Marekh komentáře u knih

Autorka je farářka Církve československé husitské. Vystudovala teologii, psychologii, speciální pedagogiku a neurofyziologii. Desátým rokem slouží v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a také v malé kapličce ve Strašnicích v Praze.

Kniha obsahuje autorčiny úvahy a také odpovídá na otázky, které ji pokládá herec TOMÁŠ NOVOTNÝ. Autorka pracovala na knize 1 rok.

V knize se vyskytují různá témata – láska, víra, odpuštění, manželství, rozvod, pravda, modlitba, kázání, úmrtí, křehkost, ženy v církvi, LGBTQ+ aj. Zaujalo mě také to, že také nevěřící člověk může navštívit bohoslužbu, anebo jít ke zpovědi.

Zajímavá je také autorčina myšlenka, že by se mohlo na školách vyučovat NÁBOŽENSTVÍ. Nejenom křesťanství, ale také jiná náboženství včetně různých příběhů ze Starého a Nového zákona. Náboženství se na některých školách vyučuje, ale je to nepovinný předmět, anebo se vyučuje mimo školu. Člověk by asi měl mít povědomí o těchto věcech a nebylo by to určitě na škodu. Vzpomínám si, že jsme na střední škole prolítli BIBLI během dvou vyučovacích hodin, a to bylo všechno.

Autorka je inteligentní a její názory jsou zajímavé a vedou určitě k zamyšlení. Na otázky odpovídá upřímně, nevyhýbá se žádné odpovědi. Autorka se také přiznává ke svému vztahu k ženě, i když se jen letmo o tom zmínila. Zúčastnila se také taneční soutěže Stardance. Lidé mají na autorku různé názory. Někteří lidé jsou rádi, že je farářkou, je svá a otevírá témata k diskusi, o kterých se příliš nemluví a jsou tabu. Jiní lidé nesouhlasí s tím, že je žena – farářka a nelíbí se jim její vystupování a mají další připomínky.

Myslím si, že autorka touto knihou může otevírat cestu k víře mnoha lidem včetně mladých lidí. Po dlouhé době jsem se začetl do knihy s námětem náboženství a rozhodně toho nelituji. Kniha se mi líbila a bylo to moc zajímavé a obohacující čtení. Jedná se o ten typ knihy, ke kterým se můžeme zpětně vracet a při četbě se můžeme zamyslet nad spoustou věcí, anebo alespoň já to tak většinou mám, když čtu tyto knihy. Časem bych si chtěl přečíst knihu DENÍK FARÁŘKY.

Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Kniha má kvalitní papír, obsahuje barevné fotografie a různé ilustrace včetně citátů z básní. Kniha má pěknou obálku.

9 11.11.2023

Od autorky jsem už četl knihu OPRAVDOVÉ ZLOČINY. Časem si možná ještě přečtu knihu VRAH JE V KAŽDÉM Z NÁS. Neposlouchám autorčiny podcasty, ale vím o nich.

NEODPOVÍDEJ je debutový detektivní román. Autorka v úvodu píše, že „Celý příběh je smyšlený. Osoby v něm v reálném světě neexistují a je jen na vaší představivosti, jak budou vypadat.“

Hlavní postavou je kapitán MAREK TENGLER (41 let), který vyšetřuje vraždy mladých žen. S vyšetřováním mu pomáhá také tým, který má k dispozici, např. MARTIN SUCHOŇ. Marek nemá žádný dlouhodobý vztah, nechce se vázat. Vyhovuje mu mít známost na jednu noc.

Také dochází k tomu, že několika ženám píše přes internet jeden přitažlivý muž a chce se s nimi sejít, ale pokaždé když má dojít k setkání, tak se neobjeví. Souvisí to nějak s vraždami, které vyšetřuje Marek a jeho tým? To už se dočtete v této detektivce.

Myslel jsem si, že se mi kniha bude líbit mnohem více. Zpočátku se mi kniha celkem líbila, ale postupně to nabralo úplně jiný směr, než jsem očekával, což je škoda. Dějová linka se ZUZANOU se mi líbila, ale postupně moje nadšení z knihy klesalo, místy jsem se bohužel nudil. Závěr knihy byl hodně uspěchaný.

Při čtení knihy si můžeme vzít poučení z online seznamek, sociálních sítí a mobilních telefonů. Existuje řada podvodníků na sociálních sítích, kteří se vydávají za úplně někoho jiného, než ve skutečnosti jsou. Sám jsem v minulosti naletěl. Pokud si dotyčný člověk chce jen psát a nechce se s námi sejít osobně, nemyslí to upřímně, raději si s takovým člověk nepsat a co nejrychleji ukončit komunikaci. Pokud se s námi nesčetněkrát domluví na setkání a nikdy to nevyjde, pokaždé se něco přihodí, proč se nemůže setkat, je to levota. Pokud si s námi také nechce zatelefonovat, je to také podezřelé. Pro nás je to zbytečná ztráta času a zbytečně se budeme rozčilovat.

Líbilo se mi, že se v knize nachází hodně chatové komunikace, která je oddělena od vlastního textu a je v bublinách. Kniha obsahuje také černobílé ilustrace.

6 09.11.2023

Od autorky jsem už četl knihu ŠEPOT Z LESA, která nebyla špatná na to, že se jednalo o její prvotinu. O knize ZVEDÁ SE VÍTR jsem uvažoval, ale nebyl jsem si jistý, jestli knihu budu číst. Nicméně nakonec jsem se pustil do čtení a myslím si, že tato kniha se mi líbila o něco více než Šepot z lesa. Byla kratší a dynamičtější, i když autorčin styl psaní se nezapře.

