Marekh komentáře u knih
Autorčiny knihy mám moc rád a časem si přečtu její novinku TVŮJ PŘÍBĚH. O POTRHANÝCH KŘÍDLECH jsem už uvažoval dlouhou dobu, ale až nyní jsem se pustil do četby a kniha se mi líbila. Jedná se o druhou autorčinu knihu. O této knize jsem slyšel, že není tak dobrá jako ostatní autorčiny knihy a není potřeba knihu číst, ale mě se kniha líbila. Je to stará dobrá Rut Sepetys. Postavy působily uvěřitelně a do příběhu jsem se začetl. V knize se vyskytují také smutné události. V závěru se nenachází nějaký velký zvrat jako v dalších autorčiných knihách, ale přesto jsem byl napnutý, jak příběh skončí.
Hlavní postavou je JOSIE, která přišla se svou mamkou do New Orleans. Příběh se odehrává v 50. letech 20. století. Její mamka je prostitutka a nestará se o Josie moc dobře. Její táta je neznámý. Bohužel děti si nevybírají své rodiče a některé děti nemají pěkné dětství a dospívání, jak tomu bylo v případě Josie. Líbilo se mi, že Josie se postavila na vlastní nohy a chce žít jiný život než její mamka. Pracuje v knihkupectví. Má hlavu plnou snů. Chce studovat na vysoké škole. Jestli se to Josie podaří či nikoliv a co se všechno v jejím životě přihodí se už dočtete v tomto románu.
Oblíbil jsem si také postavu WILLIE, která je bordelmamá a která Josie hodně pomáhala. Byla jako její druhá máma. Na jedné straně byla přísná, ale měla Josie ráda a Josie se jí mohla se vším svěřit. Měl jsem rád COKIEHO, který je řidičem. Rovněž jsem měl v oblibě PATRICKA, který pracoval v knihkupectví společně s Josie. Když přišli zákazníci do knihkupectví, měli Josie a Patrick tajné znamení, při kterém odhadovali, jaký žánr si dotyční zákazníci vyberou. V románu se nachází další zajímavé postavy.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Hlavní postavou je mladá žena MEGAN TAYLOROVÁ, které zemřel před 3,5 lety manžel JOE na leukemii. Megan si to dává za vinu, protože ve chvíli, kdy zemřel, nebyla u něj. Po manželově smrti se odstěhovala z Londýna do rodného domu v Yorku, kde vede rodinné knihkupectví. Každý čtvrtek navštěvuje schůzky knižního kroužku milovnic romantické literatury.
V jejím knihkupectví dojde ke křtu nové knihy známého autora XANDERA STONEA. Megan se nelíbí, že pohrdavě pohlíží na romantickou literaturu, a proto ho pozve do knižního kroužku, ve kterém začínají připravovat štědrovečerní večírek ve stylu Vánoc z časů Jane Austenové. Postupně se Megan a Xander sbližují. Xanderovi zemřela mamka na leukemii a rozvedl se se svou ženou. Xander vlastní psa – jezevčíka. Xander skrývá tajemství, na které Megan náhodou přijde a Xander obviní Megan, že toto tajemství prozradila. O jaké tajemství se jedná se už dočtete v tomto románu.
V knize se nachází vánoční atmosféra, i když není na každé straně, ale to mi nevadilo. Líbilo se mi, že se v románu diskutuje o knihách a že Megan pracuje v knihkupectví. Myslím si, že příběh je uvěřitelný a mohl by se stát v běžném životě. Myslím si, že četba této knihy se hodí do předvánočního času. Celkově se kniha četla dobře.
MEGAN pracovala jako redaktorka v jednom nakladatelství. Častokrát se vrací do minulosti a vzpomíná na svého zemřelého manžela Joea, kterého velmi milovala a jeho úmrtí byla pro Megan obrovská ztráta. Jsou lidé, kteří se se smrtí milované osoby nikdy nesmíří a rezignují na život. Nikoho dalšího do svého života už nepustí a uzavřou se ve své bublině jako v případě Megan. Říká se, že bolest časem otupí, ale pěkné vzpomínky nikdy nevyblednou. U každého člověka je průběh truchlení rozdílný a záleží na konkrétním člověku, jak se s danou bolestí vypořádá a jak naloží dál se svým životem.
XAVER to neměl také v životě jednoduché, ale postavil se na vlastní nohy. Matčino úmrtí jej také silně zasáhlo a moc dobře Megan rozumí, protože jejich nejmilejší osoby zemřely na leukemii. Líbilo se mi, že Megan a Xaver si povídali o osobních záležitostech a Xaver Megan naslouchal. Xaver mě také naštval v určitých záležitostech a v určitých chvílích jsem měl na něj zlost a nedokázal jsem ho pochopit. V některých momentech se chová fajn a je s ním rozumná řeč, jindy však se chová zcela nepochopitelně až výbušně. Jeho chování má své důvody, ale i tak mě někdy hodně vytáčel.
Kniha obsahuje PROLOG, EPILOG a PODĚKOVÁNÍ. V závěru knihy se nachází SEZNAM PÍSNIČEK MEGAN A XANDERA, OBLÍBENÉ KNIHY KONZERVATIVNÍHO KLUBU ROMANTICKÉ LITERATURY a XANDEROVY OBLÍBENÉ KNIHY.
