Metroušek komentáře u knih
Trochu suchopárné, ale podnětné čtení. Akorát to zase nebudou číst ti, kteří by měli. Je neuvěřitelné, že se během informační revoluce může vyskytnout období, kterému říkáme doba postfaktická, a že si naše sympatie stále dokážou získávat tak nebezpečné a vysoce konfliktní osoby, jako je třeba XY (jistě si dosadíte správná jména sami). Tedy tvory, charakterizovanými podle autora hledáním viny u druhých, černobílým myšlením a řešením situací, nezvládnutými emocemi a extrémně negativními projevy chování. Tato kniha nám psychopaty a sociopaty pomůže rozeznávat a asertivně jim čelit, protože s nimi svět nebude lepší, ale jen a jen horší, než by mohl být bez nich.
Tam, kde měl Jared Diamond střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel jako nositele expanze Západu, má Vaclav Smil čtyři pilíře moderní civilizace - čpavek, ocel, cement a plasty. Rozhodně nejsem tím, kdo by s ním polemizoval. Oceňuji jeho erudici a schopnost vyhmátnout problémy a vcelku přijatelně je prezentovat. Svět by mohl být mnohem dál, kdybychom přijali fakt, že "čísla nelžou", a řídili se podle toho. Jenže značná část z nás se nechá unášet emocemi a dalšími často nerelevantními věcmi. A tak optimista ve mně nadává, že by stačilo tak málo, a svět by byl mnohem lepší. A skeptik ve mně zase říká: "Ty blbečku, když to tak vidíš, tak buď rád, že to je aspoň takové, jaké to je..." Asi tak.
Vcelku se to dalo číst, ačkoli se jednotlivé povídky sobě podobají jako vejce vejci. Je to zjevně velice otevřená, upřímná a hořká sonda do milostného života části dnešních svobodných mladých žen se spoustou trefných postřehů.
Vynikající vědecká osvěta, která nám v podobě drobné knížečky ukazuje, v jak fascinujícím Vesmíru zřejmě žijeme. Jsem rád, že vědci dnes zvažují existenci Multiverza, a je mi líto, že Kaku opět - jistě zcela vědomě - a ke své škodě opomíjí Davida Bohma a podobné vědce, protože i tudy podle mě vede cesta k lepšímu pochopení světa.
Pan Palán se opět pokouší vstoupit do stejné řeky, a téměř uspěl, ale opět to není na výbornou. Mezi touto knihou a Raději zešílet v divočině je nějaký drobný, ale zásadní rozdíl. Tam to pro mě fungovalo, tady ne.
Další kniha, dokládající soumrak bílého spisovatele Kurase. Škoda ho. Býval podnětný, zajímavý a zábavný.
Bohužel nemohu souhlasit s nadšenými ohlasy. Výpovědi se mi zdají poměrně plytké, na "pouhé" pokorné pěšačky církve (jichž si vážím daleko víc než jejích hodnostářů), které rozhodně musí znát i leccos z její odvrácené strany, příliš jednostranné a nekonfliktní. Angelika Pintířová mě oslovila mnohem více.
Bravo, paní doktorko! Tohle promyslet a sepsat, to tedy smekám! Neuvěřitelně široký záběr, fundovanost a erudice. Nepřeberná studnice tipů, které by nám mohly vrátit energii, zdraví a chuť do života. Vřele doporučuji zejména lidem s oslabenou imunitou a potížemi s příjmem stravy.
Pan Kuras tvrdě najel na kvantitu místo kvality, a jeho dílka mi začínají připomínat politrukovy spisky. Ne, že by do značné míry neměl pravdu, ale rozhodně má na víc. Což takhle napsat místo pěti průměrných knížek ještě jednu pořádnou?!
Slušný, inteligentní, současný techno-thriller. Trochu příliš filmový a překomplikovaný, a hlavní, geniální hrdina a jeho spolupracovníci samozřejmě musí školit FBI jako prosťáčky, ale což, u tohoto druhu literatury se to dá brát.
Výborná, dobře napsaná kniha plná faktů a grafů, kterou jistě politikové berou v potaz při rozhodování o tom, kam budou putovat veřejné peníze. (Dělám si legraci. Kdo by se s ní četl, když alarmisté, lobbisté a média mají takové krásné slogany...) Samozřejmě, že adaptace je základem. Zaujaly mě takové nápady, jako jsou bílé silnice a bílé střechy, nebo třeba standardní jaderné elektrárny. Jenže vizionářství je tak nakažlivé a sexy, že, pane Musku?! Oč jednodušší je snít o terraformaci Marsu, než bojovat o udržitelnost vyspělého života na Zemi... A slibem nezarmoutíš. Lomborg a politikové, to je něco podobného jako Hazlitt a odboráři. Přesvědčit je k rozumu asi nelze. PS: Tohle století bude docela nářez. Poměr cena - výkon v něm může být rozhodujícím faktorem. Proč nám to ještě nedochází?!
