Mishi komentáře u knih

I přes trochu zdlouhavější začátek mě to moc bavilo a dávám plný počet.
Atmosféra postupně houstne a zlo vylézá. Konec byl překvapivý, doufala jsem, že to dopadne jinak.
Ale klidně bych si o Petrovi a Imbusovi četla dál, tato dvojka mě bavila.

7 03.02.2023

Nemůžu si pomoct, ze začátku mi to připomínalo film Dům v růžích. Ale opět skvělá Darcy. Čtivé, napínavé. A konec mi vůbec nevadil, aspoň jsem mohla po dočtení v klidu usnout :)

7 02.07.2021

Už dlouho jsem nečetla knihu s tak nesympatickou hlavní postavou. Těžko říct, jak by se člověk zachoval, kdyby ho potkalo to, co Hanku. Ale to nic nemění na tom, že minimálně na každé druhé stránce jsem ji měla chuť profackovat, aby se konečně probrala.
Uvažovala jsem dokonce, že knihu odložím nedočtenou, ale nerada nedočítám a pořád jsem čekala, jestli se Hanka probere, takže jsem se tím nakonec prokousala.
A množství mrtvých (na to, že to není detektivka ani thriller) je rozhodně obdivuhodné...

7 28.12.2020

Vila Tugendhat je pro mě architektonický skvost. Tahle kniha už o něco méně. Pasáže o navrhování, stavbě a životě ve vile se mi líbily moc. Vilu jsem navštívila, takže jsem věděla o čem je řeč. Ten prostor a světlo je v knize popsán skvěle.
Zklamáním pro mě byli fiktivní Landauerové. Jejich život je ovlivněn historickými událostmi, takže je uvěřitelný, ale přesto jsem je vnímala spíš jen jako loutky, než jako živé bytosti. Možná je to i autorovým stylem psaní.

7 20.12.2020

Pro mě zatím nejlepší díl série. Chvilku mi trvalo se začíst, ale pak mě příběh Christine pohltil a stránky ubíhaly, ani nevím jak. Bylo to napínavé a psychologicky propracované.

7 04.10.2020

Ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak mě příběh chytil a nepustil až do poslední stránky. Strach, který se plíživě vynořuje ze zasněženého lesa se postupně stává až hmatatelným.
Hlavní hrdina nebyl žádný sympaťák, ale to k tomu patřilo.
Četla jsem i Trhlinu a určitě se podívám po dalších autorových knihách.

7 10.07.2020

Romantický, hodně předvídatelný příběh, ale čtení jsem si užila. Četla se lehce a zajímalo mě, co se stane dál. Večer po dočtení jsem z ní byla nadšená, teď ráno už emoce opadly. Naivní Stella a úžasný Dan byly poněkud ploché postavy, mnohem uvěřitelněji byl napsaný Stellin manžel Charles.
Konec byl dojemný, ale slzy u mě nevyvolal.
Jsem ráda, že jsem knihu četla, ale vracet se k ní pravděpodobně nebudu.

7 29.05.2020

Tak tohle bylo super počtení. I když je kniha zařazena mezi YA, tak si zaslouží pozornost i dospělých čtenářů. Skvěle vykresluje atmosféru hroutící se společnosti. Co jsou lidé ochotní udělat pro přežití?
Bohužel situace s nedostatkem vody je velmi reálná. Dokonce jsem se přistihla, že během čtení jsem začala s vodou podvědomě šetřit.

7 13.03.2020

Skvěle vedený rozhovor s velmi zajímavým a navíc sympatickým člověkem. Pro Marka je medicína opravdu ne práce, ale poslání. Smekám před ním i jeho dalšími kolegy a kolegyněmi ze záchranek.
Moje první kniha rozhovorů od pana Moravce určitě ne poslední...

6 12.04.2024

(SPOILER) Já jsem jako první četla část od Simony. Nejdřív mě to bavilo, pak jsem ale měla pocit, že se autorka zasekla a opakuje pořád to samé. Prevít Richard, uzoufaný týden bez Sofie, špeky.... Konec mi přišel taky poněkud přitažený za vlasy.
Sabinina verze se mi líbila o dost víc. Tady Nela aspoň se svým životem něco udělala. Taky mi přišla čtivější.
Super byla linka Martiny, ta by si zasloužila více prostoru.

6 17.02.2024

Tenhle typ knížek mám ráda. Odhalování rodinných tajemství, do toho trochu romantiky. Tohle byla taková příjemná letní oddechovka, žádné velké tajemno ani drama.
Příjemně se četla, ale obávám se, že brzo upadne v zapomnění.

