Marcela303 komentáře u knih
Čtivá kniha, doporučuji všem adoslescentům a jejich rodičům. Kladu si otázku, proč jsou lidé tak málo psychicky odolní a mají potřebu nějaké chemické berličky?
Kniha přečtená velmi rychle, nedalo se odtrhnout. Pořád jsem čekala na vlídné slovo od matky a vzepření se dcery. Happy end se nekonal. Trpělivost Simony byla obdivuhodná, životem otrávená matka nepopsatelná - zakusila v dětství stejné medicíny jako Símka?
Tak to v životě chodí, lidé jsou různých povah a myšlení.
Zajímavé bylo, že při čtení knihy mi naskakovaly vlastní vzpomínky na dětství...
Knihu doporučuji.
Další skvělý román z pera Aleny Mornštajnové, přečtený jedním dechem. Bolestivý příběh, čtivé vyprávění, závěr překvapivý, doporučuji.
Kniha psaná bez přímé řeči se četla celkem dobře. Sledování rodinného života z pohledu aktérů je zajímavé a čtivé. Alice a Richard jsou partněři, kteří si myslí, že konají vše správně. V životě si každý myslí nebo se snaží dělat vše nejlépe. Ovšem tito manželé jsou od začátku nesourodá dvojka. Snažila jsem se nepřiklánět na žádnou stranu, děsně mi bylo líto, jak se k sobě chovají. Vždyť život by se neměl protrpět, mělo by se jím proplouvat v klidu a bez stresu. Jsem ráda, že žiji šťastný život :-)
Oddechová kniha, psaná střídavě z pohledu bokovky Karolíny a mistra činu Marka. Styl psaní se mi líbil. Určitě se přečtu další autorčinu knihu.
Kdo tuto dobu nezažil, vidí příběh jinýma očima.
A proto jsem knihu přečetla se zaujetím a pochopením. Vzít se do pocitů hlavní hrdinky nebylo těžké. Rodinné události plynuly svojím tempem. Závěr byl úlevou pro všechny.
Knihu ráda doporučím starším čtenářkám, které dobu zažily. Určitě si vzpomenou na nedostatkový toaletní papír, zubní pastu, hygienické pomůcky pro ženy, atd. - v současné době to zní absurdně...
Skvěle napsaná knížka. Děj zajímavý, srozumitelné popsaný - s bezvadným slovosledem - pro děti čtivě popsaný příběh, mládeži ráda doporučuji.
Autorka patří k mým oblíbeným, na její novou knihu jsem se těšila. Zvolené téma je neobvyklé, přemýšlela jsem, do jaké míry je problematika pravdivá. Položila jsem si otázku, jakým způsobem čerpala informace. Přece jenom církevní problematika je více méně zahalená tajemstvím a obyčejným smrtelníkům nedostupná.
Příběh zajímavý, přečetla jsem jedním tahem a opět mám o čem přemýšlet...
Tak tuto knihu jsem přečetla na jeden zátah. Skutečný příběh mě zaujal natolil, že jsem musela dočíst hned, nedalo se odpoutat. Drogy jsou všude kolem nás, ani nevíme. Ve vyprávění byl zajímavý postřeh: drogy užívají i vysoce postavení lidé, kteří řídí stát, právníci a chirurgové. Z toho mi opravdu zamrazilo. Chirurgové? No nazdar. Svět se zbláznil. Je vůbec úniku z téhle šlamastyky?
Kniha se četla velmi dobře, je napsaná stylem, který mám ráda. Zanechala ve mě spoustu otázek. Jak se vypořádat s drogovou problematikou? Běh na nekonečnou trať...
Hana je kniha se silným zážitkem. Doba vykonala své. Popisovat děj se nedá, každý si musí po přečtení udělat svoji představu, co vše museli Židé zažít během války. V minulosti jsem navštívila Terezín i Osvětim a při četbě jsem si Hanu představovala na všech možných místech včetně plynových komor. Knihu doporučuji.
Skvělá knížka, při čtení juniorům jsem se bavila snad víc než děti. Maminka úžasná, František bezvadný kluk. A táta? Spící táta byl bez chybičky. Krátké příběhy, příjemné čtení, kapitoly plynule navazující, výborná knížka na čtení před spaním.
Ráda doporučuji.
