lucyvase4 komentáře u knih

Ahoj
,,No bodejť, to mám od svý prabáby, ta toho byla plná, a věřila tomu. Vyprávěla, že Orlický hory maj mocného ochránce a že se s ním musí opatrně, protože takový bytosti jsou náladový, vznětlivý. A tak každej rok, když se blížil Popelec, vzala kuře a šla ho podříznout do lesa."

Petr Valeš. Novinář z Prahy se po 20letech vrací do své rodné vesnici v samém srdci Orlických hor. Co zde ale před dvaceti lety zanechal, to tu na něj stále čeká. Jak jeho kamarádka z dětství Helena, tak ale i případ nezvěstného Vojty. Nejlepšího kamaráda z dětství. Petr zjišťuje, že Vojta nebyl první, ani poslední dítě, které se v této oblasti ztratilo. Když ho navíc Vojta kontaktuje a chce, aby TO ZASTAVIL, vydává se Petr na velmi tenký led. Že se může zkazit charakter člověka nebo jídlo víme. Co když se ale zkazí les?

Musím říct, že kniha mne na první dojem zaujala hlavně svoji obálkou a prostředím, ve kterém se děj odehrává. Orlické hory mám totiž doslova přes kopec. Nic jsem tedy od knihy nečekala a o to víc jsem nadšená.

Jedná se o multižánr. Horor, mysteriózní thriller a detektivka? Od všeho tu něco najdete. Nebála jsem se sice tak moc, jak jsem se bála , ale nepříjemně mi místy bylo.

Duchařina, staré zlo, lidská nenávist, odsouzení bez důkazů, zhrzená láska ale i odvaha a čest.

Prostředí vesnice a krajiny je bravurně vylíčené. Všechny postavy byly do detailu vykreslené, až jsem měla pocit, že je znám. Že s nimi chodím do hospody, potkávám je v obchodu. Nejvíce jsem si ale oblíbila Petra, paní Urbánkovou, ve které jsem viděla svou babičku a ezoteričku Květu.

Obdivuji, jak mne autorka příběhem pohltila. Hodně jsem při čtení i googlila a hledala. Musím říct, že vše je dokonale propracované. Slovanská mytologie a dokonce i počasí v našem regionu v období, které autorka zmiňuje. Wow, úplně mne to dostalo a říkala jsem si, zda se i samotný příběh Petra vážně nestal.

Autorka má i vytříbený jazyk. Moc se mi líbí jak střídá lidové nářečí našeho kraje s dobovou řečí v kronikách a mluvou v Praze.

Ano pár nelogických věci jsem také našla. A konec jsem čekala jiný. Ale nic hrozného to nebylo, natož aby to kazili příběh samotný.

11 20.02.2024

Mé nové, křehké, lidské tělo v bezvědomí spočívalo na krvácejícím tvorovi. Pustili ke mně válečníka, který mě vyřízl z hvězd. Tichým hlasem mi připomněl, že jsem mu za odměnu přislíbila to, po čem jeho srdce nejvíce touží.
,,A co ode mne chceš?"
,,Syny. Chtěl bych mít syny."


Dobrodružný příběh plný závažných témat. Kam až může zajít touha po pomstě, majetku a moci? Co vše je člověk schopen udělat, aby odčinil hříchy minulosti nebo proto, aby našel svou spřízněnou duši?

Příběh je doslova nasáklý asijskou kulturou. Jedná se o lidové vypravení, pověst nebo filipínskou mytologii? Nevím, ať jsem googlila jakkoliv, žádnou zmínku o tomto příběhu jsem nikde nenašla. Doufám, že mohu tedy s klidným srdcem říct, že příběh autor vymyslel. A v tom případě, klobouk dolů. Protože má vážně obrovskou představivost.

Kniha je psána velice květnatým jazykem. Místy připomíná spíše báseň. Poetické duše si tedy rozhodne přijdou na své. Popisy krajiny, charakterů postav, ale i bitev, jsou napsány tak krásně a snově, že si ani neuvědomíme jejich morbiditu.

Postavy prochází velkým vývojem. Od mladých roztřesených mladíků po odvážné může, kteří se nebojí riskovat pro záchranu světa i svůj život. Moc jsem si oba dva oblíbila. Dokonce jsem chápala i chování jednotlivých Postrachů.

Krev, vnitřnosti, usekané údy, kanibalismus, otcovražda nebo bratrovražda? S tím vším se v knize setkáte. Dále se tu řeší téma identity jedince, sexuální orientace a i homosexualita.

Pro někoho může být zvláštní, jak je kniha napsaná. Má totiž tak 2000 vypravěčů. Což se mi strašně líbí, někoho to ale může rušit. Jak je to možné? Hnedka vysvětlím. Děje se nějaká scéna, kterou nám autor popisuje a zároveň nám do toho vloží pohled přímo osoby, která se scény účastní. Např. Juno a Keema na trhu: Cítil jsem pot koní - nemohla jsem najít maminku- a koňské koblihy a vůni pokrmů na špejli - Bylo vedro jak v prdeli a já jsem prodávala pan-pan-, jak se Keema přibližoval.

Kniha byla aspoň pro mne, která má ráda sáhodlouhé popisy velmi čtivá. Jen jedna pasáz mne nudila. Za mne určitě stojí za přečtení, jen si myslím, že to nebude čtení pro každého. Pokud nemáte rádi dlouhé popisy a radši chcete akci na každé stránce sáhněte radši po něčem jiném.

Děkuji za poskytnutí knihy Nakladatelství Host

6 19.02.2024

"Posledně jste slíbil, že mi dnes padáte detailní a přesnou výpověď o svých zločinech. Přejete si tedy učinit tuto výpověď během dnešního výslechu?"
"Žádný zločin jsem nespáchal," řekl Čikatilo.