6 20.05.2022

Od té doby co jsem taky máma, jsou pro mě podobné příběhy obzvlášť smutné. Nechápu Františčinu mámu. Dítě by nemělo odnášet problémy ve vztahu rodičů.
Není divu, že se Františka upíná na místo, kam cítí, že zapadá. Na divadelní kroužek. Jenže tam číhá jiné nebezpečí ...
Styl vyprávění mi však bohužel nevyhovoval. Hrozně mi vadí v knihách nespisovná čeština, takže plný počet hvězd dát nemůžu.

6 18.02.2022

Kdybych měla tuto knihu popsat jedním slovem, tak to bude zmatek. To byl asi nejčastější stav, ve kterém jsem se při čtení nacházela.
Začátek byl slibný, jenže pak se to místo odpovědí začalo ještě více zamotávat, přibývaly postavy, dost často jen jakási "vata" pro dokreslení bůhví čeho...
Několikrát jsem měla chuť knihu odložit, ale nakonec jsem ji dočetla, chtěla jsem vědět, jak to vlastně dopadne... a musím říct, že jsem se vlastně skoro nic nedozvěděla. Zmatek pokračoval až do posledních stránek a žádné "wow, tak takhle to je" se nedostavilo.

6 14.11.2021

Velmi příjemné první setkání s Martinem Serazem.
I přes velký počet stránek kniha rychle ubíhá, atmosféra houstne a příběh se zamotává. Vrah nebyl až takové překvapení, ale přesto byl konec zajímavý. Jen mi nebylo dobře u scén s vraždou koně, jelikož jsem milovník koní.
Určitě si přečtu další díly.

6 02.07.2020

Tak to byl přímo fičák. Už prolog mě vtáhl do děje a nepustil až do poslední stránky.
Perfektně vykreslená Emmina psychika, napětí. Krátké kapitoly končí tak, že to nutí číst dál a dál.
Moje první kniha od Fitzeka a rozhodně ne poslední.
Tleskám!

6 07.06.2020

Tak tohle byla knížka přesně podle mého gusta! Opuštěné, zchátralé sídlo, zpustlá zahrada, skvěle vykreslená atmosféra. Konec se mi taky líbil, přesně tak jsem si říkala, že by to mohlo dopadnout :-) A že to nebylo až tak strašidelné mi vůbec nevadilo.
Kdyby to bylo možné, dám i více hvězdiček.

6 19.04.2020

Poprvé jsem Deník kastelána četla v době, kdy vyšel. Byla jsem v pubertě a celkem jsem se bavila. Teď jsem se k němu vrátila kvůli čtenářské výzvě a ... už jsem se nebavila. Panoptikum různých postaviček, nemoc dcery a pod. mi nějak k smíchu nepřišlo. Do toho je tam použita spousta sprostých slov, která mi obecně nevadí, ale tady mi přišly zbytečné. Četla jsem i první dva díly Aristokratky a taky nic. S autorem se prostě míjím.
Dvě hvězdy dávám v podstatě jen za prostředí, protože hrady a zámky miluju a mým snem je nějaký prolézt od sklepení po půdu.

6 31.03.2020

A mě to bavilo :-)
Zajímavá zápletka, pachatel nakonec překvapivý. Na rozdíl od spousty komentářů níže, mě postava Davida bavila, i když v reálu bych na něj asi narazit nechtěla.
Naopak Ema mi přišla tuctová, zase další dokonalá kráska, ze které chlapi slintají...
Poslední dobou se podobných detektivek vyrojilo hodně, není ničím extra výjimečná, takže časem mi určitě zapadne, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla a určitě se mrknu po dalším díle.

5 02.06.2024

Příběhy o záhadných a strašidelných domech mám ráda, ale tento je jiný. Dům je spíš jen vábnička, která má nalákat ty správné obyvatele.
Atmosféra, ze začátku téměř idylická, se postupně mění, nahlížíme do minulosti obyvatel domu i do stále podivnější současnosti.
Gradace příběhu i pointa jsou skvěle vystavěné, velmi příjemné překvapení.

5 03.05.2024

Petru Dvořákovou čtu ráda, Pláňata ovšem vyzněly poněkud planě.
Je to čtivý, lidský příběh, který se mohl odehrát za kterýmikoliv dveřmi. Atmosféra je fajn, postavy uvěřitelné, ale pořád jsem čekala nějaký zvrat, který dá příběhu nějaký náboj, smysl...
Bohužel, po skvělé Zahradě jsou pro mě Pláňata zklamáním.

5 03.04.2024