mirinda973 komentáře u knih
Příběh jako takový celkem nijaký, ale já poslouchala audio a řekla bych, že díky nářečí, které je posluchačům výborně podáno několika interprety bylo lepší než knihu číst. Já se skvěle bavila.
Opět výborné čtení, což už čtenáři Cartera tak nějak samozřejmě očekávají. Příběh je tentokrát spjatý s Robertovou minulostí a ačkoliv je vrah odhalen téměř na začátku, neubírá to knize na napínavosti.
Začátek knížky měl pomalejší rozjezd, ale zhruba od půlky se děj rozběhl a čas s knížkou rychle ubíhal.
Prolínání minulosti a současnosti bylo přehledné a ani v postavách jsem se neztrácela. Příběh s troškou nadpřirozena byl sice těžko uvěřitelný, ale držel Vás v napětí a nakonec se knížka četla skvěle.
Detektivky paní Klevisové se mi líbí. Jsou napínavé a lehce uvěřitelné na rozdíl od autorů jiných národností.
Tady byl trošku pomalejší rozjezd, ale jak se do děje dostal Bergman, pěkně se to rozjelo.
Tak tohle byl asi nejlepší díl ze série.
Prima oddech od Josie a jejích blízkých. Příběh se týká rodičů, kterým se ztratí dcera. Zdánlivě spořádaná a ničím zajímavá rodina, ale skrývá velké tajemství.....
Tahle série si mě začíná získávat. I když jsem po začátku nebyla nijak nadšená, poslední dva díly mě donutily v sérii pokračovat.
I tentokrát se týká celý případ jednoho z hlavních hrdinů a to Noaha, přítele Josie. Příběh z minulosti se postupně dostává na světlo a i když už je vše objasněno, jedno velké tajemství se ještě odhalí....více prozrazovat nebudu.
Každopádně doufám, že Josie už nemá více známých ani příbuzných a další díl se odehraje s ní, ale bez jejího osobního přístupu.
Neuvěřitelný příběh malé dívky, která své dospívání prožije schováváním se před Němci a poté bojující o život v koncentračních táborech. Poslechla jsem si audioverzi skvěle namluvenou paní Goldmannovou. Výborně si její hlas sedl s příběhem.
První jsem začala číst Simonu a to byla asi chyba. Měla jsem si to lepší nechat na konec. Simona se drží svého standardu, její část je čtivá, o životě a stránky lehce plynou.
Druhý příběh z pohledu Sabiny mě nezaujal. Přišel mi o ničem a já se nudila a přála si mít čtení za sebou. Konec to doslova "zabil".
Matka hlavní hrdinky mi v každém příběhu přišla jako úplně jiný člověk. V jednom satorie, která nemá pochopení pro své děti a v druhém jako mírumilovný a chápavý člověk. Tenhle rozpor byl do očí bijící, přitom ostatní postavy zůstaly víceméně stejné nebo hodně podobné.
Za mě zklamání
Tak to byla pořádná bichle. Do půlky jsem se spíš trápila a čtení pro mě bylo zdlouhavé. Zhruba v půlce byl odhalen pachatel a já si říkala, ježiš o čem to dál bude, se Kepler vrátil ve vší parádě. Ač je Jurek už po smrti, opět se příběh stočí k němu. Napínavé, čtivé, super.
Jen těch oběti na můj vkus už moc. Nějaký větší happyend by si tato série zasloužila.
Už seriál Případy 1.oddělení jsem si oblíbila a tak jsem si knížku pana Mareše a Moravce nemohla nechat ujít. Několik příběhů ze seriálu se objevilo a spousta dalších přibylo (což by bylo fajn udělat další řadu seriálu :o). Život elitního detektiva na oddělení vražd opravdu není nuda, někdy mi nějaký příběh i vyloudil úsměv na tváři. Skvělá knížka, doporučuji
"Tahle nemoc mi vzala už tolik, teď si ukradnu něco já...." a to něco je 1 krok
Krásný a zároveň smutný příběh o nenaplněné lásce, kdy se dva mladí lidé do sebe zamilují, ale nesmí se k sobě přiblížit natož pak dotknout.
Zvítězil rozum a touha žít dál nad láskou, která nemohla být naplněna...
Tak to bylo hodně silné téma.
