marrie5227 komentáře u knih

Já jsem přesně ten člověk, který kupuje knihu podle obalu. No vážně. Pokud nejdu po nějaké knize cíleně, obal mě musí zaujmou, abych si vůbec přečetla, o čem příběh je. Stejně tomu tak bylo i v tomto případě, protože pro Taylor Russell bych koupila úplně všechno!

Maren by si přála to, co všichni - šťastnou rodinu, oddané přátele a lásku. Jenže je vyjimečná a kdykoliv se do někoho zamiluje, tak ho prostě sní. Začalo to už když jako malá snědla svou chůvu a od té doby jsou s matkou neustále na útěku.

Je jí 16, když na stole najde dopis na rozloučenou a byt je prázdný. Její matka odjela a Maren vyráží na dobrodružnou cestu, kde potkává víc a víc ‘jedlíků’.

Shodou okolností později potkává Leeho, do kterého se zamiluje. Jenže může taková láska vydržet, když Maren dělá.. co dělá?

Jak jsem psala na začátku, knihu jsem si pořídila kvůli obálce s Taylor Russell, která spolu s Timothee Chalametem zazářila ve stejnojmenném filmu Lucy Guadagnino.

Kniha se četla dobře, rychle, téma to pro mě nebylo úplně obvyklé, ať už YA nebo ‘kanibalská romance’, bylo to zajímavé! Ale nakonec se mi to líbilo, dostala jsem, co jsem očekávala a to pro mě bylo klíčové.

Film jsem zatím neviděla, ale určitě to napravím. Příběh nebyl jen o jezení, kterého bylo samozřejmě až až, ale také o rodinných vztazích a dilematech mladých lidí, kteří bojují s láskou a pudem, který se u nich vivinul.

1 29.01.2025

Mezi všemi thrillery a mangou jsem chtěla něco rychlého, sladkého, vánočního a přesně to jsem dostala. Je veřejně známo, že co je britské, to mám ráda a proto jsem se po Římu a Paříži rozhodla vydat pro romantickou zápletku do zasněženého Londýna.

Američan Jason přijíždí do Londýna kvůli svého snu stát se hercem, ale když pohoří na přijímacím pohovoru, má pocit, že už nic z toho nemá smysl. V ten moment potkává Cassie, která má naopak herců a divadla plné zuby a žije rebelii proti rodičům, která jí však úplně nevychází.

Jak se oba snaží vyhnout rozhovoru se svou rodinou o svých nezdarech, a ještě takto před svátky, rozhodnou se společně vyrazit na turné po divadelních scénách, ať už těch naprosto nejznámějších, ale také alternativních. Brzo zjistí, že je pojí nejen zájem o dění za oponou, ale také zájem o toho druhého.

Cassie i Jason mi byli sympatičtí, jak jsem psala dřív, Londýn já můžu ve všech podobách a tenhle příběh mě příjemně naladil na atmosféru mrazivé anglické metropole, ale také poměrně nalomil, takže nějaké Londýnské představení si přidávám na svůj životní wish list!

2 21.01.2025

Druhý díl mě navnadil číst dál. Návrat do Daigovy minulosti a objasnění záhadného mlčení jeho dcery mě moc bavilo. Je vidět, že jsem v žánru nová, protože mě zaskočily i scény pro dospělé!

1 18.01.2025

Po prvním díle jsem byla trochu nevrlá. Když jsem pročítala komentáře na jiných webech, s některými čtenáři jsem se shodla - kresby jsou zmatečné. Autor se snažil napěchovat co nejvíc akce na co nejméně místa a některé obrázky v černobílém provedení nerozezná ani Robert Langdon. Moc tomu nenapomáhá ani to, že naše Ostravské knihovnice mangy ‘zpevňují’ sponkami ve vazbě a některé bubliny jsou absolutně nečitelné.

1 18.01.2025

Když jsem se rozhodla od začátku tohoto roku založit BookClub, dlouho jsem přemýšlela, kterou knihu vybrat jako tu první. Probírala jsem seznam svých nepřečtených knih, až jsem se nakonec rozhodla pro knihu, kterou mi má kamarádka doporučuje už snad sto let a nikdy by mi nebylo odpuštěno, kdybych si ji nepřečetla.

