MartinaF
komentáře u knih

Pětiminutové čtení o tom najít odvahu napravit špatnou věc. Textu pomálu, ale byl výborně zpracovaný, k tomu krásné ilustrace. Závěrečný obrázek mě dostal :-D Ideální čtení pro děti (nejen) v mateřské škole, kam poputuje i moje kniha.


Mně se příběh moc líbil. Velmi dobře se četl, prostředí bylo více než zajímavé. První část se mi ovšem zamlouvala mnohem víc - byla napínavější a dobrodružnější, v té druhé vše sklouzlo do červené knihovny. Trochu mě zamrzelo, že autorka věnovala Haley málo prostoru (když už je ta kniha pojmenována po ní). Ale co nejvíc zamrzelo, byly chyby v textu. Už dlouho se mi nestalo, aby v joťácké knize bylo tolik hrubek. Když si ale toto odmyslím, tak knihu můžu doporučit.


Tohle byla taková jednohubka na jeden podzimní večer. Pobavilo i potěšilo, ale přesto si myslím, že ten ztracený pohár mohly děti hledat déle.


Moc pěkný román, ale zatím asi ze 7lásek, které jsem už četla, nejslabší. Nebylo to špatné, líbilo se mi, že děj jsme se dozvídali prostřednictvím dopisů a přímo detektivním způsobem jsme se dostávali zpět do doby, kdy onen rukopis zmizel. Ale tak trochu jsem čekala přece jenom jiný příběh, více zamilovaný a emotivnější. Celkově asi 3,5 hvězdičky.


Prosím vás, to autorka píše pořád takové odpočinkové thrillery pro ženy? Nebo umí psát i drsně, když se jí říká královna severské krimi? Tohle byla jenom jednohubka na dobrou noc, ani jsem se nestačila rozkoukat a byl konec. Přišlo mi, že je to něco jako delší povídka do nějaké soutěže nebo něco podobného.
Ale jinak zajímavý nápad, víceméně nepravděpodobný, ale v jistých ohledech by podobné vraždy vítalo mnoho žen.


Od autorky jsem četla Tichou holku a líbily se mi obě dvě. Jak stylem psaní, tak i příběhem. Jen mi trochu vrtalo hlavou, jestli je normální, že vůči Jessie neměla Torey žádné viditelné výsledky. Nejsem psycholožka ani speciální pedagog, abych to mohla posuzovat. Jinak zajímavě napsaný příběh, občas mě při čtení mrazilo.


Toto je třetí kniha, kterou jsem od autorky četla a určitě ne poslední. Poohlédnu se i po jejich detektivkách. Styl psaní mi vyhovuje, mám totiž ráda oddechové příběhy, u kterých nemusím příliš přemýšlet o tom, proč to tak je a nač to tak je. Zkrátka se nechám unášet vyprávěním.
Příběh Magdy a Evy byl moc příjemný, ale i když zvolená témata nebyla příliš jednoduchá, knihu bych zařadila do odpočinkového žánru.


Příběh, který chytne za srdce každého, kdo je citlivý a není mu jedno lidské štěstí. Nádherný příběh o rodině, vztazích i dobách, kdy nebylo moc na výběr, jak žít. Doporučuji.


Autorku mám ráda, její romány ze současnosti jsou moc fajn, a tak jsem chtěla zkusit i něco historičtějšího. Život slavného lékaře, rektora i politika byl hodně dramatický a také tragický, i slza mi ukápla. Kniha je trochu táhlejší, ale zase to stojí za to.


Zvláštní román. Nejsem si jistá, jestli mi byla Anna sympatická nebo ne. Chvílemi praštěná, chvílemi vážná. Také mě zarazilo neobvyklé skládání vět, nevím, jestli to vzniklo při překladu nebo tak autorka píše, ale občas jsem se musela zamyslet, proč je to tak napsáno.
Ale jinak se mi kniha líbila - takové vývojové postavy a příběhy mám ráda.


A to jako mělo skončit takto? Já chci ještě, prosím pěkně, pár stránek navíc!
Skvělé čtení, kde autorka kladla důraz spíše na atmosféru zimního lesa, strašidelných nočních můr než na akci. A i když je titul určen spíše mladým čtenářům, trochu jsem se bála i já.
Je to příběh na pomezí hororu, tajemna, rodinného dramatu, ale především je to příběh, který vás nepustí a možná se trochu budete bát i usnout.


Prostě neuvěřitelně napínavé čtení, které jsem hltala jedním dechem. Od autorky jsem četla kdysi dávno Erebos a také mě zaujal. Bylo to napínavé, nepřekombinované, reálné a alarmující. Jen tedy trochu zamrzely pravopisné chyby, které jsou v českém vydání. Jinak doporučuji všem deseti.


Je to sice útlá knížečka, ale potěší všechny romantické duše. A navíc za dané situace je stále aktuální. Bylo to moc milé čtení, u kterého jsem si příjemně odpočinula. Sice není nikde psáno, že se jedná o covidovou karanténu, za pár let si na to nejspíš vzpomene málokdo, ale my, co tuto situaci prožíváme, víme, o co jde.


Oproti prvnímu dílu, je tento více epický - zavede malé čtenáře do podzemí, kam se zatoulala Maikki. A její velká sestra Hilla se rozhodla ji zachránit. Autorka si podržela styl vypravování, ale přišlo mi, že už není taková příjemně dětská, ale více napínavější a lehce temnější.


Z Plachetnice na vinětách moc odvázaná nejsem, vyprávění mi přišlo hodně emočně vzdálené, jednotlivé epizody byly jenom naťuknuté, hodně záleželo na čtenáři, jak si proluky mezi kapitolami domyslí. Četla jsem Rybí krev a ta byla o něco lepší. Přesto však knihu nehodnotím nijak negativně, je to autorův nezaměnitelný jazyk a stavba souvětí, krátkých vět bez již zmiňovaných emocí. I když jsem je hodně postrádala, cítila jsem ze slov Mariinu samotu. Pokud máte rádi ne příliš jednoduché romány, určitě si novou knihu Jiřího Hájíčka přečtěte, je tam něco, co nutí čtenáře číst dál.


Taková trochu bláznivá a střelená záležitost pro mladší čtenáře. Ač mě příběh příliš neuchvátil, líbilo se mi, že kniha vznikla za pomoci dětí. Proto dávám lepší 3,5*.


Tahle knižní edice je vážně skvělá a mě baví číst. Obě hlavní hrdinky mi byly sympatické a blízké, každá ovšem jiným způsobem a já jsem oběma držela pěsti, ať jsou ve svém životě opět šťastné...


Tohle bylo hodně zvláštní čtení...Taková jednohubka na jeden večer, psaná pro děti, přesto s hlubším podtextem. Nejsem si jistá, jestli bych chtěla číst znovu podobné příběhy.


Já taky nejsem cílová skupina, ale knížky Petry Martiškové mě baví. Opět dobře napsaná kniha, ale trochu mi vadily postavy třídní učitelky a ředitelky, doufám, že takové šílené ženské existují jen v knihách a ne ve skutečnosti. A tuto knihu, stejně jako ty předešlé, beru také jako lákadlo na výlety po Česku.


Čtení jsem si užívala úplně stejně jako u toho prvního. Napínavé, čtenář do poslední chvíle netuší, co se stane. Fantasy pro děti plné robotů zaujme asi spíše kluky než holky.
