lucyvase4 lucyvase4 komentáře u knih

Studené světlo hvězd Studené světlo hvězd Pavel Fritz

Astronauti, mariňáci nebo třeba kněz. Ačkoliv každému z nich osud rozdal jiné karty, všichni hrají poker o to nejcennější, co mají.
Deset naprosto originálních povídek. Deset příběhu z mrazivého vesmíru, ze kterých mnohdy bude mrazit i Vás. Deset hrdinů, se kterými byste za žádnou cenu svůj život neměnili.

Tak tohle byla pecka. Ano, vážně to říkám já, která nemá povídky moc v lásce. Po knize jsem sáhla díky doporučení pod mým příspěvkem k recenzi Přístav u řeky Styx, kterou rovněž napsal Pavel Fritz. A jelikož Přístav naprosto miluji, tuhle sbírku povídek jsem si zkrátka ujít nechat nemohla.

Nebudu říkat, že jsem se malinko nebála. Přece jen 500 stran na povídky, je trochu moc. Po prvních dvou povídkách jsem ale knize naprosto propadla a na konci jsem si říkala, že by kniha mohla být i delší a obsahovat ještě pár povídek navíc.

Nejedná se úplně o krátké povídky, takže autor má dostatek prostoru na vykreslení postav, prostředí i skvěle promyšlený příběh. Nejkratší povídka má 17 stran a nejdelší 162. Obecně musím říct, že jsem si zamilovala spíše ty delší.

Téměř v každé jsem zaznamenala nějaký wow moment. V některých případech jsem záměr a vývoj příběhu odhalila, většinou jsem ale byla překvapená, co si to pro nás autor připravil.

Autorovu představivost vážně obdivuji. Netuším z jaké studny čerpá inspiraci, doufám však, že jen tak nevyschne, a já on něj brzy přečtu něco dalšího.

A teď k povídkám, které jsou za mne nej.

Čau zítra - pokud máte rádi film Na hraně zítřka s Tomem Cruisem budete určitě nadšení.

Kam plují harmy - velká záhada jedné mimozemské civilizace, která beze stopy zmizela. Podaří se našemu hrdinovi zjistit kam, než začne válka o planetu, která je teď prázdná?

Bestie - jak se naši hrdinové ocitli v tajuplném labyrintu? A najdou z něj východ dříve, než je uloví bestie?

Celkově si myslím, že kniha je vhodná jak pro fanoušky sci-fi, tak pro čtenáře, kteří chtějí tento žánr zkusit. Povídky jsou skvělou variantou i v případě, že nemáte moc času na čtení.

Hodnotím:4,5/5

27.10.2024 5 z 5


Nejdelší noc Nejdelší noc Kateřina Inachis

Kniha se skládá ze dvou příběhů. V prvním hraje hlavní roli bojovník Tarris, který byl oživen prastarým rituálem. Najde svoji ztracenou lásku, nebo se při cestě ztratí sám?
Druhý příběh vypráví o kouzelníku Lyandelovi. Tento mladý elf přijde jednoho dne o všechno. Dokáže svět vrátit do původní podoby?

Neskutečně krásný a originální příběh.
Musím říct, že začátek na mne působil až hodně depresivně a vlastně jsem pořádně netušila, co si o knize myslet.

Nevím, jak to autorka dokázala, ale emoce se ve mně doslova praly. Beznaděj, bezmoc, neustálý neutuchající koloběh marného života. Tyhle pocity mne dostávaly do kolen, a já musela o příběhu celé dny přemýšlet. Lyrický až poetický jazyk nechával prostor i pro vlastní fantazii.

Druhý příběh je více epický. Krásný děj, u kterého mne hodně zajímalo, jak vše dopadne. Tady se znova objevuje bezmoc hlavního hrdiny, ale tou tmavou nocí beznaděje proniká tu a tam světlo, které nám říká, že všechno bude dobré. Chce to jen vytrvat.

Knihu jsem si vážně zamilovala. Rozhodně ale nebude pro každého čtenáře. Minimálně u první části máte pocit, že čtete báseň. A stejně jako v básni, i tady bude každý z vás v příběhu vidět něco jiného. A to díky svým životním postojům a zkušenostem.

Rozhodně ji doporučuji přečíst v období, kdy budete mít chuť babrat se v lidských pocitech i ve vlastní duši. Myslím, že tohle podzimní počasí bylo naprosto ideální.

Postavy byly dokonale vykresleny. Všechny byly barevné, každá měla nějakou svou mouchu. Důležité ale bylo, zda to dobré v nich dokázalo zvítězit. Což se ne pokaždé povedlo.

V knize je obsaženo spousta mouder.
"Do lesa se chodí ztrácet mysl a nacházet duše."
"S přítelem po boku není žádná cesta příliš dlouhá."

Tento skvost je navíc doplněn i úžasnými ilustracemi, které malovala přímo autorka. Tolik talentu v jedné osobě, to jí jen tiše závidím.

Hodnotím 4,5/5

Knihu můžete sehnat přímo u autorky nebo v nakladatelství BRK

22.10.2024 5 z 5


Tma pod srdcem Tma pod srdcem Lucie Ortega (Navrátilová)

Lena se po loňském dobrodružství snaží vést normální život. Nečekaný email ji ale opět přivede zpět do Lukášova penzionu. Tady společně s Lukášem objevuje jedno velké tajemství, díky kterému se ocitnou znova v Temném Navu. Konkrétně na Ostrově neviňátek, kde mají získat duši nenarozeného dítěte. Kostějovo království je ale ještě víc nebezpečné než kdy jindy.

Dokáží úkol splnit než jim vyprší čas?

Tma pod srdcem je druhý díl slovanské fantasy série Světla nad močálem.

Z prvního dílu jsem byla neskutečně nadšená. Pro mne to bylo fantasy s nevídaným přesahem a skvělou slovanskou mytologií, kterou miluji. S druhým dílem bohužel už tak spokojená nejsem.

Začátek mi přišel až moc depresivní. Vůbec se mi nečetl snadno, a to s depresemi nemám v osobním životě žádné zkušenosti. Možná by to chtělo nějaké upozornění, že toto kniha obsahuje.

Hluboké myšlenky autorka do textu opět dostala.