Byl jsem také na autorčině přednášce České literární tajemno, kterou uspořádala Knihy Dobrovský v rámci knižní akce Knižní závisláci v Ostravě – Vítkovicích v roce 2023. Autorka mluvila zajímavě a poutavě. Knihu jsem si nechal podepsat. Autorka v současnosti pracuje na další knize.

Jedná se o mysteriózní thriller. Kniha má 2 části (VODA, VÍTR). Autorka psala knihu od srpna 2022 do ledna 2023. Knihu chválí také slovenský spisovatel JOZEF KARIKA.

Hlavní postavou je FILIP, který společně s partou kamarádů (RADEK, ROMAN, MÍNA) naleznou v lese mrtvou dívku. Filip ji pojmenuje SNĚHURKA. Snaží se vypátrat viníka zločinu. Filip dokáže komunikovat s duchy. Filip v dospělosti pracuje v jednom zařízení jako ošetřovatel mentálně postižených lidí. V první části jsou dětmi, v druhé části jsou již dospělými.

Příběh se odehrává v Hodoníně. V první části jsou popsány záplavy, které postihly Česko v roce 1997. Naštěstí se Hodonínu vyhnuly. Vzpomínám si na záplavy z televize. Říkalo se tomu STOLETÁ VODA. V druhé části je popsáno tornádo, které se prohnalo Hodonínem a přilehlými městy v roce 2021. Vzpomínám si na to z televize. V Hodoníně jsem ještě nebyl. Dozvěděl jsem se hodně informací o tomto městě.

Autorka popsala různé příběhy lidí, které postihly tyto katastrofy. Líbilo se mi, že autorka u některých postav použila slovácké nářečí. Líbil se mi také DENÍK, který si psal Filip.

Katastrofy, které postihly Česko, byly otřesné a při čtení tohoto románu mi bylo smutno a doléhala na mě úzkost, když se autorka k těmto událostem znovu vracela a detailně všechno popsala. Příběh jako takový nebyl špatný. Některé zvraty mě překvapily, ale následně jsem tušil, kam to bude směřovat, i když jsem měl pochybnosti, jestli smýšlím správně.

Myslím si, že pokud se vám líbila kniha ŠEPOT Z LESA, bude se vám také líbit kniha ZVEDÁ SE VÍTR. Za mě je tako kniha lepší v tom slova smyslu, že je kratší a z mého pohled to příběhu prospělo. S největší pravděpodobností se pustím do další autorčiny knihy, až knihu napíše.

Kniha obsahuje PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má pěknou obálku

10 07.11.2023

Od autorky jsem už četl knihu ANGLICKÁ ZAHRADA, která se mi líbila. Bylo to strhující a smutné čtení.

Kniha U SEVERNÍ ZDI pojednává o politických procesech v 50. letech v Československu. Kniha je založena na skutečných událostech. Vím, že v tomto období se odehrálo hodně smutných událostí, ale tento příběh předčil asi všechny příběhy z tohoto období, které jsem četl. Někteří lidé byli doslova bestie, když se jim dostala moc do rukou a mohli si naprosto dělat cokoliv včetně týrání, vražd a obchodování s dětmi!

Čtení bylo depresivní, nepříjemné a mrazivé.

Při četbě se můžeme také zamyslet nad tím, jestli je POMSTA správná, pokud nám nebo našim nejbližším někdo ublíží a dotyční jedinci nejsou potrestáni a žijí si spokojenými životy. Řada zločinů, která se odehrála v 50. letech, byla po roce 1989 promlčena nebo nebyla ochota potrestat lidi, kterých se jich dopustili. Říká se, že boží mlýny melou a všechno špatné, co v životě provedeme jiným lidem, se nám nebo našim blízkým vrátí. Častokrát je to pravda, ale někdy tomu tak být nemusí a člověk, který vidí křivku a bytostně se ho to dotýká, chce vzít spravedlnost do svých rukou a potrestat všechny, kteří nemilosrdně ubližovali. Při čtení románu se můžeme také zamyslet nad ODPUŠTĚNÍM.

Kniha U SEVERNÍ ZDI rozhodně stojí za přečtení, i když je to čtení velmi smutné a bolestné, ale pravdivé.

18 05.11.2023

Jedná se o autorovu prvotinu. Hlavní postavou je DANIELA, která nemá moc dobré vztahy se svou mamkou. Daniela ráda čte knihy a také se rozhodla napsat knihu o své rodině. Má také mladší sestru JANU. V této rodině se vyskytují problémy, o kterých se nemluví. Daniela se seznámí na vysoké škole s mladým mužem ŠTĚPÁNEM, který studuje doktorské studium. Bohužel netuší, jaký je to tyran.

Poprvé jsem se setkal s pojmem GASLIGHTING, což je zvláštní forma manipulace, která v oběti vyvolává pochybnosti o sobě samém. Na první pohled to může vypadat, jako by se nic nedělo, pokud o těchto záležitostech mluvíme s někým blízkým, ale ve skutečnosti trýznitel oběť tímto způsobem psychicky ničí. Pokud něco takového zpozorujeme u svého partnera, je nejlépe ukončit okamžitě vztah a jít si každý svou cestou.

V knize se nachází také deníkové záznamy, což se mi líbilo.

Kniha je přečtená za jedno odpoledne. Celkově se mi kniha líbila. Autor všechno dobře popsal a já si určitě rád přečtu další knihu, kterou napíše.

