Mandlevest komentáře u knih

Absolutní nadšení a všem, kteří mají rádi (nejen) severskou krimi, vřele doporučuji! Výborně vystavěná detektivka, která má neuvěřitelný spád, skvěle popsaný, logicky vystavěný průběh vyšetřování, opravdu výborně se doplňující vyšetřovatelskou dvojici Naiu a Marka .Zejména Mark Hess, připomínající mi kombinaci Harryho Hola a inspektora Colomba, nemá chybu. Spisovatel se podílel na filmové podobě Sněhuláka (neviděla jsem) a TV seriálu Zločin (taktéž jsem neviděla). Za mě ale prosím, pane Sveistrupe, nejvíce času věnujte psaní, protože to Vám jde náramně. Kdo překousne několik stránek s docela brutálně popsanými vraždami, bude odměněn. Za mě jedna z nejlepších, ne-li nejlepší, krimi, které jsem v poslední době četla.

74 05.01.2020

Možná se mi Slepá mapa líbila o trošičku více, ale i tak dávám plný počet. Pro nás, čtenáře trošku zralejšího věku, je to vzpomínka na to, jak to fungovalo v době našeho mládí a zdařilá připomínka toho, protože autorka je opravdu brilantní vypravěčka, že ač dnes vše nefunguje tak, v co jsme v době zvonění klíčů na Václavském náměstí doufali, je to, přes všechny problémy a neduhy v současné společnosti, pořád stokrát lepší než tehdy. Už jen proto, že záleží často jen na nás, jaké si to uděláme. A už jen to je přece osvobozující. Opět knihu , jako i u Slepé mapy, předkádám dcerce, která studuje osmileté gymnázium a momentálně louská jako povinnou četbu Chrám Matky Boží v Paříži. I já ho před skoro čtyřiceti lety četla jako povinnou četbu. Je to krásná kniha, ale možná by stálo za to, dnešní mladé generaci ,předat nějaká poselství o naší zemi v době ne příliš minulé.

74 30.03.2019

Zvláštní kniha, na kterou jsem byla zvědavá a určitě nelituji, že jsem si ji půjčila. Má vysoké hodnocení a já se nedivím, je to hodně čtivá záležitost, subtilní rozsahem stran, ale autorka, která je psycholožka (a je to hodně znát) promíchá osudy svých šesti hrdinů opravdu čtivě a napínavě. Každý z nich se pere se životem jinak, nikdo z nich není bez problémů, no, závidět jim určitě nebudete. Ale je zde i určitá naděje, jen je třeba ji uchopit a nebát se. Autorka čerpá inspiraci ze své bohaté praxe a je znát, že lidským duším opravdu rozumí. Je to její prvotina pro dospělé čtenáře a já doufám, že není poslední. Zajímavé čtení, psychologická sonda do několika lidských osudů, která se těžko odkládá a já ji určitě doporučím.

73 18.12.2024

Ještě že jsem si v knihovně půjčila ty vánoční romantiky dvě :-). Po tom prvním zklamání jsem se nebojácně pustila do druhé knihy a přesvědčila se, že i v tomto žánru se dají najít opravdu pěkné příběhy s vánoční atmosférou. Já si knihu tentokrát nemusela dávkovat a dala jí skoro na první dobrou. Začíná smutně a určitá nostalgie prochází celým vyprávěním, ale příběh je moc hezky a hlavně vkusně napsaný. Je plný naděje, rodinné pospolitosti, přátelství a také voní různými vánočními dobrotami a čajem, který hrdinka Madita s láskou připravuje. A dočkáme se i tajemného Santy, toho si určitě zamilujete jako já:-). Laskavý, dojemný příběh, který umí vzbudit emoce. Určitě doporučuji a hodnotím, v rámci žánru, maximem, nemůžu jinak :-). A od autorky si ještě něco přečtu, píše skvěle. A ta obálka:-), ta je stejně kouzelná jako příběh sám.

