Medvědářka komentáře u knih

pro mě zatím jedna z nejlepších knih,co jsem tento rok četla :-) konec nečekaný,dobře vykleslené postavy i s jejich hříchy

6 26.04.2016

Dům v olivovém háji je pozvánkou do Řecka do přímořské vesničky, kde se nachází kuchařská škola. Vůně a chutě na vás útočí se všech stran a i díky nim se uzdravuje bolavá duše.
Škola takhle spojí tři ženy. Každá je jiná, ale každá si v sobě nese něco, s čím se musí vyrovnat po svém. během společných chvil v kuchyni i mimo ni se z nich stanou přítelkyně, které dokážou sobě navzájem pomoci s údělem, který si nesou na zádech.
Příjemné odpočinkové čtení do těchto sychravých dnů, kdy hledáte aspoň kousek sluníčka. Příběh žen, které mají něco za sebou a potřebují od toho vypnout a možná na chvíli zapomenout.
Příběh o přátelství, vaření tak, že se vám sbíhají sliny. Rozjezd mi přišel trochu pomalejší, ale pak už nebylo cesty návratu.

5 19.11.2024

Autorka napsala knihu S láskou z Riviéry už v roce 2016, ale k nám se dostala až loni. Možná proto některým čtenářům přijde slabší a ne tak propracovaná jako její slavné Romantické útěky a to je škoda.
V téhle knize poznáme Carrie, která je usedlou učitelkou a má po zasnubách s Alanem. Problém je v tom, že už vdaná je a to za filmovou hvězdu Richarda Maddoxe a Alan o tom neví. Před Carrie je tak úkol najít Richarda, domluvit s ním rozvod a vzít si Alana. Jenže kde ho najít? Naštěstí se náhody dějí a on natáčí na Azurovém pobřeží, kam Carrie míří na dovolenou se svou sestrou a neteří. Tam bude přeci hračka najít filmový štáb, předat rozvodové papíry a pak se už vdát.
Já si příběh užila. Nahlédli jsme do světa filmových hvězd i obyčejných lidí.
Velmi mě pobavilo, jak naše autorka popsala hvězdu Fabia. Sama nechápu, jak může být tenhle chlap pro někoho okouzlující, i když zdobil ve své době mnoho knižních obálek romantických knih a v dnešní době je ve svých kruzích pojmem.
Carrie byla milá a bylo hezké sledovat, jak vylézá ze své ulity, aby byla tou ženou, jakou si Richard pamatoval.
Richard byl zábavný a okouzlující a byl tou třešničkou na dortu. K tomu sluncem zalitá francouzská riviéra a příběh byl prostě to, co jsem v tuhle chvíli potřebovala. Splnil očekávání. Ostatně jako každý příběh od Julie a za to jsem moc ráda.

5 02.06.2024

Takové milé jednohubky k jednotlivým dílům. Opět se mi zde ukázalo, že nejvíc mě bavil příběh s Eloise a nejméně ten Gregoryho. Shrnutí romance s Violet bylo moc krásné.

5 16.04.2024

Tohle bylo vtipné, i když ne tolik jako příběh o Eloise.
Hyacint byla velmi milá dívka s občas trochu víc hrrr povahou, ale přitom stála nohama pevně na zemi a k tomu ten její vtip. Hlavně když byla ve společnosti lady Danburyové.
Romantická linka byla stejná jako jsme zvyklí u předchozích knih.

Mě se kniha líbila. Mám ji v knihovně už opravdu dlouho a její čas přišel až teď.
Styl vyprávění autorky mi sedl. Paříž jejíma očima mě bavila. Poznala jsem historii a kulturu, ale chápu, že někomu by se tyhle podrobné popisy mohli zajídat.
Obálka knihy tomu dala další plusové body navíc.

Dávám 4 hvězdy jen díky poťouchlíkovi Colinovi, který se tu objeví a dá tomu směr. Jinak mi příběh připadá jako směs všech předešlých knih a nejvíce se podobal knize Vévoda a já. Bavila jsem a to je hlavní.

5 23.02.2024

Lucy přijme novou práci potom, co přišla o svůj plně naplánovaný život. Maluje si vše v růžových barvách, ale když dorazí do Francie, pochopí, že vše je jinak. Místo krásného starobylého hotelu ji čekají dny plné malování stěn, zařizování pokojů a oživování zašlé slávy hotelu, který byl zavřený celá desetiletí.
Najde sílu vzdorovat všem nezdarům? A najde si čas mezi tím i na to, aby si určila své priority života? A co láska? Je ve Francii a není už nejmladší. Může si dovolit věřit ve šťastný konec, když už se jednou spálila?

Kniha mě do sebe vtáhla a nechtěla pustit, dokud nedočtu. Lucy jsem obdivovala za její buldočí houževnatost a fandila jí od začátku do konce. I ostatní obyvatelé hotelu byli jedineční a nešlo si je zamilovat. Příběh mě moc bavil.
Při čtení jsem si uvědomila, že autorku znám. Už jsem od ní četla její předešlou knihu Rendez - vous s múzou, která vyšla v oblíbených 7láskách. I proto knihu doporučím všema deseti.

