Máša10 komentáře u knih
Kniha Severka byla opět moc zajímavá, jak se dalo čekat, ale nečekala jsem ještě zajímavější zápletku s "uprchlicí". Všem doporučuji, i když občas jsem si musela odpočinout, byla to síla
Knížka až děsivá, i když tak do půlky to ještě byla docela pohoděnka, o to horší byl konec. Ale hlavně se mi líbil styl psaní, všechno do detailu popsané a rozebrané, jenom příprava na hostinu byla asi na třiceti stranách. A to je asi rozdíl mezi "klasikou" a současnou literaturou. Jsem moc ráda, že jsem se ke klasice aspoň jednou zase vrátila. Jinak o tématu asi nemá cenu nic psát...
Hodně zvláštní, ale krásná kniha. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem nechtěla, aby vůbec skončila, byla to moc příjemná, i když ne moc veselá cesta. Díky! (autorovi , určitě, ale i překladatelce)
Jsem vždycky ráda, když se něco i z "beletrie" dozvím. Což se v tomto případě povedlo. O Aljašce jsem jaksi nikdy nepřemýšlela, jako o kraji, kde se taky dá žít. Příběh byl zajímavý a napínavý, trochu to (pro mě) pokazil konec, toho jsem se bála, nemám jaksi ráda happy endy. Ale četlo se to krásně a popisy přírody byly úžasné. Dala bych 4 a půl hvězdičky. A půl hvězdičky dolů za chyby v překladu (nebo v tisku?)
Po knížce jsem se nadšeně vrhla, Scarlett Wilkovou mám jako novinářku z Mladé Fronty moc ráda a Řecko miluji. Ale byla jsem hodně zklamaná, styl psaní se mi nelíbil, trochu to bylo jakoby opsané od současných úspěšných českých autorek. Některé věty byly dost "šroubovaně" psané a děj nakonec taky nic moc. O řecké občanské válce minimum, zato o hrozné době v komunistickém Československu půl knížky. A dost nesnáším ty přeslazené konce… Ale vidím, že jsem asi jediná, tak se omlouvám za snížení hodnocení.
Tak zase jedna pohádka. Čekala jsem něco úplně jiného, ne takový "románek". Hlavní hrdinka má sice dost velké problémy, ale má kolem sebe tolik lidí, kteří jí pomáhají, že by nemusela být tak zoufalá a nešťastná. Ale knížka se dobře četla, chvilkama byla i napínavá
Dala bych asi 3 a půl hvězdičky, kdyby to šlo. Ale pokud šlo autorovi o to, aby se knížka nedala odložit, tak to se mu teda povedlo! Ani jsem neměla pocit, jako většina ostatních, že by to ze začátku byla nějaká nuda. Sice jsem si myslela, ze se budu víc bát, ale své přání, udělat si výlet na Tribeč, jsem přece jenom trochu přehodnotila. A vulgarismy přece k životu patří, obzvlášť v takových situacích.
Pro někoho, kdo se hodně nudí asi dobrý. Já jsem to spíš přetrpěla a Veroniku už jsem hodně přeskakovala, protože jsem věděla, že nemám o co přijít. Asi žádnou další knížku od Patrika Hartla nebudu zkoušet, tímto se mu omlouvám.
Knížku jsem četla někdy v osmdesátých letech (samozřejmě jiné vydání) a překvapilo mě špatné hodnocení některých čtenářů. Já mám z ní teda spíš dobrý pocit. Asi zkusím podruhé
Moc milá knížka, všechno už tady bylo řečeno, jenom mě moc mrzí, že mě nenapadlo pídit se po audioverzi. To bych si ji asi užila dvojnásob. Možná to za nějakou dobu vyzkouším.
Příjemné čtení, i když postavy nezažívají nic 2x pozitivního… Ale vyprávění je uvěřitelné, doopravdy "ze života". Moc jsem si to užila
Někdy přemýšlím, když čtu podobnou knihu, kde jsou líčena do podrobností taková zvěrstva, jestli je autor zcela normální. Ale asi to bude tím, jak už tady někdo psal, že nemá nic jiného, čím by čtenáře zaujal. Další knížky této autorky si rozhodně ráda nechám ujít.
Nemůžu se rozhodnout, jestli 4 nebo 5 hvězdiček. Ale asi 5. Úžasně jsem se pobavila a zároveň jsem se ráda dovídala to, co já, městský člověk, tolik neznám. I když každý máme někoho z venkova, kdo nám potvrdí, že je to všechno pravdivé. Moc krásná kniha , děkuji Petře Dvořákové a budu vyhledávat další její počiny.
Moc pékně napsané, zajímavé souvislosti s pozdější dobou. A myslím, že takových knížek není nikdy dost!
Pěkné počteníčko, i když vlastně docela smutné. A jelikož jsem z Brna, tak je mi to i hodně blízké, děkuji! P.S.: moc mě bavilo líčení snů hlavního hrdiny . Kéž bych si já tak pamatovala svoje sny :-)
Bohužel jsem zase jednou sáhla vedle. Ale vzhledem k tomu, že první půlku jsem četla na dovolené, tak tu druhou, trochu napínavější, už jsem zvládla. Téma darovaných houslí mohlo být zajímavé, ale připadá mi to spíš jako záminka k romantickému příběhu. A podobně jako někteří další čtenáři mám pocit, že trochu ublížil překlad. Hodně by mě zajímalo, co si paní překladatelka myslí, že znamená slovo "ostatně", které se, dost nelogicky vyskytuje na každé druhé stránce. Za mě 2 hvězdičky jsou až moc
Na knížku jsem byla hodně zvědavá, ale trochu mě překvapilo, jaká to byla "síla". Nevím, jestli bych dala 5 hvězdiček, ale díky poslední části rozhodně nemůžu, to už mě vůbec nebavilo a nezajímalo, hodně jsem přeskakovala. Dala bych 3 a půl, kdyby to šlo
Mám ráda knížky, ze kterých se něco dozvím, obzvlášť, jako v této, prostřednictvím krásného příběhu několika generací. Moc doporučuji!
Kniha se mi celkově moc líbila, i když některé povídky jsem ani moc nepochopila. Úplně nejvíc se mi líbila "předmluva" Michala Konečného. Bydlím v Brně celý život a Cejl mám na dosah, tak myslím, že jsem trochu ovlivněná, ale to snad nevadí. Zajímaly by mě názory "nebrňáků".
Moc zajímavá kniha , ale myslím, že pro ty, kteří neznají Brno, to tak zajímavé není. Pro mě, když si umím představit každou ulici a každou čtvrť to bylo úžasné!