Dvanáct let brutálních vražd, deset dní na usvědčení pachatele. Vymámí Issa Kostojev z Čikatila přiznání? Kdo sedí naproti Kostojevovi. Neškodný dedoušek, vzorný manžel a otec? Nebo psychopat se sadistickými, pedofilními sklony se znaky kanibalismu? Všechny vraždy proběhly beze svědků a bez jediné stopy. Jak donutit Čikatila k přiznání?
V sázce je svoboda nebo smrt.

Kniha vznikla ve spolupráci s inspektorem Kostojevem a ukazuje nám, jak na případ nahlížel on.

Kniha pro mne byla bohužel velkým zklamáním. Podle anotace jsem čekala trochu něco jiného.

Jedná se o literaturu faktu. Čekala jsem tedy víc popisů vražd, detailně popsaný výslech, soud a nakonec i vynesený rozsudek.
To se bohužel nestalo.
3/4 knihy pojednává o pronásledování rostovského řezníka. A občas jsem se až nudila. Mrtvol, jak na běžícím páse, jejich popisy ale žádné. Takže i slabší povahy nemusí mít strach si knihu přečíst.

Autor ukazuje nedostatky sovětského systému. Četné korupce, mámení lživých přiznání, a to vše jen proto, aby byl případ rychle vyřešen a soudruzi pochváleni, za dobře odvedenou práci. Co že odsoudí nevinného? Však na to nikdo nepřijde.

Moc se mi líbila část výslechu. Škoda, že mu autor nevěnoval více prostoru. Stejně tak jako soudu. V knize to nebyl soud, spíše fraška.

Co se mi naopak líbilo byl pohled na případ z perspektivy Issy Kostojeva. O Čikatilovi se ví hodně, ale musím přiznat, že o vyšetřovateli jsem moc informací neměla. Tak to se aspoň změnilo. Také se mi líbil začátek knihy. To, jak Čikatilo pomalu objevoval, jaké monstrum se v něm skrývá.

Určitě knihu nedoporučuji číst, pokud o případu nic nevíte. Moc Vám to o něm bohužel stejně neřekne.
Já osobně bych si už knihu znovu neprečetla.

Hodnotim: , 5 /5 (tedy 50%)

3 12.02.2024

Dog pound - je místo, kde čeká smrt. Rychlá, bezbolestná, ale zbytečná a prostě k ničemu! Proč bych se měl narodit jen pro těch pár závodů a let? Vždyť mnohým, které tam posílali, nebylo víc než 4 roky!!! Tak proč jsme na obtíž? Proč nemůžeme dál dávat lásku a také ji přijímat? Proč??? Já tu odpověď znám, napovím vám, je to kvůli něčemu, co mají někteří lidé radši než své bližní.... ANO, JSOU TO PENÍZE.


Četli jste Gumpa? Tak tohle je něco podobného, jen mnohonásobně horší. Tohle se totiž skutečně děje každý rok v Irsku a Španělsku. Každý lovec nebo trenér dostihu spotřebuje na jednu sezonu 10-25 psů. Spotřebuje, ano. Po sezóně se totiž starých, zraněných nebo nepotřebných psů zbaví. A to buď "humánním způsobem", což znamená dog pound, kde má pes 72 hodin na to, aby si ho někdo ještě adoptoval. Pokud se tak nestane je mu vpravena do těla uspávací injekce. Nebo pak nehumánní způsob. Který je bohužel ještě pořád častější. Buď psa vypustí někde v divočině a starej se sám nebo ho ZASTŘELÍ, VLÁČÍ ZA AUTEM či POVĚSÍ.
Ano tohle barbarství se děje v dnešní době.

Kniha Jeho veličenstvo chrt vznikla jako podpora organizace Chrti v nouzi. Autorka sama má doma dva adopťáky a z každé knihy jde příspěvek 50kc na tuto organizaci.

Kniha má dvě dějové linky. První příběh vypráví o době Alžběty I. Chrt byl v té době velice uznávaný a vážený, měl své čestné místo u stolu a vlastnit ho směl jen šlechtic. Dostihy byly prestižní událostí a vítěz dostával privilegia.
Druhý příběh vypráví o dnešní době. Adam (greyhound) z Irska mapuje svou cestu životem. Přes dostihy, zranění nohy, odhození na smetišti až po odchyt, záchranu. A nakonec cestu za novou rodinou sem do ČR.

Musím říct, že tu druhou půlku knihy jsem probrečela. Kniha pro děti a mládež, kterou by si měl přečíst za mne každý. Tolik moudrosti.

Pro mne o to emotivnější, jelikož jsem měla sama galga adoptovaného.

A co vy? Věděli jste o tom, co se s galgy, podengy, grayhoundy děje?

2 09.02.2024

CO SE STANE PO POSLEDNÍ KAPITOLE? TO JE TA ČÁST PŘÍBĚHU, KTERÁ MĚ VŽDY NEJVÍC ZAJÍMÁ.
KDO POVSTANE PŘÍŠTĚ HRDINA NEBO PADOUCH? (Lussoro - pekelný princ)

Dneska se hlásím s recenzí na knihu:
KRÁLOVSTVÍ OBÁVANÝCH - Kerri Maniscalco

Po předchozím díle, který byl pro mne velké zklamání (recenzi naleznete také tady na Knižních zavislavich), jsem se nakonec přeci jen rozhodla přečíst i díl poslední a sérii tak dokončit. A musím říct, že nelituji. Jednoznačně nejlepší díl, z těch tří.