Kniha má pěknou obálku.
Citáty:
Čtení je zcela subjektivní a většina čtenářů čte různé druhy knih. Pokud na nějaký žánr hledíte s despektem, je to podobné, jako kdybyste tvrdil, že čtení e-knih či poslech audioknih není pořádné čtení.
Je důležité zprostředkovat čtení co největšímu počtu lidí. E-knihy a audioknihy zpřístupnily literaturu mnoha dalším osobám.
Od autora jsem již četl více knih (ALCHYMISTA, VERONIKA SE ROZHODLA ZEMŘÍT).
Hlavní postavou je TECUJA, který je vynikající lukostřelec. Žije v odlehlém údolí. Jednoho dne ho navštíví ctižádostivý lukostřelec, který s ním chce přeměřit síly. Tecuja jeho výzvu přijme. Zároveň předává své zkušenosti vesnickému chlapci. Učí ho, jak vést smysluplný život v duchu učení KJÚDO, „cesty luku“, které vzniklo v Japonsku na základě tradičního umění lukostřelby pod vlivem zenového buddhismu.
Knihu jsem měl přečtenou během půlhodiny. Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Obsahuje barevné ilustrace. Asi jsem nikdy takto tematicky zaměřenou knihu nečetl, ale má to něco do sebe. Nikdy jsem nepřemýšlel o technice lukostřelby a jeho propojení se životem. Kniha by se dala zařadit do osobního rozvoje a může se číst opakovaně.
Nevzpomínám si, jestli jsem někdy střílel z luku, a pokud ano, tak to bylo snad na táboře. Vzpomínám si, že jsme si v minulosti pořídili vzduchovku a občas jsme zašli do lesa a zastříleli si do terče.
Jedná se o autorčinu prvotinu.
Hlavní postavou je TOVA, která po manželově smrti začne pracovat jako uklízečka v akváriu. Před 30 lety záhadně zmizel její osmnáctiletý syn ERIK. Tova se seznámí s chobotnicí MARCELLEM a stanou se přáteli. Marcellus je skvělý detektiv, protože vydedukuje, co se stalo osudné noci, kdy se ztratil Tovin syn.
Některé části jsou vyprávěny z pohledu chobotnice Marcella, což bylo fajn.
Příběh je o přátelství, přijetí a naději. Je to feel good příběh. Kniha se celkově četla dobře.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná a má pěkný přebal.
Tuto detektivku napsala dvojice švédských spisovatelů. Jedná se o první díl ze série VRAŽDY V ÖSTERLENU. Popřemýšlím, jestli se časem pustím do druhého dílu s názvem SMRT ČÍHÁ NA JARMARKU.
Hlavní postavou je stockholmský inspektor PETER VINSTON (49 let), který vyšetřuje vraždu realitní agentky JESIIE ANDERSONOVÉ (42 let). Peter se ocitá na venkově na jihu Švédska. S vyšetřováním případu mu pomáhá policistka TOVA ESPINGOVÁ. Zpočátku jejich spolupráce drhne, nicméně postupně dochází ke zlepšení jejich spolupráce.
PETER je vysoký, galantně se obléká, nemá moc rád zvířata. Je rozvedený, má šestnáctiletou dceru AMANDU. S bývalou manželkou CHRISTINOU má dobré vztahy. Je pečlivý a je profesionál ve svém oboru.
TOVA je nezkušená, ale ambiciózní. Žije se ženou FELICIOU, která vlastní kavárnu.
Tato detektivka je ve stylu Agathy Christie. Pomalé tempo vypravování, několik podezřelých a postupné vyšetřování případu. Při četbě jsem si vytvářel různé teorie, kdo je vrahem Jesie. Postupem času jsem došel na to, kdo by to mohl být.
Líbilo se mi, že se příběh odehrával v pěkném prostředí. Máme zde slunce, moře, jabloňové sady, rozkvetlá pole. Hrdinové románu jsou zajímaví. Jedna z postav je majitelka hřebčína a jezdecká instruktorka, další z postav je včelař, další se stará o jabloně. V románu se nachází také kocour PLUTO.
Na počátku knihy se nachází PŘEHLED OSOB, za což chválím. Kniha má pěkný přebal.
Hlavní postavou je neurochirurg DAVID EVANS (38 let), který má operovat prezidenta Spojených států amerických. Dojde k tomu, že Davidovi unesou jeho dceru JULII (7 let). Psychopat požaduje, aby David prezidenta zabil během operace. Pokud tak neučiní, zemře jeho dcera. David nemůže kontaktovat policii nebo FBI, protože únosce ho neustále sleduje. Kontaktuje pouze jednu osobu, které důvěřuje. O koho se jedná se už dočtete v tomto románu.
Román se odehrává během 3 dnů. Střídají se různé úhly pohledu hlavních postav. Postavy byly dobře vykreslené. Je to strhující a emotivní čtení. Kniha se četla jedním dechem a bavila mě.
Při četbě se můžeme zamyslet nad tím, jak bychom se v situaci, ve které se ocitl David, zachovali my.
