Mikyla
komentáře u knih
Osudový úder
Nikola Francová
Autorka opět nezklamala. Je to jiné než její obvyklý styl, ale není to vůbec špatné. Po Ignorantovi a Tarzanovi velká změna.
Dramatický příběh o zápasníkovi, jeho lásce a problémech se švagrovou. Ta mi tedy pila krev a vlastně jsem nevěděla, jestli ji mám chvílemi litovat nebo ji tu hrůzu přát. Podepsala smlouvu s ďáblem, a části, kde se s ní onen ďábel snaží vypořádat... No citlivější povahy by možná mohly mít s těmito pasážemi potíže, ale podle mě byly skvěle a realisticky popsané.
Každopádně je to o dost odvážnější dílo a mně u autorky sedí spíše ty emocionální bomby jako byl Tarzan.
Styl psaní byl jako obvykle čtivý, poutavý, ale není to příběh, který by se mi vryl pod kůži. Každopádně doporučuji těm, kteří hledají kratší jednoduchý příběh, kde nemusí tolik přemýšlet a mají dost přeslazených klišé.
Děkuju @nikola_francova_author - i kdybys napsala příběh o tom, jak nakupuješ vánoční dárky, tak bych si ho přečetla a vím, že by se mi líbil. Ten tvůj humor a styl mi prostě sedí...
Dávné duše
Jana Beranová
Od této autorky první přečtená kniha, a rozhodně ne poslední. Má neskutečně poutavý styl psaní, takže než si cokoliv uvědomíte, jste na konci.
Je to taková jednohubka, kterou bych si dovedla představit i v delším podání. Ale na druhou stranu mi tam vůbec nic nechybělo. Mělo to všechno, co mělo. Romantiku, erotiku, napětí i humor.
Jsem opravdu mile překvapená. Obvykle totiž takové žánry s prvky fantasy nečtu, ale je pravda, že na převtělování duší trochu věřím.
Děj byl skvělé propracovaný a vymyšlený.
Bestie
Nicol Keithe
Nicol, vlastně upřímně ani nevím, kde začít, protože nedokážu slovy popsat, jak jsi mě v téhle knize rozsekala. Prostě Bestie a Kolumbijský bordel je na předních příčkách v mých top knihách. A jsem téměř dojatá, že jsi ve mně vložila důvěru a nechala mě takový skvost betovat.
Bestie je zvrácená , ujetá a temná přesně podle mých představ . Opravdu ti musím složit poklonu, protože něco podobného jsem ještě nikdy nečetla a mělo to neskutečné grády .
Hltala jsem každou stránku a musím uznat, že toto dílo je na úrovní zahraničních autorek. Česká Penelope Douglas? Tady se @nicol_keithe_autor opravdu našla.
Vážně, děkuju autorce, za něco tak božího pro moji zvrácenou duši , která miluje bizár a ráda občas změní romantiku za nějakou pořádnou jízdu , což tady jsem dostala i s úroky.
Ani nevíš, jak se těším na další díl. Protože tohle si zaslouží nálepku nejen Bestseller, ale také moje doporučení pro všechny stejně ujeté lidí .
Opět @solis.nakladatelstvi nezklamalo a obálka je luxusní.
Italský hřích
Mon CouCou
Jako první musím říct, že autorka předchozím dílem (Kolumbijským bordelem) nastavila laťku hoooodně vysoko, takže tento závěrečný díl série je spíš k odpočinku a pro zasmání. I tak jsem byla strašně zvědavá, jestli si Dom někoho najde.
Nicméně já - tým Domerica - mu strašně fandila. Jestli jsem si myslela, že to mezi Nikou a Domericem jiskřilo, tak tady s Giselle jsem hledala hasicí přístroj.
Zlodějka a Mafián - hodně zajímavá zápletka. Navíc se mi líbilo téma Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Z nenávisti k lásce. A jejich vzájemné hašteření bylo top.
Smíchejme prvky BDSM a Popelky a máme Italský hřích.
Ke čtení si rozhodně musíte pořídit hasicí přístroj a láhev italského vína.
„Ženy ráno vstávají zíváním. Muži erekcí. To nemůže být náhoda...“
--
,,Hector byl prý vyučený elektrikář, ale chybělo mu nejen napětí, ale evidentně i vedení."
--
Velmi osobní zpověď
Tereza Hlůšková
Páni, tak toto byla jízda. Připadala jsem si jako bych si sledovala další díl ,,Vězněm v cizině" Takové příběhy podle skutečné události mě vždycky fascinovaly. A jak sama Tereza píše, ráda by svou knihu pojala jako varování pro ty, kteří by si takto chtěli zahrávat se svým životem.
Její příběh mě zajímal a kniha mě tak emocionálně zničila, že jsem s hrdinkou soucítila.
Líbil se mi styl, jakým je kniha napsaná, protože je to přesně podle jejich slov - autentické. Připadala jsem si, jako bych seděla naproti ní, zatímco mi svůj příběh vypráví.
Začala svým dospíváním, školou, zaměstnáním, a po té odhalila i kus života, na který není pyšná. Jak se vlastně dostala do spárů těchto lidí, kteří potřebovali jen další pěšáky. Z následného zatčení na letišti jsem měla husí kůži. Ačkoli jsem věděla, že Terezu zatkli, pořád jsem ji fandila, aby ji to dobře dopadlo.
Bohužel byla zatčena a čekala na soud v pákistánské věznici. Obklopena jinou kulturou, náboženstvím, jazykem a daleko od rodiny.