Pokud jste nečetly první dva díly POZOR SPOILER

Emilia se dozvídá, že její sestra Vittoria, kvůli které se rozhodla jít do pekla a pomstít její smrt, stále žije. Radost ale vystřídá obava. Vittoria totiž shromažďuje armádu vlkodlaků, aby se pomstila čarodějnicím i pekelným princům. Emilia se tak musí rozhodnout postaví se na stranu sestry nebo svého budoucího muže, pekelného prince Iry?
Co všechno ukrývá minulost? A co vše musí Emilie zjistit, aby konečně zlomila kletbu, která existuje již 20 let?


Příjemné překvapení. Ve druhém díle mne neskutečně vytáčelo, jak je Emilie (sprominutim) blbá. Tady se potkáváme, ale s úplně jinou osobou. Nevím, kde najednou tak dospěla, úplně jiný člověk. S Irou se nehádá, ale spolupracuje. Nikoho neobviňuje bez důkazů a nepotřebuje, aby ji stále někdo tahal z problémů.

Konečně jsme se dočkali i fantasy. Vlkodlaci, upíři, zlomení kletby, boj s čarodějkami a magie. A také nějaká ta akce.

V knize je stále, na to, že se jedná o YA, na mne moc sexu. A ještě dost detailně popsaného. Nevím, nevím číst to moje 12 léta dcera, ke stropu radostí bych neskákala.

Autorce se podařilo vše zdárně dokončit. Veškeré otázky byly zodpovězeny a celý příběh byl nakonec velmi originální.

3 08.02.2024

NESTAREJ SE O MOJMIROVU SMRT JINAK ZDECHNEŠ!!!

Četli jste nějaký mysteriózní thriller? Že ne? A máte rádi mysteriózní filmy? Tak potom se Vám tento žánr bude určitě líbit.

Musím říct, že potom, co jsem zjistila, jaké má kniha hodnocení na Databázi knih, se mi do čtení vůbec nechtělo a od knihy jsem nic nečekala. Čekalo mne ale překvapení. A já musím říct, že jsem si tuto knihu zamilovala.

Kniha mne neskutečně dostala. Viděli jste filmy Vesnice, Ospalá díra nebo Rituál (N.Cage v hlavní roli)? Mně totiž kniha připadala, jako mix těchto filmů.

V knize se objevují démoni a duchové. Proto jsem si myslela, že se budu bát. Strach se nedostavil. Zato napětí provázelo celou knihu, stejně jako akce. Žádné hluché místo, kde by jste se nudili. Vše krásně plynulo. A když už jsem si říkala, že asi vím, jak to celé je, autor si pro mne přichystal další překvapení.

Úplně jsem viděla tu vesnici v horách, válící se mlhy nad loukami, temný les s jeskyní. To číhající zlo bylo úplně cítit. Všechny tyhle popisy dodávaly příběhu tajuplnou až mysteriózní atmosféru.

Jediné, co mne překvapilo a trochu zklamalo, byl čas, kdy se příběh odehrává. Myslela jsem, že děj se odehrává 19-20 století. Když ale autor zmínil televizi, mobilní telefon a rok 2004 hodně mne to překvapilo. A nemohla jsem se s tím vůbec sžít. Nemyslím si totiž, že tohle by se mohlo v roce 2004 stát. Teda aspoň doufám . Ale v 19-20 stoleti určitě ano.

Skvěle napsaná kniha. I samotný závěr mne dostal. Zavřela jsem knihu a asi 20 sekund jsem jen koukala do prázdna.

1 03.02.2024

Jednoduše ji musel podřezat. Jinak to nešlo. Sledoval, jak krev odtéká do vany, mísí se s kapkami vody z pozůstatků jeho předchozí sprchy a vytváří bizarní narůžovělé obrazce. Převrátil ji celou dovnitř a s údivem zjistil, že mu připadá nějaká lehká.

Kniha má dvě dějové linky.

V té první vystupuje Řek. Mafiánský boss. Do jehož rajónu se ale dostane škodná. Řek si proto najímá profesionálního lovce lidí Démona, aby ho škodné jednou provždy zbavil.
Druhá dějová linka mapuje případ ztraceného Ivana Danice. Feťáka a drogového dealera, který je pár dní nezvěstný.

Jak spolu tyto dvě dějové linky souvisí?
Dokážete poznat co je realita a co pouze přelud?

Na začátek mého hodnocení musím říct, že je to vůbec můj první thriller, co jsem v životě přečetla.

Kniha mne překvapivě bavila, hlavně ze začátku. Četla se mi dobře, ale to množství tiskových chyb, aspoň ve vydání z roku 2020, je vážně síla. Normálně si takových věcí nevšímám, zde to bylo ale do očí bijící.

Velké množství brutálních scén. Škoda, že po dvou vraždách mi to všechno přišlo až příliš podobné. Čekala jsem, že Démon bude vraždy více promýšlet, plánovat. To se ale nestalo. Většinou naběhl k oběti a jako neprůstřelný Walker Texas Ranger ji dostal.

Konec byl vlastně skvělí. Příběh se nakonec rozuzlil. Takže na konci jsem pochopila i jednání samotného Démona i obětí. Ale vůbec se mi nelíbil úplný závěr knihy. Škoda, že to autor nezakončil trochu jinak

Kniha je vlastně velkým varováním před užíváním drog. Hlavně nových a neznámých. Co vše se může stát, když si dáte něco, u čeho neznáte účinky?

Po knize bych sama určitě nesáhla. A určitě to není kniha, kterou bych si přečetla jen tak znova.
Špatná ale také úplně nebyla.