5 16.06.2023

Byli to matky, manželky, dcery a každá měla svůj osud. Dokázali se s ním vypořádat po svém a díky této knize nám dali nahlédnout do svého života.
Jejich vyprávění byla obrázkem své doby, ve které žili a dávali nám nahlédnout do svého života po boku manžela nebo otce. Vyprávění byla poutavá a tak jste se mohli dozvědět o tom, jak to chodí na jejich dvoře. Co vše museli vytrpět pro svůj nebo manželův život.
Vyprávění urozených žen na sebe hezky navazuje. Vždyť v té době bylo normální, že se brali příbuzní nebo s někým byli v příbuzenském stavu.
Nakoukneme tak pod pokličku Lobkoviců, Valdštejnů, Rožmberků a dalších.
Bylo to zajímavé nahlédnutí a hlavně připomenutí dějin, které nám ve svém vyprávění nabízejí. Najednou se nudná fakta proměňují na zajímavé střípky a vám se zase víc složí obrázek té určité doby.

5 13.02.2023

Poslední měsíční dívka je citlivý příběh o nalezení dávné pravdy, odpuštění, ale i o tom, co je mít domov, znát své kořeny a vážit si toho, co nám bylo dáno jako dar.
Lizzy Moonová po rodinné farmě nikdy netoužila. Jako mladá z ní utekla a nechala tak za sebou svou minulost a dost možná i prokletí rodu Moonových. Ženy téhle rodiny nikdy neměli po boku muže a vždy si poradili jen sami. Jenže když se před lety stala tragédie na pozemku farmy a nepřímo z toho byla obviněná milovaná babička, bylo toho prostě moc...
Po její smrti zjišťuje, že farma patří teď jí. Lizzy má plán ji co nejdřív prodat. Nechce se vracet někam, kde má tolik nešťastných vzpomínek. Nakonec ji ale okolnosti donutí, aby na farmě zůstala o něco déle. Třeba konečně očistí jméno své babičky a zjistí, co se tehdy před lety opravdu stalo. Roztočí tím kolotoč událostí, které jí odhalí nejen pravdu, ale ukážou jí, co je vlastně důležité a na čem už tolik nezáleží.
Člověk čeká od téhle knihy vše možné, ale co nakonec dostane, je něco opravdu výjimečného. Není to jen ohledání pravdy, ale o tom, jaký člověk opravdu je. Usmíření se sebou samotným, nalezení odpovědí na své otázky a hlavně klid, který se mi při čtení usadil na duši.
Nedivím se, že dostal nálepku Bestseller. Zaslouží si to a to opravdu právem.

5 30.09.2022

Když jsem četla tenhle příběh, tak jsem si kolikrát říkala, že už jsem něco podobného četla. Jenže mi to vůbec nevadilo.
Bylo to milé, pohodové. Prostě přesně takové, jaké jsem očekávala a nevadilo ani to, že jsem v knize našla pár překlepů.

5 22.12.2021

Když se Olivie Shawová dozví, že po své matce zdědila panství Rosemere v daleké Anglii, je to pro ni velký šok. Přesto se rozhodne, že se tam vydá, aby zjistila, kde má své kořeny.

Panství je dost zanedbané a ona si stále není jistá, zda má vůbec cenu ho zachraňovat nebo se na vše vykašlat a prodat to. Jenže...

Její zesnulá matka ji znala dobře a tak pro ni přichystala honbu za pokladem. Díky tomu Olivie pomalu objevuje své pravé já a i přes překážky, které se hrnou ze všech stran, nakonec nalézá to, po čem toužila nejvíc.

Letní novinka z Metafory je krásná a uklidňující. Před námi se otvírá pohled na anglický venkov s typickým deštivým počasím. Záchrana starého sídla se zdá nemožná, ale s pomocí přátel a pořadu o záchraně starých sídel, je vše na dobré cestě. Odhalíme pár starých kostlivců z minulosti, ale to k příběhu prostě patří.

Já si užila každičkou stránku a hýčkala si okamžiky strávené s ní. Byl v ní klid, pohoda a uklidnění. Jako bych sama procházela starými zarostlými cestami po panství, objevovala zarostlé záhony růží a potkávala pávy, kteří se schovávali v lesích kolem.

Příběh jako takový byl dle očekávání. Nechyběla láska, přátelství, ale smutek. Vše bylo servírované tak akorát. Nic nebylo přeslazené, nebo překombinované. Prostě pohodové čtení na konec léta.

5 05.09.2021

Díky této knize jsem zase odhalila nová kouzla naší krásné Prahy.
Všichni známe Karlův most, Václavské náměstí a mnoho dalších profláknutých míst. Jenže tady se nám otvírají místa, kam by nás ani nenapadlo se podívat - dvory, dvorečky, tajemná zákoutí vnitrobloků. Jenže i ty mají svá tajemství. Osudy lidí se v nich snoubí s historií a to celé podbarvené vyprávěním pana Sojky. Ten má ostatně všem stále co říci ve svém pořadu Z metropole, který se těší stálému zájmu lidí všech generací. Nebo aspoň těch, kteří se rádi něco nového a zajímavého dozvědí.
Kniha je velmi pěkně zpracovaná i co se týče fotografií a popisů k nim. Dává nám nahlédnout i do zapomenutých míst přes celou Prahu. Příběhy ožívají a my se tam dozvídáme opět plno nových a mnohdy ne příliš známých věcí.
Za mě perfektní ve všech směrech.

