milan.valden
komentáře u knih
Snoubenci
Alessandro Manzoni
Přečetl jsem další velkou a slavnou klasiku z 19. století, vrcholné dílo italského básníka a dramatika Alessandra Manzoniho (1785–1873), jeho jediný román Snoubenci (I promessi sposi; první verze 1827, jazykově upravená definitivní verze 1842). Snoubenci mají pro Italy asi takový význam jako pro nás Babička Boženy Němcové – a mnoho z těch, kteří na Babičku jako "povinnou četbu" nadávají, mohou být rádi, že nemáme asi tak třikrát delší Snoubence, to by teprve zuřili :D Mně se ale tento romantický historický román nesmírně líbil i se všemi nešvary, které klasika mívá (tedy podrobné popisy a výkladové odbočky nebo obšírné líčení minulosti vedlejších postav mimo hlavní děj). Je to krásný příběh, velké historické plátno a nádherný jazyk a styl.
Děj je zasazen do Lombardie (Milán, Bergamo a okolní vesnice) v letech 1628–1631. V Evropě tehdy zuřila třicetiletá válka a sever Itálie byl v područí Španělů (za Manzoniho života zase v područí Rakušanů). Do příběhu výrazně zasáhne i skutečná osobnost, milánský arcibiskup kardinál Bedřich Boromejský (mladší bratranec sv. Karla Boromejského). Historickému pozadí je ostatně v díle věnován značný prostor, zejména okolnostem války o dědictví mantovské a moru, který Itálii postihl v roce 1630.
Hlavními postavami jsou snoubenci Renzo Tramaglino a Lucie Mondellová z jedné vesnice u Comského jezera. Lucii pronásleduje zlotřilý šlechtic don Rodrigo a snoubenci jsou na dlouho rozděleni a musí utéct. Do jejich osudů zasahují, ať už negativně nebo pozitivně, i další výrazné postavy: farář don Abbondio, jeptiška Gertruda, na víru obrácený mocný zločinec Nejmenovaný či zmíněný kardinál. Ději tedy nechybí napětí, byť autor nikam nespěchá, což může méně trpělivé čtenáře odradit; to by ale byla škoda.
V autorem upravené druhé verzi se jazyk románu mnohem více přiblížil hovorové florentštině a tím i širšímu publiku čtenářů. Jazyk Snoubenců do jisté míry ovlivnil i toskánštinu, která se stala základem pro moderní italštinu. Snoubenci se dočkali tří operních verzí a také řady adaptací filmových či televizních (k výpravnému a hvězdně obsazenému seriálu z roku 1989 složil hudbu Ennio Morricone).