73 10.12.2024

Fascinující příběh Mily Pavličenkové, ukrajinské odstřelovačky, která za 2. světové války zastřelila 309 fašistických vojáků, z nich bylo skoro 40 elitních odstřelovačů. Už toto by, pro mě, stačilo, abych se na knížku těšila. Miluji tyto příběhy založené na reálném podkladu, s reálnými postavami, které mapují, většinou, jejich fascinující životní cestu a pomohou si jen lehkou fikcí. Tento příběh má ještě přidanou hodnotu, napsala ho totiž Kate Quinn, a ta tento žánr umí opravdu brilantně. Byla jsem celkem překvapená docela rozporuplnými hodnoceními, no, já se nemohla odtrhnout. Ať již jsem četla první část knihy , věnovanou době před vyhlášením války a zejména roku 1941, kdy Mila bojovala, po boku svých věrných, v první linii válečné vřavy. Ale o nic méně zajímavá byla část z roku 1942, kdy byla vyslána sovětskou propagandou do Ameriky ,aby napomohla v mnoha vystoupeních k urychlení vstupu USA do války. Zde se setkává mj i s E. Rooseveltovou , manželkou prezidenta. Moc zajímavé čtení, zase jsem si dohledávala i když mnohé najdete i v Poznámce autorky, tu nevynechejte. Už před časem jsem četla výbornou knížku Krycí jméno Helena, o špionce Nancy Wake. Také úžasný příběh, nádherně sepsaný A. Lawhon. A mně to nedá ho i zde nepřipomenout, tím spíše, že jsem ji zahlédla v podzimní slevě za cenu jednoho dortíku :-(. A tak , vedle doporučení Diamantového oka, zkuste i ji. Budete dvojnásobně spokojeni a ještě se mnoho zajímavého dozvíte. A ještě si neodpustím...Mila byla Ukrajinka, bojovala v Rudé armádě a pohřbená je v Moskvě, v Rusku. Kdoví, co by dnes říkala, za koho bojovala. Věřím, že by si vybrala tu správnou stranu.

73 15.10.2024

Ali Hazelwood mě prostě baví a tato knížka mě o tom definitivně přesvědčila. Od té doby co jsem ji a Emily Henry objevila, docela se zvyšuje moje skóre přečtených romantických knížek :-), obě totiž píšou skvělé oddychovky. Vlastně ten příběh je úplně jednoduchý, ale Ali umí , a to víc jak sympaticky, pracovat s prostředím vědeckých ústavů, ( které dokonale zná, sama je totiž profesorkou věd!), kde se většina jejich příběhů odehrává a má talent na vytvoření opravdu sympatických, uvěřitelných hrdinů. Je to originální, laskavé a svěží čtení a já si Elsie i Jacka opravdu zamilovala a bavilo mě tentokrát všechno. Od situací, které jim autorka vymyslela, dialogů, které jsou vtipně napsané, až po tu , dnes už, nezbytnou žhavou scénu, na kterou, přiznejme si to, budete čekat a přát si ji :-). Chytré čtení, které mě bavilo a utvrdilo v tom, že se musím v knihovně podívat i po knize Hlava plná lásky. Určitě nebudu zklamaná:-).

73 11.10.2024

Lisu Gray jsem si spletla s Tess Gerritsen, od které jsem četla Studentku a líbila se mi, a navíc jsem si nezjistila, že kniha Zrádná paměť je již druhá ze série s Jessicou Shaw, tak asi takto :-). Přesto to nebylo vůbec špatné čtení, nějaké vzpomínkové návaznosti z minulého dílu jsem zaregistrovala, ale na vyšetřovaný případ to nemělo vliv, spíše na soukromí vyšetřovatelky, což v zásadě nevadilo. Tohle je čtivá detektivka a sedla mi. Na rozdíl od thrillerů, které jsem v poslední době četla, jsem si lebedila, jak je jednoduše ( a přitom logicky a napínavě) napsaná a hlavně vysvětlená, a to k mé naprosté spokojenosti. Nevím, zda se k sérii vrátím prvním dílem, ale bylo to příjemně napínavé čtení na dva večery, kterého rozhodně nelituji. A teď vzhůru do akademického prostředí, no a s kým jiným, než s Ali Hazelwood:-).