“Zmizela oblíbená středoškolačka, Andie Bellová. Tělo se sice nenašlo, ale policie ví, kdo je vrah.

Jenže to se stalo před pěti lety a teď se do případu pouští Pipa Fitz-Amobiová, která někde uvnitř tuší, že všechno bylo úplně jinak. Policie a celé město odsoudili Sala Singha, tehdejšího Andienina přítele, který těsně po jejím zmizení spáchal sebevraždu a nechal u sebe důkazy doznání. Nebylo by to ale příliš jednoduché?

Pipa celý případ díky svého školního projektu otvírá znovu a začíná zabředávat do opravdu hlubokých vod plných tajemstvích i mezi těmi nejbližšími. Co všechno je pro takový projekt a očištění Salova jména obětovat?

První polovina knihy se mi nečetla moc dobře. Asi jsem rozmazlená všemi thrillery, které jsem četla, protože mi chyběl nějaký spád. Některé scény se mi zdály zdlouhavé a poměrně zbytečné. Také mě trápilo neustálé opakování “OK v přímé řeči.

Na druhou stranu 2. polovina knihy se četla sama a když celá situace nabrala na obratu, tak jsem hltala stránku za stránkou. Pipa i Ravi mi byli moc sympatičtí, smála jsem se, plakala i nadávala, protože některé scény si o to říkaly!

Těším se na pokračování a snad si někdy pustím i seriál z produkce Netflixu, na první knihu BookClubu to určitě nebylo sáhnutí vedle!

4 13.01.2025

Kolikrát se vám v životě stalo, že v den, kdy jste knihu začali, tak jste ji také dočetli? Upřímně, mně se to nestalo už několik let a myslím si, že to o příběhu také mnohé vypovídá.

"Česká pašeračka zadržena v Láhauru."

Takový titulek zaregistroval určitě každý, v novinách, v televizi, na internetu. Já se tehdy nějakým kriminálním případům nevěnovala a tak jsem jej rychle zase vytěsnila.

Když jsem ale díky @mon_coucou_autor poprvé zahlédla obálku připravované knihy, nedalo mi to a Terezu jsem si vyhledala. Vše jsem si díky toho osvěžila a bylo jasno - až bude venku, musím si ji přečíst.

A nestačila jsem zírat. Ví se o mně, že jsem stará plačka a několikrát jsem se dojímala i tady. Nesouhlasím s komentáři typu, že Tereza kvůli toho působí jako naivní chudinka. Ano, chyby se dějí a upřímně, kdo z nás by za shodou takových událostí hledal takový důvod?

Kniha je opravdu moc čtivá, víc bych si ji dovedla představit někde na blogu nebo poslechnout jako podcast. Ke konci jsem se trochu ztrácela ve všech ženách, které popisovala a mátlo mě to.

Na druhou stranu se mi moc líbilo, že kniha není jen jednolitým vyprávěním o Terezině minulosti a poté i pobytu ve vězení, ale vše protkává humornými i hlubokými historkami a k mému překvapení i spoustou popisů jídla (které zní opravdu skvěle). Je napsána svérázně, tak jak to bylo.

Nečekejte žádný omáčkou obalený rádoby thriller, jde o vyprávění skutečného příběhu plného uvědomění a respektu k situaci. Mrzí mě, že kniha nepojala celý příběh, ale moc se těším na 2. část, protože to bylo opravdu skvělé čtení!

29.12.2024

Máme tady povánoční první pracovní den a já doufám, že jste si svátky náležitě užili! Teď nás čeká ještě pár dní do Nového roku, tak snad budou i u vás plné stránek a krásných příběhů!

Já se dnes vracím s další mangou, kterou jsem přečetla na začátku prosince a byla opravdu milým pohlazením.

Zverimex nabízí malá krásná koťátka, ale mezi nimi chřadne dospělý kocour, kterého nikdo nechce ani přes jeho nízkou cenu.