5 17.03.2021

Příběh o rodině, kterou se táhne nenávist celá desetiletí.
Poznáváme tak nejen příběh babičky Amélie, díky které tahle nenávist mezi rody vznikla, ale i její vnučku Lovisu. Ta přijela z Londýna převzít dědictví v podobě Pekárny. Té pekárny, kterou vedl kdysi její milovaný dědeček a která byla známá v celém Halleholmu. Té pekárny, kterou chce pro sebe Reuben Halleholm. Reuben udělá cokoliv, aby dostal vše co chce. Jenže opravdu dostane vše?
Kniha je připodobněná k novodobému příběhu Romea Jůlie a to právem. Dva rody a staré křivdy se tu táhnou od začátku do konce. Jenže i staré křivdy a ponížení by se měla časem nechat spát a pýcha by měla být překonána pro dobro všech.
Lovisa se snaží o znovuotevření Pekárny a ne vždy se jí daří s těmi správnými rozhodnutími. Jenže i když si myslí, že je na vše sama, má kolem sebe hrstku věrných, kteří jí podporují, i když sami toho moc nezmůžou. K tomu se nenápadnými kroky přidává i láska z nečekaných míst. Láska, která by měla být zakázaná, ale citům se poroučet nedá.
Mě se kniha líbila moc. Dokonce tak, že jsem si zkusila upéct i škořicové šneky, abych zjistila, co na tom je. Samotný příběh byl dobře zpracován a nebyla hluchá místa. Dokonce mi tu i ukápla slza, když se jednalo o Krasavce, kočičího miláčka naší hlavní hrdinky.

5 04.03.2021

Tentokrát jsem si to dala jako audioknihu a opět wau. Byl to snad ještě silněj zážitek díky střídajícím se hlasům našich postav.

5 17.02.2021

Včera dočten v rámci audioknižní výzvy 2021 od Audiolibrix můj odblíbený Deaver a jeho Sběratel kostí.
Knihu jsem četla před lety a tak bylo velmi příjemné si jí opět připomenout. Jen jsem vždy měla tu smůlu, že pokud jsem si jí pustila a chtěla u toho jíst - snídaně, oběd nebo i večeře, tak jsem vždy narazila na nějakou tu něchuťárnu a to pak přešla chut k jídlu ????
Musím pochválit namluvení i zvukovou stopu, která dokreslovala naše vyprávění. Moc se mi to líbilo. Tohle se u OneHotBook hodně povedlo.

Pro mě to bylo na jednu stranu hodně těžký čtení díky námětu, který nám z příběhu vyplynul. Sama se mu vyhýbám, ale tady se utéct nedalo.
Tayte byl skvělý a vlastně celé to bylo fajn. Jen se to dotýkalo témat se smutným koncem.

5 21.12.2020

U Nakladatelství Alpress vychází v těchto dnes klasická detektivka z Anglie.
Na malém městě, kde se zná každý s každým se najde mrtvá pod jezem. Utonula sama nebo jí někdo pomohl?
Nečekejte potoky krve, ale inteligentní vyšetřování dvojice, která se dá náhodou dohromady.
Ona kamarádka naší oběti, i když se léta neviděli. On bývalý policista z New Yorku, který si zde plní jeden dávný sen.
Děj se plně drží vyšetřování na vlastní pěst těch dvou. Trochu se zde poodhalí i jejich soukromí, ale není to nic, co by narušovalo linii příběhu.
Já si říkala, že by klidně nevadilo, kdyby toho o nich bylo i více, neb na cca 140 stránkách se toho děje víc spíš v pozadí a člověk je zvědavý o to víc. Snad se tedy více dozvíme v pokračování této nové série.
Četlo se velmi dobře. Kapitoly krátké a díky tomu to celé dobře plynulo do konce, kdy i já si nebyla jistá, kdo je podezřelým, než se naše skládačka dala plně dohromady. Vodítka byla nepatrná a naše dvojice autorů ji dávkovala tak, aby i na těch málo stránkách byla, ale nebyla tak okatá.

5 03.12.2020

Za mě tohle už ne.
Jako pár momentů bylo lehce úsměvných, ale Deníček fotra a páru se mi líbilo víc.

5 05.11.2020

Občas mi to připomnělo některé situace ze života, které člověk sám v páru zažije. Zde je to hodně s nadsázkou a ironií, ale celkově to hodnotím velmi kladně.
Bylo to úsměvné a v jednom okamžiku - na konci knihy, jsem brečela smíchem, neb jsem si vybavila naše domácí trable ohledně jedné lidské činosti. Nechci spojlerovat.

5 03.11.2020