lulucinax
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
Úsměvná novela, ale když člověk ví o čem to doopravdy je, tak to už taková sranda není.
Z 1984 mě mrazilo více, ale Farma zvířat se mi četla lépe a i proto, že má jen lehce přes sto stránek.
Tyhle knihy moc nevyhledávám, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Medvědín
Fredrik Backman
Medvědín je kniha o hokeji, ale mohla by být klidně i o fotbale. O hokej tu nejde, ale i jde především. Ten, kdo v Medvědíně nehraje hokej nebo ho hraje špatně je outsider.
Příběh je o nás, o lidech, jak se chováme a jak se chováme v davu. Autor se v knize zabývá rodičovstvím a dospíváním dětí. Skvěle vystihl postavy, které nejsou černobílé a nic není takové, jak se na první pohled může zdát.
Backman píše čtivě a napínavě, příběh mě vtáhl a nepustil, přestože jsem brzy odhadla, kam bude děj směřovat. Obyvatelé městečka mi přirostli k srdci a já těším se, až si přečtu další díly, ale chci si je trochu šetřit.
Vrány
Petra Dvořáková
Hodně smutná kniha. A ještě smutnější je, že ono nepochopení mezi rodiči a jejich dětmi určitě není případ jeden z tisíce a troufám si říct, že ani jeden ze sta. Proto si myslím, že příběh by si měl přečíst každý.
Velkou neplechu v sebevědomí a sebehodnoty, hlavně u dívek, nadělá srovnávání. Podívej na tamtu, ta je taková a dělá to takhle, proč ty jsi taková a proč nemůžeš být jako ona.
Báry jsem litovala a její máma byla příšerná.
Styl psaní Petry Dvořákové se mi líbí a už pokukuji po jejich dalších knížkách.
Zahrada
Petra Dvořáková
Po ohlasech na knihu jsem se ji trochu bála, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Autorka skvěle zpracovala velmi těžké téma.
Obávala jsem se nechutných detailů, ale kniha byla spíše o vnitřním rozpoložení člověka, který bojuje proti tomu jaký je, co cítí a ví, že je to špatně.
Petra Dvořáková je mou oblíbenou autorkou a těším se na další, kterou si od ní přečtu.
Její knihy jen tak nezapomenu, jsou mi přínosem a dlouho o nich přemýšlím.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Skvělá, hodně silná a temná kniha od mé oblíbené spisovatelky, která umí velmi dobře vtáhnout do příběhu tak, že se s hlavní hrdinkou Sárou procházíte v lese a sbíráte s ní houby.
V knize se střídají dvě časové roviny. Připravte se na to, že její rodinu začnete nenávidět. Rozhodně je dobré Houbařku proložit oddechovkami.
Trochu mi tím sběrem připomněla Do tmy od Anny Bolavé, kterou mohu rovněž doporučit a není z ní cítit tolik deprese.
Přestože kniha byla výborně napsaná, Anežku podle mě nepředčila.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Stejně jako Sůl moře mě kniha chytla od první stránky. Díky krátkým kapitolám a čtivému napínavému ději vám stránky ubíhají pod rukama. Děj je zasazen do období druhé světové války, takže to vůbec není lehké čtení. Vše jsem prožívala s hlavními hrdiny a fandila jsem jim.
Pokud hledáte podobné čtení, tak doporučuji Jmenuji se Maryte od Alvydase Šlepikase.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Mé první setkání s autorkou a musím uznat, že se jedná o velmi povedenou českou detektivku.
Vyšetřovatelé mi byli sympatičtí a nevadilo, že jsem nečetla předchozí díly. Jen jsem to kvůli tomu měla těžší.
Přišlo mi, že postav se v knize vyskytovalo až příliš a u každé bylo i jméno a příjmení. (třeba i jméno zaměstnankyně bazaru, která se tam objevila jednou a v dalších knihách se pravděpodobně vyskytovat nebude). Přehled jsem neztratila, ale trochu mě mátly, ale možná, že to byl záměr.
Některé části se mi zdály zbytečně popisné a opakovaly popisy vyšetřování, kde šli k někomu a opakovali mu, co se zrovna dozvěděly, i když čtenář už to věděl. Osobně mám raději svižnější detektivky.