Jenže jednoho dne kocoura i prodavače zaskočí muž, který pyšně prohlásí: “Tohohle kocoura si vezmu. A tak začíná dobrodružství pána a kocoura, kteří se navzájem potřebují a doplňují.

V prvním díle sbírky těchto krátkých komiksů pozorujeme jak myšlenky pána, tak i samotného kocoura. Pojďme si říct, že kresba kocoura je naprosto perfektní. Dojímala jsem se už u třetí strany a šlo o opravdu roztomilou rychlovku.

I když s mangou nebo komiksy nemám žádné velké zkušenosti, troufám si říct, že pokud se chystáte s mangou začít, s touto rozhodně nesáhnete vedle. Nejen že má vazbu jako klasická kniha, ale také jednotlivými situacemi proplouváte mrknutím oka a krásně si vše vyzkoušíte.

Žádnou velkou filozofii nečekejte, ale moc se těším, až se v knihovně objeví další díly.

2 27.12.2024

Vánoce jsou za dveřmi a to doslova vybízí k zasněženým, vánočně laděným romancím! Já bych se proto dnes ráda vrátila k jednomu z Romantických útěků, který jsem četla letos v lednu.

Na zasněžené skotské vysočině se setkáváme s jednou z hlavních hrdinek z mého nejoblíbenějšího dílu série, Domku v Irsku - Izzy. Zdědila skuteclný hrad a teď se z něj snaží spolu s matkou Xanthe vybudovat hotel.

Aby to byla správná romance, nechybí ani tajemný a občas poněkud zamručený Ross, spisovatel, na kterého Izzy nedokáže přestat koukat.

I přes potíže s financováním hradu však počet hostů nečekaně narůstá a jak jsme u knih Julie zvyklí, vše opět dobře dopadne.

Už dlouho se mi nic nepsalo tak špatně, jako tenhle příspěvek. Knihy Julie jsem vždy přečetla jedním dechem a upřímně, tady mi to vůbec nešlo. Miluju cokoliv britského a letos se mi povedlo i Edinburgh navštívit, kniha mne však vůbec nenaladila ani na Vánoce, ani na zemi samotnou.

Chyběl mi nějaký spád, chemii mezi postavami jsem nenašla snad žádnou a konec mi přišel poměrně uspěchaný a na můj vkus trochu přeplácaný, když se z ničeho nic objevilo tolik původních postav.

Nevím, zda jsem knihu četla ve špatném rozpoložení nebo mi tento příběh opravdu nesedl, ale určitě si ji někdy přečtu ještě jednou a třeba v tom najdu něco lepšího, protože přes to, jak jsem se na celý příběh těšila, tak mě finální dojem opravdu mrzí.

4 19.12.2024

Co jsme schopni udělat pro ty, které milujeme? Nebo z nás ti nejbližší udělají blázny?

Mé druhé setkání s autorkou tento rok a opět lazeno v podobném duchu, jako Ztracené dívky z Willowbrooku. V tomto případě mi čtení ani zdaleko nešlo tak rychle jako u předchozího románu, ale není to ani v nejmenším chyba knihy.

Autorka nás provází dvěma příběhy - v současnosti se setkáváme s Izzy, sedmnáctiletou dívkou žijící u již několikátých pěstounů po tom, co její matka zabila jejího otce a sama si teď odpykává trest ve vězení. Izzy s ní přetrhala kontakt a snaží se ve svém náročném životě najít rovnováhu. Dívčina pěstounka provozuje muzeum věnující se nefunkčnímu zařízení pro chorobomyslné, Willard. Jednoho dne objevují kufry a osobní věci nespočtu pacientů, ale jeden z nich Izzy upoutá úplně nejvíc.

Píše se rok 1929 a osmnáctiletá Clara se zamilovala do italského přistěhovalce. Když se odmítne provdat za muže, kterého jí zvolili sami rodiče, je odvezena do Willardu a své pocity svěřuje deníku.

Co všechno se může stát, když se deník dostane do rukou Izzy a ona se rozhodne o Claře zjistit víc?

Jak jsem psala výše, čtení mi tentokrát nešlo tak rychle a dobře jako minule, ale kdykoliv jsem knihu vzala do ruky, nedokázala jsem ji odložit. Nedokážu se rozhodnout, která dějová linka mě bavila víc, protože obě byly plné napětí a emocí, které umí Ellen skvěle popsat.