Hodnotím: 3,5/5 (tedy 70%)

2 02.02.2024

"Ruku na srdce, kdo z nás ale nikdy neměl chuť své potomstvo uškrtit? Ani trochu? Každá matka své šelmy nepochybně miluje, ale přiznejme si to na férovku, děti jsou schopné někdy probudit v matkách instinkt vraha."

Pokud se teprve chystáte děti mít. Čtěte knihu jen na vlastní riziko

Kniha mne, jako matku podobně starých děti, velice bavila. U některých kapitol jsem se musela smát na celé kolo.
Zjistila jsem, že nejsem jediná, kdo má občas pocit, že se ze svých ratolestí zblázní, že nejsem jediná, kdo nestíhá mít úplně katalogově uklizený dům a že nejsem jediná žena, která si občas musí od svých potomků odpočinout.

Kniha je psána formou humorných příběhu a já si říkala:" Jo jo, je to všude úplně stejné."

Navíc autorka knihu okořenila i o prostor pro vás. Můžete si, na pár na to vyhrazených stránek, napsat své příhody a postřehy. A až knihu budete číst za pár let zasmějete se, co byly schopné vymyslet Vaše děti.

Přesně tohle jsem od autorky očekávala. Je to taková kniha na dovolenou. Oddechovka, u které zapomenete aspoň na chvilku na své povinnosti a okolní svět
Čte se naprosto sama. Styl psaní mi totiž hodně připomínal blog.
Autorka skutečně i blog vede a vy ji můžete sledovat na stránkách coolmom.cz
Já už se tam mrkla

Jediné co bych vytkla je hodně "fekálního humoru". Na mne bylo těch hovínek v knize až moc. Ale chápu. Děti prostě tohle téma milují.
Není to kniha s nějakým hlubším podtextem. Na pobavení a podporu ostatních maminek, ale naprosto super.

Hodnotím: 3,5/5 ( tedy 70%)

1 28.01.2024

Zdá se mi, že už není na světě kromě téhle zahrady jediné místo, jde by o mě někdo stál.

Jak žít? Když člověk dostane do vínku dar, o který nestojí?

Příběh vypráví o knězi, který opustil svou službu Bohu a usadil se v domku po svých prarodičich. Ve zpustlém domě a ještě zchátralejší zahradě chce začít nový život. Zahrada je vlastně odrazem jeho vlastní duše a mysli. Je plný beznaděje, úzkosti a bezmoci. Neví co sám se sebou. Pak se ale pustí do malých oprav na domě a hlavně do zvelebování zahrady. Najde si práci, spřátelí se se sousedy a nakonec začne pěstovat ovoce a zeleninu, kterou se snaží prodávat. V životě začne Jarek (náš kněz) konečně vidět smysl a po dlouhé době i radost. Nic ale není tak veselé, jak to vypadá. A vše se může v mžiku zbortit jako domeček z karet.

Jarek postupně zjišťuje šokující pravdu o své sexualitě. Jaké zvíře dřímalo uvnitř něho.

Oni už to vědí! Vyhodím broskve na kompost, sednu si do trávy a nenávidím celý svět.

Příběh který otestuje čtenářovu toleranci, empatii i ochotu přemýšlet a důvěřovat ve věcech zdánlivě neakceptovatelných. Citlivým a nebulvarním způsobem kniha rozkrývá jedno z nejtabuizovanějsich témat intimního života.

Po přečtení této knihy jsem měla hoooodně rozporuplné pocity. Popravdě jsem ale myslela, že mne tohle téma jako matku dostane ještě mnohem víc. Žádný odpor. Žádná nenávist. Nic z toho se u mne nedostavilo. Já ho spíš jen litovala.

Za to, jaký se narodil nemohl. Zjistil to a bojoval s tím. Spíš mne štvalo, jak se zachovali sousedé a lidé, kteří ho znali. Jak lehké je někoho odsoudit. Ale kdo jsme abychom soudili? Navíc člověka, který ani nic neudělal? Neměli bychom se mu spíše snažit pomoci? A co kdyby se tohle stalo nám?

Svět se se mnou houpá, chce se mi plakat, protože vím, že je to konec. Už nikdy neuvidím tuhle zahradu. Nic nebude, protože já už tady nebudu. Nic, nic, nic.... nejkratší cesta k Bohu.

Hodně silné téma. Morální dilema na téma, které je snad největším tabu v oblasti sexuální deviace.

Styl psaní autorky je úžasný. Nádherná, vytříbená čeština s detailním popisem. Měla jsem úplně pocit, jako kdybych s Jarkem stála na té zahradě a všechny jeho emoce prožívala také.

Moc se mi i líbilo přirovnání jeho života k zahradě.

Ale popravdě. Čekala jsem od knihy trochu více. Nějaké to boom, které se ale nekonalo. Hodně psychologie, ale děje minimum.

Určitě bych ale knihu k přečtení všem doporučila.

A mé ponaučení k knihy: Než někoho odsoudime, zkusme se vžít do jeho kůže.

6 26.01.2024

"Kdybych to zaklínadlo provedla správně, vysála bych ti duši. Ale něco v sobě mám. Jestli to není tvoje duše, tak...."
"Je to moje semeno."
"Já mám v sobě tvoje semeno? To zaklínadlo ti mělo v téhle ejakulaci zabránit. Měl jsi ejakulovat svou duši!!! A já mám zrovna plodné dny. Teď nejspíš otěhotním. "

Tak takovýhle rozhovor chce určitě vést každý chlap po svém poprvé .

Milujete lego, démony a "trochu" toho bizáru? Tak to je kniha:
ZBOUCHNUL JSEM SATANOVU DCERU právě pro Vás.