Celkově má autorka velmi dobře promyšlený děj, který je logický a pěkně plyne. Kniha je čtivá a hlavní hrdinové uvěřitelní. Tip na vraha jsem měla, ale mýlila jsem se. Od jistého okamžiku už byl evidentní. Konec vyšetřovatelům spadl trochu do klína, ale proč ne. Časem možná zkusím i nějaké další její knihy.
Vzplanutí
Jiří Březina
Třetí díl detektivní série s Tomášem Volfem je opět skvělý. Autor hned naláká podivným "vzplanutím" a vám to nedá a musíte číst pořád dál, dokud se všechno nedozvíte.
Rozhodně zkuste, pokud jste s tímto autorem ještě neměli tu čest. Odměnou vám bude svižná česká detektivka se zajímavou zápletkou. Série je moje oblíbená a případy si šetřím.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Autorku mám moc ráda a tato kniha se mi zatím líbila nejvíc. I když mě lehce odrazovala svou délkou, ale každou stránku jsem četla se zápalem. Díky krátkým kapitolám se čte rychle a vy nevíte, kdy přestat se čtením.
Téma je opět dost silné a týká se dětí, takže se nějaké pasáže četly hodně špatně. Nicméně rozhodně můžu doporučit, příběh se mi moc líbil a hrdinové mě zaujaly, ostatně jako vždy u této autorky.
Btw. Je řazena do kategorie Young Adult a je to jediné YA, které čtu.
Zahrada mrtvých duší
Lukáš Boček
Už dlouho jsem si chtěla přečíst tuto knihu, protože jsem na ni četla jen samé skvělé recenze a má vysoká hodnocení a musím říct, že zcela oprávněně. Přestože jsem tedy měla vysoká očekávání, jsem nadšená. Moc se mi líbilo, jak autor téma zpracoval a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Brzy jsem odhalila, kam příběh směřuje a nebylo mi z něj dobře.
Kniha jako taková byla napsaná skvěle a velmi čtivě. Vyvolala ve mně řadu emocí a jejich rodiče jsem nenáviděla od začátku knihy.
Jak může být matka ohledně svých dětí tak nečinná?
Petr a Lucie
Romain Rolland
Knihu jsem četla poprvé na základní škole a doteď si pamatuji pocit, jak mě dostala. Především, jak skončila. Byla jsem hodně překvapena.
Nyní jsem si ji poslechla, abych si ji připomněla. Audiokniha je pěkně namluvena více hlasy a mohu jedině doporučit. Je kraťounká a třeba vás dostane, stejně jako mě
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Knihu z poválečného období, která se především zabývá odsunem Němců ze Sudet, jsem poslouchala na doporučení. Vůbec se mi do ní nechtělo, protože v poslední době jsem četla dost knížek s tematikou války a už jsem jí zkrátka přesycená. Není to lehké čtení. Nicméně jsem knihu objevila na audiotéce, tak jsem se do ní pustila a jsem za to ráda.
V příběhu se hodně řeší vztahy mezi Čechy a Němci, místy je dost drsná, ale nechybí ani romantická linka. Stylem i tématem mi připomněla Šikmý kostel od Karin Lednické.
Kniha byla pěkně namluvená, postavy v ní mě zaujaly a časem se pustím do dalšího dílu. V brzké době by měla vyjít i trojka. Tudíž mám další rozečtenou/rozposlouchanou sérii a to jsem je spíš chtěla dokončovat a ne začínat nové. No nic.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Patří mezi ty knihy, nad kterými se nejde nezamyslet. Je psána lehce, čte se velmi dobře a navíc je maximálně na dva večery. Takové mám ráda. Líbil se mi i humor, přestože je to kniha smutnějšího rázu, pohladí vás na duši.
Je důležité si uvědomit, co je v životě důležité a ideálně dřív, než vám dojdou síly nebo vás zachvátí nějaká nemoc.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Nečtěte si anotaci, jinak se připravíte o dost příběhu.
Život na Hájovně s Vojtěchem nebyl žádný med, ale co přišlo pak, to bylo kruté a nedovedu si představit, co bych dělala, kdyby se to stalo mně. Hlavní hrdinka byla jistojistě silná žena, jen na konci jsem nechápala její počínání.
