marca_m komentáře u knih

U druhého dílu trilogie Milénium mi trochu vadila její nevyváženost, první polovina je celkem o ničem, tak trochu jsem měla pocit, že je spíš shrnutím prvního dílu pro ty, co jej snad nečetli, zato druhá půlka je pořádně dynamická jízda. Konec je teda opravdu dost přitažený za vlasy, nicméně severské krimi snad nemůžeme brát příliš vážně :)

4 07.02.2015

Ještě, že jsem četla sérii na přeskáčku, Netopýrem ani Šváby by si mě Jo Nesbo asi nezískal. Australské prostředí severské detektivce tak nějak nesvědčí, ani zápletka této knihy mi nepřipadala nijak zvlášť zajímavá. Vzhledem k tomu, že v dalších dílech se často odkazuje na Harryho "legendární" akci právě z dílu Netopýr, jsem čekala mnohem víc napětí a tak nějak vůbec...

4 19.01.2015

Pro mě určitě nejlepší z celé série, asi proto, že je tento díl pro Harryho tak osobní a taky s ohledem na ten sníh a zimu, která k severské detektivce tak pasuje :) Velmi originálně vymyšlený zločin a taky jedna z mála detektivek, v níž jsem přišla na vraha zároveň s detektivem. Jo Nesbo ve své nejlepší formě!

4 17.01.2015

Povídky skrz na skrz "hájíčkovské", hlavními postavami jsou úplně obyčejní lidé a pojítkem povídek jsou samozřejmě jižní Čechy a venkovská identita. Jiří Hájíček umí psát uvěřitelně, poutavě, lidsky a píše tak i povídky.
Pro nás čtenáře jen škoda, že Jiří Hájíček nepíše víc románů. Příběhy vyprávěné na omezeném prostoru, jaký povídka poskytuje, v sobě totiž nesou něco víc, co by možná bylo třeba doříct, a co umí říct jen pan Hájíček.

4 17.01.2015

Zatím nejrozsáhlejší a nejucelenější z próz Petry Soukupové. Opět je rámováno jejím tématem rozkladu mezilidských vztahů, tempo knihy je opět hodně svižné a čtivé. Marta je relativně obyčejnou postavou ze současnosti, jakých kolem nás může být nepočítaně. Narozdíl od ostatních knih Petry Soukupové jsem s hlavní hrdinkou neměla takový soucit a občas měla spíš chuť ji proplesknout a říct, ať se konečně vzpamatuje.

4 17.01.2015

Obsáhlý ale velmi čtivý knižní rozhovor, z něhož přímo pryští, jak výjimečnou osobností byl opat Tajovský. Na pozadí jeho života lze sledovat vlastně i historii dvacátého století, je fascinující jak se během té doby proměnil každodenní život, ale také život a praxe katolické církve. Skvěle byla vyprávěním o dětství a dospívání vystihnuta např. atmosféra venkovského života v první polovině 20. století. Zajímavý byl i vhled do životů mnoha opatových přátel. Je opravdu trochu škoda, že už se nepodařilo zachytit jeho duchovní a teologické myšlenky.

3 13.10.2022

Zajímavý exkurz do vztahů a životů obrozeneckých spisovatelů. Jedná se o čtivou beletrii, která nepřináší objev neznámých informací, spíše je to fajn shrnutí pozapomenutých školních informací a několika vztahových pikanterií.

3 28.03.2022

Knihy "mluvících" novinářů občas trpí tím, že jejich autoři přece jen nemají takovou zkušenost s dlouhým psaným textem, nicméně Martin Jonáš prokázal velký dar slova, skutečně jsem si užívala jazyk a zajímavé slovní obraty, což u literatury faktu není příliš obvyklé. Za formou nijak nezaostává ani obsah. Na to, jak je Merkelová uzavřený člověk, vykreslil její osobnost a politické milieu komplexně a srozumitelně, kromě toho kniha přináší skutečně hluboký vhled do německé politiky posledních cca deseti let. Je zajímavé, jak zkresleně na současné Německo nahlížíme (mnohdy zidealizovaně), díky mnoha drobným příběhům a hlubokým znalostem autora dostaneme autentický a plastický pohled.

3 05.01.2022

Skvělá sonda do smutné a zranitelné dětské duše, které chybí pochopení a láska v nejbližším okolí a tak snadno podlehne neblahému vlivu manipulativního predátora. Jeho techniky působení na děti byly fakt skvěle vystihnuté. Chvílemi jsem měla pocit, jako bych četla Petru Soukupovou, mistryni žánru sondy do každodennosti a rozbitých lidských vztahů, což pro autorku vnímám jako velkou pochvalu.

