Mermaida
komentáře u knih
Mělas to vědět
Jean Hanff Korelitz
Nějak mě tahle kniha neoslovila - díky "propagandě" jsem od ní čekala daleko více, než jsem od ní dostala! Dlouhou dobu byla plytká, a když se náhodou něco začalo dít, a já si řekla "tak teď to dostane nějaký šmrnc", tak z toho záhy zase sešlo.
Možná kdyby měla o něco méně stránek, tak by mohla působit daleko čtivějším dojmem. Určitě nejméně do poloviny knihy jsem se musela ke čtení přemlouvat, až jsem se sama divila, že kniha neskončila mezi "nedočtenými". Ke konci mě děj trochu probral a četla se mi kniha o něco lépe..
Tma mezi hvězdami
Atticus (p)
Líbilo se mi, jak je kniha zpracovaná - krásné ilustrace. Od autora jsem četla i první sbírku básní a ta se mi teda líbila víc. Některé z básní mě zasáhly, jiné nic neřekly...
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Moje první kniha autorky, kterou jsem četla díky čtenářské výzvě k tématu Kniha od autora, který získal cenu E. A. Poa.
A po dočtení této skvělé detektivní klasiky jsem si říkala, jaktože jsem od Agathy ještě žádnou knihu nečetla? :-O
Bavila mě, měla spád, a tajuplnost a záhadnost z ní jen sršela!
Žena s červeným zápisníkem
Antoine Laurain
Tahle kniha mě kdysi nalákala svojí krásnou obálkou a já od knihy čekala krásný pařížský román. Ale kniha v sobě ukrývala něco úplně jiného, pro mě čtivě né úplně uchopitelného. Hodně mi vydalo, že přímá řeč byla zanesena přímo do textu, bez jakéhokoliv rozlišení. Dost jsem se díky tomu ztrácela. Alespoň ten konec to u mě trochu zachránil.
Mráz pod kůží
Allie Reynolds
Neskutečně čtivé od prvních po poslední stránky! Dech beroucí čtení, kdy nevíte, jestli vůbec můžete postavám věřit a podezříváte všechny a děláte možné i nemožné závěry.
Podle mě hodně skvělý a šokující psychologický thriller. "Vytuněný" do posledního detailu. A musím přiznat, že občas jsem sama na sobě mráz pod kůží při čtení pociťovala.
Jen mám trochu pocit, že epilog tomu lehce srazil laťku.
Znám tě ze svých snů
Clélie Avit
Příjemné čtení s nádechem smutku i naděje. Hřejivé pohlazení po duši se zajímavým příběhem a zápletkou o netradiční zamilovanosti.
PS: Měla jsem jen špatné vydání - nebo opravdu všude chybí 24. kapitola?
Láska ve světě lichých ponožek
Marie Vareille
Tak to bylo něco! Hezky napsaný milý příběh o dívce, která trpí úzkostmi a má jistá tajemství. Při čtení tušíte, že se v příběhu něco skrývá, a že to možná není tak, jak je čtenáři překládáno, ale to rozuzlení na konci mi nedalo spát (dočteno dnes v 00:33h). Byla to obsahově silná kniha, kterou jsem si do posledního čtecího dechu naprosto užila, až mě totálně emočně rozložila.
Pro mě to byl zajímavý a čtivý románek, ve kterém se vyskytovala láska, tajemství, a nečekaný zvrat událostí.
Román z pokoje 128
Cathy Bonidan
Mě osobně zaskočilo, že je kniha psaná formou dopisů. Nemohla jsem se ze začátku vůbec začíst, ale po čase jsem toužila spolu s pisateli znát pouť daného rukopisu a stránky mi začaly ubíhat stejně, jako bych sama četla právě doručený dopis. Kniha byla líbivá, i když jsem v prvopočátku čekala něco jiného.