Z neobyčejného příběhu plného slovanské mytologie se nám ale stalo obyčejné přesto dobré fantasy. Navíc plné akce. Když jsem přečetla první akční scénu docela jsem se lekla. Viděla jsem v tom totiž podobu s dílem jiného autora, které mi vůbec nesedlo. Po dočtení poděkování jsem pochopila, proč mi to připomnělo právě tohle dílo.
No jsem neskutečně ráda, že se příběh neubíral tímto směrem, a že se autorka vrátila k tomu svému. I když je příběh více akční, není pouze o přestřelkách. Ufff...

Miluji autorčin sarkastický humor, který dává hlavně do dialogů Lukáše a Leny. Ti dva mi k sobě zkrátka neskutečně pasují. A oba mi přirostli k srdci.

Romantická linka se nám dál pozvolna rozvíjí, což mi je velmi sympatické. Žádné uspěchané nevyzrálé vztahy. Vše na sebe krásné navazuje a plyne jako řeka, která je mnohdy plná kamenů.

Vztahy v knize nejsou snadné, ale to ani v životě.

Druhý díl se mi četl, až na začátek, velice dobře. Postavy byly opět vykresleny skvěle. Každá má své démony, se kterými bojuje. Žádná není černobílá. Každou lze ale i pochopit, pokud budete chtít.
Osobně bych uvítala méně akce a více mytologie.

Hodnotím 3,5/5

21.10.2024 4 z 5


Pohádka Pohádka Stephen King

Co uděláš pro záchranu nejlepšího přítele?
Půjdeš až na konec světa? A co třeba do jiného světa?

Charlie Reade je 17ti letý chlapec, který má za sebou tolik, co jiný za celý život ne. Když byl malý zemřela mu matka a otec začal svůj žal utápět v alkoholu. Jednoho dne Charlie pomůže Howardu Bowditchi , starému samotáři, který žije s fenkou Radar ve svém domě na kopci. Na zahradě za domem je tajemná kůlna, ze které se linou příšerné zvuky. Charlie a Howard se spřátelí. Když jednoho dne pan Bowditch zemře Charlie zjišťuje, že mu odkázal nejen dům, ale i jeho tajemství. V kůlně je totiž portál do jiného světa, který je potřeba chránit. V paralelním vesmíru existují princezny, obři, zatuchlé podzemní kobky a hodiny, které dokáží vrátit čas. Ale také kletba, která musí být zlomena.

Pohádka byla krásná. Miluji, jak autor dokáže do knih propašovat hluboké myšlenky, nad kterými se člověk minimálně zamyslí.
,,Dobří lidé září v temných časech jasněji."
,,Kde sídlí láska, tam jsou i jizvy krásné."

Příběh mladého Charlieho mne ihned vtáhl do děje. Seznámení se starým panem Bowditchem a jeho fenkou Radar, odhalování tajemství, získávání přátelství, neustálá akce a napětí.

V půlce knihy ale přišel zlom v podobě 150 stránek, kde se skoro nic nedělo. Místy jsem si říkala, jestli mám knihu vůbec dočítat. Ale vydržela jsem. Prokousala jsem se tou nudou a odměnou mi byl naprosto strhující závěr.

Bohužel postavy v jiné zemi mi nepřišly moc promakané. Možná i proto jsem si je tak neoblíbila. Výjimku tvořil akorát Iota a Dora.

Samotný paralelní svět na mně působil dost chaoticky. Taková splácanina všech možných pohádek.

Oceňuji, že autor se s tím nemazal a zemřelo i pár mých oblíbených postav. Místy byl příběh i celkem brutální. Taková pohádka od bratří Grimmů.

Ilustrace, které knihu doprovází jsou naprosto skvostné. I když mnohdy hodně napoví, co se v dané kapitole stane, tak mně to vůbec nevadilo. Věřím ale, že někomu to vadit může.

Hodnotím 3,5/5

15.10.2024 3 z 5


Padlý vládce nebes Padlý vládce nebes Denisa Janštová

V jednom království žije princezna Erin. Té zemřeli rodiče za nejasných okolností v sousední zemi. Vlády se ujímá Peter, její bratr. Ten chce, aby Erin zajistila Ledovým pustinám mír se sousedním královstvím tím, že si vezme krále Merodie. Ano, vladaře království, kde zmizeli její rodiče. Tohle ale princezna nemůže přijmout. Radši tedy uteče. Spolu se skupinkou svých věrných se vydává hledat legendu. Posledního žijícího draka. Doufá, že až ho najde, přesvědčí ho, aby jí pomohl. Chce totiž svého nastávajícího pomocí draka zastrašit.
Mezitím na jiném ostrově přežívá v cele vězeň Nathan. Touží po jediném. Uniknout na svobodu a pomstít se svým věznitelům.
Spojí se nakonec Nathanovi cesty s Erin? Najdou draka? A získají oba svobodu, po které tolik touží?

Krásný YA fantasy příběh plný magie, nadpřirozených tvorů a krutých vládců.

I když princezna byla lehce naivní a do všeho až moc hrrrr, tady mi to vůbec nevadilo. V pohádkách je spousta princezen zkrátka takových. Jejím skvělým protikladem byl Nathan. Drsňák, který si vždy věděl rady.

Celý příběh se četl velice dobře. Rychlé střídání pohledů Erin a Nathana zajišťuje, že děj krásně pozvolna plyne. Romantická linka, na kterou určitě čekáte, se nám zatím moc nevyvinula. A já jsem za to ráda. Hlavní roli měl totiž příběh samotný a ne zamilovaná dvojice, jako tomu povětšinou je.

Líbilo se mi, jak má autorka vše do detailu promyšleno. Když jsem si říkala, že ji konečně nachytám na nějakém nesmyslu, tak jsem se šeredně spletla. Vše mi v knize obratem vysvětlila. Dvě malinké drobnosti jsem v textu přece jen našla. Ale ty neměly na děj vůbec žádný vliv.

Myslím, že knihu ocení kromě náctiletých i dospělý, kteří milují fantasy. Potkáte tu mnoho fantasy bytostí v čele s draky, čarodějnicemi a měniči.