5 05.11.2023

Upřímně musím říci, že jsem dočetl do strany 30 a chtěl jsem odložit knihu, poněvadž mi nevyhovoval autorův styl psaní, který je těžkopádný. Autor používá málo odstavců, často používá dlouhá rozvětvená souvětí, nepoužívá uvozovky v přímé řeči, používá hovorový jazyk feťáků. Nicméně knize jsem dal ještě šanci, což bylo dobré rozhodnutí, protože příběh jako takový je zajímavý a stojí za přečtení, akorát čtenář musí mít velkou trpělivost, aby se zdárně dostal do závěru.

Jedná se o příběh dvou mladých narkomanů z Bronxu – Žid HARRY GOLDFARB a jeho černošský přítel TYRONE C. LOVE. Harry má přítelkyni MARION, která pochází z vyšších společenských vrstev. Ráda maluje. Všichni tito hlavní hrdinové jsou narkomani. Nakoupí heroin, který následně distribuují. Za získané peníze si chtějí koupit byt, cestovat a otevřít si kavárnu. Našim hrdinům jsem fandil a věřil jsem, že když získají peníze, uskuteční svoje plány a půjdou si za svým snem a přestanou s užíváním drog, jenže jsem byl naivní. Sny se rozplynuly jako domeček z karet a naši hrdinové se dostávají do začarovaného kruhu drog a pro dávku jsou ochotni podstoupit cokoliv, což bylo otřesné.

V románu se také odehrává příběh Harryho mamky SÁRY, která je vdova a která sleduje hodně televizní seriály, soutěže a filmy. Touží po tom, aby se dostala do televize a stala se hvězdou. Drží dietu a bere léky na hubnutí.

Autor ukazuje závislost na drogách a na lécích, ukazuje také přístup lékařů k pacientům a také se zde vyskytuje rasismus.

2 05.11.2023

Jedná se o autorčin první román, který napsala v angličtině. Kniha byla inspirována zkušenostmi a životem autorčiny vlastní rodiny a lidí kolem ní. Autorka pracovala na knize 7 let. Jedná se o moji první přečtenou knihu od vietnamské autorky.

Kniha HORY ZPÍVAJÍ je příběhem několika generací rodiny TRANOVÝCH. Hlavní postavou je DIEU LAN, která přišla o svého tátu, manžela, bratra i nejstaršího syna. Své vnučce HUONG vypráví příběh svého života. Dieu Lan měla 6 dětí. Učila na škole, později obchodovala na černém trhu. Huong miluje čtení knih a díky své babičce se dostala také k mnoha knihám od amerických autorů. V knize se střídají kapitoly z minulosti a přítomnosti. Střídá se vyprávění DIEU LAN a HUONG.

V knize jsem se dozvěděl hodně informací o historii Vietnamu - o francouzské koloniální nadvládě, nástupu osvobozeneckého levicového hnutí Viet Minh, rozdělení země na severní a jižní část a o válce ve Vietnamu. Také jsem se dočetl o hladomoru a o pozemkové reformě. V knize se nachází různá vietnamská přísloví, která se předávala ústně z generace na generaci, než vznikla psaná vietnamština. Kniha popisuje válku, ale také popisuje pěknou krajinu, zajímavé památky ve městě a zajímavá jídla. Kniha mi rozšířila obzory o Vietnamu.

Kniha se celkově četla dobře. Do knihy jsem se začetl od první strany. Příběh byl zajímavý a dojemný. Válka ničí lidské životy a také naši hrdinové jsou poznamenáni válkou. Otřesný byl hladomor, který postihl Vietnam a také pozemková reforma, při které vlastníci půdy byli vyhnáni ze svých domovů a byli neprávem trestáni. Došlo k různým nespravedlnostem a příkořím.

Na počátku knihy se nachází RODOKMEN. V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ, autorčin esej ZDOLÁVÁNÍ MNOHA HOR a OTÁZKY K DISKUSI. Kniha má pěkný přebal.

Citáty:

Když naše příběhy přežijí, my neumřeme, i když naše těla na této zemi již nebudou.

8 29.10.2023

Příběh podle skutečné události, který vypráví SOŇA ŠLÉGROVÁ. Její dcera TEREZA se stala závislou na drogách. Autorka nám popisuje počátek jejího manželství, narození dětí (má také syna PATRIKA) a také trápení se svou dcerou od úplného počátku, kdy začala s užíváním drog.

Líbilo se mi, že se v knize nachází také ZPOVĚĎ BABIČKY A DĚDY a také ZPOVĚĎ DCERY. Jejich zpovědi jsou napsány jiným fontem písma než vyprávění autorky.

Autorka si hodně vytrpěla nejen se svou dcerou Terezou, ale také s jejím prvním manželem Pavlem. Myslím si, že pro autorku muselo být velmi těžké a bolestné se opětovně vrátit do minulosti a popsat všechny špatné okamžiky, které prožila. Její dcera Tereza ji ničila nejen psychicky, ale také fyzicky. Naštěstí paní Soňa měla kolem sebe rodinu a další lidi, kteří ji pomáhali a podporovali, což je určitě důležité.

Nelíbilo se mi, jak někteří lidé jednali s paní Soňou ohledně její dcery a dávali ji za vinu, že není správná máma a nedovede si s ní poradit. Souhlasím s paní Soňou, že člověk, který neměl drogově závislé dítě, to nikdy nepochopí. S touto situací se dokáže sžít jen člověk, který to zažil na vlastní kůži.

