memphisz memphisz komentáře u knih

Věčná válka Věčná válka Joe Haldeman

Opět v MDEKu další poctivé sci-fi s krásnou kresbou. Zajímá mě původní knižní verze, protože komiks mi přišel moc rychlý a přál bych mu tak dvojnásobný rozsah. Téma i hlavní myšlenka věčné války, která vlivem plynutí času během interstelárního cestování trvá snad tisíc pozemských let, ačkoliv se přitom odehrává během jednoho lidského života, je poutavé a poctivě žánrové. Kresba se k tomu skvěle hodí a je svérázná a originální, zvláště úchvatná je při ztvárnění vesmírných lodí.

12.03.2016 4 z 5


Klíče království Klíče království Joe Hill (p)

Jak se v třetím díle nic nedělo, tak se v tomhle naopak toho děje hodně. Stereotypní děj je zde zpracován vtipnou sebereflexí v podobě jednoho dne na stránku, kdy se opakuje čas klidu s časem napadení. Děj se výrazně posune dopředu a kniha je znovu napínavá a čtivá. Závěrečný zvrat je super a nechává čtenáře v očekávání dalšího dílu.

12.03.2016 4 z 5


Volavka – Nikopol II. Volavka – Nikopol II. Enki Bilal (p)

Matoucí, nejasné, snové sci-fi, které nechává čtenáře příjemně tápat, co je reálné a co jen noční můrou. Druhý díl volné trilogie nic nevysvětluje, jen vyvolává otázky. Scénář oproti prvnímu dílu svižný a poutavý. Kresba scenérií je také lepší. Bohů ubylo, Nikopola ubylo, což možná z tohoto dílka udělalo super komiks.

06.03.2016 4 z 5


Koruna stínů Koruna stínů Joe Hill (p)

Po skvělé jedničce a velmi dobré dvojce se v trojce nedaří přijít s ničím novým, pouze se o něco málo rozšiřuje již dříve uvedené. Tento díl je tak spíše jen spojnicí k něčemu dalšímu, což jak doufám, bude zase pro příběh něčím zajímavé a přínosné.

06.03.2016 3 z 5


Mníšek, Vylitý nočník Mníšek, Vylitý nočník Egon Bondy (p)

Opět zajímavé čtení několika krákých próz. Nejlepší jsou asi Mníšek a první próza ve Vylitém nočníku.

"Když jsem byl mladý, k smrti jsem se děsil toho života, který kolem mne vedli, ještě za tmy do práce, tam nádeničit beze smyslu a bez radosti, z práce se hrnout do front shánět nejzákladnější potřeby, oběhávat nefungující služby, uhánět meloucháře, aby jim něco spravili, večer honem vařit a pak padnout na dvě hodiny k televizi - a v neděli luxovat, protože přes týden se neuklízí. I když k tomu přidám auto a chatu, obojí těžce vydřené a stálý objekt oprav, není v tomto životě možno ani se jen zamyslit nad jeho smyslem, tím méně se o nějaký smysl života snažit. Není divu, že dnes mladí za každou cenu hledají noční hlídání, uklízení nebo aspoň kotelnu a nechtějí zanic do normálního místa - viděli na svých rodičích a na všech, mezi nimiž rostli, jak hrozně uštvaný, bezduchý, bezmyšlenkovitý, prázdný a smyslu postrádající život vedou."

05.03.2016 4 z 5


Druuna Druuna Paolo Eleuteri Serpieri

Strašně poctivé sci-fi starého rázu se vším dobrým i špatným, co osmdesátky přinášely. Kresba je úchvatná, fantazie neomezená. Scénář výpravný s dokonalou prací s postavami. A samozřejmě navíc to erotično. To vše tolik symbolizující evropské sci-fi magazínu Metal Hurlant. Slast.

05.03.2016 5 z 5


Borgia Borgia Alejandro Jodorowsky

Jodorowsky umí. Sex, intriky, vraždy, orgie, církev, mor. Komiks v mnohém připomíná o dost novější seriál Borgiové (2011), ale je ještě o krok explicitnější. Do dvou třetin je práce se scénářem skvělá, bohužel v poslední třetině se zbytečně pospíchá, násilně uzavírá a rekapituluje. Škoda.

05.03.2016 4 z 5


Teror ve jménu víry Teror ve jménu víry Frank Miller

Tak tohle bolelo. Příběh pro Batmana, který v DC odmítli, tak Miller začal obcházet další nakladatelství, až našel dost malé, aby mu to rádi vydali. Scénář hloupý, kresba vzpomíná na Millerovy zlaté časy, ale proporce, možnosti lidského těla i perspektiva si vzaly dovolenou... Velké zklamání.