Postavy byly popsány skvěle. Nejvíce jsem si zamilovala Nathana a Noru. Líbila se mi soudržnost mezi postavami, to že si navzájem doslova kryly záda.

Konec knihy je nabitý akcí a já už se nemůžu dočkat dalšího dílu.

Hodnotím 4,5/5

12.10.2024 5 z 5


Tři Sekery Tři Sekery Kateřina Surmanová

Chci slyšet pravdu. "
,,Ano, to lidé často říkají, ale zřídkakdy to tak myslí. Ve skutečnosti chtějí něco, po čem se jim bude snadno spát. Pilulku plnou jednoduchých vysvětlení."

Michal je youtuber, který tráví noci mezi hroby, strašidelnými domy a místy, kde údajně straší. Když se tedy dozví o podivné vraždě v obci Tři Sekery doufá, že tohle bude pro jeho fanoušky pecka. Jaké je ale jeho překvapení, když zjistí, že s knězem Václavem, který je z vraždy podezřelý, má víc společného, než si doposud myslel? Kněz totiž sloužil v jejich vesnici. Proč musel Václav z vesnice odejít? A proč všichni Michalovi přezdívají "farářův chlapeček"?

Autorka se inspirovala skutečnou událostí, která se roku 2021 v obci Tři Sekery stala. Jedná se ale vážně pouze o inspiraci? No, u ní člověk nikdy neví.

Slovní zásoba autorky nezná hranic. Nádherné popisy, barvitá až básnická vyjádření, to je to, proč její knihy miluji. Lidové nářečí krajů, ve kterých se děj odehrává. Tohle všechno prostě funguje na výbornou.

Děj graduje velice pozvolna. Autorka nás natahuje pomalu jako strunu na kytaře. Spolu s gradací děje se v knize objevují, až moc do detailu popsané morbidní scény. U některých se mi vážně zvedal žaludek. Četla jsem tyhle nechutné pasáže zrovna po jídle a nebyl to dobrý nápad. Možná by to chtělo na začátku knihy nějaké upozornění, že toto obsahuje, protože já to vůbec nečekala.

Když knihu porovnám s mým milovaným Šepotem z lesa, tak musím říct, že Šepot nepředčila. Šepot z lesa si více hraje s atmosférou a představivostí. Tři Sekery jsou oproti tomu více surové a přímočaré. Oboje má ale něco do sebe. Jen já dávám přednost tomu prvnímu.

Miluji, jak autorka propojila všechny tři knihy, které napsala. To bylo skvělé. Takže pokud jste četli předchozí knihy, bude pro vás tato kniha mít i velkou přidanou hodnotu díky postavám, které už dobře znáte.

Charaktery postav jsou opět mistrně popsány. U autorčiných knih si vždy připadám, jako kdybych postavy znala celý život. Zamilovala jsem si Michala ale ještě víc Václava. Naopak Bob a Michalova matka mi, aspoň v jednom případě, doslova pily krev.

Hodnotím ,5/5

08.10.2024 4 z 5


Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo Jak to s tím Hrnečkem tehdá bylo Monika Zbytečná

Dovolte mi, abych vás dnes, za tohoto poněkud sychravého počasí přenesla, aspoň svojí recenzí, do pohádky. A to ne ledajaké, ale do naprosto originální předělávky klasické pohádky, kterou známe úplně všichni.

Jak by asi pohádka Hrnečku vař vypadala, kdyby hrneček nebyl hrnečkem s malým h, ale byl to pan Hrneček?

Tahle skvělá předělávka klasické pohádky mne i děti moc bavila. Autorka napsala pohádku s lehkostí a vtipem, který pobaví nejen malé čtenáře, ale i nás dospělé.

Moc se mi líbil jazyk, který autorka použila. Úplně vytvořil to pohádkové prostředí. Text je totiž psán starodávným stylem, bez novotvarů nebo hovorových výrazu. Ale zároveň naprosto jednoduchý, takže mu děti perfektně porozumí. A když náhodou něčemu nerozuměly ( u nás hlavně nevěděly, co je šufánek), tak se to slovo dalo úplně jednoduše vysvětlit.

Knížka je útlá, ale to vůbec nemá vliv na příběh. Obsahuje vše, co jsem od pohádky čekala.

Má i nádherně velké písmo. Takže je určitě vhodná i k prvnímu samostatnému čtení dětí. Dětem jsem momentálně knihu četla já, ale věřím, že se ke knize ještě vrátíme, až bude syn umět číst. Pak ji snad on přečte mně.

Knihu doplňují i nádherné ilustrace. Na každé stránce je minimálně jeden obrázek, který text perfektně doplňuje.

Příběh o vzájemné pomoci, nalezení lásky a přátelství. Větší přesah, jako je v originální pohádce, jsem sice nenašla, ale vůbec mi to nevadí.

Tohle je pohádka, která zkrátka pohladí po duši. Pokud máte rádi pohádku Hrnečku vař, určitě nevynechejte ani tuhle knihu.

Já ji dětem četla po dva večeři. A byla jsem příjemně překvapená, že si vše pamatovaly. Moje otázky na předchozí děj zodpověděly bez chyby, a to se nestává zase až tak často. Takže myslím, že i toto může být ukazatel, že je příběh skutečně bavil.

04.10.2024 5 z 5


Stín bohů Stín bohů John Gwynne

Heja!
Člověče, co tady děláš takhle sám? Víš, že potulovat se planinou po pádu bohů je čirý nerozum? To, že po bozích zůstaly jen kosti ještě neznamená, že je ve Vigrídu bezpečno. Ba, je to právě naopak. Nechceš se přidat k naší skupině? Jdeme hledat kosti starých bohů, a když se nám to podaří bude z tebe slavný hrdina. Když ne, tak z tebe bude žrádlo pro vaesany.

Skvělý příběh inspirovaný severskou mytologií a vikingy. Krajina, ze která vám po zádech bude běhat mráz, a to nejen protože v ní vládne chlad a zima.

Sledujeme příběh 3 osob. Dvou žen a jednoho muže. Každý má svůj osobní cíl a nejednoho žene kupředu pomsta. Netuší ale, že v zemi číhá mnohem větší zlo, než si všichni umí představit.