V knize zaznělo i několik velice zajímavých příběhů žen z věznice a člověk se dozvěděl více o této zemi.
Myslím, že tuto životní zkušenost by si měl přečíst každý. I když Terezu spousta lidí odsuzuje, je také jen člověk a dělá chyby.
Jsem opravdu ráda, že se rozhodla promluvit. A děkuju @solis.nakladatelstvi za možnost spolupráce na tak silném příběhu.
Vzpoura
Adéla Kubicová
A teď vážně... Tady jsou nějaké skryté kamery nebo se mi někdo snaží namluvit, že tohle psala tak mladičká autorka?
Měla bych zavřít pusu, kterou mám údivem dokořán. Fakt! Adél je moc talentovaná a knížka byla neskutečná jízda. Pořád se tam něco dělo a těch pár menších nedostatků mi nevadilo. Upřímně žádná kniha není dokonalá.
Musím říct, že v hlavní hrdince jsem objevila trochu i samu sebe. Ten pocit beznaděje, když máte na své rodiče a hlavně teda tátu nějaké vzpomínky z dětství, svým způsobem ho máte rádi, ale on si vaší lásky neváží a je jedním velkým zklamáním. Upřednostňuje peníze před rodinou. Já Claire tak hrozně rozumím... Úplně z toho mám husí kůži. A znovu se mi otevřely staré rány, díky její knize. Cítila jsem, jak je sama a musela rychle dospět.
Takže děkuji autorce, že napsala něco tak propracovaného a neobvyklého. A ten konec? Uf! Ty mě zabiješ @adelakubicova.author
,,Lev se neotáčí, když pes štěká."
Hodnotím: 5*
Kolumbijský bordel
Mon CouCou
Miluju seriál Narcos a příběhy zasazené do tohoto prostředí nelítostné mafie. Prostě ta jižní Amerika je v tomhle plná korupce a neskutečných životních příběhů. A jeden z nich jsem si měla tu čest přečíst. Jako představit si, že hlavní hrdinka rozhodně není sama, koho tímhle způsobem mafie takto zničí, pak můžeme být jen rádi, že žijeme v Evropě.
Kniha není rozhodně jednohubka a někdo musí číst s přestávkami, aby děj zpracoval, ale já jsem otrlejší čtenářka, takže já to hltala s otevřenou pusou.
S naprostým klidem můžu říct, že tohle byla jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Vtáhla mě ta realita, surovost a emoční jízda. Občas jsem četla se zatajeným dechem, s knedlíkem v krku a jindy jsem se zase smála.
Autorka nastavila hodně vysokou laťku a smekám. Doporučuji všemi deseti!!
Rozcestí osudu
Emilly Ross
Tak tedy, že se jedná o autorčinu prvotinu, tak to jsem zůstala s otevřenou pusou dokořán. Je vidět, že má neskutečný talent. A hlavně tedy vnořit do ponuré atmosféry. Je znát, že má ráda temnější příběhy a umí v nich chodit. Chvílemi jsem měla úplně husí kůži. Jak si pohrávala s atmosférou hřbitova a smrti.
Celkově mě ten příběh neskutečně dostal. Ještě dlouho jsem nad tím musela přemýšlet.
Nechybělo mi tu nic. Láska, erotické scény, přátelství, rodinné shledání i vtip.
Tahle scéna mě neskutečně pobavila :
V rádiu naladím svoji oblíbenou stanici a ignoruji poznámky, které si můj spolujezdec nenechá ujít. Zastávám názor, že pokud řídím, vybírám play list já. Pokud jsem spolujezdec, tak také.
Rozhodně doporučuju. Je to napínavé, strhující až jsem tajila dech a bylo mi i do pláče.
Tarzan
Nikola Francová
Tak tohle byla emoční jízda. Chvílemi jsem se smála nahlas, pak mě tlačil knedlík v krku, vkusné erotické scény rozehřály, a občas jsem pocítila i vztek.
Autorka nikdy nezklame. Její díla jsou vždycky čtivá a plná vtipných scén ze života.
Stejně jako její prvotina Ignorant to byla pecka. Prostě jsem tam našla od každého něco lásku, erotiku, vtip, smutné chvíle.
Ačkoliv jsem se bála vyprávění ve třetí osobě, tak tady to bylo přirozené a četlo se to samo.
Jde o hodně silný příběh přátelství a lásky. Objevují se zde i postavy z Ignoranta, ale lze číst i samostatně.
Autorka prostě umí a už se nemůžu dočkat jejího dalšího díla, protože ten styl psaní je návykový a klobouk dolů, že se vrhla do takového tématu. A ten konec!!! Pecka!!!
Doporučuju si přečíst. Je to taková jednohubka na večer.
Cesta do nebe
Nicol Keithe
Začnu tím, že obvykle takové knihy čtu tak 2-3 večery, ale tady najednou koukám a já to přecetla za jeden. Takže děkuju autorce, že jsem její dílo do 2 do rána nemohla odložit.
Kniha mě úplně vtáhla do mých 15 let, kdy jsem milovala Lenku Lanczovou. Tohle dílo bych měla pod polštářem a četla si ho stále dokola.
Styl psaní obohacený vtipem a odpovídají mluvou dnešních středoškoláků se mi moc líbil. Je to milé, nenáročné, romantické a svižné.
Děkuji autorce za návrat na střední prostřednictvím Cesty do nebe