73 10.10.2024

Váhala jsem s hodnocením, zda dát maximum, ale nakonec ano, ten příběh si to zaslouží. Tím spíše, že sama autorka prošla obdobím ztráty životního partnera a ví, o čem píše. Ač se jedná o těžké téma, sem tam v něm proskočí humor, zejména v první půli knihy, což opravdu oceňuji, příběh to trochu odlehčí. Druhá půle je to "těžší čtení", osamělost, strach ze sblížení, tápání a hledání sebe sama. A zde byly pasáže, které se mi trošku hůře četly, možná to bylo překladem, nevím, některé věty jsem musela číst znovu, abych je pochopila. Musím ocenit poslední část knihy, ta se povedla opravdu moc, byla dojemná a vlastně rozhodla o tom, že hodnotím maximem. Niterný příběh, bolestný , ale zároveň nadějeplný, čtivě napsaný, kdy budete otáčet stránku za stránkou. Není to úplně lehké téma, ale zpracované opravdu citlivě, s láskou a pokorou k životu. Určitě doporučím.

73 02.10.2024

Přiblížil se podzim, je třeba trochu pohnout se čtenářskou výzvou :-). A toto téma, byť se jeví jednoduše, byl pro mě oříšek. Mám spoustu koupených knih, doma v knihovničce, které trpělivě čekají na svou chvíli :-). Nevěděla jsem, do které se pustit, až nakonec zvítězila tato, celkem nedávná koupě, ale je vhodná formátem do malého letadlového zavazadla a taky, samozřejmě, jsem se na ni moc těšila :-). A určitě jsem nebyla zklamaná, protože styl psaní Markéty Lukáškové znám, přečetla jsem několik jejich knih. Píše zdánlivě jednoduše, má svůj osobitý styl, neplýtvá emocemi, ale.... každá její kniha je výborně vypointovaná, něčím originální a příběhy se vždy pěkně prolnou bez nějakých podivných či nevěrohodných náhod. Navíc opět ukazuje, že se nebojí historických témat, která ale pojme po svém, se dvěma příběhy, které se na základě protichůdných rozhodnutí mohly stát. A v každém z nich hrdinka něco nalézá a něco ztrácí a je na čtenářích, se kterým příběhem se více ztotožní, který budou hrdince přát. Už v knize Panda v nesnázích autorka ,v linii příběhu Marie, zabrousila do tragických poválečných let , let padesátých a jejich dopadů na obyčejné lidi. Už tam se mi příběh velmi líbil a tak se nedivím, že vznikl i tento, který je, dle mého, v detailu ještě lepší. Je opravdu skvělé, kolik máme výborných českých autorek, je z čeho si vybírat. Kdo jste Markétu ještě neobjevil, zkuste ji, minimálně zpracované téma si to určitě zaslouží. Hodnotím tedy maximem a doufám, že Majonéza k snídani, která je v mé knihovně už pekelně dlouho stále "na čekačce" se také brzy dočká:-).

73 29.09.2024

Moc pěkný příběh, který se svou atmosférou bude hodit pro nadcházející podvečery, kdy na řadu přijde zapálená svíčka a nějaký ten svařáček :-). Já ty duchařské příběhy moc nemusím, ale zde toho bylo tak akorát, aby mě to nerušilo a fantazie mohla pracovat a dodalo to příjemně strašidelnou atmosféru. Navíc ty dva příběhy se, díky tomu, v závěru pěkně prolnuly a úplný konec mě potěšil. Dojemný příběh je zejména ten historický, ze 17. století, ale mně se líbil i ten současný, který nepůsobil jako vycpávka a měl, pro mě, také své kouzlo. Pomalu plynoucí příběh, moc pěkně napsaný, který voní divokou krásou přírody a také bylinkami a kouzly, které se ne vždy mohou vyplatit. Příjemné odpočinkové čtení, které mi padlo do noty. A teď vzhůru za dobrodružstvím, pobřeží Amalfi čeká:-).