Postav zde bylo jak na Václaváku, a já se v nich, aspoň na začátku, dost ztrácela. Místo toho, aby autor budoval charaktery hlavních postav, přidával a přidával další.

Musím říct, že mne na začátku dost štvalo i to, jak nám autor svět představuje. Představení světa a magie pro něj totiž nebylo prvořadé. Žádné dlouhé popisy toho, jak co funguje. Tady byla akce skoro na každé stránce.
I když si vymyslel vlastní monstra, což oceňuji, žádný popis se nekonal. Jen co se příšera objevila, vyřítila se na naše hrdiny, a za chvilku byla mrtvá. A já si nějak nedokázala představit, s čím to vlastně bojovali.

Přijde mi, že autor chtěl do knihy narvat tolik grim dark scén a akce, až mnohdy zapomněl na příběh samotný.

Příběh měl ale rozhodně vzestupnou tendenci. Nakonec jsem si autorův styl psaní zamilovala.

"Kouzlo Gwynnova mistrovství spočívá v tom, že se sice s ničím příliš nepáře, děj uhání vpřed od jedné bitky k druhé - ale zároveň jsou jako drahokamy v textu uschována tajemství fungování světa, které je třeba odhalit."
Tak s tímto se naprosto ztotožňuji. A když jsem to začala tak vnímat, byla jsem spokojená.

Oblíbila jsem si spoustu postav. Někteří z mých oblíbenců ale první díl nepřežili. Není divu, autor se s tím nemaže.

Strašně se těším na další díl. Jsem napnutá, jak bude příběh pokračovat.

03.10.2024 4 z 5


Výměna Výměna Robyn Harding

Ofku by jste v žádném případě neoznačili za typickou puberťačku. Mohou za to snad její rodiče, kteří preferují polyamorní vztahy? Nebo její nadměrná výška? Či život na ponurém ostrově, kde si nerozumí se svými vrstevníky? Ať je to, jak chce Ofka prostě nikam nezapadá. To se ale změní, když potká Freyu. Ženu, která na ostrov musela se svým manželem utéct, kvůli skandálu na pevnině. Ofka si začne myslet, že konečně svou spřízněnou duši, i přes věkový rozdíl, našla. Jenže její představa dokonalé Freyi a života s ní vezme za své, když se Freya začne přátelit s Jamie, které se nedaří otěhotnět. Freya a Jamie se rychle spřátelí a i jejich partneři si padnou do noty. Tohle přátelství jednoho večera nad skleničku vína vyústí až k výměně partnerů. Neškodné povyražení? Nebo něco, co jim změní celý život? A jak tuhle zradu vnímá Ofka?

Tohle byla mexická telenovele od začátku až do konce. Toxické vztahy všude kam se podíváš. Ani jedna postava mi nebyla sympatická.

Freya byla jako světlo, které k sobě vábí můry z širého okolí. Můry, které když se přiblíží moc blízko shoří. A přesně tohle se dělo na každé stránce.

Příběh o síle manipulace. Já si říkala celou dobu, že tohle by se snad v životě nedělo. A že takhle blbý ty postavy být snad ani nemůžou. No, ale pak jsem si vzpomněla na to, jak blbý dokážou lidí být, a jak moc ovládat se nechají. A začala jsem na příběh nahlížet trochu jinak.

Příběh byl velmi předvídatelný. I tak se ale našly některé wow momenty, které jsem nečekala.

I když jsem tušila, co bude dál, na čtivosti to knize rozhodně neubralo. Četla se úplně jedním dechem. Chtěla jsem zjistit, jak to celé nakonec dopadne, a zda mám aspoň trochu ve svých teoriích pravdu.

Thrillery moc nečtu, ale po tomhle si zase nějaký další ráda přečtu. Kniha mně vážně hodně bavila.

Samotný konec byl pro mne takové "dopr..., a tohle bylo jako co?". Závěr byl zkrátka hodně urychlený. Brala bych ještě pár stran navíc.

01.10.2024 4 z 5


Kdyby ze světa zmizely kočky Kdyby ze světa zmizely kočky Genki Kawamura

Co by jste dělali, kdybyste zjistili, že brzo zemřete? A co teprve tehdy, když by se u Vás objevil Ďábel a nabídl Vám lákavou nabídku. Život Vám může prodloužit, ale jak už to bývá, nic není zadarmo. Za každý den navíc ze světa zmizí jedna věc. A právě v téhle situaci se ocitne náš hlavní hrdina. Že to zní lákavě? Že by jste našli kupa věcí, které v životě nikdo nepotřebuje? No zklamu Vás, smlouva má ještě jeden háček. Věci, které zmizí, nevybíráte vy, ale Ďábel. A ten umí být sakra zákeřný.

Útlá knížečka o 150 stránkách. Čekala jsem vzhledem k tématu hodně hlubokomyslné úvahy o životě, o věcech, které jsme ochotni obětovat kvůli jednomu jedinému dni navíc. Co je v životě důležité. Co třeba bude chtít hlavní hrdina před smrtí ještě stihnout. Tohle jsem ale bohužel dostala pouze hodně okrajově. Neříkám, že to v knize nebylo, ale autor nijak do hloubky nezabředl. Bral to, na můj vkus, dost povrchně.

Když jsem zjistila o jaké téma v knize půjde, myslela jsem, že budu celou knihu brečet jako želva. Omyl. Já se častěji spíš smála. Ani samotný závěr jsem nijak emocionálně neprožívala. Což je divné. Kdo mne zná, ví, že jsem velká plačka. Rozpláče mne i reklama na psí konzervy. Ale tohle se mnou zkrátka vůbec nehlo.

K žádné postavě jsem si ani vyloženě nevybudovala vztah. Nebyly kdoví jak dobře popsány. Například ani o životě hlavní postavy jsme se moc nedozvěděli. Vlastně neměla ani jméno. Takže ani moc velký vztah vybudovat k anonymnímu pošťákovi nešel. Jediný, kdo se mi trochu líbil, byl pan Zelí. Kocour našeho hrdiny. A Ďábel, který měl skvělé sarkastické hlášky. Ale to je tak všechno.

Asiaté píší zkrátka trochu jinak. Mně často jejich styl psaní nesedne. Ani tohle nebyla bohužel výjimka.