O pana Vondrušku jsem se už několikrát nelichotivě otřel, a jsem velice rád, že ho tentokrát můžu za jeho podnětnou knihu pochválit. Sice s výhradami, protože bych mu román nemilosrdně o třetinu zkrátil, jak už to u chrličů bývá, rovněž mu chybí technologická vize, a spásu bych stále hledal daleko spíše na Západě než na Východě, ale to asi pan Vondruška nejpozději koncem února 2022 doufejme pochopil také. Jenže stejně jako třeba pan Kuras má pravdu v tom, že náš změkčilý svět blahobytu, tolerance a vlády lidu je třeba bránit před útoky fanatiků všeho druhu, neboť "středověk neskončil, středověk trvá". "Demokracie, to je takovej bordel," pravil jistý klasik, aniž by byl ochoten připustit, že nic lepšího zatím lidé nevymysleli a neprosadili. Buďme za ten "bordel" vděční, neboť to je odraz našeho kolektivního bordelu, a ne bordelu šílenců typu Napoleona, Stalina, Hitlera, Maa, Kimů, Putina nebo Sia. Demokracie vyžaduje odpovědné voliče, kteří nevolí podle emocí, a nenechají se utáhnout na marketingová hesla hulvátů a křiváků, a stejně tak odpovědné politiky s vizí delší než je volební období. Pokud tomu tak bude, a nemám o tomto národu příliš pochyb, neboť prozřetelně odmítl vnucované, nedemokratické "my to zvládneme", aby jenom o pár let později přijal na 500 tisíc uprchlíků ze stejného civilizačního okruhu, bude v této zemi dobře. Neboť její těžiště je na správném místě, a dělá to, co dělat má.
Pravda, vůbec nejsem cílová skupina, ale stejně bych od knihy s 91% očekával alespoň nadprůměrnou kvalitu. Á propós, děvčata, co takhle někdy zabloudit mimo ohrádku YA? (;-))
Oceňuji, jak dobře a řemeslně autor píše, jak dokáže vtáhnout do děje, a také reálie postmoderní, stále do větších problémů zabředávající Francie, ačkoli tam mohl autor ještě trochu politicky nekorektněji přitvrdit. Nicméně Minierovo přemoudřelé, nesmrtelné alter ego mi je čím dál tím nesympatičtější, a opravdu se těším, že ho snad někdy autor nechá zemřít hrdinskou smrtí. Vyvrcholení svých děl podle mě absolutně nezvládá, a ani tato kniha není výjimkou. A bez toho sice může být úspěšným a bohatým autorem, ale nikoli vynikajícím spisovatelem. Škoda, měl by na to.
Jednoznačný bestseller pro lidi, kteří mají blízko k matfyz. My ostatní si počteme o hodně méně, ale stejně je to slušný sci-fi nářez. Doporučená hudba k četbě: Jóhann Jóhannsson - Arrival.
Výborná, rozumná, vědecká knížka o rakovině. Kdo má zájem o prevenci nebo se snaží o potlačení rakoviny, určitě neprohloupí, když si knihu přečte.
Autorka se mi jeví jako dobrá, přesná a poměrně "intelektuálská" pozorovatelka života a složitých mezilidských vztahů. Její popis je docela odtažitý, chladný, "neženský", ale přesto pod povrchem citlivý. Nebude to sedět každé čtenářce (muži o knihu asi zavadí jen výjimečně), ale pro mě je lepší 221 poctivých stránek než stovky stran iritujících plytkostí. (Seriál je značně rozvláčný, však má bezmála šest hodin, ale hlavní hrdinka je slušná herečka, o které doufám ještě uslyšíme. Stejně jako o Sally Rooney.)
Vynikající kniha, která se dívá na rakovinu z jiného, ayurvédského pohledu, a poradí hodně tipů jak na prevenci rakoviny, tak její léčení, a případně i snazší přetrpění chemoterapie.
Rád bych se připojil k nadšeným komentářům, ale nemůžu. Téma je velice zajímavé, a autor si dal záležet na studiu problematiky, ale jeho nudné psaní mě do ní ani na chvíli nevtáhlo. A překladem to asi není.