Jonathan je muž, člověk kterého všichni z rodiny pokládají za lúzra a nedospělého, nezodpovědného jedince. Bydlí v domě z Lega, který si sám postavil a pro zajištění obživy provádí lidí, teda hlavně děti, po svém domě. Za to, co vydělá se sotva nají. Jemu ale tento život naprosto vyhovuje.
Co se ale stane, když u jeho dveří zazvoní těhotná Sekuba, která navíc tvrdí, že dítě které má brzy přijít na svět je jeho? A co když Vám navíc její rodina "mile" ráda vysvětlí, že oženit se vlastně chcete?

Autor splnil přesně to, co na začátku předmluvy slíbil. Béčková démonicko-romantická komedie, za kterou by se nemusel stydět ani Hollywood . Bláznivá komedie, u které si říkáte: "To je taková blbost", ale stejně čtěte dál a smějete se od ucha k uchu.

Kromě romantiky je v knize i hodně brutálních scén. Vnitřnosti vyvržené mezi stehna, krev stříká na všechny strany a nějaká ta hlavička bez těla se taky najde. Autor ale scény popisuje s takovou lehkostí, že to čtěte pomalu jako pohádku a vůbec Vám to nevadí.

Řidič křičí, je stále naživu, ale veškerou pozornost věnuje vnitrnostem, které se mu rozlévají mezi stehna.

Na to, že to byl můj první bizárek, jsem si ho moc užila. Je to kniha, kterou nemůžete brát vážně a číst každý měsíc tohle, by mne určitě omrzelo. Každopádně jednou za půl roku je to příjemná změna.
Nelíbil se mi konec. Na mne moc idylické a uspěchané. Je ale fakt, že takové jsou i ty americké komedie.

Hodnotím: 3,5/5

4 24.01.2024

"Každý, kdo kdy vlastnil poklad, trpěl asi věčným strachem o život."

Co se stane, když je tím pokladem zrak? Co když lidstvo z čista jasna oslepne, až na pár jedinců, kteří měli štěstí?

Hlavni hrdina Bill Masen se probouzí v nemocnici, kam byl převezen po tom, co na něj zaútočil TRIFID. Neobyčejná rostlina, kterou lidé pěstují na výrobu oleje. Tyto kytky jsou ale velmi nebezpečné. Jsou masožravé, velké jako člověk, mají vymršťovací chapadlo s jedem a navíc můžou vytáhnout své kořeny ze země a pohybovat se. Jak ale zjišťuje náš hrdina, ani to není vše. Trifidi mohou mezi sebou i komunikovat.
Bill měl ale štěstí v neštěstí. Díky nehodě měl totiž zavázané oči, a tak zelená světla neviděl. Je tedy jedním z mála lidí, kteří neoslepli. Když vyjde z nemocnice zjišťuje, že svět, jak ho znal, už neexistuje. A že začíná doba, kdy každý bojuje jen a jen za svůj život. Své přežití.

Co je ale horší? Masožravé rostliny, nebo chování lidí vůči sobě navzájem? Kdo je pro Billa větší hrozbou?

"Nebylo by správné, aby jeden druh tvorstva převládl natrvalo."

Úžasné postapokalyptické sci-fi. Ačkoli bylo napsáno před cca 80 lety, nic se nezměnilo. Wyndham zde řeší aktuální téma i pro dnešní dobu.

Sci-fi plné akce, napění. Dej plyne rychle a já se od knihy nemohla odtrhnout. Přečetla jsem ji za dva dny a nechápu, jakto, že jsem na ni nenarazila už dávno.

Moc se mi líbilo, jak hlavní hrdinové řešili morální dilema v extrémní situaci. Nevím, jak bych se zachovala já na jejich místě. Zachránit ostatní?Zachránit svůj vlastní život? Krást, rabovat, zabít někoho? Autor mne vyloženě vtáhl do děje. A i když se mi mnohdy nelíbilo, co postavy dělaly, musím říct, že v té situaci bych nejspíše jednala stejně.

"Dokud trvá život, trvá i naděje."

Na někoho může být v knize málo střetů lidí x trifidů. Mne ale přišlo skvělé, že ve 2/3 knihy byli lidé spíš nepřátelští vůči sobě navzájem.

Byla to opravdu kometa, co způsobilo slepotu? Nebo za to může člověk? I to se nakonec dozvíte.

"Smrt je jen závěr živosti. Teprve rozklad znamená definitivní zánik"

A musím říct že knihu si chci koupit i do své knihovny. Ono tak moc jsem si ji zamilovala. Určitě během života ještě několikrát přečtu.

24 22.01.2024

Neboť mrtví cválají rychle....

Jak vše dopadne? Podaří se pěti mužům a jedné odvážné ženě hraběte zastavit? A co se stane, když vás ochutná upír?

Musím říct, že ačkoli bylo dílo psané v roce 1897 je napsané tak skvěle, že bychom to ani nepoznali. Příběh je neskutečný. Plný napětí, akce a rozhodně se při čtení knihy nebudete nudit. Já se místy i bála hlavně, když jsem četla do pozdní noci.

Možná za to může i forma, kterou Stoker zvolil. Celá kniha se totiž skládá z mnoha deníku, které jsou chronologicky poskládány. Máme tedy přehled, jak se věci postupně udály, a jak je jednotlivé postavy vnímaly.

Postavy a prostředí líčí Stoker tak přesvědčivě, že jsem měla pocit, jako bych skutečně v Londýně, Whitby ale i Transylvánii byla s nimi. Navíc jsem si všechny postavy zamilovala. Ať už se jednalo o Minu Harkerovou, Jonathana Harkera, Doktora Van Helsinga nebo Johna Sewarda.