Autor této knihy je zároveň i producentem filmového zpracování thrilleru Zpovědi. Tuto knihu jsem četla a zatím se jedná o jedinou japonskou knihu, která se mi líbila.

Kdyby ze světa zmizely kočky je pro mne kniha, která neurazí, ale ani nenadchne.

Hodnotím 2,5/5

28.09.2024 2 z 5


Probudím se včera Probudím se včera Lumír Holčák

Pokud sledujete české filmy, určitě znáte filmovou komedii Probudím se včera, kde hlavní role hrají Jirka Mádl a Eva Josefíková. Věděli jste ale, že existuje i její literární zpracování? Já teda rozhodně ne.

Na třídním srazu si čtyřicátník Petr uvědomí, že v životě miloval opravdu jen jednu ženu. A to svou spolužačku Elišku. Tu ale během studenských let ani neoslovil. Když se mu naskytne možnost cestovat do minulosti, neváhá ani chvilku. Vrací se do června roku 1989 a má 30 dní na na to, aby zaujal dívku svého srdce. Podaří se mu to? Zahrávat si s časem ale není žádný med...

Byla jsem mile překvapená, že kniha není jen přesným opisem filmového scénáře. V knize jsou některé věci jinak, některé scény jsou dokonce navíc. Pro mne jako fanouška, tohoto filmu, krásné překvapení. Tyhle jiné scény jsem doslova hltala, protože pro mne byly nové.

Příběh je oddychový, romantický a hodně vtipný. Jak jinak když se z roku 2012 ocitáme v roce 1989, kde jsou ještě u moci komunisté a vše je úplně jinak. Náš hrdina ale ví, co se stane, takže o zábavu není nouze. Navíc o Elišku nebojuje jen on. Na scéně se objeví i Roman. Sok, který mu nedá nic zadarmo.

Ačkoli je kniha super, myslím, že bych si ji více užila předtím, než jsem viděla film. Co si budeme povídat naši herci jsou vážně skvělí a já v hodně scénách prostě ten film viděla úplně živě.

Nejvíce mne bavily hlášky a vtípky rodičů Petra. Ty neměly zkrátka chybu.

Kniha je navíc doplněna i fotkami z filmu. Hlavně nepovedených záběru, které mají naprosto božské popisky.

Knihu určitě doporučuji. Ať už jste fanouškem filmu stejně jako já, ale spíše těm, kteří film ještě neviděli.

24.09.2024 3 z 5


Čepel azylu Čepel azylu Lucie Lukačovičová

,,Použij cokoliv, co funguje, a přežij!" - to je heslo lovců monster.

Benedikt musí opět spojit síly se svým bratrem Teodorem a celou organizací Azylu. Ve vzduchu číhá nebezpečí. Kdo zabil španělského exorcistu uprostřed Prahy? A kam zmizel Benediktův věrný přítel Gabriel? Vyšetřování celou skupinu zavede až do exotického Španělska. Zde potkají i svéráznou temperamentní lovkyni, která touží po pomstě. Podaří se jim případ objasnit dřív, než bude pozdě?

Volné pokračování knihy Zákon Azylu. Pokud jste ale nečetli, vůbec nevadí. Autorka postavy na začátku znova ve zkratce představí, takže vám nebude nic chybět k pochopení celého příběhu.

Autorka mne znova přesvědčila, že zkrátka umí. Perfektní oddechový příběh. Pokud čekáte nějaké vrcholné epické fantasy, tak budete zklamáni. Příběh je ve finále strašně jednoduchý. Jedna detektivní zápletka s nadpřirozenými jevy, která se řeší celou knihu. Já jsem ale nadmíru spokojená. Po prvním díle jsem věděla, co čekat.

Co se mi moc líbí je, jak nás kniha provádí jinou zemí. V minulém díle to bylo Argentina, teď Španělsko. Popis míst je naprosto dokonalý a já měla pocit, jako bych v tom Španělsku skutečně byla. Jedla jsem peallu s našimi hrdiny, viděla díla Gaudího, procházela se po Gibraltaru. Atmosféra té kultury na mne úplně dýchala. Kdyby autorka dělala průvodkyni pro CK, tak neváhám ani minutu a zájezd kupuji jen kvůli ní.

Příběh mne přišel ještě víc ucelenější než v prvním díle. A i reálnější. Tady pro vše, co se dělo, byl důvod.
SPOILER Až teda na ten s*x. V tom jsem smysl úplně neviděla. A kniha by se obešla i bez něj. Přišel mi malinko na sílu. Ale to je čistě můj názor.

Svěží dílo plné napětí a akce. Příběh se četl velice svižně. Stále se něco dělo. A já už teď vím, že si určitě přečtu i Chrám Azylu.

Hodnotím : , 5/5

,,Ty seš modlil?"
,,Ne, odříkával jsem Benegesseritskou litanií proti strachu."
,,Cože? Ty proti nadpřirozené hrůze cituješ z Duny?"
,,Znáš to: použij cokoliv, co funguje."

20.09.2024 4 z 5


Země růží Země růží Ondřej Ušel

Kniha plná hlubokomyslných myšlenek, krásných metafor a přirovnání. Nutí člověka přemýšlet, co v životě má opravdu smysl, a co je jen pozlátko. Musím říct, že takhle hluboké úvahy jsem nečekala. Navíc od mladého českého autora. Přiznám se, že jsem si myslela, že knihu, která má jen 153 stran, přečtu na jeden zátah. Omyl. Přečetla jsem cca 20 stran denně a celý den jsem nad slovy autora přemýšlela a často i plakala.

Krásný promyšlený příběh do nejmenšího detailu. Pokud ho budete číst jako dítě, uvidíte v něm pohádku o princi, který překonal spoustu nástrah. Když ho ale budete číst jako dospělý, uvidíte v těch světech odraz naší doby. A mnohdy to není příjemný pohled.

Dokonce i jména hlavních hrdinů byly skvělé promyšlené. Nevím, zda i to byl autorův záměr, ale já ho tam viděla. Princ Davu pro mne symbolizoval dav, které vidí vše tak, jak mocní chtějí. O ničem moc nepřemýšlel a se vším byl rychle hotový. Nebýt Antona jeho cesta by skončila dříve než začala. Naproti tomu Anton pro mne představoval maják. Světýlko, které princi svítilo na cestu.