G. Orwell je mistrem v popisu totalitní společnosti. Farma zvířat a 1984 jsou toho důkazem. Jelikož jsem soudruhy zažila, místy byl popis trefný a úsměvný. Knihu jako odstrašující příklad doporučuji.
Četba knhy mi dala psychicky zabrat. Četla se dobře, děj zajímavý, nepředstavitelný, nicméně šílený. Totalitní společnost propracovaná do posledního krutého detailu. Po dočtění jsem dlouho nemohla otevřít další knihu, děj bylo potřeba vstřebat. Knihu doporučuji silným povahám.
Kniha, od které se nedalo odtrhnout. Příběh rodiny napsaný uvěřitelným způsobem, psychologická sonda do duší postav skvěle popsaná. Jelikož jsem část života prožila v době před revolucí, vzpomínky okamžitě naskočily. Autorka si okamžitě získala moje sympatie, těším se na četbu dalších jejich knížek.
Oddechovka, nic víc, nic míň. Hlavní hrdinka Johana mi připadá jako naivní osoba, co chce všechno a nemá nic. Občas přemýšlím, zdali mezi námi chodí podobné cizopasnice :-)
Kniha zajímavá, čtivá, napsaná výborným způsobem. Oceňuji nadhled autorky a její přípravu, kdy byla na cestách po Norsku. Kniha se nedá číst "jednám vrzem", musí se po určitých pasážích odložit a vstřebat. Uvědomuje si vůbec norský sociální systém psychickou zátěž dětí při odebírání rodičům za každou cenu? Jejich stesk po rodičích, bránění styku s rodiči... Úřednice Barnevernetu působí jako monstra instituce, která může všechno. Příběh inspirovaný skutečným příběhem p. Michalákové dopadne dobře. Je mi líto, že ve skutečnosti paní Michaláková o děti definitivné přišla. Knihu samozřejmě doporučuji dalším čtenářům, dávám nejvyšší hodonocení.
Život Barbary a jejich sourozenců vedle despotického, agresivního, zlého otce je hotovým peklem. S každou stránkou jsem čekala, kdy vyjde tyranovo chování najevo. Nemohu si pomoci, ale počínání matky bylo nepochopitelné. I když ji manžel surově bil, nedokázala svoje děti ochránit a odejít od něj. Rodina rozhádaná na všechny světové strany.
Příběh jen pro silné jedince.
Kniha psaná z úhlu pohledu 3 účastníků. Pohled otce a matky uvěřitelný, dobře napsaný. Pohled dcery a myšlenkové pochody se blížil pohledu dospělé osoby. Příběh zajímavý, zaujal a nutil knihu číst a nepřestávat. Zvědavost, jak všechno dopadne, byla silnější než knihu odložit. Zpracování velmi dobré.
Po přečtení jsem přemýšlela, jak to chodí v reálu, kde se uhnízdilo neřešené a trpěné domácí násilí.
Knihu bych doporučila čtenářkám, která mají rády romantický styl psaní. Opakující se popisy situací, psané líbezným stylem nemám ráda. Hlavní postava Sára mi nebyla sympatická od začátku, všem se motala do života, všechno o všech musela vědět. Jen její názor byl správný. Do práce nechodila, ekonomická situace nebyla v knize zmíněná. Knihu jsem dočetla jen z povinnosti.
Knihu jsem zdolala ze zvědavosti, jak se skvělá autorka postavila k problému anorexie. Nahlédnutí do nelehkého života psychicky nevyrovnané a nemocné ženy (anorexie je nemoc) byl pro mne sondou do jejího nitra. Styl psaní je zdlouhavá výpověď, místy až nudná a opakující se slova, nicméně chápu, že pro autorku byla terapií se tímto stylem vypovídat. V rodině máme takto postiženou ženu, se kterou je opravdu nelehký život. Přečtením knihy jsem proto čekala pochopení vzniku choroby a souboj s ní. Anorektičky mají svůj pohled, může jim být xkrát vysvětlováno, ale ony mají svoji pravdu. Je to běh na nekonečné trati, ve stále se opakujících intervalech.
K téma anorexie doporučuji knihu Alice v zrcadle, kde je v první půlce knihy příběh nemocné Alice, v druhé polovině knihy pohled její maminky...