mgeisselreiter komentáře u knih

Poměrně prostě napsaná krimi, která ale jako i mnoho podobných od Chase zaujme a nepustí. Mnoho překvapivých zvratů. Je to nenáročné oddechové čtení, ale baví. 75%, 19. 5. 2023.

2 19.05.2023

Dvě rané novely autora, každá z trochu jiného soudku (viz komentáře u částí díla), dobře se čtou, ale je jasné, že to nejsou oddechovky, že Óe svým způsobem reflektuje společnost. A jeho způsob je hodně nejaponský. Celkově 65-70%, 13. 5. 2023.

13.05.2023

Přestože jde o autorovu ranou prózu napsanou v roce 1959, působila na mě zcela současně. Myslím, že s výjimkou lékařských postupů vystihuje i současný stav. Nadčasové. Hailey se tentokrát nepouští do příliš mnohovrstvého a detailního popisu, ale soustředí se jen asi na 2-3 dějové linie. Rozhodně to není na škodu. Jako vždy čtivé i poutavé, zajímavé. Dle mého se řadí do autorových nejlepších románů, někde za Kola a Letiště. 80%, 8. 5. 2023.

11 08.05.2023

Výprava to byla převratná a nesmírně zajímavá, ale Heyerdahl jako spisovatel ještě není tak vyzrálý jako v dalších svých knihách. Čtení je to i tak poutavé, ale ještě tomu něco chybí. Přesto i po tolika letech kniha nezastarává, i když mnohé vědecké poznatky již pokročily mnohem dál. Je třeba ji brát jako historický dokument. 75%, 29. 4. 2023.

5 29.04.2023

Murakami se stal mým oblíbeným spisovatelem a tak s každou další knihou čekám, čím mě zase překvapí. Tato kronika byla na mě ale bohužel až moc rozsáhlá s mnoha odbočkami, čímž se celkový děj jaksi rozplizl. I tak jde o dobré čtení, chvíli poutavé, častěji méně, občas (výjimečně) až nudné. Velmi zajímavý je doslov, který objasňuje to, proč se autor zabývá Japonsko - Ruskou válkou. 75%, 23. 4. 2023.

7 23.04.2023

Kupodivu nejde o detektivku, ale spíš o psychologický román, tak trochu thriller. Chvíli trvá, než se rozjede, ale pak mě tak zaujal a bavil, že jsem se těšil na další čtení a byl zvědav na to, jak se bude dále příběh vyvíjet. Od 70% až k 85%, 12. 4. 2023.

3 12.04.2023

Zpočátku průměrná kniha, ale postupně zajímavější a napínavější (i když výsledek je předem znám). Líbilo se mi, že děj se nesoustředí jen na samotný výstup, ale i na složité přípravy a přesuny, tentokrát netradičně bez šerpů či místních nosičů. 65-85%, 10. 4. 2023.

2 10.04.2023

Klasik sci-fi mě nezklamal, i když šlo o román, který napsal hodně pozdě a někdo by mohl očekávat, že bude slabý. Naštěstí tomu tak nebylo. Při čtení se krásně odpoutám od současnosti a reality a žiji v jiném světě, kde vše je možné. Moc dobrý relax. 75%, 8. 4. 2023.

3 08.04.2023

Pro mě je snad každá cestovatelská kniha dobrá, i když tato patřila spíš k těm trochu slabším. Sice se dobře četla, ale povídání nebylo nijak moc poutavé a zajímavostí tam také zrovna moc nebylo. Prostě takový popis dlouhé cesty sesumírovaný do knihy a obohacený o hodně fotografií. Za ty především body nahoru - vystihují mnohem lépe než text krásná a zajímavá místa, a většinou jsou i dost vydařené a kvalitní na amatérské fotografy. Jednu velkou výtku, kterou nemohu překousnout, je oslovování čtenáře tykáním - to se tam vůbec nehodí a působí hodně nepřirozeně. Naštěstí se tento (ne)způsob neobjevuje v knize až tak moc často. 70% a 4*, 7. 4. 2023.

07.04.2023

Hodně spletité a na můj vkus až moc dlouhé - něco bych možná zkrátil. Nutno ocenit, jak autor dokázal komplikovaně, ale přesto přehledně a čtivě podat příběh v mnoha časových rovinách. Tak trochu je vyprávění postavené na "literární licenci" - od reality je dost vzdálené, přesto podává uvěřitelný a reálný příběh, jen uzpůsobený románu. Bohužel mi chybělo napětí, místo toho působila spíš zvědavost, co bude dál. Pro mnohé také mohl být nejzajímavější ten finální příběh ze současnosti (z roku 1969), který ale nehraje podstatnou roli a není více rozvinut. 70-75%, 4. 4. 2023.

4 04.04.2023

Z knihy dýchá nostalgie po starých časech, upřímnost, láska k povolání veterináře, láska ke krásné a drsné krajině Yorkshiru i jejím lidem. Milé příběhy se pěkně čtou. 75-80%, 26. 3. 2023.

11 26.03.2023

Pěkně se čte, není nijak perverzní a sexuální, jak by si leckdo mohl myslet, i když na svou dobu to možná bylo odvážnější. Podstatně více se mi ale líbilo filmové zpracování z roku 2013 od Romana Polanského. Kniha 70% a dám 4*, i když ne zcela přesvědčivě. 21. 3. 2023.