Tento příběh pro mě nebyl tak předvídatelný jako u Willowbrooku, možná proto mě to stále nutilo číst dál. Moc se těším, až si přečtu autorčina další díla a tento příběh rozhodně doporučuju.

5 05.12.2024

I když máme venku první sněhové poprašky, já bych se dnes chtěla vrátit k podzimní duchařině, kterou jsem přelouskala v řijnu. Koupila jsem si ji jako tehdejší knihu týdne, snad někdy v létě nebo i dřív a nějak ji založila. Dokonce možná vloni. Jenže na konci srpna jsem se k ní vrátila a užila si každou stránku.

Nejsem náročný čtenář, ať jde o jakýkoliv žánr a upřímně mám moc ráda duchařiny Darcy Coates. O to víc mě potěšilo, že něco podobného jsem v knize Grahama Mastertona našla.

Autor nás přivádí do Allhallows Hall, rozlehlého tudorovského sídla v Anglii, které se po záhadné smrti majitele má rozdělit mezi jeho příbuzné. Aby všemu dodal napětí, členové rodiny se od sebe samozřejmě velmi liší a žádný názor toho druhého není dost dobrý.

V zápalu debaty o budoucnost otcova domu se ztrácí malý Timmy. Rodiče i místní se pouští do rozlehlého pátrání, ale odhalují akorát ještě větší záhadu - Timmy se ztratil uvnitř domu.

Na půdě domu jsou k zaskočení všech nalezeny kufry vězňů nedaleké Dartmoorské věznice, jejíž byl zesnulý majitel domu ředitel.

Kdo, nebo spíš co v domě žije? Kam zmizel milovaný syn a proč se vypařilo hned několik příchozích?

Začátek knihy mě trochu trápil, na můj vkus se scény vlekly a měla jsem zmatek v postavách, ale nakonec se mi moc líbila. Jak jsem psala na začátku, připomínala mi duchařiny Darcy Coates a hlavně moje nejoblíbenější Přízraky domu Carrowů.

*4,5

2 02.12.2024

Snad nikdy jsem na nějakou knihu neviděla rozporuplnější recenze, než na Znamenitou mrtvolu, která se na pultech @knihydobrovsky objevila před dvěma lety. Nebudu lhát, zaujala mě zajímavou obálkou a v knižním světě určitě není nikdo, na koho by v té době alespoň jednou nevykoukla.


S čtením této dystopie jsem dlouho otálela, ale když se mi díky @stafety.rachel.roo naskytla možnost připojení do štafety, šla jsem do toho.

“Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí.

Sledujeme příběh Marcose Teji, provozního ředitele v mrazírnách, který prochází manželskou a tak torchu i existenciální krizí, takže žije jen prací, která se mu hnusí. Jednoho dne mu ale takovou samici přivezou jako dar a jeho svět se v tu ránu obrací úplně jiným směrem.

Není pro mě zvykem, abych byla ve štafetě na některém z posledních míst a znovu jsem si připomněla proč. Upřímně, poznámky některých štafetářek mě přiváděly k šílenství, jako by ani netušily, do jakého příběhu se pouští a z všeho šly do mdlob.

Na druhou stranu nemůžu říct, že bych byla nějak přehnaně pohoršena. Kniha mi dala přesně to, co jsem od ní podle anotace a recenzí předpokládala.

“Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno.

Příběh byl velmi čtivý, kapitoly krátké, což mi osobně vyhovuje a knihu jsem měla přečtenou ani ne za víkend. Chtěla bych tak ještě jednou moc poděkovat Rachel za tuhle příležitost, protože jsem si rozšířila obzory a jak jsem byla ke knize skeptická, nakonec mě čtení opravdu bavilo.

Když jsem byla začátkem roku nemocná, neměla jsem vůbec na nic náladu, natož zkoumat nějaké knižní novinky, proto jsem sáhla po osvědčené klasice. Není žádným tajemstvím, že miluju Sherlocka Holmese ve všech možných podobách a když jsem před lety našla tento kousek v @levneknihy, nebylo o čem přemýšlet.

