LuckaK.088
komentáře u knih
Bábovky
Radka Třeštíková
Podlehla jsem doporučení kolegyně, která byla z knihy unešená. Já jsem u hodnocení docela nalomená.
Líbil se mi autorčin styl psaní (takový přímý s nádechem ironie), výborně zpracovaná psychologie postav, celkový nápad a plynulé propojení několika životních osudů.
Nesedlo mi množství postav, ale to jsem tušila předem. Kdyby mě nezviklala kolegyně, sama bych si ji dle anotace nevybrala (dvanáct žen, dvanáct osudů...). Obecně mi přílišné množství postav v románech nesedí. Tady to nebylo výjimkou.
Co mě ale zamrzelo je, že všechny příběhy byly hořké a bezútěšné. Většinou mi bohatě stačí jeden (a pak náplast v podobě románu se zaručeným happyendem). Ovšem číst jich dvanáct za sebou mi přišlo maličko sebemrskačské. Ano, jsou to osudy psané životem, ale kdyby jich alespoň pár skončilo se špetkou naděje na lepší zítřky, byla bych z knihy stejně nadšená jako kolegyně. U posledního příběhu mi trošku svitla naděje. Pak přišla poslední stránka ... a tak teda zase nic. Celá kniha na mě tak měla skličující dojem a bude nutná výše zmíněná náplast.
Takže když si to tak sesumíruji, dávám nakonec 70% (3,5*).
Carmen
Prosper Mérimée
Opět jsem díky ČV sáhla po knize, kterou bych si sama od sebe zřejmě nevybrala.
Krátká novela o naivním mladíkovi, který je ochoten obětovat svůj rozum i hodnotný život cikánské krásce Carmen. A jelikož autor začal příběh citátem od Palladáse: "Každá žena je pro zlost, ale jsou s ní dvě šťastné chvíle: jedna v posteli, druhá, když umírá.", tušíme hned ze startu, že Carmen mladému vojákovi moc štěstí nepřinese. Carmen je sice krásná, vášnivá, bohémská, odvážná, ale zároveň lstivá, nestálá, a především milující svou svobodu...
V závěrečné části (nezkrácená verze) se autor věnuje výstižné analýze Romů a jejich řeči (dnes by byl jistojistě nazýván rasistou). Co mě ale překvapilo, že původně slovo "rome" bylo označení pro muže/manžela. Označení etnika jako Romové bylo přijato až v 70. letech 20. století.
Zajímalo by mě, zda je příběh skutečný. Ve vydání, které mám z knihovny (dvojjazyčné, Garamond 2007), je v úvodním medailonku o autorovi a knize uvedeno:
"Realisticko romantická, drobnější novela Carmen. Vznikla na základě vyprávění obávaného bandity a několikanásobného vraha, za nímž autor docházel do vězení a vyslechl celý jeho příběh..." Nikde jinde se mi ale tuto informaci nepodařilo ověřit.
Útěk z tábora 14
Blaine Harden
"Paže má zkřivené namáhavou prací, které byl podroben v dětství. Spodní část zad a hýždě jsou zjizvené popáleninami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, kterým ho dozorce přidržoval nad plameny. Kotníky a zápěstí má znetvořené pouty, za něž visel vzhůru nohama během samovazby. Pravý prostředníček má u prvního článku useknutý - trest dozorce za to, že v táborové továrně na oděvy upustil šicí stroj."
Těžké, těžké čtení, které rozhodně není kamarád se slabým žaludkem. Několikrát jsem musela raději odložit. Opravdu se nechce věřit, že se tohle stále děje.
Autor trefně poznamenal, že ačkoliv jsou tyto pracovní tábory srovnávány s koncentračními tábory, tak je v nich zásadní rozdíl. Lidé, kteří se dostali do koncentračních táborů, byli lidé, kteří už byli zformovaní. Znali normální život, lásku, morální principy. Věděli, o co všechno přišli. Naopak lidé, kteří se narodí v severokorejských pracovních táborech, žijí hůře jak zvířata. Znají jen základní pud - přežít. A ani netuší, že by to mohlo být jinak.
"Zvrácená výhoda toho, že se člověk narodil v táboře, byla naprostá absence jakýchkoliv očekávání."
Kniha opravdu stojí za přečtení, ale slabším povahám bych nedoporučovala.