1 21.03.2023

Po přečtení skvělé knihy Churchill: Předurčen osudem jsem přečetl velmi dobrou knihu Ve vichru války a krátce poté sáhl i po této knize. Rozsahem mnohem menší přináší hodně stejných informací jako v předchozích knihách, ale dočteme se i něco nového, nebo alespoň jinak postaveného, jinak zasazeného do kontextu. Andrew Roberts na mě působí jako veliký fanda dějin 2. světové války a Winstona Churchilla, jehož se snaží podávat maximálně objektivně, ale nezapře v sobě jeho obdiv a brojí proti jeho kritikám. Podtitul knihy Taje vůdcovství přináší ne moc pohledů na toto téma. Hitlerovi je věnována menší část. Kniha se hlavně točí kolem 2. světové války a kolem Churchilla. 70-75%, 19. 3. 2023.

2 19.03.2023

Daphne du Maurier si s dopsáním této knihy jen trhla ostudu. Arthur Thomas Quiller-Couch rozepsal po svém něco, co je absolutně nezajímavé a nezáživné - psal v podstatě sám pro sebe do šuplíku, nebo to tak aspoň vypadá a mělo to tak zůstat. Tento chlap, ač profesor anglické literatury, vůbec neumí psát. Vydavatelé tak parazitují na slavném jménu Daphne du Maurier, i když její podíl na knize je asi poměrně malý (naštěstí aspoň trochu, jak dokážu soudit, vylepšuje tu hrůzu). Kniha se tak prodává jako dílo Daphne, o Quiller-Couchovi je zmínka jen na přebalu a větě na zadní straně obálky "...a díky brilantnímu umění autorů zaujme od první do poslední stránky" prosím v žádném případě nevěřte. Tato kniha zaujme snad jen málokoho, a rozhodně těžko od první do poslední stránky. Je to nezáživné, nudné, nemá to vlastně pořádný příběh. Zvažoval jsem 2*, ale to bych přehnal. 16. 3. 2023.

2 16.03.2023

Fešandám se nedaří, v originálu pod názvy Twelve Chinks and a Woman, také Twelve Chinamen and a Woman, také The Doll's Bad News, vyšlo v roce 1941 a zcela jistě patří do tzv. drsné školy. Kdo má tuto "školu" rád, nebude zklamán. Samozřejmě, vždy je co kritizovat, ale pokud se oprostíme od detailů a čteme pro zábavu a potěšení, jde o výborný román. 75-80%, 11. 3. 2023.
Rozsvítíme a můžem krást z roku 1962 patří mezi klasické detektivky a řekl bych, že mezi autorovy lepší. Plán není sice nijak geniální, ale tak to ostatně v životě chodí. Velmi čtivá a zajímavá detektivka, která se stále rozvíjí do dalších rovin. 75%, 12. 3. 2023.

1 11.03.2023

Snad všechny knihy Jacques-Yves Cousteaua mají své nezaměnitelné kouzlo. Jsou psány s láskou , se zanícením, jsou zajímavé, poučné, velmi čtivé. A to platí i pro tuto knihu. Asi jediným, zato velkým nedostatkem je mizerná kvalita fotek, za kterou ale nemůžou autoři, ale vydavatel. 85%, 11. 3. 2023.

2 11.03.2023

Život v hotelu a jeho jednotlivé dějové linie čtenáře hned uchvátí, takže je nedočkavý, jak se vše dále vyvíjí a vyvine. Velmi dobře sestavený obrázek o provozu velkého hotelu, a i když je to již neuvěřitelných skoro 60 let od vzniku románu, řekl bych, že moc nezastaral. Sice se změnily některé modernosti (WiFi, čipové karty apod.), ale v zásadě to hlavní - jak hotel funguje - zůstává. 75-85%. 6. 3. 2023.

13 06.03.2023

Kniha podává poměrně ucelený obraz o celém průběhu 2. světové války. Velmi často jde do hodně detailních popisů, což mi přišlo často zbytečné, ale někomu to může vyhovovat. Domnívám se, že kniha může přinést hodně informací pro čtenáře, kteří o této válce mají jen povrchní znalosti a chtějí si udělat lepší obraz a víc se dozvědět. Naopak si myslím, že pro čtenáře, pro které je 2. světová koníčkem, bude asi zklamáním. Já, který se řadím k první skupině, nejsem úplně uspokojen, chyběl mi větší pohled do hloubky, ale ne do detailů bitev, ale do zákulisí. Autor také jako Brit z velké části nahlíží na válku jako na záležitost především britského impéria, alespoň v první části knihy. Mnohým oblastem se věnuje jen povrchně (válka Japonska) a něco jen letmo zmíní (role Číny např.). Kniha tak mohla být v něčem mnohem stručnější a v něčem zase obsáhlejší. Přestože mnoho vět má jakýsi komplikovaný, šroubovaný charakter, je zajímavé, že se kniha čte velmi dobře. A ještě poznámka na závěr - dost mě štvalo, že autor opravdu hodně často používá samé nej (největší bitva, největší střetnutí apod.). Kniha stojí za přečtení, ale dílo Churchill: Předurčen osudem je pro mě o level výš. 75%, 1. 3. 2023.

01.03.2023

S knihou mi to přišlo trochu jako na houpačce. Chvíli jsem se začetl a bylo to poutavé, pak zase najedou zdlouhavé, trochu nudné, že jsem se ani moc nesoustředil, a tak pořád dokola. Myšlenka zajímavá, ale nějak mě to prostě nevtáhlo. 65-70%, 24. 2. 2023.

3 24.02.2023

Moc pěkně napsané, s lehkostí, okouzlující, poutavé, napínavé od začátku až do konce. 80%, 20. 2. 2023.

8 20.02.2023