Perfektní nápad měl autor i při sestavování příběhu. Vždy totiž vypráví o zemi, kterou Davu s Antonem navštívil. O tom, jak ji Davu vnímal, když ji viděl poprvé. Pak kapitolu ukončí a máme část s názvem Návrat. Ten popisuje, jak Davu zemi vnímá po 7 letech. Jak se jeho pohled na problémy změnil.

Kniha má i nádherné ilustrace, které maloval autor sám.

Všem moc doporučuji přečíst.

Malá ukázka mouder z knihy.

Nahromaděné pocity a nevyřčená slova se stávají pomalu ale jistě jedem.
Kdo bojuje, může prohrát. Ale ten, kdo nebojuje vůbec, ten už prohrál.
Oplývat velkou moci je rovněž i velkým prokletím. Všichni od tebe očekávají velké věci, nikdy to nedají pokoj a neustále usilují o tvoji sílu.
Na válku není nikdo připravený. Aspoň ne ti, co se objevují na bitevním poli.

16.09.2024 5 z 5


Pekelný plášť Pekelný plášť Simona Michálková

Pohádkový příběh o lásce, hledání svobody a vzepření se svému osudu.

Na začátku krásná pohádka, ke konci akční fantasy. Moc se mi líbil nápad příběhu. Žádné otřepané klišé. I když i tak byl příběh dost předvídatelný.

Stále se něco dělo, stále bylo proč číst dál. A konec autorka doslova nabombila. I vztahy byly popsány skvěle. Žádná rychlá vzplanutí lásky, jako tomu v pohádkách bývá. Vše mělo krásný vývoj.

Postavy nebyly vůbec černobílé. I ten největší zloduch měl důvod tím zlosynem být. A my mohli postupně pronikat do všech zákoutí jeho duše.

Než se mně kniha dostala do rukou díky štafetě od @dia , byla pro mne kniha úplně neznámá. Což je obrovská škoda. Rozhodně si zaslouží více pozornosti. Pohádkový příběh, který pohladí po duši.

Neustále mne vrtalo hlavou, proč se kniha prodává jen za 76kč. Vždyť to se nemůže vůbec vyplatit. A bylo mi z toho hodně smutno. Jediné, na co jsem přišla je fakt, že kniha nemá vyloženě svoji cílovou skupinu. Komu bych ji doporučila já? Pro děti 8-10 let by to bylo fajn čtení, ale 331stran by samy asi nepřečetly. Puberťák chce zase více akční fantasy. A dospělý si pohádkovou knihu také jen tak nekoupí.

Knihu rozhodně doporučuji. Někdy mne malinko přišlo, že autorka příběh záměrně natahuje dalšími zápletkami. Já bych ji ukončila dříve, přidala pár velkých ilustrací a doporučila mladším dětem.

13.09.2024 4 z 5


S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje Tom Felton

Jste fanouškem Harryho Pottera? Tak to pak určitě znáte i Draca Malfloye. Drzého mladého namyšleného čaroděje ze Zmijozelu, který Harrymu a jeho kamarádům dost znepříjemňuje život. A právě toho hraje Tom Felton.
Já s Harrym Potterem vyrůstala. Když se mi tedy naskytla možnost přečíst si tuto knihu v rámci štafety neváhala jsem ani vteřinu.

Knížka vám o Tomovi poví mnohé. Jak se vůbec k herectví dostal? Jaká je jeho mudlovské rodina? Jsou celý život s Emmou Watson jenom kamarádi? Jak moc ho svět před kamerou ovlivnil? S jakými démony musel bojovat?

Musím říct, že jsem na něj po přečtení knihy změnila svůj názor. To, jak se vyjadřuje o ostatních obdivuji. Na každém vždy najde to dobré, co stojí za to vyzdvihnout. V jeho knize není prostor pro zášť, pomlouvání nebo ostrá slovíčka. I když potom všem, čím si prošel by tam přesně tohle být mohlo.

Samotný úvod knihy mu napsala Emma Watson. A musím říct, že ta předmluva je naprosto dokonalá. Tom má štěstí, že má na "káchání" právě tuhle kačku. Proč káchání se dozvíte v knize.

O Tomovi a jeho mudlovské i filmové rodině jsem se dozvěděla vážně dost. Věděli jste třeba, že jeho dědeček hrál i ve filmu Harry Potter?

Co mi ale malinko chybělo bylo víc historek ze zákulisí. Myslela jsem, že těch příhod tam zkrátka bude více. Jak probíhalo natáčení jednotlivých scén, nějaké srandy, které spolu prožili a i více info o vztahu mezi Tomem, Daniel, Emmou nebo Rupertem.

Někdy mi přišlo, že se Tom i malinko opakuje. O něčem jsme četli zkrátka dvakrát.
Samotný závěr mne ale emočně naprosto dostal. I slzy byly.

Rozhodně obdivuji to, jak se svými démony dokázal bojovat, i jaký člověk se z něj nakonec stal. Sympaťák, který to má v hlavě srovnáno.

Kniha je navíc doplněna fotografiemi. Ať už z Tomova reálného života, tak i z toho profesního.

Hej! Jsi Draco?
Ehm, jo.
Choval ses vážně jako blbeček!
Vůbec jsem to nepochopil. Co jsem udělal špatně? Nelíbil se mu snad můj herecký výkon? Až teprve když jsem uviděl usmívajícího dědečka, jsem pochopil že je to vlastně dobře.

09.09.2024 4 z 5


Město králů Město králů * antologie

VELKOLEPÉ MĚSTO. PÝCHA STARODÁVNÉ ŘÍŠE. ODHAL PŘÍBĚHY, KTERÉ SKRÝVÁ. POZNEJ HRU MOCNÝCH. MĚSTO KRÁLŮ TI PRÁVĚ TEĎ OTEVÍRÁ SVÉ BRÁNY!
Neobvyklý sborník spojující osm autorů a jeden fantasy svět.
Povídky v knize vznikly díky soutěži Zpívající věže. Konkrétně už z jeho čtvrtého ročníku.

