Martica komentáře u knih

Chvílemi jsem měla pocit, že knihu napsal nějaký začínající teenager, který jen trochu rozvinul školní slohovou práci; bude se určitě líbit zhruba čtrnáctiletým intelektuálům a knihomolům. Mně nestačila. Pohádkové vyprávění mělo spoustu trhlin a nelogičností, nelíbila se mi ani obecná čeština v přímé řeči (nic proti obecné češtině, ale do tohoto typu rádoby filozofické literatury mi připadala nehodící se). Hodnotím dvěma hvězdičkami, třetí přidávám za pointu třetího labyrintu, která mě vážně zabolela u srdce.

6 25.02.2023

Epopej, na kterou jsem byla velmi zvědavá, mě malinko zklamala. Ne že by to bylo vyloženě špatné čtení, ale jako by mu chyběla trocha toho koření nebo co. Asi jako když vám někdo vypravuje děj úžasného filmu, vy posloucháte se zaujetím, říkáte si "no jo, to by mohla být pecka", ale není to holt ten pravý požitek.

Jako další mínus hodnotím vykreslení ženských postav. Jedna jak druhá: trochu hubaté, ale pěkné holky, které ochotně vyhrnou sukni. Nuda a jednotvár, uráží to dobrý vkus náročnějšího čtenáře.

No a dále ta neautentická přímá řeč. Kdyby mi román někdo předčítal, měla bych velký problém rozlišit, kdy už někdo hovoří. Protože přímá řeč i zbytek textu se nesly ve stejném – jaksi suchopárně vysvětlujícím – duchu.

Takže byť se jedná o velkolepé dílo a autor si dal obrovskou práci s heuristikou, nedokážu hodnotit větším počtem hvězdiček.

4 18.02.2023

Hezký příběh, dojemný. Trochu divný humor. Taky mi vadilo, že se autor snažil být neamericky nepatetický, ale ve výsledku to stejně americké a patetické bylo. Asi holt už nejsem cílovka, jsem oficiálně starý cynik. Mám spoustu výhrad, ale jsem vážně ráda, že jsem si knihu konečně přečetla, když je to ten světový bestseller.

5 14.01.2023

Moje první kniha od tohoto autora, a zdá se, že jsem zrovna sáhla vedle. Místy na jedničku podtrženou – místy nesnesitelná nuda, šeď, klišé a neuvěřitelno až trapno. Dala bych 2 a půl hvězdičky, ale to tu nejde. Zkusím od něj ještě něco dalšího, když ho jeho čtenáři tak žerou.

3 12.01.2023

Výborná kniha, skvělý popis dost nepříjemných a skandálních událostí. Zároveň krásný vhled do uvažování jedenáctiletých holek, a protože se shodou okolností právě pohybuji mezi šesťáky, tak můžu potvrdit, že popisované chování, mluva i úvahy jsou velice autentické.
Tímto způsobem popsané zneužívání dětí bylo pro mě objevné a knížku považuju za velmi přínosnou. Pokud jsem si to spojila správně, jedná se o skutečný případ, který před nějakými 15–20 lety proběhl médii a na který si vzpomínám. O to víc je kniha šokující. Je mi ale trochu líto, že v ní není víc rozpitváno, v jak velké psycho-kaši se pak oběti plácaly. Protože když si představím, že si tu knihu přečte potenciální pachatel, tak mu to nebude připadat vlastně tak hrozné; však se holky nebránily, a když se jich poté chlívák zeptal, jestli to nepřehnal, tak žádná z nich nevyslovila, že ano, přehnal. Odporné a šokézní je to bohužel jen pro nás normální.

8 30.12.2022

Kdyby mě někdo požádal, abych mu doporučila jeden jediný a ten nejlepší román s tématem druhé světové, bude to patrně Na smrt Jozefa Kariky. Jako historik a zároveň starý cynik žasnu nad tím, jak věrohodně autor daná témata vylíčil. Silný příběh, který umí překvapit, šokovat, emocionálně vyčerpat. Ale takovým příjemně mužským způsobem. Autorky-ženy to takto neumí, dámy prominou. Dostal mě.

24 28.12.2022

(SPOILER) Ani se mi nechce sem přidávat miliontý pátý komentář, ale potřebuju si sama pro sebe zaprotokolovat, že hvězdičku strhávám za ty překombinované příbuzenské vazby.

Navíc si myslím, že kdyby toto byla prvotina Kateřiny Tučkové, tak by to byl zároveň její spisovatelský konec. Nebo by jí to Host před vydáním šeredně seškrtal, což by dílu dle mého prospělo. Knihu s takovou dávkou nečtivého materiálu si může opravdu dovolit jen dobře zavedená a populární autorka.