73 23.09.2024

Lehce předvídatelný, ale moc pěkně napsaný příběh s atmosférou, která na Vás dýchne divokou přírodou, vůní oceánu a křikem racků. Ano, děj se odehrává ve vesničce, na západním pobřeží Irska, kteréž je rodištěm autorky a je to znát. Přenese ji na Vás dokonale a k tomu přidá, za mě, uvěřitelný příběh, o ženském přátelství, nástrahách života a také trochu o mateřství a lásce v různých podobách. Ano, a taky se tam chodí plavat, ve tmě a za jakéhokoliv počasí, to jsem obdivovala a tyto stránky si užívala. Já moře miluji, ale za tmy z něj mám velký respekt a nikdo by mě tam nedostal:-). Pěkné, místy emotivní čtení, možná spíše pro věkově zralejší ženskou čtenářskou obec, která sem tam nějaký ten životní "kopanec" zažila a umí se do života hlavních hrdinek lépe vcítit a pochopit je. Akorát ta miniaturní písmenka mi dala trochu zabrat, ale to nic nemění na pěkném hodnocení příběhu. Čtyři a půl *.

73 07.09.2024

Autorku mám ráda, četla jsem od ní několik samostatných thrillerů a byla jsem spokojená. Vím, že píše dost drsně, často řeší sourozenecké vztahy a prostředí, kde sourozenci vyrůstali a které je velmi problematické, a tak se promítá do jejich dospělých životů. Nevím, zda měla kniha smůlu, že se mnou cestovala na dovolenou ( trochu se tu trápím i se druhou rozečtenou knihou:-(), ale mě moc nebavila. Nedokázala jsem příběh prožívat, obě hlavní hrdinky, sestry, se mi pod kůži nedostaly a vlastně celé mi to přišlo dost předvídatelné a přitažené za vlasy. No jo, nějak mi to čtení v horku už tolik nejde. A taky ta lehátka už nejsou tak pohodlná, říkala jsem si. To jsem nevěděla, že se hoteliéři nedohodnou s městem a to zakáže plážový servis úplně:-)). Mimochodem, abych pokračovala v tradici hodnocení z dovolené, jsem na Mallorce. Přiletěly jsme bez zpoždění, s kufry, covid zatím nemáme, létající německé šváby jsem také nepotkala a v restauraci nás nikdo vodou nepolil :-). Dcera letos čte lehčí žánr v angličtině a potom se prý vrhne na Čihákovu anatomii, letos tedy citace nebudou :-).

73 17.07.2024

Tak nevím, tohle mě nijak nenadchnulo. Hlavní hrdinka mě spíše iritovala. Nevím, když si vzpomenu namátkou na Fern z Hodné sestry anebo Eleanor z knihy Eleanor se má vážně skvěle, které také trpěly určitou formou autismu, bylo to obohacení příběhu, minimálně emoční a mělo to k vyznění příběhu nějaký význam. Zde na tom vlastně byla vystavěná celá (opravdu jednoduchá až naivní) zápletka a přesto jsem hrdince skoro nic nevěřila, spíš mě štvala:-). Navíc, jestliže mě v knize baví první půlka více jak druhá ( ta je zde fakt k pousmání), nehodnotím nijak vysoko. Takže jestliže budete hledat mysteriózní příběh, na který láká obálka, v této knize ho určitě nenajdete. Je to opravdu pomalu plynoucí román s jednoduchou detektivní zápletkou a trochu pohádkovým koncem. A prý se chystá pokračování, tak mu přeju, ač já u toho nebudu, mnoho spokojených čtenářů. Za mě ale slabší tři *, bohužel.