Myslím si, že paní Soňa se snažila ze všech sil a udělala všechno pro svoji dceru Terezu, aby přestala s užíváním drog. Časem provedla rozhodnutí, která byla velmi nepříjemná a bolestivá, ale bylo to nezbytné, aby zachránila svou dceru Terezu. Paní Soni mi bylo velmi líto, že její dcera začala s užíváním drog a nechovala se k ní vůbec dobře, tak jak by se dcera měla chovat ke své mámě. Neposlouchala ji, byla na ní drzá a neměla s ní žádné slitování. Nedovedla pochopit, že její máma má o ní strach, nemůže spát, když se neozve nebo nepřijde domů. Samozřejmě se trápily také její babička s dědou a také na tom nebyl dobře její bratr Patrik. Přemýšlím nad tím, jak jeden člověk v rodině dokáže ničit ostatní lidi a člověk je doslova bezmocný. V knize se dočtete, jestli se podařilo Tereze skoncovat s drogami a navrátit se do normálního života, anebo nikoliv.

Kniha je poučná také v tom, že si lidé (rodiče) můžou přečíst, jak poznat příznaky drogově závislých lidí a začít co nejrychleji situaci řešit. Určitě nezavírat před tím oči a podle paní Soni nahlas zakřičet: „Moje dítě je feťák!“ Sklouznout k drogám může naprosto kdokoliv, ale mnohem obtížnější je se z toho dostat. Vždy je však naděje, že to dokážeme, pokud do toho vložíme veškeré úsilí a máme podporu lidí, kteří nás mají rádi.

Kniha obsahuje pěkné černobílé ilustrace.

2 24.10.2023

Jedná se o autorčin třetí román. V knize sledujeme 2 dějové linie ve dvou časových osách. Příběh je smyšlený, ale vyskytují se v něm postavy, které skutečně existovaly a které pro autorku byly velkou inspirací. Příběh má spoustu zápletek a dějových zvratů. Líbilo se mi, že kniha popisuje první i druhou světovou válku.

Hlavní postavou je VIVIENNE, která přijme do své domácnosti během 2. světové války malou holčičku PEARL (7 let). Stovky dětí jsou evakuovány z Londýna na venkov. Zpočátku není nadšená, že se musí starat o Pearl, ale postupně si na sebe zvykají. Vivienne ráda hraje na piano a v kostele na varhany.

Vivienne má manžela EDMUNDA, který mi od samotného počátku nebyl vůbec sympatický. Vivienne má také mladší sestru OLIVE, která ráda maluje. Je jejím povahovým protipólem a má sestru ráda, i když si občas nerozumí.

Líbilo se mi, že Vivienne a Olive nebyly pasivní během první a druhé světové války a staraly se o zraněné vojáky a dalšími činnostmi, které byly užitečné. Romány odehrávající se během války nejsou veselé a v těchto příbězích také dochází k různým úmrtím. Příběh je emotivní a dojemný.

Kniha se četla celkově dobře, i když měla pomalejší tempo vyprávění.

Kniha má pěkný přebal.

3 12.10.2023

Od autora jsem v minulosti četl knihu CHLADNOKREVNĚ, která se mi líbila. O knize SNÍDANĚ U TIFFANYHO jsem už slyšel mnohokrát, ale až nyní jsem se do knihy začetl. Jedná se o novelu. Kniha se mi líbila.

Hlavní postavou je HOLLY GOLIGHTLYOVÁ, mladá dívka, která žije nespoutaně. Hýří ve společnosti a také pořádá večírky ve svém bytě. Měla kocoura a hrála na kytaru. Jednoho dne Holly zmizí. Holly touží po šťastném a normálním životě. Očima vypravěče jejího souseda sledujeme vzpomínky na Holly. V životě Holly se skrývají různá tajemství, která postupně vyplouvají na povrch.

Kniha je pěkně graficky zpracovaná. V závěru knihy nalezneme medailonek autora.

4 10.10.2023

Kapitán JOSEF MELNYK z ukrajinské policie a ALEXANDR RYBALKO jako soukromý detektiv paralelně vyšetřují zločin v městě Pripjať, při kterém došlo k vraždě LEONIDA SOKOLOVA, jehož mrtvola je vyvěšena na vysoké budově. Vrah nechává blízko oběti nějakého ptáka.

Kniha byla čtivá, napínavá a originální. Jedná se o druhý autorův román. Přemýšlel jsem nad tím, kdo by mohl být vrahem, ale nepodařilo se mi ho určit. Autor měl všechno dobře promyšlené. Líbilo se mi prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Výbuch jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986 byla obrovská katastrofa, která si vyžádala mnoho lidských životů a také mnozí lidé měli následně zdravotní problémy. Naši hrdinové se v tomto prostředí pohybují, takže tohle určitě přidávalo na atraktivitě četby. Podobnou knihu jsem snad asi ještě nikdy nečetl. V knize se také dočteme informace o následcích jaderné katastrofy v Černobylu a také o válce v Donbasu.

9 10.10.2023

Jedná se o druhý díl ze série SESTRY BELLINGEROVÉ. Knihu MÁ TO HÁČEK lze číst samostatně bez předchozího prvního dílu HOLKA PŘES PALUBU, poněvadž se jedná o samostatný příběh. Jedná se o romantickou komedii. Kniha je určená spíše pro ženy.

Hlavní postavou je HANNA (sestra od PIPER), která je asistentkou režie. Účastní se natáčení filmu a navrhne režisérovi, že by se film mohl natáčet v rybářské vesničce, ve které bydlí její sestra Piper. Nastěhuje se po dobu práce do bytu mladého muže FOXE, který je lovec krabů a který má pověst sukničkáře. Znají se už z předešlého roku, kdy se s ní seznámil. Píšou si na messengeru a jsou kamarádi.