Jako fanynka díla Arthura Conana Doyla jsem byla trochu skeptická, ale nakonec mě čekalo opravdu milé překvapení.

Se Sherlockem se vracíme do roku 1888, detektivovi je 34 a opět propadá své závislosti.

Holmese z jeho opiového šílenství ale vytrhne zašifrovaný dopis z Paříže. Nemanželský syn krásné kabaretní hvězdy, Mademoiselle La Victoire, se pohřešuje a ji samotnou někdo napadl.

Sherlock a John proto odjíždí do Paříže a odhalují, že tohle byla jen špička ledovce - v Marseilles byla uloupena nesmírně vzácná antická socha a v továrně na hedvábí v Lancashiru bylo zavražděno několik dětí. Stopy ve všech třech případech vedou k jedinému, nedotknutelnému člověku.

Kniha byla krátká, velmi čtivá, jen jsem pro Sherlocka zvyklá na prostředí Londýna či anglického venkova, proto jsem si na Paříž moc nezvykla. Moc se mi také líbí grafická úprava, v které kniha u nás vyšla.

Ihned jsem si pořídila další díly, které bohužel v češtině nevyšly, ale věřím, že si je užiju úplně stejně.

Jestliže jste fanoušci seriálového Sherlocka s nepřekonatelným Benedictem Cumberbatchem, pak utíkejte a kupujte, protože tohle je přesně ten Holmes, na kterého jsme od BBC zvyklí.

09.10.2024

V rámci této edice u nás vyšly tři knihy, první pod názvem Démonologové, druhá s tím stejným, jen s podtitulem Ďábel v Connecticutu a Hřbitov.
Já udělala tu chybu, že jsem začala právě s poslední zmíněnou knihou, protože ta mě nebavila ani trochu, o tom však někdy příště.
Kniha Geralda Brittle, který zpracoval vyprávění samotných manželů Warrenových, mě bavila neskutečně moc.
Na začátku knihy se setkáváme s naprostými klasikami hororu a záhad, jako je panenka Annabelle nebo hrůzy domu v Amityville, které jistě neminuly nikoho, kdo se o tento žánr alespoň okrajově zajímá.
Další případy jsou v porovnání s těmito méně známé, ale rozhodně stejně napínavé a zajímavé. Ed i Lorraine vyprávějí o svých zážitcích s humorem sobě vlastním a nebojí se představit i svou lidskou stránku.
Kniha se mi četla dobře, příběhy nejsou moc dlouhé a obsahují spoustu užitečných informací, avšak v některých místech působí hodně odborně. Ed se snaží vysvětlovat odborné termíny, úkazy, rozdíly mezi pojmy, nesrovnalosti v některých případech a nebojí se zacházet dopodrobna, což občas zapříčinilo, že jsem ztratila úplný přehled o tom, o čem se vlastně baví.
Jestliže máte rádi duchařské příběhy založené na skutečnosti a zajímá vás práce nejznámějších „lovců duchů“ či „démonologů“, rozhodně doporučuji a jsem příjemně naladěná na druhý díl, v který vkládám velké naděje.

1 01.10.2024

Už je to několik měsíců, kdy jsem díky @denisinsvet_denicek mohla být součástí štafety na thrillerový počin, o kterém jsem do té doby vůbec neslyšela. Zaujala mě obálka, pročetla jsem anotaci a sáhla tak po velmi zajímavém kousku!

Jade poslalo Markovi a Melisse snad samo nebe. Zrovna v momentu, kdy se manželům hodí výpomoc chůvy, postihne Jade nešťastná událost a její dům shoří do základů.

Policista Mark a Melissa, která se během péče o děti snaží rozběhnout vlastní podnikání, tedy nešťastnou mladou dívku ubytují pod svou střechou.

V jejich domě se ale časem začínají dít divné věci, krerým Mark přichází díky případu z minulosti na kloub.

Příběh byl velmi čtivý, zajímavý, sice trochu předvídatelný, hlavně díky retrospektivnímu začátku a právě anotaci knihy, ale pro mě tehdy šlo o docela nový model.