Smrtící sláva
J. D. Robb (p)
Noru Roberts jsem měla zafixovanou jako autorku čisté romantiky. Nyní jsem dočetla již druhý díl ze série s vyšetřovatelkou Evou Dallasovou a musím uznat, že i detektivky jsou autorčina parketa. Navíc skvěle namíchané s romantickou linkou. Super, bavilo, a pustím se do dalších dílů...
O myších a lidech
John Steinbeck
Steinbeck dokazuje, že na silný příběh není třeba plýtvat slovy a zbytečnými stránkami navíc. Tento krásný příběh o přátelství zároveň pohladí po duši i rozesmutní.
"Lennie byl celý šťastný. „To je ono - to je ono! A teď povídej, jak je to s náma.“
George vykládal dál: „S náma je to jiný. My máme před sebou budoucnost. My si máme s kým promluvit, a to dělá moc. My nemusíme vysedávat po putykách a rozhazovat tam šesťáky, jako takový, co nemají kam jít. Takový, když se dostanou do kriminálu, tak tam můžou třeba zcepenět, a ani pes po nich neštěkne. Ale s náma je to jiný.“
Tu mu Lennie vpadl do řeči: „Ale s náma je to jiný. A proč? Protože ... protože já mám tebe - a o mě se staráš ty, a ty máš mě - a o tebe se starám já. Proto.“ Blaženě se rozesmál."
Smrtelné nebezpečí
Sandra Brown
Tak tentokrát mě SB docela překvapila. Hlavně závěrem. Již mám od ní načteno docela dost knih, ale tahle se svým otevřeným koncem docela vymyká. Na goodreads jsem ale objevila, že SB napsala k Honor a Coburnovi samostatnou povídku, která je součástí antologie Rozstřel (sestavil Lee Child). Už jsem si ji samozřejmě objednala...
Pátrání po účtaři se povedlo a jeho postavu jsem tedy neodhalila ani omylem. Celkově za mě zase skvělé 4* čtení.
Manželský omyl
Jennifer Probst
Knihu jsem si vybrala jen na základě letošní ČV (fialová obálka), takže jsem neměla žádná očekávání. S autorkou se setkávám poprvé, takže ani předešlé díly série načtené nemám. Zklamaná jsem ale nebyla. Sice bych tam našla několik věcí, které mi neseděly, ale celkově se příběh četl dobře. Řekla bych v tomto žánru lehký nadprůměr.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Mám pocit, že tahle série je s každým dílem lepší a lepší. Skvělé, těším se na další díl, který už mám v knihovně odložený.
Gothikana
RuNyx
Tak předně obrovská pochvala za úžasnou obálku a ořízku. To se opravdu povedlo. Neobvyklý, originální, temný příběh, který se skrýval uvnitř, mě zaujal také. Zvláštní prostředí i atmosféra, mysteriózno,... A i když nebyly zodpovězeny všechny otázky, tak já jsem s příběhem spokojená.
Dům na úskalí
Agatha Christie
Tak i když jsem zapojila téměř všechny šedé buňky mozkové, tak na řešení jsem opět nepřišla. I když jednou mi krátce probliklo, ale hned jsem ho zavrhla a hádala opět od A do J. Opět skvělá detektivní oddechovka s milým humorem.
Levandulová zahrada
Lucinda Riley
Konečně se mi ji podařilo v knihovně ulovit. Kdybych náhodou přehlédla vysoké hodnocení, tak už to, že mají v knihovně 3 výtisky a od roku 2015 je neustále nedostupná, mi napovídalo, že stojí za přečtení. Ovšem když jsem měla za sebou prvních pár desítek stránek, pokládala jsem si otázku: "Na tohle jsem tak netrpělivě čekala...?" Pak jsem se ale dostala k příběhu Connie z války a Emilie odjela na Blackmoore. A pak už byla odpověď jasná: "Jo, na tohle jsem opravdu čekala a vyplatilo se."
Nebezpečné osobnosti
Joe Navarro
Ha, já to tušila od začátku, že si mám na tchýni dávat pozor :-) Kniha je zajímavá. Autor zaškatulkoval nebezpečné osobnosti do 4 kategorií + jejich kombinace. Každé škatulce se podrobně věnuje a závěrem je vždy test, abychom si při podezření mohli ověřit, jestli zkoumaná osobnost do této škatulky zapadá, případně jak moc. Kniha je určena laikům, psaná opravdu srozumitelně. Celkově ji hodnotím jako užitečnou. A i když rady, které autor dává, jsou dle mého názoru všeobecně známé, rozhodně neuškodí si je zopakovat. Ovšem pro některé zcela zbytečné, např. dámám, které píší trestancům do vězení jako jejich fanklub (ty evidentně také patří do jedné škatulky).
