marketa3815 komentáře u knih

Dcera (8 let) dočetla až ke koňské hlavě a pak se začala opravdu strašně bát, takže musela knížku odložit. Po pár humoristických knížkách se k Paxu vrátila a dost ji baví, už čte 3. díl a myslím, že bude pokračovat.

Pár výjimečných kluků dceru (8 let) zaujalo, ale většinou se spíš nudila. Málokterý příběh je dostatečně zajímavý. Zaujali ji sportovci a nebavili ji hudebníci.

Dceři (8 let) se obě knížky Sám doma líbí hodně, připadají jí zábavné a dobrodružné, ale dvojka víc, protože v jedničce se opravdu něco děje až na konci a dvojka je zábavná hned od začátku.

(SPOILER) Po diskuzi s dcerou (8 let) dáváme 3 hvězdičky. Co se nám nelíbilo? Nejvíc asi chování rodičů, kteří se úplně přestali věnovat svým živým dětem. Pak se nám ještě nezdálo chování hlavního hrdiny, který byl celkem špatný kamarád, na konci to sice napravil, ale ta nepříjemná pachuť zůstala. Moc mrtvých a duchů. Naopak duch Vánoc a vánoční atmosféra chyběly. Potvrzuji, že dospělé příběh místy dojímá, děti absolutně ne. Jako dětská literatura průměr. Mně se ilustrace líbily, dceři ne.

Nemůžu si pomoct, ale autorovi moc nevěřím a nepůsobí na mě dobře. Pět šest zajímavých informací se tam určitě najít dá, ale styl psaní je na hraně únosnosti/čitelnosti.

Tento díl si na několika místech libuje v přehnaném naturalismu a násilí, to se naší čtenářce nelíbilo, proto strhává 2 hvězdičky.

Silná knížka o šílené Číně, plná opravdovosti a smutku. Čtení je místy až nepříjemně bolestivé.

Krásná knížka s příjemnými ilustracemi. Jen teď chce dcera taky svého živého jednorožce. Četla ve svých 7 letech.

Tahle série dceru (8 let) dost baví, dobrodružství, naivní dětský hrdina, spousta obludek, co víc si dítě může přát. Jen je tam zbytečně moc mrtvých.

Tak tohle se nepovedlo, po niterné, podmanivé a koncentrované knížce Do tmy dostane čtenář v Ke dnu roztříštěnou mozaiku jak v nějakém špatném seriálu. Bohužel knížku nedočtu, absolutně chybí atmosféra prvotiny a nějak mě ani nezajímají příběhy té spousty bezvýrazných postav.

Slyšela jsem jako audioknihu a nemohla jsem přestat poslouchat, dokud nepřišel konec. Takový kříženec noir a fantasy, a ačkoli ani jedno z toho nečtu, tohle je zajímavý počin. Poslouchala jsem před 2 lety a pamatuju si děj i atmosféru, takže u mě jednoznačně prošla testem času jako dobrá.

Seriál je lepší, ale číst se to dá. Ilustrace jsou ovšem naprostá katastrofa.

(SPOILER) Knížka se čte sama a má atmosféru. Pro ty, co neobjevili příběh, čtu to jako příběh umírající ženy, (zřejmě nádor na mozku), která zápasí i s dědičným šílenstvím, zavraždí tchána, ale spíš jde o něco jako euthanasii nůžkami, o kterou je požádána. V knize je i jedna pro mě velmi vtipná scéna, kdy Anna oškube v Praze všechny měsíčky. Chápu, že chce konec života strávit sama a po svém, a nevyhledává tudíž společnost.
A moc se mi líbila obálka.

(SPOILER) Bohužel mě opravdu oslovila jen jedna kapitola, kde Sally zachraňuje Liss, zbytek jsem nějak přetrpěla. Pouze 2 ženské postavy a zapadákov, totální absence mužů. V hlavě mi z knížky zůstane asi jen myšlenka, že dobré hrušky už jsem nejedla desetiletí.

(SPOILER) Dceři se knížky Krolupperové líbí, mně připadají na jedno brdo, nějaké víly, putování a semtam nějaká informace o přírodě. Dětské knížky u nás vždy hodnotí dcera, takže posílá 5 hvězd.

Ačkoli má Jirkův tajný klíč ze všech Jirků nejnižší hodnocení, dceři se všichni 4 Jirkové, které četla, líbili stejně. Ve svých 7 letech asi nepobírá všechnu vysvětlovanou fyziku, nicméně příběh je vždycky zajímavý a astrofyzika je bonusem navíc.

Hodně pubertální, ale dá se to. Další díly oželím, nejsem cílová skupina, nicméně dokážu si představit, že holky v tom správném věku by mohlo bavit. A proč je tam proboha Ďatlov, ten se taky vecpe všude, zřejmě.

Tak tohle se nepovedlo, nudný příběh, strašné ilustrace, jedna z mála knih, kterou dcera odložila po pár stránkách. A to máme tandem Šrut-Miklínová rády. Tak jsem knížku dočetla aspoň já, aspoň že byla krátká, za to dostává od nás 1 hvězdičku. Slzičkový čaj je navíc vykradený z Pana Sovy.

V tomto díle je neuvěřitelně iritující, že George začali říkat Jirka. Jinak jsou příběhy správné pětky všechny na jedno brdo, nicméně čtivé. Naše dítě je čte v našem městečku zřejmě jediné, knihovna je přesunula už dávno do skladu. Tento formát s malými písmeny bez ilustrací většině současných dětí nevyhovuje.

Poslouchala jsem jako audioknihu a byla to čirá radost, sledovat tohoto energií přetékajícího, zapáleného, tvořivého člověka.