Teď už chápu proč je Dracula fenoménem i po více než 100 letech od napsání. Stoker byl mistr.

A teď se můžu pustit do knihy Dracul od D. Stokera

Četli jste Draculu nebo Dracul??? Viděli jste film? Budu ráda když mi své dojmy napíšete.

17 20.01.2024

Já převezu vás k břehům věčně hrůzy, v tmy propasti, kde s ledem zář se svaří. Dante Alighieri

Musím říct že z knihy mám velmi smíšené pocity. 1/3 knihy byla naprosto o ničem. 2/3 připomínala špatný erotický film. Až v poslední části knihy jsem se dočkala fantasy. A musím říct, že se mi líbilo. Škoda, že taková nebyla celá kniha.

Emilia mne neskutečně štvala už v první díle. Musím ale říct, že v tom druhém to bylo ještě horší. Tak blbou postavu jsem snad ještě v knize nepotkala. Někdy jsem měla pocit že trpí schizofrenií. Ira byl pro ni úžasný, pozorný a vzápětí sobeckej hajzlík, který ji chce jen využít.
Je panovačná, nevděčná, sobecká, pyšná a její ego sahá až k nebi. I když sama nic nedokázala. Kdyby se tak choval démon ok, ale ten byl oproti ní úplný beránek...

Na to, že je to YA literatura jsme byli svědky dost bizardnich erotických scén. Prsa polévaná čokoládou, šlehačka na chloubách pánů. Nespoutané orgie na stolech. Tohle číst moje dcera ve 12letech, tak asi nadšená moc nejsem.

No, nakonec se aspoň pár záhad vyjasnilo, jiné ale přibyly.
A mně nezbývá nic jiného než doufat, že poslední díl bude fakt bomba


Hodnotím: 2,5/5

3 13.01.2024

Máte rádi upíry? Tak tady se s nimi potkáte. Nečekejte však žádné slaďouše s namakanou postavou, od kterých by jste se nechali s chutí kousnout. Ne. Žádné takové romantické představy nemějte. Tady jsou vampýři temnější než sám Dracula. A mne jejich popis dostal a moc se mi líbí.

Autor nás drží po celou knihu napnuté jak struny na houslích. Nutí nás číst dál a dál... A přemýšlet (dokonce i nad matematikou ). Jeho popisy jsou geniální. Vykreslení morbidních scén bylo tak živé, že se mi místy dělalo i špatně.

Co mne překvapilo, ze série Nekroskop má 15 dílů. Já myslela, že se jedná o trilogii. Nevadí. Pokud i další knihy budou tak skvělé jako první díl, ráda je přečtu všechny. A chápu, proč kolem Nekroskopu vznikl i kult.

Závěr knihy mohl být trochu delší, ale mé očekávání bylo naplněno i tak. Podle popisu knihy jsem čekala i víc upírů. Tak třeba o upírech bude více v dalším dílu.

Pokud máte chuť přečíst si knihu, která je multižánrová a hodně temná, neváhejte. V Nekroskopu se snoubí dohromady horor, špionážní thriller, fantasy a dokonce i trochu toho sci-fi.

3 10.01.2024

Vítejte ve světě plném lží, intrik, nenávistí a starých křivd. Ve světě, kde nikdo neví, jak dlouho bude ještě žít. Tam, co kovbojové pijí whiskey, chodí do vykřičených domu a navíc sahají velmi lehce po zbrani. Ve světě, kde se zabíjí pro míň než pár ukradených krav. Tak, kde se zároveň čest, láska a přátelství cení nadevše.

Ocitáme se na divokém západě. Až u samých hranic s Mexikem. Ve městečku Windsfield. Zde na ranči s názvem Dvě slunce žije mladý chlapec Jack spolu se svou matkou Sally, sestrou Alice a strýčkem Calebem. Jack byl jako malý svědkem zabití svého otce. A nese si z toho následky. Je dědicem bohatého ranče a tak trochu rozmazlené dítě, které má vše, co chce.

Se strýcem má skvělý vztah. Zato jeho matka Caleba nemá v lásce. Díky němu Jack pije, chodí za děvčaty, honí dobytek a občas se s někým i popere.

Maminka si najde nápadníka. Hite ale není takový, jaký se zdá. Caleb a Jack naleznou důkazy, kým opravdu Hite je. A tady začínají všechny problémy.

jak se nakonec z bohatého rančera stane psanec, kterému hrozí oprátka? Co vše je člověk schopen udělat pro pár dolarů na víc? A jak tohle dopadne?

Spíš než americký western, kde bych čekala indiány, jsem zde viděla film Austrálie. Rančeři, honáci dobytka, pašeráci, zloději krav a překupníci.

Začnu bohužel tím horším. Popravdě jsem myslela, že knihu vůbec nedočtu. Ještě na 70 straně jsem byla přesvědčená, že knihu zabalím do krabice a poputuje nedočtená o dům dál. Vůbec mne příběh nebavil.
Navíc mne rušilo při čtení pár věcí:
1. Absence odstavců. Například: Jack je na ranči a na druhém řádku už je ve městě? Mnohdy jsem se vracela a říkala si, kdy se tam ocitl.
2. co ty ...???
Já říkala, že mi tři tečky určitě vadit nebudou, protože je píšu často také. Tohle byl ale prostě mazec. Na jedné stránce třeba i 15x tři tečky . Bohužel to bylo i na mne moc.

A tyhle věci pro mne byly tak rušivé, že jsem se díky nim nemohla vůbec začíst.

Jenže pak přišel zvrat. Nevím, jak to autorka udělala, ale od 90 stránky jsem přestala nějaké ... a odstavce řešit. Soustředila jsem se pouze na děj. Stránky mi ubíhaly pod rukama a já musela číst dál a dál...