HANNA dokáže pomoci lidem, ale stojí jakoby v pozadí, jako vedlejší herečka, nedokáže se úplně prosadit, i když se o to snaží. Miluje hudbu a LP desky. Oblíbil jsem si také její babičku a samozřejmě její sestru PIPER, která v tomto díle hraje vedlejší roli. Oblíbil jsem si také mamku od Foxe - CHARLENE. Líbilo se mi také chatování mezi Hannou a Foxem.

FOX je mladý muž, který nemá moc dobrou pověst ohledně žen. Táhne se to s ním už od střední školy. Rád si užívá se ženami, ale nechce žádný trvalý vztah. Když se však v jeho životě objeví HANNA, začíná přehodnocovat svůj život.

V knize se vyskytují erotické scény, ale řekl bych, že jich bylo méně než v prvním díle. Líbilo se mi, že si Hanna s Foxem povídali o jejich minulosti a o svých problémech. Vzájemně si naslouchají a snaží se dodat odvahu ke změně, k udělání prvního kroku. Můžeme se zamyslet nad tím, jestli je důležité, co si o nás myslí ostatní lidé a jak nás to může omezovat v životě. Člověk během života může udělat řadu hloupostí, anebo nežije uspořádaný život, ale to neznamená, že se nemůže změnit.

Myslím si, že pokud jste četli knihu HOLKA PŘES PALUBU a líbila se vám tato kniha, bude se vám líbit také kniha MÁ TO HÁČEK, poněvadž je napsaná stejně dobře jako první díl.

V závěru knihy se nachází EPILOG, který se mi líbil. Rovněž se v závěru nachází PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má pěknou obálku.

1 08.10.2023

Jedná se o román o drogách a dalších závislostech (závislost na druhém člověku, hrací automaty, sociální sítě aj.). Kniha je rozdělena do 5 částí (Expozice, Kolize, Krize, Peripetie, Katastrofa). V knize se střídají různé úhly pohledu hlavních postav. Příběh je fiktivní, vychází však z reálných událostí i postav.

V knize nalezneme 2 příběhy, které se vzájemně proplétají:

První příběh vypráví o mladé dívce VERONICE, která studuje na střední škole a bohužel se stane závislá na drogách. Sledujeme její první lásku, lhaní a špatné chování vůči své mamce, chození za školu a užívání drog. Žije se svou mamkou HANOU a jejím mladším bratrem VENOUŠKEM, který je mentálně postižený. Má Downův syndrom. Hanu opustil její manžel kvůli tomu, že jejich syn má Downův syndrom. Nebyl schopný se s tím smířit a žít se synem v jedné domácnosti.

Druhý příběh vypráví o mladém muži FILIPOVI a mladé ženě ANDREE, kteří se stali drogově závislými. Mají spolu tříletou holčičku. Bydlí spolu v jednom bytě, ve kterém připravují drogy a následně je distribuují.

Kniha FEŤÁCI mě emočně rozložila, ale z druhé strany, co jsem mohl čekat, když se jedná o román pojednávající o drogách?! Atmosféru knihy podtrhuje mluva (slang) mladých lidí, což působilo velmi realisticky a uvěřitelně. V knize sledujeme vztahy rodičů a dětí, kteří jsou feťáci. Trápí se všechny zúčastněné strany, jsou vidět různá nedorozumění, hádky, strach a nervy o vlastní dítě aj. Sledujeme také vztahy rodičů (feťáků) ke svým nezletilým dětem.

V knize se nachází hodně smutných situací a s každou přečtenou stranou jsem si říkal, co se zase špatného přihodí a kdy to všechno skončí. Kdy si hlavní hrdinové uvědomí, že být závislým na drogách je cesta do pekel a ničí nejenom sami sebe, ale také lidi, kteří je mají rádi. Sklouznout k drogám a jiným závislostem může kdokoliv, bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání, sociálnímu zázemí a jiných faktorech. Začíst s drogami a stát se závislým na nich je snadné, ale mnohem obtížnější je s nimi skoncovat. Tato kniha ukazuje také naději na návrat do normálního života, pokud má závislý člověk silnou vůli a podporu a chce nadobro skončit s užíváním drog. Jak to dopadne s našimi hlavními hrdiny se už dočtete v tomto románu.

V závěru knihy se nachází ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA A PODĚKOVÁNÍ.

V minulosti jsem již četl nějaké knihy pojednávající o drogách (MY DĚTI ZE STANICE ZOO, MEMENTO, MŮJ SYN FEŤÁK). Kniha Feťáci se mi líbila, i když čtení této knihy bylo velmi smutné a nervy drásající, ale z druhé strany je to nezkreslená realita, tak to prostě chodí. Z mého okolí znám případy drogově závislých. Nejlépe je s drogami vůbec nezačínat, ať už s měkkými (marihuanou) nebo tvrdými (pervitin, heroin aj).

2 07.10.2023

Autorka se řadí mezi „královny severské krimi“. Od autorky jsem před lety četl knihu PAMATUJI SI VÁS VŠECHNY, kterou jsem hodnotil průměrně a od té doby jsem další knihu nečetl. Po letech jsem se rozhodl přečíst autorčinu novou knihu KOŘIST, která se mi líbila mnohem více než předešlá zmíněná kniha.

V nehostinných podmínkách islandské pustiny se ztratí čtyřčlenná skupina turistů. Záchranářka JOHANNA a její kolegové z pátracího týmu jsou povoláni do akce

Na osamocené radarové stanici dochází k nevysvětlitelným událostem.

