Misa.K1 komentáře u knih
(SPOILER) Bohužel, konec to zazdil - překombinovaný, nereálný, až trapný.
Příjemné překvapení, tohle mě hodně bavilo.
Zápletka originální (nebo jsem alespoň na podobný příběh nenatrefila), ne moc předvídatelné, bez nudných míst. Super!
Podle komentářů to vypadá, že knížka moc nesedne těm, co chtějí číst spíš "zábavné příhody" z PCT. A naopak sedne těm, kdo třeba zrovna něco řeší a dokážou se vžít do toho, co autor prožíval, když se na cestu vydal.
Až na dvě povídky, které mě moc nebavily, mi všechny přišly skvělé.
Povídka od Míši Klevisové jako vždy "pohlazení po duši".
Krásné fotky, příjemné čtení.
Překvapilo mě předchozí hodnocení, nepřišlo mi, že by si autorka stěžovala.
(SPOILER) Na to, jak se knížka na začátku dobře četla, tak druhá polovina bohužel zklámání.
Konec překombinovaný, nereálný.
A opravdu je nutné do thrillerů cpát týrání zvířat?
"Cítila jsem, že mám prázdný žaludek, ale neodvažovala jsem se zeptat, jestli mají něco k jídlu, a tak jsem se posadila na bar a objednala si svařák a vzápětí další, a pak třetí, u kterého jsem zjistila, že mi vlastně vůbec nechutná. Kusy pomeranče v něm plavaly jako chcíplé akvarijní rybičky. Přesto jsem pila dál".
Docela se divím nižšímu % v hodnocení, mně knížka vyloženě sedla a bavilo mě číst dál, i když jsem celkem brzy tušila, kam zápletka směřuje.
Knížek od letušek jsem četla víc (prostě mě baví, asi proto, že by to nebyla práce pro mě, ale tím víc mě baví o tom číst) a musím říct, že zatím v žádné nebylo tak podrobně popsáno, jaký je nátlak ze strany aerolinek, supervizorů, purserů... Ten nátlak, že všechno musí být dokonalé.
Dočtete se víc o práci letušky a míň o samotných destinacích, což mě bavilo.
Na čtení jsem se těšila a dávkovala si ho postupně. :-)
Doufám, že vyjde zmiňovaný druhý díl. :)
Název knížky mě málem odradil, při čtení kapitoly o údělu Rohingů jsem pochopila.
Celkově velmi zajímavé čtení.
"Kdo si nenakadil do žabek, nikdy na žádné misi s Lékaři bez hranic nebyl'.
"Když umíráte hladem, mizí vám ze rtů a nosu veškerý tuk, takže máte pořád vyceněné zuby jako nějaký zuřivě vrčící pes a místo nosu už jen dvě dírky.
Kéž bych něco takového nikdy býval nezjistil."
Parádní čtení o dobrodružné cestě Jižní Amerikou.
Pro mě to krásně shrnul následující odstavec v jedné z prvních kapitol:
"Přes všechna uvedená nebezpečí je však pro mě pobyt v Latinské Americe balzámem na duši. Drtivou většinu obyvatel totiž tvoří přímí, upřímní a otevření lidé. Jejich pozitivní pohled na svět a neustálý úsměv na tváři je až nakažlivý. Často jsem se vracíval do Česka takto nakažen, pozitivně naladěn a s úsměvem na tváři. Ten mi však na ksichtě rychle zkysnul po uvědomění si tvrdé reality a duše se nenávratně ubírala k depresím. Jedinou léčbou byl návrat. Nezbývalo, než se vydat znovu na cestu. Někteří lidé to nazývali útěkem. Já si to nemyslím. Je to cesta. Každý si musí vybrat tu svou ".
Knížka byla čtivá, ale nesedělo mi, že by se soudce choval tak jako Paul, působilo to na mě nevěrohodně.
Alice byla opravdu ufňukaná hysterka, nejednou mě napadlo, že kdyby musela chodit do práce a neseděla pořád doma, tak by neměla čas všechno tolik řešit. :-)
Dojem z knížky mi bohužel místy kazil překlad; neustále opakované "hádám, že..." (kdo tohle spojení používá??), nebo perlička "Florence si absurdně uvědomila, že její city jsou raněné".
Jinak celkem fajn thriller.
Knížka byla celkem zajímavá, ale nějak tomu chyběl spád, něco, co by mě nutilo číst dál a dál.