Kniha je velice čtivá, autorka má vytříbenou češtinu a skvělý cit pro detail. Popis prostředí je líčen bravurně a přesto bez zbytečných opisů. A musím říct, že jak se děj rozjede, jede jako dobře promazání vlak, který se zastaví až v cílové stanici.

Moc se mi líbilo, jak se postavy vyvíjeli. Od rozmazleného kluka, který si užívá život plnými doušky, bez ohledu na následky. Přes psance, který se boji o to poslední, co má. Až po muže, který si jde tvrdě za svým snem. Nebojí se chlapské práce, zodpovědnosti a má pevnou vůli.

Jackovi jsem fandila ve všech fázích jeho života. Jen mne občas rozčilovalo to, jak to měl se ženami. Hold divoký západ.

09.01.2024

Každý vězeň chce utéct z vězení, na tom není nic k nepochopení. Co se ale stane, když z vězení chce utéct samotné vězení? A Inkarceron je natolik chytrý, že se mu to skutečně může podařit

Finnovi se podařilo z vězení utéct, ale musel v něm zanechat své přátele Keira a Attiu. Což ho nesmírně trápí. Navic si venkovní svět představoval jinak.

Claudie, která Finna zachránila s vidinou, že bude novým králem, je z Finna zklamaná. Čekala, že se bude chovat jako princ, na vše si vzpomene a ujme se trůnu. Teď i ona pochybuje, zda je Finn skutečně princ Giles.

Královna Sia navic Finnovi nechce trůn nechat zadarmo. Na scéně se tak objevuje i její uchazeč, který tvrdí že je princ Giles.

A do toho všeho se Inkarceron rozhodne utéct z vlastního vězení. Kdyby se mu ale utéct podařilo vězení jako takové by přestalo existovat a uvnitř by zemřelo tisíce lidí.

Jak vše nakonec dopadne? Podaří se Inkarceron nakonec porazit?

Bohužel musím hodnotit pouze 3 ačkoli dej byl akčnější než v prvním díle. Obsahoval hodně překvapení, zvratů, přesto mne do děje úplně nevtahl. Byla místa, kde mne i nudil.

Spíše, než abych si postavy oblíbila, mne rozcilovaly. Hlavně Cloudie, která nemohla překousnout, že Finna hodně ovlivnil pobyt ve vězení. Keiro, který neustále myslel jen sám na sebe a dokonce i Attia.

Konec mne doslova zklamal. Čekala jsem větší rozuzlení a ne ještě víc, za mne nelogických rozhodnutí a věcí.

Kniha je řazena jako fantasy pro děti a mládež. No za mne je to sci-fi a nevím, zda děti a mládež budou z této knihy nadšený.

Dost dobře nechápu, jak zrovna tato kniha, tedy respektive její 1 díl mohl získat cenu The Times za nejlepší dětskou knihu roku a stal se i předlohou k filmu. (Aspoň tak to píšu na zadní straně knihy Sapphique).
Za mne kniha, kterou přečtu jednou a už se k ní nevrátím.

07.01.2024

Kniha řeší především vztahy mezi etniky.
Jednak je tento vztah vyobrazen příběhem lásky japonské dívky a bělošského chlapce, jednak i vyšetřováním vraždy místního rybáře, z níž je obviněn rybář právě japonského původu.

Jak soudní proces dopadne? Odsoudí Kabua jen kvůli jiné národnosti?

Kniha ačkoli není úplně mým žánrem mne naprosto dostala. Byla jsem napnutá jak struna a doufala, že se nakonec vše vysvětlí.

Příběh o rasismu, kolektivní vině, zakázané lásce a o tam, jak nakonec čest a láska zvítězí nad nenávistí a lží.

Za mne velmi zajímavá kniha a já se dozvěděla i spoustu věcí, které jsem nevěděla. Viz násilne odsunutí Japonců do pracovních táborů.

2 06.01.2024

(SPOILER) Hodnocení 3,5/5
Nevím, proč je kniha řazena ve fantasy, thrilleru. Za mne je to čistě sci-fi.

Takové vězení jako je Inkarceron si snad ani nedokážu představit. Nejen, že se nejedná o místnost, místnosti nebo město. Inkarceron je tak velký, že obsahuje lesy, pouště, savany, města i jezera. Jedná se vlastně o celý svět. A v tomto světě vládne Inkarceron. Systém, který vytvořili Moudří. Jednalo se vlastně o experiment, Moudří chtěli ze spodiny lidstva (vrahů, zlodějů, násilníků) vytvořit dokonalou společnost. Ráj na Zemi. Jenže tento experiment se zrtnul. Inkarceron rozhodně není rájem na Zemi. Není dokonce ani místem, kde by jste se chtěli ocitnout. A aby toho nebylo málo, všude kam se podíváte, vás Inkarceron zkrze kamery pozoruje. A v tomto světě se narodil náš hrdina Finn. Nebo se zde snad nenarodil? Nic si totiž nepamatuje, na ruce má vytetovaného orla s roztaženými křídly a občas má vidiny, které pocházejí z venkovního světa.
Naproti tomu Klaudie žije ve venkovním světě. Kde se čas zastavil v 17.stoleti. Je dcera Strážce Inkarceronu a má si brát budoucího krále, kterého ale nemiluje.
Jaké tajemství objeví? Najde Finn nakonec cestu z vězení ven? A jakou roli v tom všem sehraje vytetovaný orel?