Dneska bych knihu doporučila čtenářům Freidy McFadden, protože zápletka a děj se pohupoval na hranici jejích vlastních příběhů.

Knihu jsem si ale užila, četla se mi rychle a moc dobře, což je u thrillerů maximálně důležité!

1 04.09.2024

Když jsem si četla anotaci této knihy, byla jsem si na sto procent jistá, zme půjde o detektivku. Označení “historický román mě mírně zaskočilo! Inu, nakonec jsem se dočkala obojího, i když mi byl příběh poměrně povědomý.

Sage Wintersová vždycky věděla, že její sestra Rosemary je trochu jiná, i když jsou jednovaječná dvojčata.

Je to 6 let, co Rosemary zemřela, ale Sage se od svého nevlastního otce dozvídá děsivou novinku - je stále naživu. Jenže na místě, kde by byla smrt to nejlepší řešení.

Státní škola Willowbrook rozhodně není takové místo, za které se vydává. Jak se jednou dostanete dovnitř, nejspíš už se nikdy nedostanete ven.

Sage vyráží svou sestru na vlastní pěst hledat, jenže po Rosemary se slehla zem. A jak reaguje vedení ústavu, když vidí dívku jí identicky podobnou?? No, prostě ji nahradí.

Co se Rosemary opravdu stalo? A dostane se Sage někdy ven?

Knihu jsem četla na kamarádčino doporučení a až jsem samu sebe překvapila, když jsem ji přečetla ani ne za dva dny. Styl autorky byl opravdu čtivý, ať šlo o popisy prostředí nebo scény celého děje.

Celou dobu jsem ale měla pocit, že už jsem příběh někde viděla.

Fanoušci “American Horror Story mi jistě dají za pravdu, že 2. série s podtitulem “Asylum je jedna z nejšílenějších a nejpovedenějších. V knize tedy očekávejte přesně tohle. Skoro do puntíku.

Na své si přijdou i fanoušci snímku “Prokletý ostrov s Leonardem DiCapriem a Markem Ruffalem v hlavních rolích.

Kniha popisuje prostředí ústavů pro duševně nemocné, které ještě ne tak dávno přesně takto fungovaly.

Abych byla upřímná, nekonalo se žádné překvapení, asi právě kvůli mé znalosti obou zmíněných snímků.

Kniha byla ale velmi čtivá, styl autorky mě baví a nejspíš někdy sáhnu pro její další tvorbě.

3 28.08.2024

Srpen je ve své polovině a i když ten můj začal poměrně hekticky, sláva nazdar Eras Tour, jeho druhou půlku jsem začala s novinkou od @knihydobrovsky, která mi byla poskytnuta v rámci #spoluprace na recenzi!

V dnešní době už je seznamování na internetu v podstatě standardem, který vešel do popředí o to víc, když se svět zastavil kvůli pandemii.

Své o tom ví i programátor James Carson, šťastně ženatý muž a tatínek dvou děvčátek. Je pohledný, údajně jako Chris Hemsworth, společenský, okouzlující. Ale má poměrně zvláštního koníčka.

Megan, Skye a Brecia, tři dívky, které se jen chtěly seznámit. A místo toho padly do náruče sériového vraha.

Jenže, co když tělo zemře, ale duše tak úplně neodejde? Dalším ženám hrozí nebezpečí a tak nezbývá než jim pomoci a zastavit tohle odporné řádění. I když ze záhrobí.

Může to ale fungovat??

Kniha “Ask for Andrea se mi objevuje na hlavní stránce zahraničních skupin už nějaký ten pátek a když jsem se dočetla, že bude i její české vydání, neváhala jsem.

Potěšilo mě, že jsem si ji mohla přečíst jako #recenznivytisk pod hlavičkou @nasenakladatelstvi, ale asi jsem byla příliš natěšená.

Pohledy v knize se střídají mezi Megan, Skye a Briciou, létáme mezi roky, městy, postavami. Upřímně jsem už před půlkou ztratila přehled.

Nejvíc mě bavila část s Briciou, která celou dobu sledovala Jamesovo počínání.