Kniha Kořist byla čtivá a mrazivá. Některé události jsem dokázal určit správně, jiné události byly překvapením.

6 04.10.2023

Hlavní postavou je MARIE (60 let, vdova), která bydlí v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí a později péčí o starší lidi. Má dceru RÓZU, která se provdala za ŠTĚPÁNA. Róza pracuje v nakladatelství, čte rukopisy jiných autorů a radí jim. Také sama píše, ale do šuplíku.

Autorka v této knize zpracovává hodně témat vztahy (vztahy mezi mamkou a dcerou, vztahy mezi starší a mladší generací), mateřství, těhotenství, stáří, péče o seniory, revoluce 1989 a porevoluční vývoj v Československu, byrokracie na úřadech aj. Autorka zpracovala hodně témat na malém prostoru, ale myslím si, že zpracování zvládla dobře a při čtení se nad těmito tématy můžeme zamyslet. U jedné události jsem si říkal, že mohla Marie postupovat jiným způsobem.

Kapitoly se střídají z pohledu Marie a Rózy. První 3 úvodní strany byly přímo děsivé a já jsem si říkal, kam se bude ubírat tento román. Marie mě zaskočila svými činy, o kterých se dočtete. Z jedné strany může Marii hodně čtenářů odsoudit, ale z druhého hlediska se to dá pochopit.

Kniha se celkově četla dobře. Nejsem si úplně jistý, jestli jsem pochopil závěr knihy, ale snad ano. Přál bych si jiný závěr.

4 25.09.2023

Od autorky jsem už četl knihu SVĚDĚCTVÍ O ŽIVOTĚ V KLDR, která se mi líbila. Kniha MEZI DVĚMA KIMY /NA STUDIÍCH V KLDR/ se mi také líbila.

Autorka vystudovala koreanistiku a jako jedna z mála na světe se zúčastnila studijních pobytů v Severní Koreji na KIM IL-SONGOVĚ UNIVERZITĚ za vlády posledních vůdců KIM ČONG-ILA a KIM ČONG-UNA.

Musím se přiznat, že se mi pletou jména vůdců (Kim Il-song, Kim Čong-il a Kim Čong-un). Myslím si, že se jedná o zdařilou publikaci, pokud se chcete dozvědět nezkreslené informace o Severní Koreji. Život v Severní Koreji je velmi těžký a složitý po všech stránkách. Hlavním městem Severní Koreje je PCHJONGJANG, ve kterém je soustředěno veškeré bohatství země (moderní mrakodrapy, luxusní restaurace a obchody, drahá osvětlení, nablýskané ulice). Ostatní města a vesnice jsou na tom mnohem hůře (ošuntělé paneláky, místo asfaltových silnic je udusaná hlína). V 90. letech postihl Severní Koreu hladomor, což bylo hrozné.

Zajímavé byly také informace o historii Severní Koreje - o okupaci Koreje Japonci (1910 1945) a korejské válce (1950 1953).

Kniha obsahuje PROLOG a je rozdělena do 4 částí: Kolejní život, Každodenní život, Cesta z města a Propaganda a historie. V závěru knihy se nachází VÝKLAD POJMŮ, POZNÁMKY a LITERATURA. Určitě jsem rád za kapitolu Výklad pojmů a Poznámky. Autorka čerpala z hodně pramenů (Archivní prameny, Monografie, Internetové zdroje). Kniha obsahuje černobílé a barevné fotografie.

10 25.09.2023

Jedná se o historickou detektivku. Děj knihy se odehrává ve Vídni v roce 1894.

Jedná se o druhý díl ze série HROBNÍK. První díl s názvem Hrobník se mi líbil a také se mi líbila kniha HROBNÍK A DÍVKA. Tuto knihu lze přečíst bez předchozího prvního dílu, poněvadž se jedná o samostatný případ. Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou vysvětleny tak, aby to pochopil i čtenář, který nečetl Hrobníka.

Hlavní postavou je inspektor LEOPOLD VON HERZFELDT, který vyšetřuje případ zavražděného profesora (egyptologa), jehož mrtvola je nalezena v uměleckohistorickém muzeu. Je nalezena v sarkofágu jako mumie. S vyšetřováním případu mu pomáhá také hrobník AUGUSTIN ROTHMAYER a Leopoldova přítelkyně JULIE WOLFOVÁ, která je policejní fotografka.

Ve Vídni dochází také k brutálním vraždám mladých mužů, které se také snaží vyřešit Leopold. Mužům je uříznut penis s varlaty. Kromě toho je nalezena také mrtvola mladého ošetřovatele v zoologické zahradě.

LEOPOLD VON HERZFELDT má šlechtický titul, pochází ze Štýrského Hradce. Umí anglicky a francouzsky. Má židovský původ a ve Vídni je označován jako fricek, protože má skvělou výslovnost a je poznat, že nepochází z Vídně. Má bystrý mozek a smysl pro humor. Jeho mamka mu každý měsíc posílá peníze na přilepšenou. Leopold si nerozumí se svým tátou. Bydlí v malém bytě ve Vídni. Rád fotografuje, navštěvuje divadla a nóbl restaurace a kupuje si drahé obleky. Leopold prosazuje nové vyšetřovací metody v kriminalistice. Nelíbilo se mi, když si ho kolega v práci LEINKIRCHNER neustále dobíral ohledně jeho židovského původu a měl další nepatřičné narážky.