Všechny povídky se odehrávají ve Skalním městě. Ano, pokud jste četli román Němé duše, je to to stejné město. Dokonce se tu objeví i Maer. Takže pokud vás tato postava bavila v Němých duších a chcete vědět něco o jeho minulosti, rozhodně doporučuji sborník přečíst.

Jak už to ve sbornících bývá obsahují skvělé povídky, ale i některé, které vám třeba úplně nesednou. Já vypíchnu ty nejlepší pro mně.

Rozhodně mne dostala hned první povídka. Kamona - T.Pytlik. Ta za mně měla naprosto vše. Skvělou zápletku, napětí, tajemství, lásku, zradu a konec, kde i slzička ukápla. Nedivím se, že získala první místo v soutěži.

Druhá povídka, která mne naprosto dostala je
K šibenici blizko - I. M. Dubcová. Ta měla rovněž vše, co v příběhu chci. Skvělý hrdina, neotřelé nápady, zápletka, napětí, akce a trochu té vzpoury.

Líbily se mi i povídky obou dam, které sborník sestavovaly.

Král' na nebi, král' na zemi - J. Abasová
Tahle povídka nás seznámí s bohy, kteří vládnou tomuto světu. S jejich vznikem a hierarchií. Mytologii mám hodně ráda, takže se nedivím, že i povídka se mi moc líbila. Vše bylo krásně promyšleno.

Ztracená jména měst - J. Ládrová
No, jak už jsem věděla z Němých duší, Jitka Ládrová zkrátka umí. I tady to dokázala. Povídka o Maerovi a jeho nástupu na trůn. Navíc tahle úplně poslední povídka má jestě jednu přidanou hodnotu. Navazuje totiž na první povídku. A tak se nám kruh krásné uzavírá. Moc hezké zakončení a zároveň pro ty, kteří nečetli Němé duše i skvělé navnazení k jejich koupi a přečtení.

Skvělý byl i samotný úvod a závěr knihy, ve kterém se sama Jitka Ládrová zhostila role naší průvodkyně. Jak sborník vznikl? To, pro mne jako laika, bylo hodně zajímavé.

Musím ocenit i nádhernou mapu od R. Havrana
Hodnotím: 3,5/5 (70%)

07.09.2024 3 z 5


Zvedá se vítr Zvedá se vítr Kateřina Surmanová

V roce 1997 jižní Moravu sužují katastrofické povodně. V tomto kritickém okamžiku najdou čtyři děti v Hodoníně zavražděnou dívku, které začnou říkat Sněhurka. A Filip, jeden z dětí, v sobě najde schopnost mluvit s duchy. Rozhodnou se tedy Sněhurčina vraha vypátrat. Myslí si, že tím dopřejí její duši klidu. Jenže Sněhurka s Filipem zůstává i nadále. Když se na Hodonín žene další katastrofa, tentokrát tornádo, Filip se mu chce znovu se svou partou postavit.
Smrt je ale nenasytná šelma.

Autorka má neskutečný dar. Její slovní zásoba a používání lidového nářečí je skvost. Úplně vás vtáhne do oblasti Moravy. Což strašně oceňuji. Takhle pracovat s jazykem umí snad jen ona.

Nicméně. Po přečtení Šepotu z lesa jsem měla mnohem větší očekávání. Ten mně totiž dostal na 100%. Tady to zase až taková sláva nebyla.
Možná je to tím, že kniha mně připadala spíše jako dvě povídky, které byly uměle spojeny hlavním hrdinou. Možná tím, že zkrátka ten rozsah knihy byl mnohem menší než u Šepotu a postavy tudíž neměli tolik prostoru ukázat svůj potenciál. Nebo zkrátka tím, že se příběh odehrával ve městě, které na mne nedýchlo tu správnou mysteriózní atmosféru.

Ani žádné lekavé efekty kniha neměla. Vůbec jsem se nebála. A já se těšila, že mně bude po zádech opět běhat mráz.

Nápad vzít reálné události a vložit do nich trochu mysteriózna byl nicméně super. Je jen málo knih, které by tak perfektně spojili fikci a reálné události. Snažila jsem se vygooglit některé postavy nebo právě vraždu Sněhurky. Koukala jsem na fotky z roku 1997. Dozvěděla jsem se díky knize spousta nových historických faktů. Takže jsem zase aspoň malinko chytřejší.

Více se mi líbila první polovina knihy. Ta mně moc bavila. Druhá už mně přišla příliš naaranžována, aby se pomyslný kruh uzavřel. Někdy to bylo až moc.

Čtivost se knize ale nedá upřít. Originální je i střídání deníkových zápisů s příběhem. Tohle mne moc bavilo.

Hodnotím ,5/5 (tedy 70%).

Už se těším až přečtu i autorčinu knihu Tři Sekery, na kterou se moc těším.

06.09.2024 3 z 5


Osud hněvu a plamene Osud hněvu a plamene Kathleen A. Tucker

Mladá zlodějka Romeria pracuje pro newyorskou mafii. Jako dítě ulice neměla moc na výběr. Jednoho dne ale potká na akci Sofii, která doslova změní její život. Po celé řadě událostí se Romeria ocitá v jiném světě. U moci se drží elfské společenství včele s králem a světem vládne i magie. Lidé jsou tu otroky. Romeria se naneštěstí probudí v těle proradné elfí princezny, která se měla provdat za tamního elfího prince Zandera. Na svatební hostině nicméně otrávila Zanderovi rodiče. Takže je teď považována za nebezpečnou zrádkyni. Dokáže se z téhle situace Romy dostat? Splní úkol, kterým ji Sofie pověřila? Nic nebude tak lehké, jak se zdá.

Když se ke mně kniha v rámci štafety dostala hodně jsem se bála zklamání. Autorka je kamarádka s J. L. Armentroutovou a také kniha je doporučována fanouškům této paní spisovatelky. Já od Armentroutové četla knihu Pád a hněv, které pro mne bylo spíše erotikou než fantasy a dost velkým zklamaním. Bála jsem se tedy, že Osud hněvu a plamene bude psán v podobném duchu.

Musím ale říct, že mne kniha pozitivně překvapila. Romantika tam byla, ale erotických scén v knize moc nebylo. I když celou dobu víme, jak to mezi hlavními hrdiny dopadne, téměř celou knihu se na to těšíme. Není tam žádné přehnané jiskření, žádné nahánění jeden druhého. Vše krásně vyplývá ze situace.