Thriller.. se úplně nekonal. Jsem zvyklá na zvraty a napětí, které tady přišlo až nějakých 70-60 stran před koncem.

Chybělo mi v knize víc vyšetřování, mám ráda části s detektivy, i když nápad na zápletku s duchy obětí byl příjemně osvěžující.

Jak jsem uváděla, konec knihy to docela zachránil, protože takovou akci mám ráda. Knihu proto hodnotím jako lepší průměr, asi byla chyba číst ho hned po Pomocnici! Ale jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst a věřím, že si svou základnu najde.

*3,5

1 14.08.2024

Léto už je ve své polovině a to je přeci ideální čas pro nějakou pěknou romantiku! V mém případě to byla štafeta od @ctenarka_z_jihumoravy, za kterou jí moc děkuju!

V třech povídkách přináší autorka pohled do dob dávných, doprovází nás na přepychové plesy a do ložnic gentlemanů, kterém schází dámy na vdávání.

První povídka, , přináší příjemné uvedení do téma knihy a seznamuje nás s hlavní hrdinkou, která se musí provdat za ovdovělého hraběte, aby zachránila svou rodinu od finančních problémů. Jenže i sňatek z donucení může dopadnout jako láska z románů.

Nejdelší povídkou je , jehož hlavní hrdinku zachrání hrabě Detyre a dopřeje jí vzdělání i život, který si dívenka zaslouží. Přesto nezapomíná na svůj původ a bojuje s pochybnostmi, zda je vztah mezi nimi pouze jako mezi nevlastním rodičem a adoptivní dcerkou.

Mně osobně se nejvíc líbila poslední povídka, , protože se myšlenkou a dějem lišila od dvou předchozích. Může se hrabě v nešťastném manželství zakoukat do půvabné služky a změnit tak celý její život?

První dvě povídky byly relativně podobné, co se týkalo vztahů mezi hrdiny, i s jinými postavami. Dívčí postavy mi nebyly moc sympatické, především všechny působily dost podobně.

Tisk knihy není perfektní, ale znám její příběh a vím, že za tohle bohužel nakladatelství nemůže. Příště bych se ale ještě trochu zaměřila na korekturu - skloňování cizích jmen a vykání (Vás/vás, Vám/vám) mě docela zlobilo. Ořízka je však moc hezká!

Jako vydaná prvotina autorky to nebylo špatné, rozhodně to bylo čtivé, i když byla některá souvětí přehnaně “dobová a krkolomná.

Druhý díl vynechám, ale jsem ráda za tuhle příležitost a držím autorce i nakladatelství palce do budoucna!

1 27.07.2024

Tohle horké počasí si přímo říká o nějakou romantickou komedii a já jsem moc ráda, že jsem v rámci výzvy sáhla právě po této, protože je dle mého na české scéně celkem opomíjená a to je obrovská škoda!

“Svět je malý a o náhody v něm není nouze!

To by mimo pana Lustiga mohla prohlásit také Franny Doyleová, která má naprosto příšerný den. Ráno ji vyhodili z práce a cestou domů se jí zasekly šaty ve dveřích metra, takže půlce New Yorku ukázala svůj zadek.

Naštěstí gentlemani ještě nevymřeli a když se objeví Sexy kravaťák, Hayes Montgomery Třetí, aby jí nabídl své sako, spustí se koloběh událostí, kdy do sebe tihle dva nepřestanou vrážet.

Jejich setkání se stane virálem sociálních sítí a #milackovezmetra se šíří rychlostí blesku.

Franny a Hayes mě moc bavili. Mám moc ráda příběhy typu sluníčko x bručoun a když se k tomu přidala ještě parta potrhlých kamarádek, bylo to perfektní.

Co mě trápilo, tak byly počáteční dlouhé kapitoly, to mě moc nebavilo a upřímně mi nepřišla moc smysluplná část, kde se Hayes s Franny setkají v televizní show. Nemyslím si, že zrovna virální video by vyvolalo něco takového, ale dobře!

Zbytek se mi však četl moc dobře, i když ke konci mě Franny pěkně nakrkla. Jak je nejspíš jasné, všechno dopadlo přesně jak mělo a Miláčkové z metra dosáhli svého potenciálu.

