Márinka komentáře u knih
Je zajímavé číst o nás Češích "zvenku". Také "průzkum veřejného mínění" na téma "jak se vám žije bez boha" je velmi zajímavý. To, že přestal věřit v boha, Szczygiel v Polsku zatím veřejně nepřiznal … I v tom je mezi našimi národy velký rozdíl ... "bohudík" :o)
Nadčasový, přesný popis byrokracie. Naprosto mne dostala část "u pana starosty", cituji: "V tak velikém úřadě, jako je hraběcí, se může někdy stát, že jedno oddělení nařídí to, druhé ono, jedno neví o druhém, nadřízená kontrola je sice vrcholně přesná, přichází však, jak je u ní přirozené, příliš pozdě, a tak může přese všechno vzniknout menší zamtek." To že je napsáno před bezmála devadesáti lety?
Nedávno jsem četla a včera po třetí viděla Vykoupení z věznice Shawsank. Obojí skvělé.
2 z pěti jen kvůli relevantním zmínkám o koncentraci a paměti. Jinak "rychločtení" odsuzuji. Kam pořád spěcháme?
Při čtení takových knih se nepřestávám divit tomu, čím vším se lidé mohou živit ... a zejména tomu, že je to uživí (myslím spisovatele...)
Píšete do šuplíku? Obesíláte literární soutěže? Jste přesvědčení, že k napsání bestselleru, a tím pádem k získání slávy a pohádkového bohatství, vám stačí absolvovat kurz tvůrčího psaní? Pak vám doporučuji tuto knihu :o)
Trošku naivní. O něco bych zkrátila. Ale jako první literární počit - varování před Facebookem - dobrý :o)
Do 50. stránky trochu nuda, ale pak co slovo, to perla :o)
Nešťastná kniha, jejíž obálka oznamuje celý děj včetně rozuzlení.
Ten pseudonym sedí. Je to styl Larssona. Takže velmi čtivé, napínavé. Uvidíme, zda vydrží :o)
Když čteme v knihách o hrůzách první světové války či zvěrstvech páchaných na lidech v té druhé, odkládáme knihu s oddychnutím: to bylo už hodně dávno, to se mé generace netýká, to už ani není pravda... O to těžší je pak číst o osudech odehrávajících se ve druhé polovině minulého století, v letech, kdy jste byli na světě, žili svůj klidný, bezpečný středoevropský život. "Stal jsem se, čím jsem dnes, ve dvanácti letech, jednoho studeného a zamračeného zimního dne roku 1975. Stalo se to už dávno, ale není pravda, co se říká o minulosti, totiž že se dá pohřbít. Protože minulost se vydere ven." Tak začíná příběh dvou afghánských chlapců, příběh krutý o to víc, že můžete srovnávat s tím, co jste v tom kterém roce jako děti "vyváděli" vy. Není to příběh o týrání Afghánců Rusy či Talibany, ale o naprostém selhání, vině, obviňování se, touze po odpuštění nejen od jiných, ale především od sebe sama. V roce 2007 natočil americký režisér Marc Forster stejnojmenný film.
Ze školní fyziky si pamatuji pouze to, že si ke zkoušce stačilo vzít krátkou sukni či hluboký výstřih a jednička byla zaručena. Když k mým "fyzikálním mezerám" přičtu lásku ke "zvířecím" příběhům, a nejen bajkám, bylo jaské, že "straka" je pro mne ideální četba. Vědci jsou z těchto bajek nadšení, ve všech recenzích je kniha doporučována dětem, mládeži i dospělým. I mně velmi pomohla. Nejen že mám už více jasno v Archimedově zákonu či kvantové mechanice, ale např. bajka Straka v říši entropie mne naprosto smířila s "chaosem" v dceřině pokoji. Teď už vím, že to není nepořádek, ale míra neuspořádanosti mikroskopických stavů při daném makroskopickém stavu. PS: Milé ženy, pochopit zákon setrvačnosti, tak jak je popsán v povídce Poradna slípky Jarmily, vyřeší mnohé rodinné trampoty :o). http://straka.podepsanosrdcem.eu/ukazka-poradna-slipky-jarmily
Archer je již druhý anglický spisovatel, jehož povídky mi učarovaly. Tím prvním je Roald Dahl. Sice jsem pořád ještě neodhalila "jádro" anglického humoru (Jistě, pane ministře obdivuji, Monty Pythony nemusím), ale "nečekané konce" povídek obou pánů doporučuji jako skvělý čtenářský zážitek. Škoda jen, že všechny anotace na Nositele příběhů píší, že deset z patnácti povídek je napsáno podle skutečnosti a pět je čistá fikcí autorova. Avšak které z nich mohou být pravdivé a které jsou fabualcí? Nemáte-li čas nebo chuť na dlouhé romány, sáhněte po krátkých, humorných, napínavých povídkách, jejichž rozuzlení vás mnohdy překvapí.
Četli jste Forestovy E-maily z pekla (volné pokračování Lewisovy knihy Rady zkušeného ďábla)? Nebo Shafferové román v dopisech Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů? Líbí se vám tato forma literatury? Pak určitě "zhltnete" další "e-mailovou" knihu, která má pouze dva hlavní hrdiny. Muže a ženu. Ti se "virtuálně" setkají pouze omylem. Přesto však spolu dokáží navázat velmi intimní vztah. Vím, že je často složité domluvit se mezi sebou, i když si hledíte přímo do očí, slyšíte intonaci hlasu, vidíte neverbální komunikaci těla. Na monitoru však vidíte jen "nic nevypovídající" písmenka. Mohou tedy Emmi a Leo prožít naplněný vztah? Je vůbec možné "žít na síti"?
Patříte k zastáncům Evropské unie anebo jste euroskeptikové? Ať už tak či onak, doporučuji vám strávit pár hodin s touto knihou. Pro mne bylo eurokomisařovo ohlédnutí, a zejména postřehy jeho osobní asistentky, velmi zajímavé. Většina z nás ráda kritizuje politiky, ale málokdo má ponětí, jak to v těchto sférách vlastně chodí. Pan Špidla si po celou dobu svého bruselského působení psal internetový blog. Avšak doplnění oficiálního pohledu s "lidskými" zkušenostmi členů politikova týmu považuji za velmi dobrý nápad. Snad jen práce redaktorky mohla být o poznání pečlivější.
Nedočetla jsem. Téma dobré, mnohé myšlenky skvěle napsány. Ale styl Elefride Jelinekové - bez velkých písmen - prostě nedokážu číst.
Kdysi to byla moje první "válečná" kniha. Hodně dlouho jsem pak nemohla nic takového číst. Dobře napsán otřesný příběh ...
Je drsnější než Garfield a jemnější než Sobecké prasátko.
Nízké hodnocení dávám proto, že jsem v knize nenašla to, co jsem očekávala - příběh. Snad ji více ocení ten, kdo hledá "manuál".
Ani návrat Lichožroutů nezklamal. Kniha je sice určená pro děti, ale i dospělý lačnící po napínavém dobrodružství ji přečte jedním dechem :o)