MartinaP komentáře u knih
Kniha se mi moc líbila. 10 pohádek bratří Grimmů. Řekla bych, že se jedná o základní archetypy všech pohádek. Pohádky byly strašidelné, kruté a poetické a něžné zároveň. Ilustruace odpovídající. Knížku jsem měla půjčenou z knihovny, ale určitě by byla ozdobou každé domácí knihovny. Krásný obsah, krásná vazba i ilustrace. Moc se mi líbil i doslov, který vysvětloval historii a vývoj každé pohádky. Doporučuji vřele.
Úžasná kniha. Člověk ji nemůže odložit a stále chce číst dál a dál. O thriller se nejedná, spíše o sondu do několika nešťastných duší. Velmi doporučuji.
Doufám, že se tyto hrozné časy již nikdy nevrátí, obdivuji všechny, kteří v té době žili a se ctí ji přežili. Velká úcta a smutek nad zmařenými lidskými životy.
Tak těžké téma napsané tak lehkým perem. Netušila jsem, že právo žen v 60. letech 20. století na Sicilii bylo jako ve středověku. Olí jsem držela palce a byla jsem na ni moc pyšná. Doporučuji.
Velmi zajímavé a neotřelé téma, bylo mi moc líto postavení žen v nemocnici pro choromyslné, vždyť rok 1885 není tak dávná minulost.
Obě hlavní postavy si mě získaly, přála jsem jim, ať vše dobře dopadne. Mám moc ráda francouzské autorky a autory, často z jejích knih cítím noblesu, která mi je moc milá, i tady jsem ji našla. Doporučuji.
Velká nádhera. Tak útloučká knížka a tak silný příběh. Je jako malý zářivý drahokam.
Krásný příběh, pohádka. Nic nového nevymyslím, než co už je tu psáno. Příběhy klikatící se a rozbíhající se jako řeka, aby se nakonec vše spojilo a do sebe zapadlo. Doporučuji. Chybky v tisku jsem se snažila nevnímat.
Dobrá detektivka. Tři příběhy z Trujkuntu, nejvýchodnějčí části naší země na pomezí Česka, Polska a Slovenska propojené vyšetřovatelem Saranem. Syrové případy s rázovitými upřímnými lidmi. Moc se mi líbily reálie tohoto kraje. Kriminální zápletky byly fajn. Doporučuji.
Krásně bolestná kniha o vesmíru v nás a kolem nás. Tak akorát.
Na knihu jsem se moc těšila, ale nedočetla jsem ji, protože se mi vůbec nelíbil styl psaní autorky. Absolutně mě nezaujala. Ani téma knihy nebylo zpracované zajímavým způsobem. Nic nového ani překvapivého.
Krásné a milé čtení. Stejně jako Tři a Vyměnit vodu květinám. Justine je úžasná. Moc doporučuji.
Knihu jsem četla dlouho, přestože je napsaná krásným jazykem, je hodně depresivní a moc světlých stránek nemá. Ale určitě je nevšední a nezapomenutelná.
Krásná kniha, která vypráví o velké statečnosti a skromnosti obyčejných lidí, bezbřehé mateřské lásce. Opět jsem si uvědomila, jak dobře se máme ve srovnání s nedalekou minulostí - 30. léta v Texasu - obrovské sucho a s tím související bída. Lidé se upírali s nadějí ke Kalifornii, utíkali tam úplně nuzní, tam ovšem byli nechtění a jejich utrpení pokračovalo. Elsu a její rodinu si člověk musí oblíbit. Určitě doporučuji k přečtení.
Kniha syrová, těžká, tak trochu bezvýchodná. Průřez více než stoletou historií Irska prostředictvím tří hlavních osob, které tvořily jednu rodinu. Do příběhu Jera jsem se nemohla začít, protože jsem v něm viděla jen chudobu, smutek, žádnou naději a radost. Příběhy Nancy a Nellie jsem přečetla téměř jedním dechem. Chybka v rodokmenu Jera měla mrzela, škoda. I tak doporučuji.
Moc pěkné čtení o třech silných ženách ze tří světadílů, z nestejných sociálních poměrů, které se nevzdávají a bojují se svým nelehkým osudem a jejich cesty se překvapivě spojují. Všechno souvisí se vším. Moc povzbudivé čtení, člověk tu najde odpověď na hodně otázek. Doporučuji!
Skvostné povídky. Claire Keegan je úžasná spisovatelka, která píše krásným výstižným stylem. Ani slovo navíc, vše perfektně vyjádřeno, je tam i jemný humor. Vřele doporučuji.
Knížku jsem si vzala na dovolenou do Itálie, byla to dobrá volba. Kniha se moc pěkně četla, dobře vymyšlený příběh, všechno to sebe zapadalo. Byla jsem ráda, že jména hrdinů nebyla počeštěná jako u Vyměnit vodu květinám. Velkoryse pominu překladatelské chybky. Prima čtení na léto.
Obě předcházející knihy od tohoto autora mě nadchly, tak jsem se těšila i na Zmizení - mimochodem krásná obálka. Nemohu říct, že by se mě kniha nelíbila, ale trochu mě to neustále opakované téma divadelní slavnosti rozčilovalo. Příběh byl ale propracovaný a promyšlený, vše do sebe zapadalo, poslední část dost napínavá, ale i tak jsem ráda, že mám dočteno. Ale Záhadu pokoje 622 si určitě také ráda přečtu.
Úžasná obálka, strhující příběhy z různých období, které spojuje rybník Jakub, z žádné nevycházíme jako lidští jedinci příliš lichotivě.