05.03.2016 1 z 5


Máša a Běta Máša a Běta Egon Bondy (p)

Dvě strhující novely, jež spojuje jisté poselství. Máša je příběh naivní svazačky propadlé budovatelské atmosféře roku 1949, který kontrastuje s mrazivým osudem básníka Egona, jež sám marxistou, odhaluje, že se Marxův komunismus nekoná.

Běta popisuje útrapy přítelkyně odsouzence v pracovním táboře v pohraničí, která nestojí o nic, než být na blízku svému milému a je odhodlaná přetrpět i zkorumpovanou byrokracii a odsudky lidí ze zapomenutého maloměsta. Celý příběh se postupně vyvine v tajuplnou strast propletenou s hledáním Boha a končící v absolutním zmaru.

To vše Bondy napsal jako ironickou reflexi pokřivených 70. let 20. století, které již plně ztratily vše, na čem režim stavěl.

02.03.2016 4 z 5


Jarmark nesmrtelných – Nikopol I. Jarmark nesmrtelných – Nikopol I. Enki Bilal (p)

Námět zajímavý, dějově ale slabší. Kresba vcelku podařená, ale úplně mě neoslovila. Mám z toho dílka rozpačité pocity...

01.03.2016 3 z 5


Zpověď caru Mikuláši I. Zpověď caru Mikuláši I. Michail Alexandrovič Bakunin

Dva roky samovazby v Petropavlovské pevnosti by zkrotily každého, netřeba se proto divit, že se po nich i revolucionář Bakunin obrátil na cara s prosbou o zmírnění trestu a s kajícnou lítostí svých činů proti carskému režimu. Bakunin ve Zpovědi vzpomíná na svá revoluční léta a zabývá se především revolučním rokem 1848, ale i svou na koleně plánovanou revolucí v Čehách (1849), kterou chtěl spustit řetězec slovanských revolucí a vytvořit panslovanskou republiku, jež by stála na základech Byzance.

"Západní Evropa se někdy zdá horší, protože v ní každé zlo vyplave na povrch a máloco zůstane utajeno. Kdežto v Rusku pronikají všechny choroby hluboko do útrob společnosti, rozžírají její nejvnitřnější ústrojentsví. V Rusku je hlavní hybnou sílou strach a strach zabíjí veškerý život, všechen intelekt, každé šlechetné pohnutí mysli."

"Myslím, že v Rusku spíše než kde jinde bude třeba silné diktátorské vlády, která by usilovala hlavně a především o povznesení a osvětu lidových mas. Vlády, která by tiskla knihy svobodného obsahu, ale neposkytovala svobodu tisku, která by se obklopila lidmi stejného smýšlení, čerpala z jejich rad, opírala se o jejich dobrovolnou součinnost, ale nikým a ničím se nedala omezovat. (...) diktatura je v podstatě nucena cílit k tomu, aby samu sebe učinila co nejdříve zbytečnou."

29.02.2016 4 z 5


Bůh a stát Bůh a stát Michail Alexandrovič Bakunin

Samotný spis má necelých 150 stran, ale pojednává o spoustě věcí - o náboženství, o státě, o socio-ekonomických vztazích, o idealismu vs. materialismu a dalších. Bakunin je překvapivě rozumný a klidný autor, což jsem u pověstného anarchistického revolucionáře nečekal. Určitě si knihu přečtu ještě důkladněji.

"'Naši otcové mysleli a jednali takto, musíme tedy myslet a jednat jak oni; všichni okolo nás tak myslí a jednají, proč tedy myslet a jednat jinak než všichni ostatní?' Tato slova vyjadřují filosofii, přesvědčení a praxi 99 % lidstva, libovolně rozesetých ve všech třídách společnosti. (...) Právě to je největší překážka rychlejšího pokroku a osvobození lidského rodu."

"(...), se každý jednotlivec, (...), zdá být vykořisťovatelem druhých, protože materiálně všechny potřebuje a nikoho nepotřebuje morálně."

25.02.2016 5 z 5


Politikové v uniformách Politikové v uniformách Karel Lacina

Ideologicky zatížená kniha, která mohla být nesmírně zajímavá. Místy nepřehledná a těžce stravitelná, pojednává o historii afrických osvobozeneckých hnutí 50.-70. let, roli armády v nových afrických státech, a prezidentech s vojenskou minulostí. Základním nedostatkem je ideologická zaujatost. Vše dobré se dělo ve státech podporovaných SSSR a vše špatné v režimech s návazností na Západ. Africké režimy tu jsou pojmenované jako "pokrokové", když šly se SSSR, a "reakční", když s ním nešly.