Přiznám se, že knihy s vánoční tématikou nečtu až na jednu výjimku a tou je VÁNOČNÍ KOLEDA od Charlese Dickense. Nicméně jsem se rozhodl, že udělám v tomto předvánočním čase výjimku a něco si přečtu. Sáhl jsem po knize LÁSKA K VÁNOCŮM od Karen Schaler. Autorka píše jen příběhy s vánoční tématikou. Také je autorkou scénářů vánočních filmů. Vytvořila podobu vánočních táborů pro dospělé, pořádaných po celém světě. Možná zavedu tradici, že si každý prosinec v roce přečtu nějaké knihy s vánoční tématikou.
Hlavní postavou je mladá žena RILEY REYNOLDSOVÁ, která píše romantické knihy. Nemá ráda Vánoce a má pro to svoje důvody, o kterých se dočtete. Má ráda kávu se skořicí. Jednoho dne jde do jedné televizní show, ve které má propagovat svou budoucí knihu, román s vánoční tématikou, jenže moderátor ji zaskočí otázkou, jak může psát přesvědčivé romance, když doposud je svobodná a sama ještě nenašla svého osudového muže. Riley odpoví, že v minulosti zažila velkou lásku a z tohoto citu čerpá dosud. Všichni si myslí, že se jedná o jednoho konkrétního muže, ale Riley to vztáhne na všechny 3 muže, se kterými měla v minulosti vztah. Její bývalí partneři se záhy objeví a budou znovu bojovat o její lásku.
Líbilo se mi, že Riley navštívila město s názvem Vánoční jezero a dozvěděla se o tradicích tohoto městečka, které lidé dodržují. Rovněž se mi líbil pes, se kterým se skamarádila.
Příběh je odpočinkový a naladí nás na Vánoce (horká čokoláda, svařené víno, vánoční stromeček, různé vánoční výzdoby, sníh, sněhulák, koulování, válení ve sněhu aj.). Příběh je předvídatelný. Je to taková pohádka pro dospělé, ale myslím si, že k Vánocům tyto klidné, pohodové a milé příběhy patří. Příběhy jsou naplněné láskou a nadějí.
V závěru knihy se nachází recepty a vánoční aktivity, o kterých se píše v románu. Na úplném závěru se vyskytují Ekologické vánoční tipy.
Kniha má pěkný přebal.
Jedná se o psychologický thriller. Kniha má 3 části. Kniha má krátké kapitoly. Na přebalu je uvedeno, že tato kniha je pro milovníky Ženy v okně, Zmizelé a Dívky ve vlaku.
Hlavní postavou je mladá žena MILLI, která začne pracovat jako pomocnice v jedné bohaté rodině. ANDREW je byznysmen a jeho žena NINA je v domácnosti. Úkolem Milli je uklízet jejich dům, vyzvedávat jejich dceru ze školy a připravovat jídlo pro celou rodinu. Bydlí v malém pokoji v podkroví. Milli strávila dlouhý čas ve vězení. Chce našetřit peníze a začít nový život.
Kniha obsahuje hodně zvratů a celkově se mi kniha líbila. Časem si přečtu další autorčiny knihy.
Kniha má pěknou obálku.
Autorka se živí jako spisovatelka. Zaujalo mě, že autorka si vydělávala venčením psů. Autorka čte ráda knihy od Stevena Kinga.
Od autorky jsem četl knihu KŘÍĎÁK, kterou jsem hodnotil průměrně. Po delší době jsem se rozhodl přečíst její novou knihu ŠKVÍRA. Časem bych si chtěl přečíst knihu ZÁVĚJ.
V této knize se nachází 11 povídek. Jedná se o první povídkový soubor od této autorky. Na počátku každé povídky se nachází krátké informace o vzniku dané povídky. Autorka uvedla, že napsala určitou knihu, ale knihu nakonec nevydala, protože nakladatelství odmítlo knihu vydat, protože nebyla dobrá. Autorka zpytovala svědomí a uznala, že kniha doopravdy není dobrá a nemělo by smysl knihu vydávat, ačkoliv s psaním strávila mnoho času. Nicméně námět z této knihy převedla do jedné z povídek. V minulosti některé povídky napsala, ale nakladatelství je nevydalo, takže se rozhodla některé povídky přidat do této knihy. Případně některé povídky měla rozpracované v minulosti, ale nedokončila je a až nyní se k nim vrátila a zpracovala je do konečné podoby. Případně povídky vznikly jiným způsobem.
Celkově se mi povídky líbily. Nejvíce se mi líbily tyto povídky: KONEC PLAVBY, GLORIA, POSLEDNÍ CHOD, KOPÍRKA, PRACH aj. Nejméně se mi líbily tyto povídky: VĚŽÁK, FINALIZACE
Kniha obsahuje PŘEDMLUVU.
Autorka získala doktorát z planetární geochemie na Oxfordu s prací na téma dávných jezer na Marsu a jejich vlivu na tamní klima. Kromě psaní a vědy se věnuje také potápění a běhu.
Jedná se o autorčin debutový sci-fi román. Kniha je rozdělena do 5 částí (5 fází). V knize se nachází také části, které jsou pojmenovány jako MEZIHRA, což jsou pohledy do minulosti očima dívky Nou.
Planeta Pluto – 5,5 miliardy kilometrů od Slunce, 200 °C pod nulou.
Cílem projektu Plutoshine je, aby prostřednictvím slunečních zrcadel došlo k oteplení planety a k většímu světlu na této planetě. Vědci pracují usilovně na tomto projektu, nicméně dojde k sabotáži. Kdo za tím stojí se už dočtete v tomto románu.