Dvojitý gambit
Martina Málková
Kniha měla spád, byla čtivá, četla se s lehkostí. Od autorky jsem již dříve četla knihu Závity ulit, ovšem Dvojitý gambit je autorčina prvotina. Nemůžu se rozhodnout, která kniha se mi líbila více, protože obě byly něčím jiným zajímavé. Neotřelé.
Mě osobně autorčin styl psaní sedl, ráda doporučím obě autorčiny knihy.
!S.P.O.I.L.E.R!
Jediné co mě zde zklamalo byl "nijaký"/nedotažený konec. :(
Poslední výročí
Liane Moriarty
Zajímavý a tajemný příběh o historii jedné rodiny, který se příjemně četl. Postavy byly uvěřitelné a záhada také. Příběh se mi líbil, i když na můj vkus byl trochu delší. Ale překvapilo mne, že mi děj odsýpal (měl spád) a já přečetla knihu poměrně rychleji, než jsem očekávala.
Med v hlavě, marmeláda v srdci
Hilly Martinek
Tato kniha mě zasáhla! Byla tak krásná, krásná a zároveň smutná, ale smutná takovým "veselým" způsobem. Dojímaly mě pasáže, z Tildina deníčku o dědečkovi s demencí. O dědečkovi, který pro dětské oči tropil bláznivé vylomeniny.
Tohle byla kniha o lásce, o životě, o tom kam směřujeme a také o nemoci, která je jako med v hlavě.
Vypůjčený život
Ashley Farley
Na knihu mě nalákal pod titulek, že se jedná o romantickou komedii na bázi filmu Prázdniny (r. 2006), který miluji. A to byl hlavní důvod, proč jsem do knihy šla. Musím přiznat, že z počátku jsem knihu a film hodně srovnávala, a díky tomu, se mi kniha úplně nezamlouvala - hlavním důvodem bylo to, že mne zaskočil věk hlavních představitelek, které si na měsíc vymění svá bydlení. Ačkoliv jsem původně byla nemile překvapená, nakonec musím uznat, že to byl čtenářský balzám. Obě představitelky si díky výměně bytů uvědomily, co chtějí ve svém životě do budoucna změnit a také jsme mohli sledovat románek jedné z nich. Na odpočinkovou četbu je to rozhodně skvělá volba. Kniha se četla opravdu lehce - nešlo pouze o klasickou romanci, což jsem nakonec uvítala.
Neviděla jsem tě přicházet
Hayley Doyle
Kniha se četla skvěle, ačkoliv některé "dějové linky" bych osobně klidně vypustila. Vypravování ze dvou různých pohledů - Zary a Jima mi k příběhu parádně sedlo. Celkově jsem od knihy čekala trochu něco jiného, než mi nakonec příběh a konec přinesl, ale i tak jsem byla se čtecím zážitkem spokojená.
Na léto je to to pravé čtení, které člověka pohladí po duši, také vám ukáže, že i náhoda, která se stane, může mít za následek budoucí cestu.
Anna a Vlaštovčí muž
Gavriel Savit
Ze začátku mě kniha hladila po duši, na dobu o které vypráví, byla poetická a krásná. Ale postupem času mi najednou přišla "nijaká". Začala jsem se v ní ztrácet a chvílemi jsem měla pocit, že ji snad odložím. Neodložila jsem, ale nikterak nadšená jsem z ní bohužel nebyla. Zklamala mě, na to, jak to na začátku vypadalo na barvitý příběh. :(
*SPOILER*
Od doby co přišli o Hiršla a Vlaštovčímu muži došli jeho pilulky, mi příběh už neutíkal a nic neříkal a já četla jen pro to, abych knihu dočetla. :(
Kdysi
Morris Gleitzman
Kniha je prvním dílem ze čtyřdílné řady o okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny Felixe. Kniha se mi hodně líbila, i když pro mě bylo těžké číst takovýto příběh očima dítěte, který se modlí k Bohu, Panence Marii a Adolfu Hitlerovi, protože zatím neví, co je tento “velikán” zač. Jeho víra v to, že najde maminku a tatínka je tak nějak svým způsobem “osvobozující”, přestože je to poměrně silný příběh a těžká doba. Překvapilo mě, že se kniha četla lehce a rychle mi spolu s Felixem a jeho přáteli ubíhal čas.