AUGUSTIN ROTHMAYER působí na první pohled jako morous. Pracuje na hřbitově a také píše knihu POHŘEBNÍ KULTY JEDNOTLIVÝCH NÁRODŮ. Napsal již knihu ALMANACH PRO HROBNÍKY. Vyzná se v pohřebních zvyklostech, ale také ve staroegyptských balzamovacích metodách. Stará se o jednu mladou dívku ANNU, která je sirotek a kterou má rád. Augustin hraje také na housle.

JULIE WOLFOVÁ je mladá žena, která žije v nevěstinci se svou dcerou SISI, která neslyší a nemluví. Vydělává si tancem a zpěvem v zakouřených vinárnách. Líbila se mi majitelka nevěstince U modrého dragouna ELLI a také BRUNO (vyhazovač u Dragouna), kteří pomáhali Julii a její dceři. Leopold Julii dohodí práci fotografky na policejním oddělení. Muži se na Julii dívají s pohrdáním, protože se domnívají, že žena nemůže vykonávat práci jakou dělá Julie. Pořizuje snímky zavražděných lidí.

Kniha se mi líbila. Kniha je čtivá a napínavá od začátku až do úplného závěru. Líbily se mi také zápisky z knihy Pohřební kulty jednotlivých národů, které se nachází střídavě na počátku jednotlivých kapitol. Líbilo se mi prostředí staré Vídně a také zoo ve Vídni. Dokázal jsem určit, kdo je pachatelem brutálních vražd, ačkoliv jsem si nebyl úplně jistý.

Na předsádce knihy se nachází MAPA VÍDNĚ, na počátku se nachází PROLOG a DRAMATIS PERSONAE (hlavní postavy, které v knize vystupují). V závěru knihy se nachází EPILOG a kapitola ČESKÉ VLIVY NA VÍDEŇSKOU NĚMČINU a DOSLOV, který obsahuje spoiler. Kniha má pěkný přebal.

V Doslovu jsem se dočetl, že zoologická zahrada u Prátru byla poprvé otevřena v roce 1863, ale po 3 letech provoz ukončila kvůli finančním problémům. V roce 1894 zahájila znovu provoz. Pořádala etnografické výstavy (předvádění lidí ve výbězích), což jsem nevěděl.

V knize se vyskytovalo docela hodně pravopisných chyb.

4 21.09.2023

Autorka publikovala hodně odborných článků týkající se nervové soustavy. Pochází z Itálie, přestěhovala se do Ameriky. Získala doktorát z oboru neurovědy. Žila také v Německu a v Japonsku. Stala se profesorkou. Píše příběhy z akademického prostředí, poněvadž toto prostředí dobře zná.

Jedná se o romantickou komedii. Hlavní postavou je mladá žena OLIVE (26 let), která je doktorandka na Stanfordu. Jednoho dne políbí doktora ADAMA CARLSENA (34 let), mladého profesora, z kterého mají studenti obavy. Políbí ho z důvodu, protože chce, aby její kamarádka ANH viděla, že má nového partnera a mohla s klidným svědomím pokračovat ve vztahu s jejím bývalým partnerem. Olive se s Adamem dohodnou, že se stane jejím falešným přítelem. Brzy se koná velká vědecká konference a Olive má na této konferenci vystoupit. Dojde však k určité události, která ohrozí její budoucí kariéru..

OLIVE má zelené oči a hnědé vlasy, je svobodná a bez závazků. Pochází z Kanady. Plně se věnuje svému studiu. Její mamka bohužel zemřela na rakovinu slinivky, a proto se rozhodla ponořit plně do studia a provádět laboratorní výzkumy na onemocnění rakoviny slinivky, aby se včas odhalil výskyt a zachránili se tím lidské životy. Chce získat doktorát, v laboratoři je šikovná, avšak její slabinou je prezentovat své výsledky před ostatními lidmi. Kolem sebe má také kamarády doktorandy, které Olive mají rádi a ona je. Jezdí na kole. Má ráda dýňové latté a chipsy se solí a octem.

ADAM je mladý profesor, rovněž je svobodný a bez závazků, je vysoký, má tmavé oči a vypracovanou postavu. Doktorandi ho nemají rádi, protože je hodně přísný a jde z něj strach. Mnoho doktorandů ukončilo studium kvůli němu. Je otázkou, jestli je jeho chování vůči doktorandům správné, jestli by nepomohlo být k nim více vstřícnější a naslouchat jim, jinak formulovat zamítnutí jejich obhajoby. Jeho mamka pracovala jako velvyslankyně USA v Holandsku.

Olive a Adam hrají před ostatními divadlo, že spolu chodí, ale je to jen na oko. Každou středu se na chvíli setkají ve Starbucksu, aby se ukázali mezi lidmi a setkávají se na dalších akcích. Postupně se čím dál tím více sbližují a Olive zjišťuje, že Adam není tak hrozný, jak se na první pohled zdá..

Líbilo se mi, že se kniha odehrává ve vysokoškolském prostředí. Nahlédneme do prostředí vysoké školy, jak to chodí při doktorském studiu včetně přidělování grantů a všechno z této oblasti.

Kniha obsahuje také hodně humoru. Kniha obsahuje také erotickou scénu, které se mohla autorka vyhnout, anebo ji nemusela popisovat do takových podrobností. Kniha obsahuje také bonusovou kapitolu (bonus k patnácté a šestnácté kapitole), která popisuje erotickou scénu z jiného úhlu pohledu.. Myslím si, že tuto bonusovou kapitolu si mohla autorka odpustit. V knize se také vyskytují vulgarismy, ale naštěstí jich není mnoho.

V knize se nachází také ukázky e-mailů a chatová komunikace.