Hlavní postavou je LUCIAN (terraformovač), který se seznamuje s dívkou NOU (10 let). Společnost mu dělá kocour, kterému říká Kapitán Fousek. Hraje také v hudební kapele. Nou je dcerou zakladatele základny, má staršího bratra EDMUNDA. Je mezi nimi velký věkový rozdíl 20 let. Nou je němá. Líbilo se mi, že Lucian ji učí znakovou řeč, aby se dozvěděl její tajemství. Lucian nazývá Nou Jiskra, Nou ho oslovuje Slunkonoš.
V anotaci je uvedeno, že tato kniha bývá přirovnávána k MARŤANOVI od Andyho Weira. S tímto tvrzením bych byl opatrný.
Kniha PLUTOSHINE se četla dobře a osobně mám rád tento typ sci-fi, při kterém nejsou hromady mrtvol a nedochází k neustálým akcím. Děj je pozvolný a autorka všechno dobře vysvětluje. Musím se přiznat, že jsem chtěl knihu na počátku odložit, když jsem se podíval na nízké hodnocení v Databázi knih, ale naštěstí jsem se nenechal odradit a pokračoval jsem v četbě, což bylo správné rozhodnutí. Podle mého názoru kniha stojí za přečtení a pro mě to bylo moc dobré sci-fi.
Myslím si, že jsem příběh odehrávající se na planetě Pluto ještě nečetl. Nedokážu si vůbec představit teplotu 200 °C pod nulou. Je lákavé, ale zároveň nebezpečné prozkoumávat planety ve vesmíru.
V závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Kniha má pěknou obálku.
Jedná se o feel-good román. Střídají se různé úhly pohledu hlavních postav.
Hlavní postavou je SAMI (40 let), který hledá matku svých budoucích dětí. Pracuje jako plánovač v logistice u jedné ropné společnosti. Nemá štěstí na vztahy. Moc by si přál najít ženu, se kterou by měl dítě. Zaplete se s jedním motorkářským gangem.
Sami má kamaráda MARKUSE, který se sám stará o 3 dcery. Je určitě těžké sám vychovávat děti a ještě, když je jich tolik. Obdivuji Markuse za to, že tuto nelehkou situaci zvládal, i když občas měl také své dny.
Sami má také kamaráda PESONENA, který se stará o své rodiče, kteří se rozvedli a kteří jsou nemocní. Jeho táta má rakovinu a jeho mamka ztrácí paměť.
Samiho mamka SEIJA se vypořádává s osamělostí, protože jí zemřel manžel, a navíc si nerozumí se svou dcerou HENNOU kvůli otázkám na budoucí vnoučata.
Všichni hrdinové narážejí na lifestylový blog, který píše blogerka SINI. V něm popisuje rodinnou idylku. Blog je zvýrazněn tučným písmem.
Ztotožňuji se s komentáři na zadním přebalu knihy. Poselstvím knihy by mohlo být, že bychom o věcech měli mluvit narovinu, určitě být upřímní, pokud to v dané situaci je možné a netlačil na pilu v různých osobních záležitostech.
I muži mají biologické hodiny, i když je to jiné než u žen ohledně mateřství. Muž může mít dítě defacto v kterémkoliv věku, ale u ženy je to jiné. Ta si musí hlídat čas a v čím pozdějším věku dítě má, tím je to pro ženu náročnější po všech stránkách.
Kniha FAZÓNA je kniha ze života. S mnoha situacemi, které se dočteme v této knize, se můžeme setkat. Kniha se četla celkově dobře. Autor píše lehce. Některé situace byly úsměvné a zasmál jsem se, jiné události byly smutné, ale i to patří k životu. Některé situace byly překvapivé a čtenář se může nad nimi zamyslet.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ AUTORA.
Kniha má pěknou obálku.
Od autora jsem četl knihu DÍVKA V LEDU (první případ s Erikou Fosterovou) a následně knihu KANIBAL Z NINE ELMS (první případ Kate Marshallové). Obě knihy jsem hodnotil průměrně a řekl jsem si, že už se do dalších autorových knih nebudu pouštět. Nicméně jsem si řekl, že vyzkouším ještě jednu knihu, do třetice všeho dobrého a zlého, a to knihu ĎÁBLOVA CESTA. Kniha má vysoká hodnocení. Ze všech třech knih, které jsem četl, se mi tato kniha líbila nejvíce.
KATE A TRISTAN mají detektivní agenturu. Jednoho dne si Kate jde zaplavat a málem se utopí v moři. Naštěstí ji zachrání mladí surfaři a Kate se ocitne v nemocnici, kde se seznámí se ženou JEAN, která ji vypravuje smutný příběh, při kterém se před 11 lety ztratil její tříletý vnuk, když tábořili na jednom místě, které je označeno jako Ďáblova cesta. Jean požádá Kate, jestli by se neujala tohoto případu a nezjistila, co se stalo jejímu vnukovi. Kate přijímá její nabídku a pouští se společně s Tristanem do vyšetřování.
KATE (47 let) měla problémy s alkoholem, ale nicméně v současné době abstinuje a chodí do anonymních alkoholiků. V minulosti přednášela kriminologii. Má syna, který studuje v USA. V mládí udělala řadu hloupostí, ze kterých se však poučila.