Edit po dvou letech od přečtení: Snižuju hodnocení o jednu hvězdu, protože jsem nedávno dočetla působivé Mlčící fontány, kde se také pracuje s dokreslením dobové atmosféry pomocí pramenů a historických dokumentů. A páni, takhle to má vypadat! Kateřina Tučková nás jednoduše zavalila ohromnou spoustou dokumentů, ze kterých by se dal vybrat jen zlomek, a přesto by to fungovalo skvěle, ba z mého pohledu mnohem lépe. Proč toho tam rvát tak šíleně moc? Jako by neuměla vybrat to podstatné.

14 26.12.2022

Byť nejsem katolička, tyto texty Patera Kubíčka mám moc ráda. Krátké, ale hluboké. Musel to být opravdu vzácný člověk.

1 19.12.2022

Životní kotrmelce devatenáctileté Marty, velmi věrohodné a sugestivní. Jako bych četla o sobě před dvaceti lety: stejné jméno, podobné rodinné zázemí, nemožný přítel, smutek po gymnaziální rutině, jakože dospělé pochlastávání, rozčarování z prváku na fildě. Například ten rozvrh hodin, to byl úplný nával ambivalentních emocí pro mě. Potkat mě tenkrát ještě vetřelec, tak jsem taky pěkně v kaši... Výborná kniha se zajímavým stylem a uvěřitelným příběhem.

8 02.12.2022

Přesně tohle jsem právě teď potřebovala: napínavý a čtivý trochu-thriller, kde je všechno přesně definováno, ale přesto to v člověku vzbuzuje zvědavost a touhu číst pořád dál a dál. Bavilo mě tentokrát i střídání časových rovin, popis světa bankéřů, sondy do životů hlavních postav. Už jsem byla prostě trochu přesycená českých psychologických nípáren, kdy na 300 stranách sledujete rozklad něčí osobnosti a ptáte se "proč, sakra proč, vždyť to zažívá každý druhý, a nerozkládá se z toho".
Jednu hvězdičku strhávám za zázračnou proměnu pachatele popsanou v závěrečné části knihy, to už mi přišlo příliš americké (byť je autorka Australanka). Jinak skvělá oddychovka; přijde k chuti, když si potřebujete mentálně odpočinout.

5 16.11.2022

(SPOILER) Nějak osciluji mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec dávám jen tři. Viktorie Hanišová umí víc, než předvedla tentokrát. Bylo by docela zajímavé sledovat postupný rozklad Eliščiny osobnosti, jak ji víc a víc stravovalo trauma prožité v dětství a nepřicházející odpovědi na její otázky. Taky příběh její spolubydlící Romany a přítele Davida byl krásně zakomponovaný. Ale proč děj tolik natahovat a rozbíjet nepodstatnými epizodami (exotický milenec na Erasmu, ateliérové dny, sraz se spolužáky ze základky, troska bývalé spolužačky Lišky...) a zdlouhavým vyprávěním o studiu? Celému tomu rozpitvávání studia architektury jsem nějak nemohla přijít na kloub. To aby byla hlavní postava uvěřitelnější? Nebo to měla být nějaká paralela rekonstrukce činu Eliščiny matky vs. rekonstrukce starých budov, kterým se chtěla Eliška v budoucnu věnovat? Že než by vybudovala něco nového a krásného, tak raději neustále rekonstruuje něco starého a prohnilého? Asi jo. A nebo se v tom už sama moc pitvám. Takže knihu hodnotím podobně jako Listopád od Mornštajnové: krásný jazyk, umně vyprávěno, ale příběh s nevyužitým potenciálem.

10 12.11.2022

Aby bylo jasno, pěti hvězdičkami nehodnotím ani osobnost Amy Chua, ani její způsob výchovy. Hodnotím pouze knihu jako takovou, kterou považuji za extrémně zajímavou. Nedokázala jsem přestat číst, nevěřila svým vlastním očím a čekala, kdy už to konečně vybuchne. A dočkala jsem se. Je neuvěřitelné, co všechno jsou někteří rodiče ochotni podstoupit pro "úspěch" svých dětí a co všechno ty děti dokážou vydržet.

Navzdory mým rozporuplným pocitům při čtení mi knížka dala mnoho podnětů k zamyšlení. Například:

"Západní rodiče se až úzkostlivě zabývají sebevědomím svých dětí. (...) Čínští rodiče vyžadují výborné známky, neboť jsou přesvědčeni o tom, že na ně jejich dítě má. (...) Podprůměrný výkon řeší vždy tak, že dítě tvrdě kritizují, trestají a zahanbují. Čínský rodič věří, že jeho dítě je dostatečně silné na to, aby zahanbení uneslo a vyrovnalo se s ním, a že se z něj poučí."

"Čínští rodiče pochopili, že vás nic nemůže bavit, pokud v tom nejste dobří. A abyste v něčem byli dobří, musíte se tomu věnovat a pracovat na tom – děti samy od sebe nikdy nechtějí pracovat, a právě z toho důvodu je klíčové potlačit jejich přirozené sklony."