Obrovské plus dávám i za krásnou obálku a růžovou ořízku!

(SPOILER) Stále bojuji se svou čtenářskou krizí, ale tenhle kousek jsem stihla začít koncem června a začátkem tohoto měsíce dočíst. Ačkoliv nešlo o nijak převratný thriller, povedlo se mi zase trochu rozečíst a já vám ho dneska představím!

Delta Dawnová ví o životě newyorské smetánky všechno. Živí se jako fotografka narozeninových oslav rozmazlených dětiček, tráví hodiny a hodiny v luxusních domech a sleduje zdánlivě dokonalé životy.

Sem tam nějakému dítku dodělá úsměv, vymaže slzy a vytvoří dokonalou iluzi. Jenže jedna taková existuje i v její hlavě.

Další taková nabídka přichází od manželů Straubových, čímž se pod ní podlomí už tak tenký led.

Jak dlouho dokáže sledovat úspěšnou Amelii a pohledného Fritze, než začne rodinnou pohodu rozkládat zevnitř?

Příběh je čtivý, svižný, žádná velká dramata nebo náročné zápletky.

Což jsem však vůbec nepochopila, tak je postava hlavní postavy Delty.

Je zajímavé sledovat, jak si tvoří svůj vlastní svět složený z útržků rodin, které kdy navštívila, ale její spojení s rodinou Straubových mi prostě nedává smysl.

Proč by bohatá rodina nechala fotografku, aby se prakticky stala jejich chůvou? Navíc neustálé opakování zdrobněliny “Deltinko mě přivádělo k šílenství.

Podle mě kniha nenaplní přesně to, co od ní čekáte. Vidím v tom jakýsi pokus o napodobení stylu Shari Lapeny, která za mě taky netvoří úplně převratné zápletky, ale pro její fanoušky by kniha mohla být fajn.

Za čtivost nakonec zůstávám u průměru, protože se nekoná nic, co by vás nechalo s otevřenou pusou. Neurazí, nenadchne, ale jako odpočinkový thriller to bylo fajn.

08.07.2024

Červen byl zatím ze všech měsíců čtenářsky nejslabší. Jistě to není tituly, ale rozpoložením, které není vždycky stoprocentní. Proto jsem o to víc ráda, že se mi povedlo přečíst alespoň něco a po předchozím krváku jde o příjemnou oddechovku.

Na knihu jsem narážela poměrně průběžně, až mi po dalším tiktoku došla trpělivost a knihu jsem si z knihovny přinesla domů.

Možná, že jsem k ní přišla v nesprávný čas, ale četla jsem ji dlouho. Na to, jak je tenká, obsahuje poměrně dlouhé kapitoly, což není můj šálek kávy.

Celým příběhem nás provází dva protagonisté - Marianna a Connell. Děj se odehrává jak v Dublinu, tak v Carricklea a irské prostředí mě osobně velmi těšilo.

Přeskakujeme v ději nějakých 2 let, kdy se postavy dostávají od střední školy až na prestižní univerzitu v irském hlavním městě a jejich cesty se vzájemně scházejí a rozcházejí.

Asi jsem v celém díle hledala přílišnou hloubku, která nepřišla. Opravdu sledujeme dva normální lidi, kteří bez sebe nemohou být, ale spolu jim to jde ještě méně.

Sledujeme přerod oblíbeného fotbalisty v tichého génia a šikanované dívky v královnu večírků, jejich lásky, úspěchy i pády.

Možná že jde o kousek, který si člověk musí přečíst víckrát, aby našel nějaké skryté poselství, ale po prvním přečtení ji vnímám jako lepší průměr.

Autorka v celé knize nepoužívá přímou řeč, ale na to jsem si zvykla už po pár stranách a četlo se mi to překvapivě dobře. Ostatní knihy si nejspíš přečtu také.

Seriál na motivy této knihy jsem několikrát zahlédla na kanálech ČT a teď je nejvyšší čas si jej pustit a zhodnotit, jak se s tímto námětem tvůrcu poprali!


*3,5

26.06.2024