3 01.12.2021

Brilantní memoáry z "života po životě", který svojí zajímavostí nezaostává za obdobím ve vládě. Aktivita, činorodost, schopnost držet krok, svěžest myšlení paní Albrightové je obdivuhodná, její osobnost je zároveň vzpomínkou na staré dobré časy v politice i současným pilířem liberálů. Pro čtenáře jejích předchozích knih, mezi které patřím, jsou trošku navíc biografické informace, kterým se již věnovala v jiných knihách.

3 14.01.2021

Plnotučný, čtivý román napsaný krásným literárním jazykem. Obsahuje příběhy, z nichž by jistě šly napsat tři, čtyři samostatné romány, přesto se díky lineárnímu vyprávění v postavách ani ději neztrácíte. První část mě díky zajímavějšímu historickému pozadí bavila víc.

3 03.12.2020

Souhlasím s hodnoceními, že autorka ve všech svých knihách jakýmsi způsobem projektuje své alterego, ve třetí novele už je to hodně ohrané. Je znát, že ve Vlaštovce měla vyšší literární ambice, ale vzhledem k náročnosti umístění části děje v budoucnosti o to víc vynikne tvůrčí neumětelství. Chrlení slov ještě není literatura. Klišovité postavy, banální a předvídatelné vztahy a zápletky. Moc nechápu vysoké hodnocení, Vlaštovka v bublině neobstojí ani jako odpočinková kniha.

3 15.08.2020

Oproti Bábovkám (srovnání se nevyhne) je kniha Osm jistým posunem autorčina stylu, zejména v tom, že příběh drží přecejen o něco více pohromadě. Po přečtení mám však neodbytný pocit, že se nedostavila žádná pointa, vlastně důvod, proč měla kniha vzniknout, což očekávám i u oddechovek. Kvůli zajímavosti a uvěřitelnosti samotných postav to jistě nebylo, protože jsou to opět postavy dost bizarní a do jedné nesympatické. Všechny se chovají tak divně a absurdně, že možná to je jediným tmelem knihy Osm. O detektivku se rozhodně nejedná.

3 09.08.2017

I když je to náročné, je třeba číst knihy jako jsou Krvavé jahody. Těžko se snáší hlavně fakt, že se jedná o autentický příběh, protože je neuvěřitelné, jaké nepředstavitelné hrůzy je možné přežít a stále si zachovat naději a vůli žít.

3 12.01.2016

Je úplně jedno, jestli se jedná o naprosto věrný životopis, protože při čtení máte dojem, že to ve skutečnosti klidně mohlo přesně takhle být. Tento příběh je vlastně archetypem hedonistického a zhýralého života jazzového věku (a cesty z obyčejného života až k sebezničení), života vpravdě "gatsbyovského".

3 20.06.2015

Závěrečný díl Neffovy pentalogie se oproti předešlým dílům odehrává v podstatně rychlejším tempu, trošku mě zklamalo, že první světová válka je téměř přeskočena. Odlišná dynamika děje však může odrážet i skokové změny doby, kdy se život vnuků první generace Bornů a Nedobylů tak moc liší od časů svých předků.
Tato skvělá histrorická sága, která je dobově přesná, umí věrně vystihnout atmosféru dané éry i prostředí různých postav a zároveň je jako román velmi čtivá a autentická, vlastně vystihuje zformování a vývoj archetypálních představitelů moderní české elity, jejichž osud se v Královském vozataji uzavírá, stejně jako s druhou světovou válkou v podstatě skončil i ve skutečnosti.

3 13.06.2015

Je trochu s podivem, že tahle kraťounká povídka je vydaná jako samostatná kniha. Pro mě po hodně dlouhé době návrat k Murakamimu, celkem příjemný. Je to trochu podivný, ale zajímavě interpretovaný příběh, který mi tak nějak nevtíravě připomínal Kafkovu Proměnu... Hvězda navíc za nádherné ilustrace.

3 22.03.2015

Milé a skrz na skrz dobrosrdečné vyprávění, podané s nevtíravou laskavostí, která je vlastní snad jen Zdeňku Svěrákovi. Atmosférou mi připomínalo film Obecná škola.

3 18.01.2015

Moje první přečtená kniha od Petry Soukupové a hned mě dostala. Chvíli jsem si jen musela zvykat na dost nezvyklý jazyk. Je s podivem, kolik toho může být vyřčeno na tak málo stranách.

3 17.01.2015

Pochvalné recenze a pověst, která knihu předchází, ve mě asi vzbudily přehnaná očekávání. Je to lehoučká oddechovka, zasmějete se absurdním postavičkám a vtipným frkům, ale od literatury čekám asi trochu víc. Na můj vkus trochu prvoplánové.

3 17.01.2015