"Nikdo není povinen přijímat roli oběti."
Vánoce každý den
Karen Schaler
Tak stihla jsem to - přečetla jsem knihu s vánoční tematikou dřív než nám opadal stromeček. Samotný román neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. Tedy alespoň mě. Vánoční koledu od Dickense miluji, ale v tomto moderním kabátku mi úplně nesednul. Romantická linka v podstatě žádná. Kdyby byl román ponechaný jen na tom, aby si člověk uvědomil životní priority a naladil se na Vánoce, tak bych zřejmě hodnotila kladněji. Násilně napasovaný, a především těžko uvěřitelný vztah bez špetky chemie, příběhu spíše uškodil. Alexis mi byla krajně nesympatická, a to se bohužel nezměnilo ani po jejím "rychlopřerodu". Jako odpočinková kniha k naladění se na vánoční atmosféru, světýlka a cukroví, se ale hodí (pokud nemáte velká očekávání). Že bych si ji ale někdy s chutí přečetla podruhé, tak to určitě nehrozí. Potěšily recepty na závěr (možná vyzkouším punč).
Psáno s nadějí
Aly Martinez
A po druhém díle si mě autorka definitivně získala a řadím si ji do oblíbených. Perfektní příběh, nic mi nechybělo, nic nepřebývalo.
Jediné, co mě maličko mrzí (a to obecně), je obálka. Bylo by fajn, kdyby si ti, co obálku navrhují, nejprve knihu přečetli. Holky se vyznačovaly zrzavými vlasy a na první obálce blondýnka, na druhé brunetka...
Psáno s lítostí
Aly Martinez
Neodložitelná jednohubka. Jenom upozorňuji, že pouštět se do prvního dílu bez druhého je na infarkt. Když už jsem pomalu dočítala, tak jsem přemítala, o čem bude asi druhý díl, když už vše spěje k uzavřenému happyendovému konci. A pak přišla poslední kapitola... A já v jednu ráno otevírala druhý díl...
Agnes
Hannah Kent
Pro mě další z nezapomenutelných knih. Úžasná. Celý příběh byl neskutečný a závěr s kapesníkem v ruce.
Dcera krále močálů
Karen Dionne
Souhlasím s vícero komentáři, že kniha zřejmě nesedne každému. To ovšem nebyl můj případ. Příběh mě zaujal od začátku do konce. Originální téma, dobře zpracované, prostředí močálů skvěle vykreslené. Komu se líbila kniha Kde zpívají raci, tak bych řekla, že ani s touhle nesáhne vedle.
Exodus
Kate Stewart
První dva díly se mi líbily a padly mi zrovna do nálady. Erotických scén tak akorát, aby nezačaly nudit a být na škodu. Postupné odkrývání tajemství. Jen to množství mužských elementů zamilovaných do Cecílie pro mě bylo zbytečně moc. Ale celkově velká spokojenost a emoční jízda.
Hrůza na Šibeničním vrchu
Darcy Coates
První polovina se mi nějak táhla. Měla jsem pocit, že autorka zbytečně tlačí na pilu. Margot vlastně permanentně bušilo srdce a byla zalitá potem, což na mě mělo opačný efekt - přestala jsem vnímat napětí. Druhá polovina už ale měla slušný spád a moje hodnocení vylepšila. Celkově to nebylo špatné, i když si nejsem jistá, zda ještě po nějaké knize ze série strašidelných domů sáhnu.
Povídky aneb Nechci slevu zadarmo!
Miloslav Šimek
Čtení této povídkové sbírky mi připomnělo staré silvestry s rodiči. Večer se usedalo k celovečerním zábavným estrádám, které byly nabité scénkami a vystoupeními. A nasmáli jsme se opravdu až do očekáváné půlnoci. Dokonce některé z nich uváděl sám pan Šimek v kombinaci s paní Bubílkovou. Místo toho nám teď servírují sestříhané reprízy ubohých šou, kde je účelem být co největší exot.
Takže komu se stejně jako mně zasteskne po tomto starém skvělém humoru, přečtěte si tuto sbírku. Já se u ní královsky bavila, až mi tekly slzy.