Příběh mě zasáhl, ale úplně jsem se nedokázala do něj vžít. O Vojtěchovi jsem nevěděla, co si myslet. Pořád to nevím. Každopádně to nebyl špatný poslech a někdy zkusím další dílo této české autorky.
Anežka
Viktorie Hanišová
Velmi silný příběh o ženě, která si uvědomí až příliš pozdě, že by chtěla mít dítě a je odhodlaná udělat pro to všechno. A chce mít za každou cenu takovou holčičku, jakou si vysnila.
Výchova dětí a vztahy jsou hodně složité a křehké. Je důležité naslouchat druhým, ale i sobě samotným.
Místy mi ze čtení bylo hodně smutno. Autorka skvěle popsala postavy a jejich pocity. Vtáhla mě a nepustila stejně jako Rekonstrukce. Až teď jsem zjistila, že Anežka je autorčina prvotina, vůbec to není poznat.
Budu se těšit na další knihu, protože Viktorii Hanišovou zařazuji mezi mé oblíbené české spisovatelky.
Svatá hlava
Hana Lehečková
Velmi zajímavě napsaná kniha i typograficky. Chybí interpunkční znaménka, takže když se nehlídáte, čtete jak kulomet, ale dá se na to zvyknout. Je psána jednoduchým stylem, takovým, jakým je hlavní hrdina.
Autorce se povedlo skvěle zachytit jeho myšlenky a chování. Chvíli ho budete litovat, chvíli nenávidět, pak z něho jde strach a vy nevíte, co přijde dál. Rozhodně neměl vůbec jednoduchý život a stejně tak jeho matka.
Knihy z Edice Tvář jsou netradiční, s trefnými ilustracemi. Jsem moc ráda, že jsem se pustila do jejich čtení a těším se jaká bude ta další.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
Skvělý dobrodružný příběh o Kubovi a jeho plyšákovi zaujme i rodiče. Ze začátku jsem se trochu vyděsila, protože řeší i závažné rodinné otázky, které vyvolaly u dětí další a další otázky, ale pak se rozjelo Kubovo dobrodružství.
Některé pasáže byly strašidelnější a některé hodně dojemné. Autorka úžasně vykreslila Zemi Ztracených a hltali jsme hlavně se synem stránku za stránkou.
A vůbec nevadilo, že jsme ho četli teďka na jaře. Až děti malinko povyrostou pořídíme Harryho Pottera a docela se na předčítání těším.
Anežka
Viktorie Hanišová
Velmi silný příběh o ženě, která si uvědomí až příliš pozdě, že by chtěla mít dítě a je odhodlaná udělat pro to všechno. A chce mít za každou cenu takovou holčičku, jakou si vysnila.
Výchova dětí a vztahy jsou hodně složité a křehké. Je důležité naslouchat druhým, ale i sobě samotným.
Místy mi ze čtení bylo hodně smutno. Autorka skvěle popsala postavy a jejich pocity. Vtáhla mě a nepustila stejně jako Rekonstrukce. Až teď jsem zjistila, že Anežka je autorčina prvotina, vůbec to není poznat.
Budu se těšit na další knihu, protože Viktorii Hanišovou zařazuji mezi mé oblíbené české spisovatelky.
Pláňata
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková patří mé oblíbené české autorky a její novinka mě opět pohltila od první stránky.
Skvěle vystihuje vztahové a mezigenerační problémy, staré křivdy a pozdější vliv na chování a výchovu.
Pavlíny mi bylo neskutečně líto a smutné je, že v mnoha rodinách to takhle chodí.
Dědina
Petra Dvořáková
Kniha popisuje, jak to chodí na takové vsi - dědině.
Trochu hůř se mi četla, protože autorka používá vesnickou mluvu, ale právě proto je vyprávění velmi věrohodné.
Já jsem sice holka z města, ale i tak jsem se do příběhu dokázala vžít. Pomluvy a závist jsou všude.
Ty babky, které ví všechno nejlíp, mě neskutečně štvaly. Místy se mi zdálo, že to bylo jen takové plácání, které mě nudilo, ale možná i to byl záměr :)
Přestože hodnotím knihu "jen" čtyřmi hvězdami a považuji ji za slabší, tak ji můžu vřele doporučit.