Za mne velice zajímavé sci-fi. Některé věci jsem prokoukla bohužel už na začátku knihy. A celkem mne to mrzelo. No ale nakonec tam tech wow momentu bylo i tak dost
Musím říct, že několik věcí nemělo úplně logiku a měla jsou pocit, že autorka si je vymyslela jen proto, aby ten příběh nějak zdárně dotáhla do konce.
Moc se mi líbila představa, že si Inkarceron žije svým vlastním životem. Jako autonomní organismus. Využívá veškerou organickou hmotu, která zemře k výrobě nových vězňů a pokud nemá organické tkáně dost nahradí ji kovy, dráty a úlomky. Tak vznikají polo - lidé.
Inkarceron je vlastně takový velký bratr, který vše vidí.
Nápad skvělý ale zpracování bohužel pokulhává, ani postavy nejsou, tak zajímavé, abych si vyloženě nějakou z nich oblíbila.
Jsem zvědavá na další díl. Snad nám tam autorka objasní některé věci z prvního dílu.

1 30.12.2023

Začnu dvěmi citáty z knihy:
Všechno se dá vybojovat a zvládnout - kromě smrti. Smrt je definitivní.
Ne náhody, ale rozhodnuti určují náš osud.

Boris je mladý muž pracující v redakci. Je gay, což netuší ani jeho rodina, ani kolegové. Má přítele Marka, svou kamarádku Sofi a své přátele s gay klubu. S těmi si nemusí na nic hrát. Příběh však začíná tím, že mu Marko zničeho nic řekne, že se s ním musí rozejít. Boris nechápe, co se stalo. Když najde ve schránce oznámení o Markově svatbě se ženou, svět se mu zhrouti. Boris se snaží lásku, kterou cítil k Markovi zalepit dalšími vztahy. Dokáže se Boris postavit tlaku okolí a přizná svou homosexualitu? Najde svou spřízněnou duši?

Bohužel musím hodnotit 3,5. V knize mi přišlo spoustu věcí za hranou. Tohle všechno, že by se stalo jednomu člověku a jeho přátelům? Autorka neřeší totiž jen problém homosexuality, ale i domácího násilí, úmrtí dítěte, znásilnění, náboženství, vraždu, sebevraždu, stalking nebo neplánovaně těhotenství. No, na jednu útlou knihu toho bylo až moc. A já měla pocit, že Boris se nestýká s nikým normálním. Někdy je méně prostě více.
Dále jsem si myslela že kniha bude více řešit psychologii postav a to, jak přiznat okolí, že člověk úplně nezapadá do ideálu společnosti. O tom, jak se s tím vyrovnat sám a přiznat to i svým blízkým. Bohužel Boris to moc neřešil a nakonec se přiznal jen pár lidem.
A ten konec se vůbec nepovedl....aspoň za mne. Nečekala jsem happyend ale ani toto ne...
V knize bylo i překvapivě mnoho sexuálních scén a praktik. Mnohdy i bazardnich. Telefonovat při sexu s maminkou mi přišlo vážně divné...
Myslím, že kniha hodně poukazuje na to, jak to mají homosexuálové těžké. Přitom já si myslím, že dneska na to už koukáme úplně jinak. Myslím, že hodně z nás zná někoho kdo je gay nebo lesbička, a neřeší to. Dokonce i tady, u nás na vesnici, už to není tabu. Neříkám že registrované partnerství a manželství je rovnocenné. Myslim ale, že do budoucna se to změní. I adopce dětí. Nevím jak je to na Slovensku, protože autorka je Slovenka, ale u nás uz může i farářka veřejné přiznat a vydat knihu o tom, že je lesbička a nikdo ji neodsoudi.
Vadilo mi proto, že v knize každy, kdo je homosexuál je automaticky diskriminován. To možná bylo před 10-20 lety, ale ne teď. Kniha je vydána v roce 2019. Proto to úplně nechápu.

26.12.2023

Příběh Leru dospěl ke svému konci. Nebo snad novému začátku?
Sled chybných rozhodnutí Arumiela stálo více než jen ztrátu věrných následovníků. A i on začíná chápat své chyby a možná jich dokonce lituje. Zatímco vojsko Hiromota stojí před branami hlavního města Leru, Corvus a Luciana se vydávají do Ruin za Skleněnou pouští hledat nové město, kde by démoni i lidé mohli žít v míru.
Navíc je jejich cílem stvořit nového boha, který jim pomůže přivést zpět Vulpeho. Kdysi nejmocnějšího boha Leru. Povede se jim to? A jakou cenu budou muset za jeho návrat zaplatit?

Musím říct že po předchozích dvou dílech jsem se na závěr moc těšila. Bohužel mne ale trochu zklamal.
Příběh byl opět čtivý, postavy skvělé vykreslené. Autorka stále pokračuje v dokonalém logickém uvažování postav. Na stylu psaní se nic nemění a dej ubíhá velmi rychle. To všechno co jsem chválila v předchozích dílech platí i tady. Zvratů bylo také dost, jen nabyly tak zásadní.
A teď to ale...
Já prostě čekala větší mazec a wow efekt, který se bohužel nedostavil. Bitvy, na které jsem se těšila, byly nakonec vybojovány bez ztrát.
Co mne zamrzlo jako další bylo, že až v tomto díle byla mapa Leru. Určitě bych ji uvítala i v předchozích dvou dílech. Tam bohužel nebyla a svět Leru jsem si tak mohla jen představovat.

Doufám, že o světě Leru neslyšíme naposledy, závěr totiž není úplně ukončen a dává prostor pro případný další díl.

Spoiler:

Pokud máte rádi happyendy určitě se vám kniha bude líbit. Já od autorky čekala prostě zkázu a apokalypsu, kde přežije vážně jen pár vyvolených.

1 24.12.2023