TRISTAN je mladší než Kate. Má sestru, která má miminko a občas u něj bydlí, když potřebuje. Tristan je gay. V současné době nemá žádného přítele a ani po nikom netouží.
Líbilo se mi, že Kate a Tristan jsou přátelé a dobrými parťáky při vyšetřování případu. Sice se stalo, že se Tristan nezachoval dobře v určité situaci, ale následně uznal svoji chybu a omluvil se. Občas jsem narazil na humorné hlášky.
Kniha se četla celkově dobře. Kniha má krátké kapitoly, takže stránky utíkaly jedna za druhou. Byl jsem zvědavý, jestli se případ vyřeší. V hlavě jsem si představoval různé scénáře, co se mohlo během osudné noci přihodit. Na některé okolnosti jsem přišel, protože to bylo přímo do očí a moje úvaha byla správná. V knize Kanibal z Nine Elms jsem měl problém s tím, že mi to připadalo přitažené za vlasy, ale v knize Ďáblova cesta mi to dávalo smysl, i když místy mi to také připadalo trochu divoké a trochu zamotané. Nicméně nakonec je všechno vysvětleno a zapadalo to do sebe.
Autor v DOPISU OD ROBERTA uvedl, že skalní formace Ďáblovy kameny a oblast Ďáblova cesta, řeka i rokle jsou smyšlené. Líbí se mi, že autor se v závěru obrací na čtenáře.
V knize se nachází také jedna mapka. Přebal knihy je pěkný.
Časem si možná přečtu další autorovy knihy. Úplně tohoto autora nezavrhuji. :)
Od autorky jsem už četl předcházející knihy – MEZI DVĚMA KIMY: NA STUDIÍCH V KLDR a SVĚDECTVÍ O ŽIVOTĚ V KLDR. Obě knihy se mi líbily.
Kniha SEVERKA je prvním autorčiným románem. Hlavní postavou je mladá žena RI JO-ČONG, která žije v Jižní Koreji, ale narodila se v Severní Koreji. V románu jsou zobrazeny její vzpomínky ze Severní Koreje a také to, jakých přešlapů se dopustila. RI JO-ČONG se obrací na čtenáře, aby si její výpověď pozorně přečetli a stali se jejími soudci a zhodnotili, jaký trest by si zasloužila.
V románu máme zobrazen průběh pracovního dne v Severní Koreji pohledem RI JO-ČONG. Nachází se zde také hodně otázek a odpovědí. Dočteme se o pracovních táborech v Severní Koreji a také o životě v Jižní Koreji.
V knize se nachází hodně smutných událostí. V knize nastane zvrat, který jsem nečekal a závěr knihy byl pro mě překvapivý. Číst o Severní Koreji je vždy mrazivé a smutné. Čtenář se může při četbě knihy nad hodně věcmi zamyslet.
Kniha rozhodně stojí za přečtení. Knihu jsem přečetl na jedno posezení. Kniha se čte sama.
Kniha má pěknou obálku a je pěkně graficky zpracovaná.
Autorka se profesně věnuje produkci společenských akcí, psaní knih a rozhovorům se zajímavými osobnostmi. Založila společenskou agenturu VIP osobnosti a internetový magazín VIPosobnosti.cz. Mezi její záliby patří ayurvéda, design, cestování a hudba.
Jedná se o biografii Karla Gotta. Kniha je členěna do 15 kapitol (např. Karlovy Vánoce ve zlaté Praze, Karel gurmán, Karel malíř, Karlova aura a pokora aj.). Na počátku knihy se nachází otázky, které Karlu Gottovi pokládala autorka a Karel Gott na ně odpovídá. V knize nalezneme různé osobnosti, které vzpomínají na Karla Gotta. Všichni o něm mluví moc pěkně. V knize nalezneme také citáty Karla Gotta. V závěru se nachází Poděkování.
Karel Gott byl skvělým zpěvákem a člověkem. Byl skromný a pomáhal lidem. Byl kamarádský. Zajímal se o historii (2. světová válka) a rád vyprávěl vtipy o Židech. Také měl různé konspirační teorie. Rád se podepisoval a fotil se svými fanoušky. V roce 2012 jsem se zúčastnil koncertu a po skončení jsem jej požádal o fotku. Souhlasil. Oceňoval jsem na něm, že fanouškům vždy vyšel vstříc.
V knize je uvedeno, že Karel Gott prodal 30 miliónů desek. Z jiných zdrojů jsem se dočetl, že desek prodal mnohem víc, kolem 50 – 60 miliónů. Tím chci říci, že desek prodal velmi mnoho. Zpíval v Československu, ale také v Německu, v Rusku a v dalších zemích, takže fanoušky měl v různých státech.
Kniha se mi líbila. O některých historkách jsem četl již v minulosti, o jiných jsem četl úplně poprvé.
Kniha je pěkně graficky zpracovaná. V knize se nachází hodně černobílých fotografií. Možná je škoda, že některé fotografie nejsou barevné. Občas jsem v knize našel překlepy.