73 10.06.2024

Jelikož jsem před tímto příběhem přečetla dvě severské detektivky, bude tím možná poměrně vysoké hodnocení maličko ovlivněno. V konkurenci příběhů ve dvou časových rovinách, v té z minulosti se ocitneme převážně v roce 1939 a již trochu zkratkovitě v době druhé světové války,tato kniha nepatří k těm nejsilnějším. Ale já si potřebovala přečíst něco méně náročného, pokud možno alespoň trochu zajímavého a hlavně čtivého. A to tato kniha splnila. Zajímavým prvkem bylo město Benátky. Autorka ho musí milovat, protože ho, spolu s hrdinkami, křižujeme křížem krážem a kdo ho někdy navštívil, pěkně si zavzpomíná:-). Samotné linky příběhu jsou jednoduché, psané docela bez emoce, což mi zejména u té historické části trochu vadilo. A i hrdinky obou částí jsou docela "samorostlé" , nějak jsem se ani do jedné nedokázala vcítit. Nepomohl tomu ani docela rychlý konec, tam mi prostě také něco chybělo. I přes všechno popsané, příběh mě svým způsobem zaujal a četl se dobře. Asi kdybych neměla v žánru tolik načteno a neměla laťku dosti vysoko, byla bych s knihou určitě hodně spokojená. A obálka je moc hezká:-).

73 25.04.2024

Dobrý psychologický thriller, který jsem četla docela dlouho, leč s kvalitou knihy to nesouviselo, jsou v životě smutné okolnosti, ve kterých ani dobrá kniha nepomůže :-(. Ale zpět ke knize. Začátek byl pomalejší, na maximální hodnocení to nevypadalo, ale druhá půle vše vynahradila, děj se rozjel a těžko se odkládal. Od této autorky jsem četla kdysi její samostatný thriller, dosti drsný, který se také skvěle četl. I tento příběh je drsný, zejména v psychologické rovině. Parta přátel ze střední a jedna nevyřešená vražda v kapitolách z minulosti vyprávěná Emily a potom o mnoho let později linka ze současnosti, která je neméně zajímavá a napínavá a nevyřešená tajemství z minulosti vyjdou na povrch v opravdu gradujícím finále. Kniha je druhá v sérii s vyšetřovatelkou Andreou, dá se číst samostatně, ale , zejména v soukromé linii, odkazuje na první knihu Mozaika lží a dosti mě to navnadilo půjčit si i tuto knihu. No jo, nových detektivních sérií vychází strašně moc, i fajnšmekr tohoto žánru se v nich už nemá šanci úplně orientovat, ale i v těch starších se najde opravdu dost autorů, kteří píší výborné, propracované detektivko/thrillery a stojí za to je objevit:-). Tato autorka je jedna z nich a že je z čeho vybírat:-). Výborné čtení , doporučuji.

73 18.11.2023

Ach jo. Já byla tak moc natěšená, kdo četl od autorky knihu Soběstačný, určitě pochopí. A tak očekávání byla poměrně vysoká. Ne, že by se Karneval zvířat špatně četl, to určitě ne, také je vidět, že autorka píše ze svého prostředí, které jí dělá radost, dokonale ho zná a psaní si jistě užívala. Ale já v knize, bohužel, nemohla najít to hlavní, a to příběh. Navíc žádná postava mě příliš nezaujala, počítaje v to i hodného Evžena. Bylo to trochu jako Účastníci zájezdu říznutí Dědinou od Petry Dvořákové, ač prostředí bylo zcela rozdílné. Asi rozumím tomu, co Zuzana Dostálová chtěla knihou sdělit, na co chtěla poukázat, ale mě se to nějak nedotklo, co víc, putování po jednotlivých koncertních sálech a cestování v autobuse se mi zdálo, po čase, trochu stereotypní a začínala jsem se nudit. Jedno velké plus však kniha určitě má, poslechla jsem si Karneval zvířat a to bylo skvělé. A tak konečný pocit, který si z knížky odnáším je ten, že si člověk nemá stěžovat, protože může být ještě hůř a umělci, v té naší krásné zemičce , rozhodně nemají na růžích ustláno. Zároveň mám ale neodbytný pocit, že to není to hlavní, co jsem si z knihy měla odnést. Škoda, ale tuto talentovanou autorku do budoucna určitě neopustím a budu se na její novinku zase moc těšit:-).

