memphisz komentáře u knih
Tentokrát se autoři zaměřují zejména na potřebnou výstavbu úředních a vojenských budov v novém samostatném Československu. Jak se projevil vliv centra - Prahy - na výstavbu nových regionálních správních center - Bratislavy, Užhorodu, ale také Brna a Ostravy? Nechybí ani porovnávání situace v první a druhé republice. Zásadní také je otázka sociálního smíru a bytové výstavby, zvláště po příchodu velké hospodářské krize. Témata tedy zajímavá, nicméně koncept byl tentokrát o něco horší než v první knize.
Naprosto skvělá kniha spojující politiku a architekturu. Tento první díl se věnuje 19. století a nejvíce popisuje, jak se do architektury promítlo národní obrození a hledání národních stylů, a to jak na české, tak i německé straně. Na budovy z tohoto období dějin se zase dá dívat novým pohledem. Doporučuji!
Kniha přináší dva příběhy, které jsou pokračováními již rozehraných dějových linií. Ve Vlaku plném příšer agent Devon cestuje s Fénix postapo krajinou a v patách mají další monstra, se kterými si musí poradit. Příjemné, ale nic překvapivého. V Odložené smrti se agent Johann Kraus vrací na místo mise z první knihy série, kde nyní probíhá tuhá zima. S jednotkou agentů pátrá po vražedné příšeře, která dříve bývala člověkem. Nicméně v lesích se skrývá ještě něco dalšího. Osobní msta se tím změní ve smutný konec jedné ztrapené duše.
Třetí díl si opět jede sám na sebe. Tentokrát dostal prostor Johann, který v Rusku zlikviduje další velké monstrum. A to ve velkém stylu za pomoci nukleární nálože. Atmosféra dolu, stísněných olezlých prostor, kde je místo slavobrány ztuhlá břečka rozkládajících se těl, je výborně děsivá. Stejně tak je fajn pojetí hrdinské mise jednotky ruských vojáků, kteří mají dostat Johanna do cíle, přičemž vědí, že jde o jednosměrnou cestu bez návratu. Uspokojivě působily i hordy zombie vylezlých z hrobů a vykrádajících stavebniny. Takže celkově zatím nejlepší díl, ale pořád spíše průměr. P. S. ta ředitelka je tam hodně k ničemu, když ji fakt nikdo nic neříká a ani ji neposlouchá...
Bohové a netvoři na první díl příliš nenavazují. Po několika výskytech monster, podivných přírodních katastrof a zničených městech, se děj sklidňuje a soustředí se na příběhy přeživších. V první polovině Abe pátrá po jasnozřivé dívce, které říkají Fenix a kterou začíná následovat čím dál tím více novodobých nomádů, kteří přišli o své domovy. Toto pátrání se mu ovšem může stát osudné. Ve druhé polovině se vrací Liz žijící v ústraní v kempu obytňáků. Místní obyvatelé ale nejsou tak typičtí redneci, jak by se mohlo zdát. Ukáže se totiž, že mají velmi netradiční společnou zálibu. A k tomu je všude stále více žab!
Je v tom dost odkazů na původní sérii Ú.P.V.O., kterou jsem ale nečetl, takže to bohužel nepadá na úrodnou půdu. Hellboyovo univerzum mám spojené s mytologií a okultismem, tady ale dostáváme jen tým nadpřirozených agentů, kteří mají řešit výskyt nadpřirozena, což v této knize znamená střílení po velkých zubatých nestvůrách. To bohužel za mě nestačí, takže start série je vlažný.
Hellboyova první mise přináší pulpový příběh inspirovaný starými hollywoodskými filmy. Máme tu nacisty, lidoopi ovládané sci-fi technikou, frankensteinovské oživlé mrtvoly a to vše v hávu dobrodružné atmosféry Brazílie. Hellboy poprvé vyráží do terénu a tak toho zatím mnoho nepředvede. Nicméně jako pomrknutí fanouškům si rychle osvojuje budoucí zlozvyky, na které jsme zvyklí. Bohužel se ale nevyhneme ani rekapitulaci originu.
Má to určitě něco do sebe. Atmosféra Hellboy univerza i rozšíření Baltimorea tu je. Lady Baltimore je dostatečně charismatická a na o něco barevnější a rozpustilejší kresbu se dá rychle zvyknout. Propojení s Československem za války potěší, i když je reálně poznatelné jen podle názvu na cedulích a několika zmínek. Potenciál to má, ale k vrcholům Hellboy univerza to zatím nepatří.
Zase skvělý Hellboy. Severská mytologie a přímočaré nakládačky, kterými Hellboy kosí desítky skřetů a ledových obrů. Kresba už klasicky atmosférická. Velká spokojenost.
Na anglických blatech dojde k na první pohled nezajímavé vraždě, na kterou je bůh ví proč vyslán zvláštní detektiv, lovec čarodějnic, sir Edward Grey. Ponurý dojem z venkova však postupně vykresluje stále se zesilující déšť a Grey brzy na vlastní kůži zjišťuje, že blízké močály ukrývají více, než původně čekal. Všudypřítomní úhoři nejsou, čím se zdají být!