Citáty:
Lidé, kteří vyzařují silnou auru a mají osobnost, často vyvolávají u jedněch respekt a u druhých nenávist. To nemá nic společného se závistí. Oni jen cítí tu sílu a vadí jim jiná frekvence naladění. Nejhorší je stav, když je člověk všem lhostejný, když o něm druzí nepřemýšlejí a říkají, že jim nevadí. Tam není nic, žádná síla, o kterou se člověk může opřít. Ti, co něco dokázali, se setkávali s rozporuplnými reakcemi na svoje vystoupení nebo umění vždy. Lidé je buď nesnášeli, nebo milovali.
Vzpomínám si, že se psal srpen 1997 a já jsem byl na dovolené se svými rodiči v Horní Lomné. Měli jsme zapnutou televizi a zničehonic došlo k přerušení programu a následovala smutná zpráva, že zemřela princezna DIANA ve Francii v jednom tunelu. Zemřela princezna Diana a také řidič automobilu, jako jediný přežil bodyguard. Princeznu Dianu jsme měli rádi, byla ke všem vstřícná, milá a laskavá, zúčastnila se různých charitativních akcí, nebála se dotknout lidí s HIV. Byla to obrovská tragédie a nemohli jsme tomu věřit. V minulosti jsem četl knihu DIANA: JEJÍ NOVÝ ŽIVOT a také jsem viděl filmy pojednávající o jejím životě.
Kniha NÁHRADNÍK je autobiografie prince HARRYHO. Kniha má 3 části. Harry je náhradníkem, jeho starší bratr WILLY je následníkem. Dočteme se o jeho dětství, jeho studiu a také o tom, jak vstoupil do Britské armády. Určitou dobu působil v Iráku a v Afganistánu. Popisuje také zážitky z Afriky, do které se rád vracel. Harry vzpomíná také na společné chvíle se svou mamkou a bratrem Willym, popisuje svého tátu a babičku a zmiňuje se také o dalších členech rodiny.
Hodně je v knize popisován negativní vztah k novinářům, což mě trochu postupem času unavovalo, i když chápu, že to neměl s novináři jednoduché. Princ Harry se dlouhou dobu nevyrovnal se smrtí své mamky a defacto za její smrt mohli paparazzi, kteří pronásledovali princeznu Dianu, která se svým řidičem jela velkou rychlostí a pak došlo k autonehodě. Nemohl zpracovat Dianino úmrtí. Novináři podle jeho názoru psali většinou lež, nepravdu a podávali čtenářům zkreslené informace. Hodně podrobně se o všem rozepisuje.
Princ Harry se seznámil s mnoha lidmi a také byl ve vztahu s různými ženami, ale bohužel mnoho vztahů ztroskotalo, protože novináři se zaměřili na jeho přítelkyně a jejich rodiny a neměly ani chvilku klid, protože byly sledovány na každém kroku. Nedokážu si to vůbec představit.
Trpěl posttraumatickou stresovou poruchou a sužovaly jej panické ataky.
Později se seznámil se ženou MEGHAN, do které se zamiloval a následně se vzali. Mají spolu 2 děti. Se svou rodinou žije v Kalifornii v Santa Barbaře. Mají 3 psy.
Kniha je docela bichle, ale celkově se četla dobře. Hodně informací jsem se dozvěděl o jeho životě, který byl pestrý. Zajímavé bylo také nasazení do války a samostatný výcvik. Nahlédneme do zákulisí královské rodiny pohledem prince Harryho. Některé události byly úsměvné jako například to, že se musel zeptat své babičky, jestli si může vzít za ženu Meghan a jestli si může ponechat plnovous. Pokud by babička nesouhlasila, tak by se žádná svatba nekonala. O svolení k svatbě musel požádat také Willy. Vyžaduje to protokol.
Zajímalo by mě, jak Harryho rodina přijala knihu, kterou napsal. Spíše bych se přikláněl k tomu, že nebudou z této knihy nadšeni, protože Harry píše mimo jiné také o soukromí jejich rodiny.
Ocenil bych, kdyby se v knize nacházela obrazová příloha. V knize se nachází několik černobílých fotografií, ale jsou menšího formátu a jejich málo. Rozhodně by si kniha zasloužila více fotografií.
Nejprve jsem přečetl knihu ZPOVĚĎ FARÁŘKY a jelikož se mi kniha líbila, rozhodl jsem se, že si přečtu také její prvotinu DENÍK FARÁŘKY a kniha se mi rovněž líbila.
V knize nalezneme kapitoly autorčina života, které se odehrály během tří let. Zápisky jsou ve formě deníku. Jsou poskládány okolo dějové linky církevního roku, který začíná časem adventu.
V knize nalezneme úvahy, vyprávění o cestách (New York, Čína, Budapešť, Soul, Řím aj.), zážitky a různá setkání. Autorka se také setkala s papežem FRANTIŠKEM. Najdeme zde také autorčina kázání, biblické citáty a odpovědi na různé otázky. Autorka psala knihu v době COVIDU, takže i toto téma v knize nalezneme. Autorka v některých částech píše odlehčeně a v knize nalezneme také humor. Autorka přiznává, že má ráda rum a doutníky.