"Číňané věří, že nejlepší způsob, jak ochránit své děti, tkví v přípravě na budoucnost, v tom, že dětem ukážou, čeho jsou schopné, a vybaví je dovednostmi, pracovními návyky a vnitřní jistotou, které jim už nikdy nikdo nevezme."

Ono se to totiž docela ztotožňuje s mými osobními zkušenostmi. Byla jsem líné dítě a dnes lituju, že na mě v některých věcech rodiče víc netlačili. I moje děti jsou líné, a když jsem na ně někdy tvrdší a ony pak díky tomu něčeho dosáhnou, jsou spokojenější. Knihu rozhodně neberu jako návod, nechci si ty děti utýrat. Ale jsem ráda, že jsem mohla nad některými výchovnými aspekty víc zapřemýšlet.

06.11.2022

Doporučuju nečíst předem žádné anotace ani recenze a zapomenout na všechny žánry a jejich definice. Nechte se překvapit. Prostě jen čtěte a užijte si tu úžasnou mysteriózní atmosféru, hru se slovy a svou vlastní zvědavost. Zvláštní a zajímavá kniha, náladou mi trochu připomínala Planinu od Steinara Bragiho. Bylo to moje první setkání se spisovatelkou Zuzanou Říhovou, jsem překvapená a těším se na její další tvorbu.

5 29.10.2022

Tož... krásná pohádka to byla, pro mě nové a zajímavé téma, velmi hezkým jazykem vyprávěno. Tak proč mě to kurnik tak nebavilo? Asi proto, že první polovina byla pro mě až nesnesitelně sladkobolná a romantizující. Že bylo od začátku jasné, komu autorka fandí, že nebylo moc prostoru pro objektivitu. Idylický kočovný život, vyprávění u ohňů, lesklá koňská těla a pohazování hřívou, cikánská intuice a jejich až nadpřirozené schopnosti, vzplanutí a vášeň, nespravedlnost gadžovského světa. Po první části bych za takovou kupu patosu dala nejspíš jen jednu hvězdičku. Druhá část se mi ale skoro celá líbila, tam už pro mě bylo vyprávění přirozenější a lépe jsem se dokázala vcítit do Gabrielových pocitů doma i v okolním světě. Krásný příběh, ale na mě příliš pateticky podaný.

2 26.10.2022

(SPOILER) I když někteří píšou, že příběh je spíše pro dospělé, já si stojím za tím, že je kniha pro všechny věkové kategorie. Osmiletý syn děj pochopil tak, že zlaté hodinky byly skutečně stroj času, díky kterému pak Jindra ve stáří vrátil čas a ztraceného kamaráda zachránil. No není to krásné? Čteme to spolu, mně se klepe brada smutkem, a syn se raduje, že je Toník naživu. Třeba to jednou bude číst svým dětem a bude se klepat brada jemu. A v tom vidím to kouzlo knížky, ve které si každá věková kategorie najde něco pro sebe. Nádherné ilustrace, nádherný příběh. Zabrnká na strunu všem, kdo milovali Stínadla a Trnkovu Zahradu. Tato kniha je skvost.

11 20.10.2022

Budu zase za podivína, ale mně se knížka strašně moc líbila. Putování bonvivána Kerouaca a jeho spontánní nápady a opilecké rozjímání jsem si vážně užila. Nešťastná existence? Těžko říct. Zdá se, že si byl dobře vědomý všech svých "problémů", žil, jak žil, jinak to neuměl. Takové nějaké smíření se sebou samým z toho na mě dýchalo.

2 12.10.2022

Celá řečovická trilogie se mi vyloženě trefila do vkusu, dlouho jsem nečetla nic tak zvláštního a originálního. Pokud nemáte rádi nadpřirozeno, přečtěte si jen první díl. Ten mi úplně učaroval svou niterností. Druhý díl považuji za trošku slabší, i když i tam byly velmi silné a emotivní momenty. Tento třetí díl hodnotím opět na sto procent; kdysi mě podobně uchvátil Urbanův Hastrman anebo filmový Vodník v podání Dana Bárty. Není to už nějaká diagnóza?

10 10.10.2022

Jeden z mých oblíbených autorů, jedna z mých oblíbených knih. Poprvé jsem ji četla před 22 lety, od té doby pak mnohokrát a pokaždé s chutí. Zkusila jsem ji tentokrát přečíst dětem (11 a 8 let), poslouchaly a líbilo se jim to.

19 07.10.2022

Příjemné čtení před spaním, ale já i děti jsme čekali ještě nějaké rozuzlení a vysvětlení ohledně knihy ve sklepení.

2 05.10.2022

Připadám si docela hodně "ezotero", ale tato kniha mi úplně nesedla. Semináře Vladimíra Kafky se mi moc líbily a v Duši K mě přímo okouzlil, takže jsem od knihy asi očekávala, že bude poutavější. Ještě se k ní možná v budoucnu vrátím, protože si pořád říkám, že to není možné...

05.10.2022