Máša10 komentáře u knih
Moc moc moc příjemné čtení a krásné ilustrace! Diky za vánoční atmosféru, i když jsem knížku četla pár dní po Vánocích. A zase samozřejmě nesmím zapomenout poděkovat i paní překladatelce.
Pěkné počteníčko, i když vlastně docela smutné. A jelikož jsem z Brna, tak je mi to i hodně blízké, děkuji! P.S.: moc mě bavilo líčení snů hlavního hrdiny . Kéž bych si já tak pamatovala svoje sny :-)
Kniha Severka byla opět moc zajímavá, jak se dalo čekat, ale nečekala jsem ještě zajímavější zápletku s "uprchlicí". Všem doporučuji, i když občas jsem si musela odpočinout, byla to síla
Dala jsem na doporučení ve čtenářské výzvě, ale bohužel to pro mě byl špatný tip. Nejenže o knihovně už tam toho moc nebylo, hlavní hrdinka měla knihkupectví, ale tato knížka opravdu není to, co bych vyhledávala. Taková pohádka pro dospělé...
Bohužel jsem zase jednou sáhla vedle. Ale vzhledem k tomu, že první půlku jsem četla na dovolené, tak tu druhou, trochu napínavější, už jsem zvládla. Téma darovaných houslí mohlo být zajímavé, ale připadá mi to spíš jako záminka k romantickému příběhu. A podobně jako někteří další čtenáři mám pocit, že trochu ublížil překlad. Hodně by mě zajímalo, co si paní překladatelka myslí, že znamená slovo "ostatně", které se, dost nelogicky vyskytuje na každé druhé stránce. Za mě 2 hvězdičky jsou až moc
Tak zase jedna pohádka. Čekala jsem něco úplně jiného, ne takový "románek". Hlavní hrdinka má sice dost velké problémy, ale má kolem sebe tolik lidí, kteří jí pomáhají, že by nemusela být tak zoufalá a nešťastná. Ale knížka se dobře četla, chvilkama byla i napínavá
Na knížku jsem byla hodně zvědavá, ale trochu mě překvapilo, jaká to byla "síla". Nevím, jestli bych dala 5 hvězdiček, ale díky poslední části rozhodně nemůžu, to už mě vůbec nebavilo a nezajímalo, hodně jsem přeskakovala. Dala bych 3 a půl, kdyby to šlo
Knížku jsem četla někdy v osmdesátých letech (samozřejmě jiné vydání) a překvapilo mě špatné hodnocení některých čtenářů. Já mám z ní teda spíš dobrý pocit. Asi zkusím podruhé
Knížka až děsivá, i když tak do půlky to ještě byla docela pohoděnka, o to horší byl konec. Ale hlavně se mi líbil styl psaní, všechno do detailu popsané a rozebrané, jenom příprava na hostinu byla asi na třiceti stranách. A to je asi rozdíl mezi "klasikou" a současnou literaturou. Jsem moc ráda, že jsem se ke klasice aspoň jednou zase vrátila. Jinak o tématu asi nemá cenu nic psát...
No, taková pohádka Abych řekla pravdu, tak za půlkou už jsem se začala těšit, až bude "hotovo". Ale přiznávám, že určitě sáhnu ještě po nějaké knížce, která se nevešla do seznamu a je zmíněna až v doslovu
Jsem vždycky ráda, když se něco i z "beletrie" dozvím. Což se v tomto případě povedlo. O Aljašce jsem jaksi nikdy nepřemýšlela, jako o kraji, kde se taky dá žít. Příběh byl zajímavý a napínavý, trochu to (pro mě) pokazil konec, toho jsem se bála, nemám jaksi ráda happy endy. Ale četlo se to krásně a popisy přírody byly úžasné. Dala bych 4 a půl hvězdičky. A půl hvězdičky dolů za chyby v překladu (nebo v tisku?)
Příjemné čtení, i když postavy nezažívají nic 2x pozitivního… Ale vyprávění je uvěřitelné, doopravdy "ze života". Moc jsem si to užila
Dávám tak průměr... Hodně jsem se ztrácela v postavách, bylo jich na mně a jednu rodinu trochu moc. Až skoro na konci knížky jsem zjistila, tady v komentářích, že je to vlastně druhý díl, to mě mrzí, protože věřím, že jinak bych se líp orientovala. Ale jinak zajímavý pohled do rodin v Německu, jsem ráda, že jsem se o tomto taky něco víc dozvěděla. Trošku jsem už alergická na kapitoly s názvy podle postav, ale to je možná jenom můj problém.
Dala bych asi 3 a půl hvězdičky, kdyby to šlo. Ale pokud šlo autorovi o to, aby se knížka nedala odložit, tak to se mu teda povedlo! Ani jsem neměla pocit, jako většina ostatních, že by to ze začátku byla nějaká nuda. Sice jsem si myslela, ze se budu víc bát, ale své přání, udělat si výlet na Tribeč, jsem přece jenom trochu přehodnotila. A vulgarismy přece k životu patří, obzvlášť v takových situacích.
Hodně zvláštní, ale krásná kniha. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem nechtěla, aby vůbec skončila, byla to moc příjemná, i když ne moc veselá cesta. Díky! (autorovi , určitě, ale i překladatelce)
Po knížce jsem se nadšeně vrhla, Scarlett Wilkovou mám jako novinářku z Mladé Fronty moc ráda a Řecko miluji. Ale byla jsem hodně zklamaná, styl psaní se mi nelíbil, trochu to bylo jakoby opsané od současných úspěšných českých autorek. Některé věty byly dost "šroubovaně" psané a děj nakonec taky nic moc. O řecké občanské válce minimum, zato o hrozné době v komunistickém Československu půl knížky. A dost nesnáším ty přeslazené konce… Ale vidím, že jsem asi jediná, tak se omlouvám za snížení hodnocení.
Mám ráda knížky, ze kterých se něco dozvím, obzvlášť, jako v této, prostřednictvím krásného příběhu několika generací. Moc doporučuji!
Zajímavá, i když těžko uvěřitelná knížka (hlavně teda ten konec). Ale ráda jsem se jejím prostřednictvím podívala do zemí, kam se osobně asi nedostanu a abych řekla pravdu, ani po tom netoužím
Zvláštní, krásná kniha. A zároveň se i dobře čte, i když asi není pro každého, není to rozhodně "oddychovka".