře do jiného světa...
Přečteno asi za tři dny. Trochu to připomínalo film Franka Capry It's a Wonderful Life. Celková pointa se mi moc líbila, kniha mě dojala až k slzám.
Myslím, že nic nepopisuje dnešní svět výstižněji. Požitky, požitky... Žádné hluboké city ani trápení. Všechno je dokonale naprogramované, ,, všichni jsou teď šťastní''. Ne lidství, ale pseudolidství. A pseudoláska a pseudoštěstí. A kontrast s tím, jak to má člověk přirozeně v sobě v podobě Johna, který hledá víc, smysl toho všeho, Boha...
Pořád o té knize přemýšlím... A asi ještě dlouho budu.
Tahle kniha je tak čtivá, milá a nadčasová! Rozesmála mě i rozplakala. Vyznává ty správné a opravdu důležité hodnoty. Je tam prostě všechno: víra, naděje i láska.
Velmi emotivní příběh (plakala jsem), který má spád, ale hlavně je to krutá a nepřibarvená realita. Přišlo mi, že s dětmi se zachází jako s otroky či věcmi. Všichni by si měli zapsat za uši, že pro dítě je důležitá především rodina a ne peníze! Velmi doporučuji k přečtení.
Kafka mě naprosto dostal. Při četbě mne jímal strach jestli ze mě není taky brouk.
Zajímavé a velmi podzimní podobenství o pokušení, hříchu a zlu, ktere ve mně chvílemi vzbudilo opravdovou hrůzu. Čím více Bradburyho čtu, tím raději ho mám.
Hluboká, nádherná a velice dojemná kniha se silným morálním podtextem.
Nádherná kniha, která učí radosti ze života a ukazuje důležitost fantazie.
Velmi čtivý a zajímavý příběh, který určitě stojí za přečtení. Pater Smolen píše velmi vtipně, ale ta hlavní myšlenka je přitom docela smutná a konec je opravdu šokující. Kněží, kteří nezpovídají a zpochybňují základní dogmata a nepotřebnost Krista v tom všem... Dědictví otců zachovej nám, Pane!
Kdybych byla o něco mladší, asi by se mi líbila více. Nicméně byla to příjemná oddychovka a moc se mi líbilo Koralinino odhodlání zachránit rodiče, přestože ona ani oni nebyli dokonalí. Mnohem lepší přístup než v jiných knihách, kde si přemoudřelé dítě řekne: ,,To nevadí, že jsou z mých rodičů fialové plyšové veverky. Stejně to byli blbečci.''
Tak Poirot to opět (a naposledy) dokázal. I když jinak než byste si asi představovali.
Je to nádherné, čtivé, smutné a geniální.
Díky, Agatho!
O téhle knize se říká, že název Vojna a mír je podle boje proti zlu a hříchu v naší duši... A je to pravda.
Zpracovává se tu mnoho zásadních motivů a hlavně odpuštění. A vedle toho, stejně jako v Anně Karenině, láska prudká a láska trpělivá, národní hrdost, pýcha a pokora a horoucí víra. Upřímně si myslím, že nevěřící nemůže tento román plně ocenit a pochopit.
Je tu velmi, velmi mnoho postav, ale žádná není navíc a všechny jsou propracované do nejmenší myšlenky. Všechny příběhy, které se tu odehrají, mají v knize svou roli a bez nich by tato sága nebyla kompletní. Tolstoj vytvořil něco nezapomenutelného a monumentálního. Tohle dílo ve mně zanechá stopu asi už navždy.
Asi tak dvě třetiny knihy mají takovou pomalou, ospalou atmosféru, ale pak se něco stane a nejednou to celý zrychlí z 0 na 100 a z ospalýho příběhu o maloměstě se stane totální masakr.
Kniha není jen brack, má vlastně docela přesah. A postava ďábelského pana Gaunta je v něčem velmi archetypální.
Kingovi se příběh povedl moc, český překlad se povedl už méně.
Vynikající, velmi silné dílo, které ve mně bude rezonovat pravděpodobně ještě hodně dlouho. Skvěle vygradovaný příběh, který kromě minimalistické (nicméně dokonalé) kresby umocňuje také fakt, že téměř všechny postavy skutečně existovaly. Vypravěč "bůh" uran je už jen třešničkou na dortu.
Tak tentokrát mě autor velice příjemně překvapil. Mapa dní byla trochu slabší, ale tohle je svět podivných, na který jsem čekala a který mám tak ráda! Možná to bude tím, že netvoři a stvůry jsou zpět?
Poměrně napínavý příběh, který je však z větší části vykradený z Hunger games. 24 lidí soutěží, o svůj život sice ne, ale nemá to k tomu daleko. Hlavní hrdinka miluje dva chlápky, ale nemůže si vybrat. A světu, ve kterém žije, vládne krutý král, takže ona chce samozřejmě udělat revoluci a vysvobodit spousty nešťastných otroků.
Tahle hlavní hrdinka je nevychovaná, tak samolibá, že i samolibě miluje a tak sebevědomá, že to musím nazvat arogancí. Její názory jsou obdivuhodně pokrytecké. Nájemná vražedkyně tvrdí, že je v každém člověku střípek dobra. A dokonce se pohoršuje nad utrácením neposlušného psa. Zabíjí pro peníze, dělá z lidských životů záležitost obchodu, což je skoro stejné jako otrokářství, proti kterému tato osoba tak vytrvale bojuje. A k tomu všemu o ní její kamarádka prohlásí: ,,Ale ty jsi v těch dolech neztratila lidskost. Nedopustila jsi, aby tvou duši strhli ke krutosti.''
Asi jí nedošlo, že mluví s nájemnou vražedkyní. Já se jen znechuceně ptám: umění nebo kýč? Odpověď na sebe nenechává dlouho čekat.
P. S. Jo a jestli se těšíte na krvavý souboj mezi nejlepšími zabijáky Erylei, máte smůlu, protože autorka většinu zkoušek přeskakuje a pořádný souboj je až na konci.
Winterhouse se mi četl skvěle,i když příběh byl docela předvídatelný (původ Alžběty atd.). Postavy mi přišly trochu přitažené za vlasy, ale konflikt mezi hlavními hrdiny a Alžbětin vnitřní vývoj se mi líbil. Pro cca dvanáctileté děti výborná volba.
Autor tohle téma vystihl nádherně. Jen škoda, že se mi více než kniha líbil film (a to se mi často nestává). Film mi také pár věcí ozřejmil a je velice věrně udělaný. Konec příběhu je bezchybný... Takový reálný a překvapivý.