Kniha obsahuje PROLOG a EPILOG. V závěru se nachází POZNÁMKA AUTORKY a PODĚKOVÁNÍ. Na počátku každé kapitoly se nachází hypotéza.

V Poznámce autorky jsem se dočetl o federálním zákonu HLAVA IX, který zakazuje jakoukoli formu diskriminace s ohledem na pohlaví. Řeší situace zahrnující různé přestupky (nepřátelské pracovní prostředí, sexuální obtěžování a útoky). Hlava IX je dokumentem, který garantuje rovný přístup ke vzdělání a chrání studenty i zaměstnance proti diskriminaci na základě pohlaví.

Celkově se kniha četla dobře. Knihu hodnotím na 90 %.

8 12.09.2023

Autorka je Slovenka, knihu napsala v italštině a následně byla kniha přeložena. Knihu jsem přečetl na jeden zátah.

Hlavní postavou je mladá žena KATARÍNA, která přijede na Vánoce roku 2005 za svou rodinou do Bratislavy. S její mamkou si příliš nerozumí. Její táta ztratil zaměstnání (učil dějepis na průmyslovce) a propadl alkoholu. Její starší sestra DORA odjela roku 1998 do Ameriky. Její bratr JOJO je chápavý, ale musí se věnovat vlastní rodině. Katarína se provdala za Čecha EVŽENA, který už 2 měsíce nespí doma. Katarína vystudovala filologii. Má kamarádku VIERU, která se rozhodla studovat v Itálii.

V knize se dočteme o tom, jak se seznámila Katarína s jejím mužem Evženem, dočteme se o jejich svatbě, o střípcích z jejich dětství. Mrzelo mě, že si Katarína nerozuměla se svou mamkou a že mezi nimi vládla napjatá atmosféra. Líbilo se mi, že Katarína psala e-maily své sestře Doře do USA a že zůstaly v kontaktu. Některé situace byly smutné a nepředvídatelné. Jak nakonec dopadne vztah mezi Katarínou a Evženem? Zůstanou spolu, anebo si každý půjde svou cestou? O tom se už dočtete v této knize.

Rozchod mezi hlavní hrdinkou a jejím manželem je paralelou sametového rozvodu mezi Českem a Slovenskem.

Kniha se mi líbila včetně tématu rozdělení Československa na 2 samostatné státy Česko a Slovensko. Po 75 letech se tyto státy rozdělily a Česko vzniklo 1. 1. 1993, taktéž Slovensko 1. 1. 1993. Myslím si, že toto rozdělení byla obrovská chyba a je škoda, že o tom rozhodovali politici (Klaus, Mečiar). Zastávám názor, že o takto důležité události měli rozhodovat lidé v referendu. Myslím si, že by se lidé rozhodli pro zachování Československa, což by bylo jedině dobře. Vždyť tyto státy jsou si velmi podobné jak kulturou, tak jazykem a lidé z těchto zemí se navzájem navštěvují a mají k sobě nejblíže.

Mezi lidmi se mluvilo o různých důvodech k rozdělení Československa. Například že Češi chtěli poroučet Slovákům, a jiní zase vinili Slováky, že začali být nacionalističtí. Slovenský jazyk a kultura se vyvinuly později než ty české a nikdy se skutečně nepromísily. Čechů byl téměř dvojnásobek a Slováci byli v Československu ekonomicky a kulturně slabší. Mezi lidmi kolovaly také nemístné vtipy, např. V roce 2012 bude konec světa a víte, kdo se zachrání? Slováci, protože jsou třicet let pozadu. Vzpomínám si na babičku a dědu, kteří pocházeli ze Slovenska a kteří se později nastěhovali do Česka do Karviné. Jednou se o tématu rozdělení Československa bavil táta s dědou a babičkou a táta nadhodil, že by se mohlo stát, že dojde k rozdělení, že se vytvoří hranice a budou muset předkládat cestovní pasy, aby mohli vstoupit na území Slovenska. Táta ještě netušil, že k tomu skutečně dojde, o ničem takovém se ještě nemluvilo, ale možná měl nějaké tušení, kdoví. Každopádně děda, když slyšel tátova slova, se smál, až se za břicho popadal. Netrvalo to dlouho a k rozdělení došlo. Vím, že mnoho lidí, kteří bydleli v pohraničí, byli z tohoto rozhodnutí nešťastní a nemohli se s tím smířit a měli navíc starosti.

Kniha vyšla v nakladatelství Odeon, což znamená pro čtenáře náročnější četbu. Tato kniha se však četla dobře a pochopil jsem, co chtěla autorka vyjádřit. Kniha obsahuje také DOSLOV (Rozvod jako cesta k emancipaci), což oceňuji u tohoto nakladatelství.

3 11.09.2023

Kniha obsahuje 6 povídek: Rudolf a Zběsilé srdce, Legenda o matce a moři, Funkční model šicího stroje, Katarze koexistence a blasfemismus, Orla, Kočka.

Tématem povídek je láska ve všech podobách sourozenecká, rodičovská, milenecká, žárlivá, sobecká, majetnická i sebestředná. Povídky mají hororově laděnou atmosféru.

Nejobsáhlejší povídkou je povídka KOČKY. Tato povídka vznikla jako bakalářská práce na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.

Celkově se mi kniha líbila. Bylo to velmi zvláštní čtení. Připomínalo mi to styl Franze Kafky. U jedné povídky jsem asi nepochopil její vyústění.

Kniha obsahuje pěkné ilustrace.

Kniha je vhodná pro čtenáře od 15 let.

2 09.09.2023