Romerii i Zandera jsem si zamilovala a chemie mezi nimi pracovala na výbornou. Jemné pošťuchování, náznaky citů, ale i nevraživosti. Byla jsem spokojená. I další postavy se moc povedly.

Neříkám, že je to nějak úplně perfektně propracované fantasy, ze kterého bych se posadila na pr..., ale nápad to má, děj plyne rychle, fantasy bytosti, magie se tu objeví. Já ke knize přistupovala spíše jako k pohádce pro dospělé.

Překvapivě jsem se začetla hned. I ten začátek z našeho světa mne moc bavil. Naopak malinko zdlouhavá mi přišla až část ke konci, kde jsem pomalu ztrácela pozornost. Konec však autorka zase vytáhla na výbornou. A já potřebuji hned teď další díl. Tak snad se brzy dočkám jeho překladu.

06.09.2024 4 z 5


Děti Bezejmenných Děti Bezejmenných Brandon Sanderson

Hráli jste někdy karetní hru Magic: The Gathering? Za mého mládí to byla velice populární sběratelská hra. Já jí bohužel nikdy nehrála. Věřím ale, že pokud Vás tento fenomén neminul nebudete litovat, když si tuhle knihu přečtete. Je totiž ze světa "Magicků".

Dvojčata Tacenda a Willia dostala do vínku při narození dar a zároveň i prokletí. Jedna vidí přes den, ale v noci je slepá. Druhá to má právě naopak. Willia je velice silná a má své lidi chránit přes den. Tacenda má dar písně. Její zpěv v noci zahání všechno zlé od vesničanů pryč. Jednoho dne ale píseň, která je chrání, nezabere. Septači se dostanou do vesnice a celou ji srovnají se zemí. Přežije jen Tacenda. Kdo za útokem stojí? Tacenda z toho podezřívá zámeckého pána, který se už delší dobu paktuje s démony. Podaří se jí pomstít své rodiče a sestru? Nebo je vše naprosto jinak?

Na začátek musím říct, že Sandersona miluji. Pro mne je to zkrátka PAN AUTOR. Ale tady mi spousta věcí chyběla. Možná je to tím, že nejsem úplně zasvěcena do prostředí hry Magic, možná tím, že se jedná spíše o povídku než propracovaný příběh. Možná snad i překladem, který měl zkrátka až moc chyb. Každopádně zatím nejslabší dílo, jaké jsem od autora četla.

Normálně miluji jeho originální magii. Tady to vlastně také bylo originální, ale nijak extra popsané a promyšlené úplně to detailu. I popis světa, byl na Sandersona velmi stručný. No zkrátka to, co Sandersona dělá Sandersonem se tady vypařilo.

Postav nebylo moc, takže se všechny dobře zapamatovaly. Nejvíce se mi líbil Davriel - zámecký pán. Jeho humor byl skvělý. Takový intelektuál, ale pro běžný život naprosto nepoužitelný. Krásný protiklad k němu tvořila právě Tacenda. Takže v tomhle ohledu si nemám na co stěžovat. Harmonie mezi nimi panovala dokonale.

Nelíbil se mi ale konec. Hodně otázek bylo nezodpovězeno.

Pokud jste fanoušky autora, knihu určitě přečtěte. Pokud ale chcete něco fakt dobrého, sáhněte radši po jiných jeho knihách.

31.08.2024 3 z 5


Severní den Severní den Ondřej Blaho

Vítej milý poutníku, co tvé kroky směřovalo právě sem? Jsi snad prospektor, hledající v neprobádaném lese další tajemné zbytky mechanických strojů? Nebo snad člen Syndikátu, či jen prachobyčejný poutník, který se ztratil a hledá nocleh?
No nestuj tam tak na tom dešti, a pojď dovnitř, ať jsi kdo jsi. Protože zůstat v noci venku, nedočkaš se rána. Noční tvorové lační po tvém životě.

Hlavních hrdinů je v knize poměrně dost. V dějových linkách nám autor postupně představuje Severina, Hanu, Vicrama, Coru, Joachyma, Robertsona a především Juliuse.
Každý z nich má svou temnou minulost. A ani jeden z nich není úplně bez viny. Nemáme tu tedy žádné superhrdiny, které bychom bez výhrad milovali hned od první stránky. K těmto osobnostem si zkrátka musíte najít cestu postupně. Žádná postava není černobílá. I toho největšího lumpa jsem se snažila pochopit a mnohdy s ním soucítila nebo ho dokonce litovala.
"Věci se totiž v životě někdy velmi rychle změní."

Autor si mistrně hraje s našimi myšlenkami. Někdy jsem si myslela, že vím, co přijde dál. Ve skutečnosti jsem se trefila málokdy. Za mne naprosto nepředvídatelné.

Dějové linky se často propojují jen proto, aby se za chvilku zase rozešly. Což mně hodně bavilo. Navíc jejich rychlé střídání udržuje čtenáře permanentně napnutého jako strunu.

Hodně tajemné a záhadné čtení. Kde jsou Pilíře, když je lidstvo potřebuje? Kdo jsou Noční tvorové? Kdo na ostrově Nordtag zanechal pozůstatky opevnění a strojů? Proč nepřestává pršet? A kde se vzala nová organizace Svit?
Hodně otázek. Na některé v průběhu čtení odpověď dostanete, na některé si budete muset počkat.

Každopádně tohle originální dílo si budete chtít přečíst a jistě mu zcela propadnete. Atmosférou se bude nejlépe hodit do podzimních deštivých večerů.

"Vzdělanost upadala. Však ano, hloupí se ovládali snáze."

Vůbec bych neřekla, že se jedná o autorovu prvotinu. Je to tak promyšlený příběh, že se mi tomu ani nechce věřit. Obálka knihy je jedna z nejhezčích, jaké jsem viděla. Mapa perfektně propracovaná a samotný příběh, tak to je naprostá bomba.

Jinak podívejte se i na ig stránky autora. Má tam krásně popsané jednotlivé postavy. I podobu, jak si je představuje on.

28.08.2024 5 z 5