Kniha se četla stejně dobře jako Deník farářky. Je to kniha, při které se můžeme zamyslet nad spoustou věcí. Autorka ukazuje, že je člověkem z masa a kostí a má také různé problémy, které musí řešit jako každý jiný člověk. Myslím si, že autorka vnesla svěží vítr v církvi a mnoho lidí může svými knihami motivovat k tomu, aby se začali zajímat o víru, kladli si otázky a hledali na ně odpovědi. Samozřejmě některé lidi může také odradit svým vystupováním a vizáží a nesouhlasí s tím, aby pracovala jako farářka.
Líbí se mi názor farářů, který se nachází na zadním obalu: „V této knize má věřící i nevěřící možnost prožit církevní rok s báječnou husitskou farářkou. Ale ne ledajakou. Farářkou, která propůjčuje Bohu lidskou tvář se vším všudy – s radostmi i starostmi, jistotou i pochybnostmi, s rudou rtěnkou i doutníkem a rumem, hlubokou vírou i všedností běžného dne.“
Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Kniha má kvalitní papír, obsahuje barevné fotografie a různé ilustrace. Kniha má pěknou obálku.
Román je založený podle skutečné události. Na knize se podílela také její dcera MAYA LEEOVÁ a australský spisovatel DAVID BREWSTER.
Hlavní postavou je slovenská učitelka MAGDA HELLINGEROVÁ, která byla do Osvětimi deportována 28. 3. 1942. Pracovala jako tzv. vězeňský funkcionář. Dohlížela na nespočet vězňů a udržovala pořádek. Mnoha lidem zachránila životy včetně její rodiny (bratranci, sestřenice, strýc aj). Setkala se s různými funkcionáři z řad SS, např. IRMOU GRESEOVOU, EDUARDEM WIRTHSEM, JOSEFEM KRAMEREM, JOSEFEM MENGELEM aj. Byla organizační typ, reagovala pohotově na situace, které nastaly a nebála se něco říci před lidmi z SS, i když to bylo velmi nebezpečné. V některých situacích se chovala přísně na vězenkyně, ale bylo to nezbytné, aby neupoutali zbytečně pozornost SS a aby zachovala pořádek a řád. Někdy měla namále a mohla skončit v plynu. Lidé ji měli rádi a nezapomněli na její pomoc. Když byla v úzkých, rádi Magdě pomohli. Na ruce měla vytetováno číslo 2318. V Osvětimi se seznámila také s mužem BÉLOU, do kterého se zamilovala. V Osvětimi strávila přes 3 roky.
Sledujeme Magdin život před válkou, v Osvětimi a také její život po válce. Kromě Osvětimi byla také v koncentračním táboře Ravensbrück a Malchowě.
Celkově se kniha četla dobře, i když to bylo srdceryvné čtení. Je určitě dobře, že Magdina dcera Maya se rozhodla vydat tuto knihu, abychom nezapomněli na hrůzy holokaustu a také nezapomněli na Magdu, která byla velmi statečná a která pomáhala ostatním, jak nejlépe dovedla.
Na počátku Doslovu je uvedeno: „Magda nikdy netoužila po tom, aby jí lidé, jimž zachránila život, nějak děkovali či aby ji chválili. Pouze si přála, aby uznali, že ona v té neskutečně hrůzné době udělala vše, co bylo v jejích silách, a že si zachovala svou lidskost i navzdory zcela nelidským podmínkám. Naštěstí kromě těch, které ji obviňovaly, existovalo i mnoho vězenkyň, které si Magdinu pomoc uvědomovaly a byly jí vděčné.“
V závěru knihy se nachází DOSLOV, ve kterém nalezneme také vyjádření různých lidí, kterým pomohla a zachránila jim život. Vyskytuje se zde také kapitola POVÁLEČNÝ OSUD NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH OSOB V TOMTO PŘÍBĚHU a SLOVNÍČEK POJMŮ.
Od autorky jsem již četl knihu VARHANÍK Z MRTVÉ VESNICE, která se mi líbila.
Román JIZVA vypráví o životické tragédie, která se odehrála 6. 8. 1944, při které partyzáni zastřeli několik Němců z gestapa v jedné hospodě. Následně se Němci pomstili a zabili v Životicích a jejím okolí 36 lidí. Nejmladšímu z nich bylo 16 let. Poblíž Životic žil také můj děda, který bydlel ve Stonavě. Vyprávěl mi různé příběhy, které se odehrály během 2. světové války.
V románu se střídají části z minulosti a přítomnosti. Hlavní postavou je KATKA (přes 40 let), která bydlí v Polsku, nicméně má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě, takže se na nějaký čas stěhuje do Ostravy. Firma se zabývá prodejem koberců. Katka se seznamuje s mladým mužem MARTINEM, kterého zaměstná jako tlumočníka a on jí poví o tragické události v Životicích. Katka dojde k přesvědčení, že tragická událost může mít spojitost s její tchyní, která má 91 let.
Poprvé kniha vyšla v polštině v roce 2017. Posléze jej autorka přeložila do češtiny a na některých místech mírně upravila. Životní příběhy románových postav jsou literární fikce, avšak válečné události jsou prezentovány v souladu s historickými fakty. Autorka čerpala z vědeckých publikací českého historika MEČISLAVA BORÁKA a také autorce pomohly osobní rozhovory s žijícími svědky životické tragédie a vzpomínky zemřelé babičky ZITY MIKULOVÉ. Její snoubenec byl jednou z obětí této tragédie.