Bane spouští svůj ďábelský plán na definitivní zlomení Batmana. Prvním krokem je vypuštění šílenství do ulic Gothamu. Úspěšný útok na Arkham znamená pro Batmana jediné, v následujících dnech ani na chvíli nezamhouří oči. Desítky chorobných pacientů přináší do Gothamu svým chaotický běsněním předzvěst zhouby, kterou je Bane. Zatím vyčkávající a studující Batmana. Čekající na moment, kdy ho nadobro bude moci zlomit.
Při čtení fantasy ság se nikdy neubráním porovnání s Pánem prstenů a obvykle mě ty nové světy nepohltí natolik, abych přečetl více než jednu knihu (výjimkou je třeba Zaklínač). Tady jsem na ten problém přišel celá trilogie Pán prstenů má jen o trochu víc stran než tento první díl. A je to poznat. Cesta králů je pouhý 900stránkový prolog, ve kterém se seznámíme s postavami a fikčním světem. Velké události mají teprve přijít - v dalších knihách. Přes velký rozsah se tedy mnoho nestane a strhujících je až v podstatě posledních zhruba 200 stran. Což ovšem nijak nesnižuje nadání Sandersona přesto všechno udržet čtenáře v zájmu číst dál. A narozdíl třeba od Mistborn se tady pustím hned do další knihy, protože naladění na další dění je velké.
Kniha obsahuje dva příběhy. Prvním je příchod asasína Azraela, ve kterém je nejpodstatnějším momentem vyhoření Batmana. Jinak jde o klasicky devadesátkový hi-tech příběh s dobovou kresbou. Druhý příběh je ale totální špička. Přichází Bane a hned jeho první sešit ukázal, že v DC univerzu zůstane dlouho, protože jeho zrod je vymyšlený opravdu poutavě a jde z něj mráz po zádech.
Kvalitní event, ve kterém Zemi zamoří virus. Rychle se rozšíří a DC hrdinové stojí proti hordám zombie bažících po přeživších. Virus si ale nevybírá, a tak se začne šířit i mezi superhrdiny, kteří začnou jeden po druhém odpadat. Nejtemnější hodina je tady. Apokalypsa přišla a ani Liga spravedlnosti tomu tentokrát nedokáže zabránit.
Je to výčet dekadentních postojů a názorů, na svou dobu jistě obdivuhodný. Žádný děj nečekejte, dostanete jen návod na to, jaké barvy, květiny, knihy, hudba, obrazy a podobně jsou vhodné pro člověka, který ztratil jakýkoli zájem o svět a je jím i lidmi unaven a všichni a téměř všechno se mu jeví odporní. Nejvíce se mi líbily rozmary ze začátku knihy - pozlacená želva, dekadentní sídlo na samotě, vztah ke slu] ebnictvu. Musím ale pochválit vydání z roku 2022 od Dokořán, je opravdu nádherné!
Za mě jeden z nejlepších dílů. Děj tentokrát není tak zběsilý a akční jako třeba předchozí, ale nabízí i rozpracování světa po příchodu Akiry. Akira se stává osvícenou modlou a Tecuo jeho prorokem. Zničené Neo-Tokyo je řádně postapokalypticky nebezpečné a plné najezdníků a všelijakých tlup nadržených chlapů. Na akci ale také dojde, a to když se jedná sekta utká s jinou. Tecuo ale sílí, kam to povede, se ale dozvíme asi až příště. Už se těším!
Má to atmosféru a chvílemi to dokáže být opravdu mrazivě strašidelné. Hlavně se mi líbí, že k tomu není prakticky nic potřeba. Jen les a podivné situace. Ale jinak nejde přejít, že tam jsou blbounké ploché postavy plné stereotypů - ženy jsou jen marnivé a načančané a chlapi jsou prostě chlapi, kteří chtějí řešit chlapské věci a nad rozmary žen jen kroutí hlavou... A škoda, že závěr nenechal víc rozuzlení na fantazii.
Filozofování nad pojetím času ve filmu a možnostech zachycení času a pohybu kamerou. Oproti očekávání se kniha věnuje jen době vzniku filmu a dále se nedostane. Jazyk je dost nepřístupný. Z celého rozsahu mě zaujalo jen pár myšlenek, jinak se autorka točí dost dokola okolo asi čtyř filmových teoretiků nebo experimentálních režisérů. Koncem už to byla bohužel nuda.
Je to hodně podobné jako Tma. Samota v horách, postupné propadání šílenství, brutální zraňování hlavní postavy. Akorát místo slepoty, je zde strach z výšky a smrti. Bohužel místy to ale působí nastavovaně a zamyšlení se nad tím, co je realita a co "duch skoku" se dost opakuje.
Jeden z lepších dílů, ale nečekejte nic originálního. Je to jen variace na obvyklé téma dystopie v superhrdinském komiksu, jaké se objevilo už u řady jiných hrdinů (Batman, X-Men, Spider-Man). Flash je pořád nepoučitelný, kdy všechno dramatizuje a pořád nevěří nikomu než sobě. Flash rodina je tam tedy bohužel k ničemu. Někdo by měl navíc rozebrat, jestli vůbec Ranaři pro svůj plán Flashe skutečně potřebovali...