Ráda si přečtu pokračování, abych zjistila kudy a kam Felixova cesta dál vedla a jaké nástrahy či útrapy mu nastražila.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Tahle kniha z úplně jiného pohledu o druhé světové válce se mi velmi líbila. Způsob jakým byla napsaná byl čtivý a měl spád. Ačkoliv kapitoly byly poměrně dlouhé, tak se mi četla dobře. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila. Děj mě velice snadno vtáhl, až jsem i přejela zastávku, kde běžně vystupuji. :-)
Na knize mě ale občas vadily úseky, které nebyly podle mně dobře přeložené, a pak se tam našlo i pár pasáží, kdy jsem si říkala, že je to až „přitažené za vlasy“.
Ale můj celkový dojem je rozhodně na pět hvězdiček (dala bych 4,5 ale to tu nejde).
Byl jsem číslo 30529
Felix Weinberg
Kniha plná vzpomínek jednoho českého židovského chlapce, který po osvobození žil v Anglii. Proto aby mohl jít dál, své vzpomínky potlačil. Po šedesáti pěti letech se odhodlal svůj příběh sepsat a zanechat ho svým dětem, vnoučatům a ostatním čtenářům. Jeho vyprávění je psané s nadhledem a s takovou lehkostí, která se příčí všem těm hrůzám a utrpením prožitých v koncentračních táborech. Felix prošel několika lágry a přežil pochod smrti. Sám o tom vypráví jako o velké štěstěně, která nad ním stála.
Kniha je velice čtivá a má pěkný formát (font) písma, takže bych knihu klidně svěřila do rukou i mládeži, ať se poučí....
Dcera krále močálů
Karen Dionne
Kniha se mi v celku líbila, ze začátku mě občas nudilo dlouhé vypracování o minulosti. Ale po čase jsem si na to zvykla a došlo mi propojení, toho proč nám to Helena všechno vypráví. Co se jako malá naučila teď mohla zúročit proti tomu, kdo ji to všechno naučil, aby ochránila sebe a svoji rodinu.
Nakonec to byl podmanivý příběh, a ke konci hodně napínavý. Konec nepřekvapil - očekávala jsem ho...
Láskou ji nespoutáš
Atticus (p)
Mám poezii ráda, i když k téhle "neveršované" jsem si musela najít cestu... A nakonec asi našla! Nechtěla jsem sbírku zhltnout během jednoho nebo pár dní, a tak jsem četla vždy jen pár básní večer před spaním. Pro lepší usínání po náročných dnech. Nemohu říct, že by mě nějak emočně zasáhly všechny básně, ale nějaké se opravdu našly. A hodně se mi líbilo i zpracování knihy.
Vražda na blatech
Catherine Shepherd
Kniha se mi jako celek líbila, i když měla místy "své mouchy".. Když nebudu počítat prolog, který byl velice košatý, tak mě začátek knihy lehce nudil, byl hodně vleklý a takový nijaký. Až později dostal děj spád a čtivost, kterou si pak nesl po celou dobu. Velké plus podle mě bylo, že kniha měla krátké kapitoly, které pobízely k dalšímu čtení. Postavy byly nic neříkající, moc jsme se o nich nedozvěděli, až na pár výjimek. Autorka dle mého spíše vsadila na zajímavý děj, než na to, aby postavy více vykreslila. Mě osobně tato skutečnost moc nevadila, ale jiným čtenářům by mohla. Já spíše lpím na tom, aby mě bavil a zasáhl děj, což se v tomhle případě stalo.