21.02.2016 3 z 5


Drákulova výzva Drákulova výzva Brian Edmund Posehn

Zábavný mainstreamový komiks s typickou dějovou linkou, který se na konci zvrhne v přeplácanou melu, ale přesto skvěle funguje, a to hlavně díky humoru. Právě neutuchající hláškování je něco, čím se Deadpool od svých maskovaných kolegů liší a co dělá tento komiks zajímavým.

20.02.2016 4 z 5


Výprava za ptákem času Výprava za ptákem času Serge Le Tendre

Opravdu nádherně vykreslený fantasy svět s již ne tak výborným scénářem. Pokud se to však celé vezme jako bájné vyprávění na dobrou noc, tak to splňuje svůj cíl.

15.02.2016 4 z 5


Anti-Gide neboli Optimismus bez pověr a ilusí Anti-Gide neboli Optimismus bez pověr a ilusí Stanislav Kostka Neumann

Knihu jsem četl jako polemiku s Návratem ze SSSR André Gida s vědomím, o co asi půjde, přesto mě překvapilo, jak málo Neumann, který sám v SSSR nikdy nebyl, na Gida reaguje a raději se věnuje kritice teoretické. Gida zkrátka osočuje z toho, že jako liberální měšťák nemůže docenit skutečný význam SSSR. „Gidovo liberální ledví intelektuála, jehož pýchou jsou estetická dobrodružství v ilusích, může viděti v Sovětském svazu opravdu jen nesvobodu; (...).“

Sám Neumann, považuje se za proletáře a pravého komunistu, jež zcela ovládl a pochopil Marxe, Lenina i Stalina, má ovšem ve věci jasno: „Musíme míti jistě upřímnou radost z každého úspěchu Sovětského svazu, musíme také všecky jeho úspěchy náležitě propagovat (...).“

14.02.2016 3 z 5


Rakousko, jaké je Rakousko, jaké je Charles Sealsfield

Je až překvapující, jak málo překvapující tento fiktivní cestopis je. Postl ho napsal v roce 1828, ale působí, jakoby znal dnešní pohled na onu dobu. Je v něm přesně to, co čekáte. Nejviditelnější a nejproslulejší anekdoty z života v Rakouském císařství a české středověké historie. Cestopis se někde ve dvou třetinách změní ve filipiku na císaře Františka a knížete Metternicha a ke svému původnímu slohu se již do konce nevrátí.

11.02.2016 4 z 5


Diktátoři černého kontinentu Diktátoři černého kontinentu Martin Nekola

Výborná přehledová kniha, která na 170 stranách představuje přes dvacet diktátorů postkoloniální Afriky. Takové zpracování je samozřejmě v mnohém problematické, ale jako úvod do problematiky je tato kniha skvělá. Svou délkou nenudí a nabízí odkazy na řadu pramenů k dalšímu studiu. Jen ta korektura mohla být přece jen důkladnější.

08.02.2016 4 z 5


Dopisy z Ruska: Rusko v roce 1839 Dopisy z Ruska: Rusko v roce 1839 Astolphe de Custine

Trefný a svižný cestopis z carského Ruska roku 1839. Je otázkou, zda je čtivost českého vydání dána škrtáním vydavatele (kniha obsahuje jen třetinu původního spisu), nebo talentem autora. Každopádně se jedná o zajímavé čtení o střetu s ruskou realitou. Možná, že se Custine, jak psali doboví kritici, dopouští protimluvů a povrchnosti, možná, že celý svůj obraz Ruska získal v šlechtických salonech, ale stejně se jedná o skvělé čtení.

"Ta zrůdná krutovláda uhranula Rusko do té míry, že si nestoudnou zvůli vládců, kteří je nijak nešetří, povýšilo na idol. Politická oddanost se u Rusů proměnila v kult, v náboženství." Tak píše o reakci lidu na krutovládu Ivana Hrozného, která v něm přetrvávala i v 19. století, a jak známo i ve 20. stoletím. "Ať situace v Rusku navenek vypadá jakkoli, v jádru všeho tkví násilí a zvůle. Tyranie dosáhla klidu za cenu hrůzy. Žádnou větší radost tato vláda svému lidu dodnes nabídnout nedokázala."

09.01.2016 5 z 5


Děsivé radosti Děsivé radosti Ondřej Neff

Asi nejlépe kreslený český komiks, jaký jsem zatím četl. Kresba je na světové úrovni, a světy i postavy jsou osobité a skvěle vykreslené. Hlavně mě těší ta inspirace atmosférou Blade Runnera. Scénář také funguje a je dobře, že se Suchánek nechal Neffem pouze inspirovat. Snad se bude Suchánek sci-fi komiksu držet a najde si nějakého talentovaného scenáristu, a dohromady zplodí kvalitní originální autorský počin.

29.12.2015 4 z 5