73 28.07.2023

Tak především, tahle obálka je přenádherná, dýchá z ní na mě klid, pohoda, vůně čistoty a nějaká ta dobrota k tomu všemu:-). Ale nenechte se mýlit, tento čtivý příběh se odehrává ve viktoriánské Anglii, ve které se chudému obyvatelstvu a ženám obecně nežilo nijak lehce. Hlavní hrdinky, dívka Ann a mladá žena Eliza jsou ovšem silné osobnosti, které se těžšího života nebojí. Křehký příběh o snech, které se nesmí vzdávat, o přátelství a v neposlední řadě o vaření, které se stane vášní. Knihu jsem si vybrala do letošní čtenářské výzvy, protože "kuchyně v názvu" :-) a vůbec nelituji. Po několika drsnějších knihách mi skvěle padla do noty. Ne příliš náročné čtení, které Vás zaujme a potěší.

73 21.03.2023

Pěkný příběh, zajímavý pro mě hlavně tím, že moc informací o tom, jak probíhala druhá světová válka a následně občanská válka v Řecku nemám (i když něco, hlavně o té občanské, jsem se dozvěděla ve skvělé knize Až uvidíš moře). Souhlasím plně s komentářem mé milé kamarádky Zuzky (zuzana2599), zde je ten současný příběh dominantnější a lepší než ten vzpomínkový z minulosti, který jde hodně po povrchu a za srdce Vás tolik nevezme. Ale vše vynahrazuje prostředí řecké vesničky Iousidous, kde se obě linky odehrávají, v Řecku je nádherně nejen u moře :-). Takže ve výsledku spokojenost, i když hlouběji v srdci mi kniha asi nezůstane, protože konkurence tohoto typu knih je obrovská a já jsem prostě četla lepší.

73 03.03.2023

Díky komentářům, zejména Šánky, jsem od knihy nečekala rodinnou ságu a těšila se a vlastně nevěděla na co :-). Začátkem jsem se trochu protrápila, o to sladší bylo číst další stránky, do kterých jsem se ponořila naplno a stránku za stránkou se mi kniha líbila více a více. Román nejen o rasismu, ale i hledání vlastní identity, o lásce v mnoha podobách. Čekejte pestře sestavený kaleidoskop v čase, postavách i situacích, ale na mě fungoval znamenitě. Děj se rychle, zdánlivě po povrchu, posouval, ale z nějakého důvodu mi to vůbec nevadilo, spíše naopak. Autorka nesoudí, spíše hledá odpovědi, to se mi moc líbilo. Možná mě trošku zklamal závěr, ale souzněl s poselstvím knihy, takže odpouštím. A potom obálka, zdála se mi zvláštní, ale změnila jsem názor a teprve potom, co jsem dočetla, jsem v ní našla dvě sestry, tak jiné a přece tak stejné.

73 17.07.2022

Od Laury Madeleine jsem četla před časem román Kde rostou divoké třešně, který se mi moc líbil a tak jsem si půjčila i tuto novinku. Opětovně jsem se ponořila do doby, kdy v Evropě zuří 2.světova válka, byť ve vesničce kdesi na jihu Francie plyne čas pod dohledem italských vojáků celkem poklidně. To se ale změní, zejména pro dívku Celeste, dceru zdejšího pekaře, po příchodu židovských utečencu, kteří doufají, že se zde, skryti vysokými horami, dočkají konce války. Moc pěkný příběh ve dvou časových rovinách, o zakázané lásce v neklidné době a rodinném tajemství, které změní život.

73 19.09.2021