Po odchodu z církve se vrací Jaroslav do domu, ve kterém vyrůstal. Vše na něj padá a ve chvíli, kdy vypadá, že by se mu mohlo začít dařit, mu dojde, v čem je vlastně jiný a co staví zeď mezi něj a zbytek světa. I zahrada, která mu byla do té doby útočištěm a dělala radost ho nevytáhne z jeho smutku, osamocení a života, který mu nepřináší ani sebemenší radost.
Celou dobu mi ho bylo líto, ale zároveň jsem si říkala, že kdyby v mém okolí někdo takový bydlel, mé předsudky by byly stejné jako všech ostatních...
Asi už si zvykám, že všechny případy se týkají hlavních postav, ale snad přijde v dalších změna a nebude vše tak osobní.
Každopádně byl tento díl napínavý, měl zajímavý děj, který rychle plynul.
Za mě fajn čtení jako u předešlého dílu, i když ten se mi líbil o trošku víc.
4,5*
3. díl mi konečně dal, co jsem od této série očekávala. Napětí, super zápletku a touhu přečíst si další díl.
Josie v tomto díle odhalí tajemství, které se přímo týká jejího života. V některých kapitolách se vracíme do vzpomínek na její dětství, které nám odhaluje jaká (a vlastně i kdo) byla její matka.
Pokud je kniha pravda třeba i jen z poloviny, můžeme jen litovat, že jsme o takového policistu přišli. Obdivuji jeho urputnost a bojácnost za dobrou věc, mohokrát to neměl ve své práci jednoduché, ale nevzdal to. I kdyby nic kauza Nagyová je toho příkladem...tam je vidět velký kus práce a věrnost jeho blízkých spolupracovníků.
(SPOILER) Jako vždy krásné čtení. Dojímala jsem se s Kennou při prvních krůčcích k poznávání její dcery, kterou neviděla 5 let. Prožívala jsem s Kennou nenávist, kterou vůči ní všichni cítili a byla s ní šťastná za odpuštění, kterého se jí dostalo.
Zároveň bych, ale chtěla zmínit jeden nedostatek, který mi trošku vadil a jen těžko se mu věřilo a to bylo Graceino odpuštění z hodiny na hodinu a přijetí Kenny do rodiny. Neumím si představit, že bych dokázala, tak snadno odpustit někomu, kdo způsobil (i když nepřímo) smrt mého dítěte. To bylo, co mi knížku trošičku pokazilo. Ale Colleen je pověstná svými dobrými konci a tak jsem tento "nedostatek" odpustila.
Knížka je hodně podobná Sudetskému domu, nejen prostředím ale částečně i příběhem. Je vidět, že pan Javůrek má k tomuto místu vztah.
Začátek knížky se mi trošku vlekl, hodně jmen ve kterých jsem se ztrácela. Ale druhá část, kdy se příběh přesunul do Krušných hor a točil se kolem Františka a Floriána jsem zhltla jako malinu. Obzvlášť hezky se četlo o období dvacátých let, kdy byli všichni spokojeni a žili spolu v přátelství a míru.
Dodnes nechápu, jak dokázal Hitler svými výroky a sliby zfanatizovat a vyvolat v lidech takovou nenávist.
Zatím ani 2. díl mě nepřesvědčil o kvalitě této série.
Příběh se mi úplně nezamlouval, přišel mi jen těžko uvěřitelný. Opět je do zločinu vtažena blízká osoba hlavní hrdinky, což už mi začíná vadit.
Oproti 1. dílu jsem ale Josie fandila a začala k ní cítit lehké sympatie. Zkusím ještě 3. díl, zda aspoň ten mě přesvědčí.
První půlka téměř bez přítomnosti Joony je celkem dlouhá a nezáživná a příběh jako takový jen těžko uvěřitelný. Standardem u Keplera je napětí a nečekané odhalení, ale tentokrát mi šokující odhalení nepřišlo ani trochu reálné a bylo spíše zklamáním.
Písečný muž pro mě jednoznačně vede
Ufff, tak to budu vstřebávat dlouho. Cácora neměla jedinou spřízněnou duši a já si při čtení představovala, jak bych ji objala a řekla, že bude zase dobře. Ale nebylo...celým životem se jenom těžko protloukala a nesla si těžké břímě minulosti. Svým posledním činem chtěla ochránit, ale opět ublížila jen sama sobě.
Možná kdyby knížka měla aspoň šťastnější konec, zanechala by ve mně naději, takhle cítím jen smutek.
A ten název a pojetí lesa....tleskám