Knihu jsem přečetl na jeden zátah a celkově se kniha četla dobře.
V závěru knihy se nachází EPILOG a DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ. V závěru se nachází také jedna strana obrazové přílohy. Je škoda, že se v knize nenachází více stran této přílohy. Kniha je pěkně graficky zpracovaná.
Od autorky jsem už četl knihu VRÁNY a ZAHRADA. Knihy se mi líbily.
Děj románu se odehrává od roku 1985 až do roku 1995. Poslední kapitolu tvoří rok 2020. V jednotlivých rocích se střídají různá roční období (jaro, léto, podzim, zima). V románu se střídají různé úhly pohledu hlavních postav (rodiče, děti).
Hlavními postavami jsou JIRKA a ALENA, kteří mají 2 dcery – PAVLÍNU a JANU. Pavlína je temperamentnější než Jana. Je mladší než Jana. Žijí v rodinném domě společně s rodiči od Aleny.
JIRKA má problémy s alkoholem a ke svým dcerám se nechová moc pěkně. Je vůči nim vulgární, což se mi vůbec nelíbilo. Pracuje jako dělník. Je velmi zručný. Rád fotografuje.
ALENA se často hádá s Jirkou a také s dětmi. Neustále jim rozkazuje a komanduje. Navštěvuje také psychiatra. Vystřídala několik zaměstnání a nikde není spokojená. Dlouhou dobu pracovala jako kuchařka ve školce, později také v knihkupectví. V manželství je nespokojená, a přesto nemá vůli něco změnit. V tomto ohledu je pasivní a utěšuje se tím, že jiné ženy jsou na tom mnohem hůře než ona, např. její sestra MAŘINKA, jejíž manžel je větší alkoholik než Jirka. Občas si někomu na manžela postěžuje, ale to je tak všechno.
V románu jsem si připomněl staré časy za komunistů. V románu je zmíněn také výbuch Černobylu, revoluce 1989 a nakupování zboží v Rakousku v roce 1990. Některé události jsem prožil osobně, jiné znám z vyprávění.
Bylo mi líto Pavlíny a Jany, poněvadž nežily v rodině, která by byla harmonická. V této rodině se vyskytovaly neustále hádky, nedorozumění, křik, obviňování, koho má kdo více rád apod. V každé rodině jsou nějaké problémy, ale tohle bylo velmi disharmonické prostředí. Sledujeme také první lásky Pavlíny a Jany a také jejich studium na střední škole. Líbilo se mi, že před jejím domem se nacházel kaštan, na který rádi vylezly a pozorovaly okolí. Líbilo se mi, že se naučily šít a vyšívat a celkově byly zručné v těchto ručních pracích. Jedna více, druhá méně. Pavlína také brnkala na kytaru a zajímala se o programování.
Očekával jsem, že v knize dojde k nějakému velkému zvratu, při kterém se mi pozastaví dech jako tomu bylo v knize Zahrada, ale nedošlo k tomu. Občas jsem postřehl nějaké náznaky a říkal jsem si, že jsem na to přišel, ale nebylo tomu tak. Děj plynul pozvolna a ničím jsem nebyl překvapen. Závěr knihy byl takový, jaký byl. Vůbec se nedivím tomu, k čemu se rozhodla Pavlína, i když s tím úplně nesouhlasím.
Kniha má pěknou obálku.
Jedná se o moji první přečtenou autorčinu knihu.
Kniha má 3 části. Střídají se kapitoly z minulosti (rok 2004) a přítomnosti (2020).
Hlavní postavou je EMA, která bude slavit 60 let. Není příliš nadšená, že se bude konat její oslava, poněvadž na její oslavu se chystá jeden host, kterého by raději neviděla.
Ema má 2 dcery – JULII a ADÉLU, mezi nimiž je velký věkový rozdíl a má také manžela MILANA. Ema a Milan jsou povahově zcela odlišní a jejich manželství není idylické. Ema pracovala jako restaurátorka a Milan vlastnil tiskárnu. Bydlí v jednom domě společně s Milanovou mamkou NAĎOU, která je v pokročilém věku a hodně zapomíná. Patrně má Alzheimerovu chorobu. Zajímavá je také postava Milanova bratra LUDVÍKA, který je soudní lékař. Neměl jsem rád sousedy PROKOPOVY kvůli tomu, jak se zachovali v určité záležitosti, o které se dočtete.
Části z minulosti se odehrávají v Thajsku. Thajsko je exotická země a my se díky autorčině vyprávění můžeme přenést do této destinace. Naši hrdinové se seznamují s tímto novým prostředím, s krajinou, kuchyní a s dalšími spolubydlícími. Užívají si dovolenou plnými doušky, koupou se v moři a také absolvují thajskou masáž. Thajsko bylo postiženo tsunami v roce 2004 a bohužel naši hrdinové nejsou ušetřeni této katastrofy.
Kniha se četla celkově dobře. V knize se řeší vztahy mezi manžely a také mezilidské vztahy. Na počátku jsem tušil, co se přihodí a měl jsem pravdu. Některých přešlapů by se člověk neměl nikdy dopustit, poněvadž toho může litovat do konce svého života. Kniha obsahuje různá překvapení a postupně se všechno odkrývá. V knize se vyskytuje také erotika, i když autorka nepopisuje do hloubky erotické scény.